Diagnostika sociálního klimatu školy podle Jiřího Mareše

V letošním roce oslavuje neuvěřitelné 80. narozeniny profesor PhDr. Jiří Mareš, CSc., významný český vědec a vysokoškolský pedagog, známý v pedagogice, pedagogické psychologii a sociální medicíně. Odborný rejstřík Jiřího Mareše a jeho publikační seznam svědčí o neobvyklé rozklenutosti a tematické šíři.

Stručně v přehledu lze uvést, že v pedagogice a pedagogické psychologii se zabýval komunikací a interakcemi v edukačním prostředí, styly učení žáků i vysokoškolských studentů, sociálním klimatem školy a třídy, učitelským pojetím výuky a žákovým pojetím učiva. Je uznávaný jako autor relevantních přehledových a metodologických studií, iniciátor obohacování inventáře výzkumných nástrojů, objevitel a protagonista „vynořujících se“ témat, znalec odborné terminologie a iniciátor diskusí, např. o standardu přípravného vzdělávání učitelů či o hodnocení vysokoškolské výuky studenty.

V medicínské oblasti se zaměřuje na komunikaci mezi pacientem a lékařem, zabývá se pacientovým pojetím nemoci a zdraví, strachem a bolestí u dětských pacientů a zvládáním zátěžových situací u zdravotníků. V každé oblasti, kterou se zabývá, publikuje Mareš zásadní studie, jeho práce mají ohlas a následovníky.

Na svém účtu má více než dvě desítky monografií, téměř tři stovky časopiseckých studií, kapitol v knihách, příspěvků ve sbornících a dalších publikací.

Jiří Mareš je také známý svými aktivitami ve vědeckých společnostech, radách a odborných grémiích. Je aktivním členem Českomoravské psychologické společnosti, Asociace školních psychologů, Společnosti pro výchovu a Společnosti pro studium a léčbu bolesti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Byl spoluzakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, v níž se výrazně angažuje tři desetiletí, v roce 2019 mu bylo uděleno čestné členství.

Čtěte také: Odpady od Kryštofa Mareše: Recenze

Aktivně vystupuje ve vědeckých radách, je členem vědecké rady Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Pedagogické fakulty UK v Praze, Fakulty sociálních studií MU v Brně, Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě, pracuje v několika oborových radách. V odborné komunitě je pověstný bystrými postřehy a kritickými komentáři založenými na hlubokých znalostech a výzkumných zkušenostech. Ty uplatňoval i jako vedoucí pracovní skupiny pro pedagogiku, psychologii a kinantropologii Akreditační komise ČR.

Životní cesta Jiřího Mareše

Jiří Mareš se narodil 3. srpna 1942 v Praze, avšak velký díl jeho osobního i profesního života je spjatý s východočeskou metropolí Hradcem Králové. Školní léta prožil v době, kdy české školství procházelo bezprecedentními změnami po Nejedlého reformě a dalších opatřeních, která následovala v 50. letech, kdy se měnila délka školní docházky a struktura vzdělávacího systému, redukoval se obsah a posilovaly ideologické aspekty výchovy budoucích občanů socialistického státu podle sovětského vzoru.

Podobně jako jeho vrstevníci nastoupil Jiří Mareš ještě do první třídy národní školy, povinnou školní docházku končil závěrečnými zkouškami na osmiletce, která se - ač poskytovala v dnešním pojetí základní vzdělávání - nazývala osmiletou (nižší) střední školou. Po maturitě na jedenáctileté (vyšší) střední škole a vojenské službě vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor matematika - výtvarná výchova. Zatímco matematika mu byla dobrým základem pro pozdější výzkumnou činnost, výtvarničinou se Jiří, podle svých vlastních slov, nikdy profesně nezabýval, nestala se ani jeho koníčkem.

V srpnu 1968 prošel Jiří Mareš úspěšně konkurzem do Laboratoře programovaného učení v Pedagogickém ústavu Jana Ámose Komenského (PÚJAK) Československé akademie věd. Stal se aspirantem, což byla tehdejší forma vědecké přípravy, nynější doktorské studium. Jeho školitelkou byla přísná Dana Tollingerová. Absolvoval v oboru psychologie a získal titul kandidáta věd. Už v 70. letech začal publikovat v problematice pedagogické komunikace a školní úspěšnosti žáků. Zaujaly ho západní diagnostické metody i progresivní sovětské teorie optimalizace vyučovacího procesu.

Je obdivuhodné, jak se mu podařilo pokračovat v pedagogicko-psychologických výzkumech a etablovat se záhy i v jiném oboru, sociální medicíně. Této kombinace dokázal vhodně využít k interdisciplinárnímu propojování (Mareš, 2000a) nebo srovnávání obdobných fenoménů ve vzdělávacím a zdravotnickém prostředí, např. ve studiích zabývajících se kvalitou života, rozdíly ve zdravotním stavu žáků a jejich dopady na fungování žáků ve škole (Mareš, 2022). Zaujme i jeho sledování obdobných fenoménů ve školním a zdravotnickém prostředí, jako to provedl např. při analýze vztahu učitelů a zdravotníků ke změnám (Mareš, 2018a, 2018b). V každé oblasti hledá Jiří podněty a inspirace pro rozvoj té druhé (Mareš, 2000a, 2008) a rozvíjí mezioborový diskurz, např. v kapitole Medicínská pedagogika v Pedagogické encyklopedii (Krejčíková & Mareš, 2009)

Čtěte také: Ekologická výchova v ČR a Jiří Kulich

Devadesátá léta, čas velkých společenských změn, zahájení vzdělávací transformace a otevření nových možností ve svobodném badatelském prostředí, přinesla relevantní změny také do profesního života Jiřího Mareše. Jako již zralý vědec středního věku se habilitoval a byl jmenován mezi prvními příslušníky své generace profesorem na Univerzitě Karlově v oboru psychologie. V té době zhodnocuje své dosavadní výzkumy a publikuje monografie ve svých hlavních tématech - komunikace ve škole a učební styly (Mareš & Křivohlavý, 1995; Mareš, 1998a).

