Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu: Aktuální situace a lokality v České republice

Česká republika upravila své plány pro věčnost. Úložiště radioaktivního odpadu bude hotové dřív, ale mnohem dražší. Státní organizace odpovědná za výběr lokalit, průzkumy a přípravu hlubinného úložiště čelí nárůstu prací, politickému tlaku a soudním sporům s obcemi.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je česká státní organizace odpovědná za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. SÚRAO provozuje povrchová úložiště pro nízko a středně aktivní odpady, vede evidenci původců odpadů, spravuje peníze na jaderný účet a organizuje výzkum a přípravu hlubinného úložiště. Hlubinné úložiště má fungovat jako „vícevrstvá“ bariéra - stabilní hornina + technické kontejnery - aby izolovalo vyhořelé palivo po stovky tisíc let. Správa odpadů chrání veřejné zdraví a životní prostředí a zajišťuje, že náklady a odpovědnost zůstanou v ČR (zákon zakazuje dovoz/odvoz odpadů).

Význam a funkce hlubinného úložiště

Hlubinné úložiště bude sloužit k bezpečnému uložení všech radioaktivních odpadů, které v České republice vznikly a vzniknou a které není možné uložit do povrchových a přípovrchových úložišť. Funguje na základě systému geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují. Nejvýznamnější bariéru tvoří 500 metrů stabilní horniny. Dalšími bariérami jsou jílové těsnění a speciální kontejnery.

Příprava projektu a geologické práce

Příprava projektu hlubinného úložiště v konkrétních zkoumaných lokalitách zahrnuje několik významných aktivit. Cílem geologických prací je přesně popsat území a co nejdetailněji zhodnotit poměry horninového masivu, v němž by mohlo být úložiště vybudováno. To je možné jedině cílenými geologickými pracemi s využitím vrtů nebo podrobných geofyzikálních měření. Geologické práce jsou prováděny v režimech geologického výzkumu a průzkumu podle konkrétní geologické úlohy.

Na stanovené plochy tzv. Vlastní geologické práce ve větším měřítku začnou začnou po stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. V současné chvíli podala SÚRAO žádosti o jejich stanovení a čeká na rozhodnutí Ministerstva pro životní prostředí ČR. Následně se SÚRAO zaměří především na práce, které budou cíleny hlavně na získávání podkladů pro bezpečnostní zprávy a modely.

Čtěte také: Lokality pro hlubinné úložiště

Práce mohou probíhat na území až 25 kilometrů od případného hlubinného úložiště. Získávat se budou například data o vlastnostech hornin a charakteru zjištěných rozhraní hornin. Bezprostředně po zúžení počtu lokalit bude SÚRAO provádět pouze nezbytné přípravné a monitorovací práce (například monitoring vody, klimatu nebo radonu). SÚRAO v následujícím období plánuje monitorovat všechny složky životního prostředí.

Jednou z priorit bude samozřejmě voda - odborníci budou zkoumat jak povrchové toky, tak i podzemní vodu a srážky. Ke sledování se využijí nově zbudované monitorovací stanice (např. propustě, vrty) a v případě souhlasu majitelů i stávající studny. Pro sledování seismicity lokalit SÚRAO plánuje doplnit českou regionální seismickou síť několika vlastními stanicemi. SÚRAO se zaměří také na výskyt radonu v půdě a ve vodách. V rámci přípravy hlubinného úložiště bude probíhat vývoj úložného a bezpečnostního konceptu.

V lokalitách bude vybírána optimální poloha pozemního areálu hlubinného úložiště v návaznosti na nalezený homogenní horninový blok pro jeho podzemní část. Toto projektové řešení musí respektovat konkrétní aspekty lokality v návaznosti na proces hodnocení dopadu na životní prostředí. Všechna získaná data z výše uvedených aktivit jsou dále posuzována prostřednictvím bezpečnostních zpráv regulatorními a dozorovými orgány (např. Státní úřad pro jadernou bezpečnost).

Už ve fázi přípravy hlubinného úložiště probíhají práce zaměřené na maximální bezpečnost projektu. V tomto směru je nejvýznamnější aktivitou ustanovení lokálních pracovních skupin, v nichž hrají velkou roli zástupci obcí. Ve skupinách společně s experty SÚRAO a případně dalšími orgány státní správy a samosprávy řeší dílčí technické aspekty projektu, které se bezprostředním způsobem mohou týkat dotčených obcí. Jedním z důležitých úkolů lokálních pracovních skupin je řešení problematiky umístění a podoby povrchového areálu.

Struktura a výstavba hlubinného úložiště

Areál hlubinného úložiště má dvě základní funkční části: podzemní a povrchovou. Stavba hlubinného úložiště bude zahájena ražbou úvodních podzemních děl, jako jsou například tunely, a následnou realizací tzv. Toto zařízení se začne budovat po vybrání finální lokality. Bude umístěno v homogenním horninovém bloku. Jedná se o průzkumné dílo, které potvrdí základní předpoklady o chování a vlastnostech konkrétního horninového masivu.

