Hnutí Duha kritizuje plány odpadového hospodářství a recyklace


08.12.2025

Plán odpadového hospodářství (POH) pro období 2025-2035 představuje klíčový strategický dokument, jehož cílem je definovat směřování v oblasti nakládání s odpady v České republice v následujícím desetiletí. Dokument, připravovaný Ministerstvem životního prostředí, představuje základní strategii, která formuluje dlouhodobou vizi a konkrétní opatření vedoucí především ke snížení produkce odpadů, zvýšení jejich recyklace a k postupnému přechodu na takzvané oběhové hospodářství, tedy systém, kdy jsou materiály a produkty co nejdéle udržovány v oběhu tak, aby byly co možná nejvíce šetřeny přírodní zdroje.

Vláda má na svém dnešním jednání schvalovat Plán odpadového hospodářství do roku 2035 (dále jen POH ČR). V dokumentu vláda plánuje výrazné omezení skládkování a předpokládá významný růst třídění odpadů, ale neplánuje splnit evropské cíle na snížení produkce směsných komunálních odpadů i závazné cíle pro Česko, které by mělo snížit produkci obalů o 17 % do roku 2035.

Navrhovaný POH ČR ve svém optimistickém scénáři předpokládá výrazný nárůst vytříděných surovin. Například u nyní málo využívaného odpadu z kuchyní a stravoven - který je cennou surovinou pro výrobu čisté energie - má být v roce 2030 vytříděno 8krát více a v roce 2035 dokonce 13krát více než v roce 2022. Celkový pokles směsných komunálních odpadů má činit 27 % v roce 2030 a 44 % do roku 2035.

Zároveň však i tento optimistický scénář počítá s růstem celkové produkce odpadů do roku 2030, jen se jich vytřídí daleko více, než dnes. Pokles má nastat až směrem k roku 2035.

Hnutí DUHA upozorňovalo Ministerstvo životního prostředí, že Evropská unie má ve svém Akčním plánu na snížení znečištění cíl snížit produkci směsných komunálních odpadů, tedy odpadů zbylých po třídění, na 50 % do roku 2030. Dokument však neodráží cíle Akčního plánu EU pro snížení znečištění, podle kterého se má do roku 2030 snížit o polovinu produkce zbytkových komunálních odpadů.

Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě

POH ČR neobsahuje ani žádná opatření, jak dosáhnout pro Česko závazných cílů na snížení produkce obalů obsažených v čerstvém Nařízení Evropské komise o obalech. Česko přitom bude muset snížit produkci obalů do roku 2030 o 12 % oproti produkci obalů z roku 2023 a o 17 % do roku 2030. POH ČR přitom plánuje neustálý nárůst vytříděných sklenic a plastů (většinou opět obalů). Takže do roku 2035 musíme snížit produkci obalů o 17 % oproti roku 2023 a o 12 % do roku 2030.

Cíl EU na pokles skládkovaných odpadů na 10 % do roku 2035 je naopak brán zcela vážně a POH ČR dokonce přichází i s variantami skládkovat 5 % nebo dokonce 0 % komunálních odpadů. Co největší omezování skládkování je správné, ale musí být provázeno stejným důrazem i na prevenci vzniku odpadů, jinak dochází k tlaku na výstavbu nových spaloven odpadů.

POH ČR hovoří o nutnosti investovat až 34,7 miliard Kč do nových spaloven a dalších 9,6 miliardy Kč do rekonstrukce stávajících zařízení. Dalších 8,9 miliard má jít do spaloven nebezpečných odpadů. Na nakládání se směsným netříděným odpadem by mělo jít až 65,3 miliardy Kč.

„Vládou projednávaný Plán odpadového hospodářství správně omezuje skládkování a cílí na zvýšení podílu vytříděných odpadů, ale kulhá v prevenci a nenaplňuje tak evropské cíle na snížení produkce směsných komunálních odpadů ani na snížení produkce obalů. Kvůli očekávané zbytečné nadprodukci odpadů plánuje stát utratit do roku 2035 až 45 miliard za spalovny, které budou ničit cenné suroviny a spalováním plastů přispívat ke klimatickým změnám emisemi CO2. Takže plán - přestože omezuje plýtvání surovinami a má pozitivní body - u Evropské komise nejspíš narazí. Česko však mezi rokem 2018 a 2023 dále zvýšilo produkci obalů.