V první dekádě 21. století se věnuje intenzivně projektu sociálních opor u dětí a dospívajících. Vycházejí tři díly respektované publikace Sociální opora u dětí a dospívajících (Mareš et al., 2001, 2002, 2003), konstituující empiricko-badatelskou kulturu v oblasti dříve opomíjené, obohacující spektrum sociální, psychologické a lékařské pomoci. Dílo vznikalo v řešitelském kolektivu dvou desítek odborníků z univerzitních pracovišť, nemocnic a základních a speciálních škol.

Neméně náročný byl projekt průniku do problematiky kvality života dětí a dospívajících, reflektované ve všech dílech publikace Kvalita života dětí a dospívajících (Mareš et al., 2006, 2007, 2008), který byl přínosem poznatkovým, teoretickým a zejména metodologickým díky zavedení u nás méně využívaných kvalitativních metod (ohniskové skupiny, případové studie).

Jako zkušený výzkumník si Mareš uvědomuje potřebu retrospektivní reflexe vývoje pedagogické psychologie a na prahu 21. století publikuje v Pedagogice velkou přehledovou studii (Mareš, 2000b, 2001a). Významnou oblastí odborného zájmu se již v 90. letech stala odborná terminologie.

Poslední tři dekády v odborné činnosti Jiřího Mareše představují také intenzivní participaci na vědecko-organizačních záležitostech a angažmá ve výše uvedených grémiích, vědeckých společnostech a konzultačních skupinách. V nich Jiří přináší nové podněty, založené na důkladném seznámení s trendy v zahraničí, s evidencemi o stavu v českém prostředí a potřebách praxe.

Čtěte také: Doubravice nad Svitavou: Historie a události

Je ještě jedna důležitá oblast Marešova odborného přínosu. Jsou to jeho překlady a modifikace výzkumných a diagnostických metod a nástrojů, které publikoval a předložil k dispozici českým výzkumníkům. Jejich soupis představuje více než dvě desítky položek, mezi nimiž lze nalézt dotazníky ke stylu učení, k sociální komunikaci, k sociálním oporám. Frekventovaně jsou výzkumníky využívané dotazníky ke klimatu školní třídy (Mareš & Ježek, 2012), což je téma, kterým se Jiří zabýval dlouhodobě už od konce 90.

V limitovaném rozsahu tohoto textu nelze zmínit všechna témata a publikace, kterými Jiří Mareš obohatil poznatkovou základnu pedagogiky, pedagogické psychologie a sociálního lékařství. Chci však zdůraznit, že jeho přístup ke zkoumaným problémům se vyznačuje důsledností, důkladností teoretické a metodologické přípravy a „dotahováním“ do pozice potenciální aplikovatelnosti, výzkumné replikovatelnosti a využitelnosti v praxi.

Projekt hodlá zmapovat současné poznatky o zvláštnostech psychosociálního klimatu na školách odpovídajících našim základním školám a podat přehled o determinujících faktorech. Identifikovat strategie, které volí žáci, rodiče, učitelé a vedení školy při získávání údajů o klimatu školy a při jeho hodnocení a doplnit je pohledem dalších odborníků (školní inspekce, psychologů poskytujících poradenské služby škole apod.).

V empirické rovině je cílem navrhnout vhodné ukazatele psychosociálního klimatu školy, zmapovat aktuální a preferovanou podobu klimatu dané školy. U vybraných škol různého typu porovnat shody a rozdíly v podobě aktuálního klimatu školy a interpretovat možné příčiny zjištěného stavu. Na základě zkušeností se zahraničními metodami navrhnout a ověřit novou originální metodu, která by kombinovala kvantitativní a kvalitativní přístupy.

Ověřit podmínky, za nichž by se diagnostika sociálního klimatu školy mohla stát součástí standardních postupů hodnocení práce školy a standardní dokumentace školy. Vypracovat a odzkoušet postupy, jimiž by se dalo psychosociální klima školy ovlivňovat na úrovni vedení školy, učitelského sboru a rodičů (či komunity).

Jiří píše také vysokoškolské učebnice a studijní texty pro lékařské fakulty a pro učitele (např. Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele.).

Publikace Jiřího Mareše týkající se sociálního klimatu školy:

• Mareš, J., & Ježek, S. (2012). Klima školní třídy - dotazník pro žáky.
• Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1990). Sociální a pedagogická komunikace ve škole.
• Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole.
• Ježek, S. (ed.). (2003). Sociální klima školy I. Brno, MSD s.r.o.
• Ježek, S. (ed.). (2004). Sociální klima školy II. Brno, MSD s.r.o.
• Ježek, S. (ed.). (2005). Sociální klima školy III. Brno, MSD s.r.o.
• Mareš, Jiří (březen 2005). Ježek, Stanislav. Diagnostika klimatu školy. Smysluplnost vs. srovnatelnost. Zlín : konference AŠP SR a ČR, srpen 2005.
• Mareš, Jan. Internetová prezentace školy jako jeden z indikátorů klimatu školy. Zlín : konference AŠP SR a ČR, srpen 2005.

tags: #Mares #Jiri #diagnostika #socialniho #klimatu #skoly

Oblíbené příspěvky:

• Umění a keramika v krajině
• Sběrné kontejnery na velkoobjemový odpad ve Světlé nad Sázavou
• Jedlá soda a životní prostředí
• Ohrožení ZPF vodní erozí
• Alarmující nárůst ohrožených dětí