Čtěte také: Zkušenosti s hlubinným ukládáním

V reálných geologických podmínkách budou odborníci prověřovat například skutečný stav horniny v hloubce úložiště nebo systém inženýrských bariér, který je jedním ze zásadních bezpečnostních prvků úložiště. Hlubinné úložiště je v současnosti považováno za nejbezpečnější řešení, jak trvale izolovat vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady od okolního prostředí. Jeho bezpečnost je postavena na důmyslném systému přírodních a inženýrských bariér.

Samotné úložiště bude následně po konfirmační laboratoři budováno tak, že se celý areál laboratoře postupně rozšíří o další podzemní objekty. Bude připravena sekce pro ukládání ostatních radioaktivních odpadů a vybudováno technické zázemí. Povrchový areál úložiště bude zajišťovat zejména servisní činnosti nezbytně nutné k zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů. V areálu se budou nacházet: objekty zajišťující ražbu a přípravu odpadů, přípravna bentonitu, dílny, sklady, zázemí pro zaměstnance, administrativní budovy i objekty pro nakládání s vytěženou rubaninou.

Povrchový areál bude budován společně s podzemním. Velikost povrchového areálu je závislá na konkrétních podmínkách v dané lokalitě. Nakládání s vytěženou rubaninou bude zajištěno systémem tzv. deponií a mezideponií. V areálu úložiště bude zřízena mezideponie, která zajistí krátkodobé skladování vytěžené rubaniny. Pro dlouhodobé skladování bude v blízkosti areálu úložiště vybráno vhodné místo, kde bude rubanina skladována. Vzhledem k předpokládané vysoké kvalitě vytěžené horniny lze předpokládat, že bude možné část použít také pro realizaci např.

Doprava do areálu bude zajištěna jak silniční, pro potřeby budování a obsluhy areálu, tak železniční, pro přepravu kontejnerů do úložiště. Ve fázi výstavby bude samozřejmě, obdobně jako u jiných staveb, dotčeno stavebním ruchem také okolí.

Ukládání odpadů a uzavírání úložiště

Budou se zde postupně ukládat odpady ze stávajících jaderných elektráren. Počítá se i s plánovanými novými zdroji. Do úložiště zamíří také vysoko a středněaktivní odpady od jiných původců z České republiky, než jsou elektrárny.

Čtěte také: Komunální odpad a hlubinné ukládání

Proces uzavírání úložiště bude zahájen už během jeho provozu. Postupně se tak všechny ukládací sekce uzavřou speciálním systémem zátek a výplní, které tvoří zejména bentonit nebo kamenivo. Poté přijdou na řadu zavážecí chodby, technické zázemí, jámy, přístupové tunely atd. Na konci celého procesu by tedy, tak jako na začátku, měla zůstat „zelená louka“ a celý komplex bude pasivně funkční stovky tisíc let bez přítomnosti člověka.

Vědci už nyní řeší, zda úložiště po jeho uzavření a ukončení monitoringu nějakým způsobem označit pro budoucí generace, které zde budou žít třeba za několik tisíc let. Má být úložiště ale vůbec označeno? A jak? Neprobudí jakýkoliv nápis nebo piktogram v našich potomcích spíše zvědavost a touhu pod zem nahlédnout? Bude pro ně vůbec ještě naše označení srozumitelné?

Aktuální vývoj a lokality

Na výběr finální lokality pro zamýšlené hlubinné úložiště radioaktivních odpadů bude dohlížet nově ustavený poradní výbor expertů, který následně dá doporučení vládě. Jeho členy budou odborníci na obory souvisejícími s přípravou úložiště, například hydrogeologii, radiační ochranu nebo podzemní stavitelství. Své experty nominují také obce a kraje.

Správa pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028.

Vláda 21. prosince schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Odpor obcí a další komplikace

Obec Rudíkov se brání plánům na hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, které stát prosazuje navzdory nesouhlasu místních. Obcím ze čtyř lokalit vytipovaných pro vznik hlubinného úložiště odpadu z jaderných elektráren se zatím nedaří tento záměr blokovat. A to i když zažalovaly rozhodnutí ministerstva životního prostředí o povolení geologického průzkumu, podle jehož výsledku bude teprve finální místo úložiště vybráno.

Vedle dotčených obcí z lokalit Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku, které byly proti své vůli zařazeny do výběru místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů a proto brání své oprávněné zájmy i soudní cestou, hatí plány státu další překážka. Klíčovou součástí geologických prací, bez nichž nelze získat potřebná data, měly být hluboké vrty. Takřka rok trvající výběrové řízení na dodavatele prací ale Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musela zrušit a začala připravovat nové.

Náklady a harmonogram

Vedlo k přehodnocení časového a finančního harmonogramu (nárůst nákladů na 559 mld. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masivu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

tags: #hlubinne #uloziste #odpadu #z #je #lokality

Oblíbené příspěvky:

• Ubytování v Krušných horách
• Ekologický význam travních porostů
• Sopor a kóma u dospělých
• Aktuální novinky ze světa přírody
• Realita emisí CO2 u elektromobilů