“Oficiální vládní dokument by neměl navrhovat, že Česko nesplní celoevropský cíl. Plán odpadového hospodářství by naopak měl navrhnout opatření jak těchto cílů dosáhnout. Výsledkem nerespektování evropské politiky je o více než 1 milion tun vyšší produkce zbytkových komunálních odpadů. To vzhledem k zákazu skládkování vede k nutnosti vystavět pro tyto zbytečně vytvořené odpady až deset nových spaloven plzeňského typu. To má v investicích přijít na neskutečných 30 miliard korun navíc.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v České republice

Za významný problém nového Plánu odpadového hospodářství České republiky považují ekologické organizace nepřesnost propočtů kapacit plánovaných zařízení na spalování, respektive energetické využívání odpadů. Skutečnost, že oficiální vládní dokument nepočítá se splněním evropského cíle snížit zbytkový komunální odpad o polovinu, způsobí o více než milion tun vyšší produkci odpadů pro skládky a spalovny. Plán následně počítá jen s projekty, které se týkají výstavby nových či rozšiřování stávajících spaloven, u kterých už byla schválena investiční podpora z Modernizačního fondu. Nezohledňuje však ty projekty, které již dostaly kladné stanovisko v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ani ty, které v tuto chvíli tímto procesem procházejí a jsou již v pokročilé fázi posuzování.

„Výsledkem je, že celková kapacita zařízení pro spalování odpadů, respektive jeho energetické využívání, bude v příštích pěti až deseti letech pravděpodobně mnohem vyšší, než s jakou Ministerstvo životního prostředí v novém POH počítá. Ke čtyřem stávajícím zařízením na energetické využití odpadu může přibýt dalších třináct, nebo až sedmnáct, pokud budou schváleny i všechny plánované záměry. To může v budoucnu vést k nižší motivaci ke snižování produkce odpadů, třídění a recyklaci, a naopak k tlaku na vyšší podíl odpadů využitých ve spalovnách. Kromě toho v plánu chybí určení maximální kapacity zařízení pro energetické využívání odpadů na úrovni jednotlivých krajů. Takové omezení by pomohlo zabránit například tomu, že jsou v některých krajích plánovány až čtyři nové spalovny.

Nový Plán odpadového hospodářství také počítá s tím, že se ve stavebnictví bude více využívat struska ze spaloven odpadů. To ale přináší významná rizika pro životní prostředí i lidské zdraví. Struska totiž obsahuje toxické látky - například těžké kovy a perzistentní organické látky, jako jsou bromované a chlorované dioxiny a furany nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Dalším problémem je přítomnost PFAS a mikroplastů, které se spalováním nerozkládají a zůstávají ve strusce. PFAS jsou látky, které se v životním prostředí v podstatě nerozkládají, a které negativně působí na zdraví, podobně jako mikroplasty. V obou případech se jedná o látky, které pronikají do vodních ekosystémů a potravního řetězce, což podle nejnovějších studií výrazně škodí lidskému zdraví. Některé z těchto látek - například bromované dioxiny a PFAS - nejsou ve strusce pravidelně sledovány, protože pro ně neexistují zákonné limity.

Pozitivem plánu odpadového hospodářství je, že se v praxi zaměřuje například na bioodpad, který představuje velmi cenný zdroj živin, a usiluje o jeho odklonění ze směsného odpadu. Dalším klíčovým opatřením, které nový POH obsahuje, je zavedení zálohového systému na PET lahve a nápojové plechovky. Tento systém má pomoci zvýšit míru recyklace a snížit množství odpadu, který končí pohozený v přírodě nebo na veřejných prostranstvích. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že zálohování je účinným nástrojem pro dosažení recyklačních cílů, a proto je nezbytné, aby finální podoba zákona byla schválena bez kompromisů, které by oslabily jeho dopad.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:„Plány odpadového hospodářství nesmí být dalším zbytečným papírem, měly by naopak sloužit jako popis cesty ke zvýšení recyklace a snížení produkce odpadů i nákladů obce na odpady. Podle návrhu nových odpadových směrnic EU se má výrazně omezit a zdražit skládkování a zvýšit recyklace. Čím dříve na tuto situaci obce zareagují, tím šetrnější a levnější systém bude pro ně i pro domácnosti.

Čtěte také: Ekologická hnutí v ČR

Hnutí DUHA zároveň znovu varuje před zákazem skládkování podle parametru výhřevnosti. Ten ve všech zemích, kde byl zaveden, vedl k výstavbě nadbytečných spalovacích zařízení. Tento parametr by nutně zablokoval růst recyklace. Výrazně lepší je vázat zákaz skládkování na biologickou rozložitelnost odpadů. Jejich přítomnost na skládkách je totiž hlavním problém z hlediska životního prostředí i produkce skleníkových plynů.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:“Dvě třetiny komunálních odpadů z ČR končí zbytečně na skládkách a ve spalovnách. Nová analýza Hnutí DUHA zjistila, že ještě v roce 2025 se má skládkovat a pálit víc než 52 % odpadů.

“Ministr životního prostředí Richard Brabec ještě může splnit vládní programové prohlášení a předložit zákon o odpadech, který omezí skládkování a zvýší recyklaci na úroveň úspěšných evropských zemí. K tomu je potřeba doplnit do zákona skutečnou recyklační slevu - inkasovatelnou obcemi až v případě nadpoloviční recyklace v roce 2020 a 60% v roce 2025. Zároveň je však třeba z návrhu zákona vypustit kritérium výhřevnosti u zákazu skládkování.

Ekologické organizace dále varují před zavedením kritéria výhřevnosti pro zákaz skládkování. Ve všech zemích, které jej zavedly, to totiž vedlo k výrazně vyššímu spalování odpadů, k výstavbě nadbytečných kapacit spaloven a dovozu odpadů ze zahraničí.

Podle Hnutí Duha se ministerstvo přiklání ke spalování odpadů. Ekologická organizace Hnutí Duha ministerstvem připravovaný návrh kritizuje za to, že jde cestou podpory spalování odpadů. To podle Hnutí Duha naráží na to, že Evropská unie obecně prosazuje důslednou recyklaci.

“Máme vážné obavy z toho, že návrh zákona o odpadech, tak jak ho předkládá MŽP, směřuje jednoznačně k podpoře drahých spaloven namísto potřebného zvýšení třídění a recyklace odpadů," přidává se ke kritice i Richard Blahut, vedoucí sekce odpadového hospodářství Spolku veřejně prospěšných služeb. "Je to jasně patrné z konstrukce poplatku za uložení odpadů na skládky.

Podle Hnutí Duha v navrhovaném novém zákonu o odpadech zcela chybí jakákoli ekonomická motivace pro obce, aby zlepšily recyklační služby a motivovaly domácnosti ke zvýšení recyklace nebo ke snížení produkce odpadů. Programové prohlášení vlády požaduje omezit skládkování a zvýšit recyklaci na úroveň úspěšných evropských zemí.

Hnutí DUHA navrhuje takzvanou recyklační slevu, podle níž by obce s vysokou mírou recyklace platily státu za skládkování zbytkového odpadu méně než ostatní.

Analýza ukázala, že kraje zcela ignorují prognózu vládou schváleného Plánu odpadového hospodářství, jež předpokládá zvýšení recyklace komunálních odpadů ze současné třetiny na polovinu v roce 2020 a o pět let později již na bezmála 60 %.

Nová analýza Hnutí DUHA zjistila, že ministerstvo životního prostředí krajům schválilo plány nakládání s odpady, podle kterých má i v roce 2025 na skládkách a ve spalovnách končit většina komunálních odpadů. Dvě třetiny komunálních odpadů z ČR končí zbytečně na skládkách a ve spalovnách.

Také aktuální návrh nového zákona o odpadech, který MŽP brzy předloží vládě, by nezajistil v roce 2020 recyklaci ani poloviny komunálních odpadů.

Studie Hnutí DUHA porovnala ve variantách, jak naložit se zbytkovým odpadem po dosažení 65% recyklace:

  • Řešení navržené studií Hnutí DUHA: z 50 km vzdáleného okolí vozit odpad bez úpravy do spaloven. Z větších vzdáleností odpad předtřídit a pouze hořlavou část vozit do stávajících spaloven s energetickým využitím. Investice: 21 miliard Kč. Výsledek: skládkováno 13 % komunálních odpadů.
  • Řešení podle POH ČR: Výstavba řady nových spaloven s energetickým využitím a stále část odpadů skládkována. Investice: 20 miliard Kč. Výsledek: skládkováno 21 % komunálních odpadů.
  • Řešení se zákazem skládkování nespalitelných odpadů: Všechen odpad se spálí v nových spalovnách s energetickým využitím. Investice: 39 miliard Kč.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:„Právě představená studie ukazuje, že v případě platnosti zákazu skládkování a dosažení 65% míry recyklace komunálních odpadů není v ČR nutné stavět plánované spalovny v Mostě, Mělníku, Přerově, Jihlavě, Chebu a na dalších místech. Vedle výstavby regionálních linek pro dotřídění směsných odpadů se ukazuje jako racionální pouze debata o rozšíření spaloven v Praze a Brně a o řešení energetického využívání části odpadů ze severozápadní a severovýchodní části ČR.

Plánované kapacity úpravy odpadů v jednotlivých krajích dle Hnutí DUHA

Hnutí DUHA uvádí následující plánované kapacity úpravy odpadů v jednotlivých krajích:

Kraj Plánovaná kapacita úpravy odpadů
Praha 530 tis. tun
Středočeský 370 tis. tun
Jihočeský 142 tis. tun
Plzeňský 145 tis. tun
Karlovarský 60 tis. tun
Ústecký 150 tis. tun
Liberecký 136,7 tis. tun
Královéhradecký 130 tis. tun
Pardubický 120 tis. tun
Vysočina 90 tis. tun
Jihomoravský 360 tis. tun
Olomoucký 135 tis. tun
Zlínský 130 tis. tun
Moravskoslezský 350 tis. tun

tags: #Hnutí #Duha #Kropáček #plány #odpadového #hospodářství

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]