Ochrana ohrožených druhů zvířat s Hnutím Duha

02.04.2026

Život velkých šelem v naší krajině není snadný. Rysi, vlci i medvědi čelí hrozbám, jako je pytláctví, střety s auty nebo úbytek vhodného prostředí.

Snahy o ochranu velkých šelem

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) pozvala pověřené pracovníky vybraných organizací na pracovní jednání, které proběhlo dne 9. 12. Cílem tohoto jednání je koncepčně přispět k ochraně velkých šelem a prodiskutovat opatření, na jejichž základě by bylo možné zjistit skutečná data ohledně života velkých šelem, zvláště co se týká jejich populační dynamiky.

Na jednání byli přizváni zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí, Lesů České republiky, s. p., Vojenských lesů a statků ČR, s. p., Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Hnutí Duha, Institutu ekologie a chovu zvěře, Akademie věd ČR a Českomoravské myslivecké jednoty.

Na úvod všechny účastníky diskuse přivítal jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Vyzval zúčastněné k věcné diskusi a k hledání toho, co jednotlivé účastníky jednání spojuje a co by bylo možné předložit jako společný názor pro odbornou i neodbornou veřejnost. Ing. Luděk Králíček (ČMMJ) informoval o stanovisku FACE k velkým šelmám, se kterým se ČMMJ shoduje a vyjádřil ochotu ČMMJ přispět k řešení této problematiky.

Je známo, že ekologicky zaměřená občanská sdružení mediálně prezentují podporu velkých šelem, ale přitom se někdy zapomíná na početnou skupinu lidí hospodařících v přírodě a krajině, kterým nepochybně mohou vznikat škody na majetku. Zmíněna by měla být i problematika finanční podpory státu a finanční náhrady za újmy způsobené velkými šelmami především pro uživatele pozemků a vlastníky hospodářských zvířat. Předmětem diskuse by měla být i konkrétní opatření, která by mohla učinit ČMMJ pro zlepšení ochrany velkých šelem.

Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě

Aktivity AOPK a Hnutí Duha

Zástupce AOPK Mgr. Pavel Marhoul zmínil, že všechny tři druhy šelem (rys, vlk, medvěd) jsou řazeny do silně a kriticky ohrožených druhů a proto byla nutnost vytvořit záchranný program. Ten AOPK realizuje za pomoci grantu, který v současné době dokončuje s cílem vytvořit managementový plán a záchranné programy pro jednotlivé druhy velkých šelem. Odborné záležitosti do tohoto grantu zpracovává ÚBO AV ČR a část týkající se mediální propagace zpracovává Hnutí Duha.

Již v roce 2000 byly vytvořeny zóny s různým přístupem k ochraně a program ochrany. Doposud se nepodařilo plně stabilizovat populace velkých šelem.

Jedním z prostředků ochrany označil Naturu 2000, kde jsou vymezena dvě velkoplošná území pro ochranu těchto tří druhů - Šumava (pro rysa) a Beskydy (pro všechny tři šelmy). Natura 2000 je jedním z prostředků jak dosáhnout stabilizované populace.

MVDr. Jaromír Bláha (Hnutí Duha) informoval o připravovaném plánu osvěty působení na veřejnost s cílem zlepšení chápání významu velkých šelem pro ekologickou rovnováhu, což je součástí výše zmíněného grantu. Samotná ochrana je v kompetenci AOPK.

Příčiny nestability populací

Ing. Jaroslav Červený, CSc. (ÚBO AV ČR) uvedl, že příčiny nestability populací jsou: izolovanost populací - může docházet k příbuzenské plemenitbě, hustá síť dopravních komunikací, fragmentace krajiny, intenzivní lesní hospodářství, urbanizace horských oblastí, negativní postoj obyvatel venkova a zvláště ilegální lov.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v České republice

Zapojení myslivců do ochrany šelem

Ing. Králíček (ČMMJ) navrhl společnou koordinaci při monitoringu velkých šelem s tím, že je nutné myslivce aktivně zapojit do ochrany a monitoringu velkých šelem, protože tato problematika je jim profesně blízká a mohlo by to přispět k pozitivnímu vztahu k velkým šelmám. Zároveň požádal všechny účastníky, aby ČMMJ napomohla k co nejefektivnějšímu zapojení myslivců do ochrany velkých šelem.

Legislativní ochrana velkých šelem

Všechny tři druhy velkých šelem jsou u nás chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jedince chráněných druhů je zakázáno usmrcovat, odchytávat, držet, chovat, prodávat, zpracovávat atd. Což platí jak pro zvířata živá, tak pro mrtvé exponáty. Na velké šelmy pamatuje i nařízení Evropské rady - všechny tři druhy velkých šelem jsou uvedené ve Směrnici o stanovištích (92/43/EEC) v příloze IV jako druhy živočichů, vyžadující v zájmu Společenství přísnou ochranu.

V příloze II. vyhlášky 166/2005 Sb. jsou medvěd, vlk a rys uvedeny jako druhy vyžadující zvláštní územní ochranu. Rys ostrovid je předmětem ochrany v evropsky významných lokalitách (EVL) Šumava, Beskydy, Blanský les a Boletice. Pro vlka a medvěda byla vyhlášena pouze EVL Beskydy. Jistou formou ochrany je také zákon č. 115/2000, podle kterého může stát chovatelům nebo osobám poškozeným útokem velkých šelem vyplatit finanční náhradu.

Genetická diverzita rysů

Česko-bavorsko-rakouská populace rysů od svého založení ztratila asi čtvrtinu ze své genetické diverzity, zjistili vědci na základě genetického monitoringu. Rysové byli v minulosti na našem území zcela vyhubeni. Návratu této šelmy do Česka významně napomohlo vypuštění (reintrodukce) rysů v 70. a 80. letech minulého století na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Okraj druhé, původní karpatské populace, k nám v současnosti zasahuje na území CHKO Beskydy na východě republiky.

Získat informace o stavu obou populací této vzácné a skrytě žijící šelmy je pro vědce a ochranáře obtížné. Jednou z nich je i využití neinvazivně získaných genetických vzorků, například trusu nebo chlupů rysů nalezených v terénu.

Čtěte také: Ekologická hnutí v ČR

Legislativní ochrana česko-bavorsko-rakouské populace od dob jejího založení a větší počet zakládajících jedinců, vypouštěných postupně v průběhu dvou desetiletí nejdříve na bavorské (5-9 rysů) a pak na české (17 rysů) straně hranice, pravděpodobně sehráli významnou roli v tom, že je populace v lepším stavu než některé jiné reintrodukované populace.

Výskyt vlků na Broumovsku

Na Broumovské vrchovině a okolí žije ve třech přeshraničních smečkách 20 až 27 vlků. Jedná se o nejvyšší zjištěný počet vlků v oblasti od zahájení jejich sčítání v roce 2021. Trvalý výskyt vlka obecného byl v Královéhradeckém kraji po dlouhé době zaznamenán v roce 2015 u Adršpachu na Broumovsku v okrese Náchod. V současnosti jsou stabilní populace vlků v kraji kromě Broumovska také v Orlických horách a Krkonoších.

Škody způsobené vlky a kompenzace

Škody na Broumovsku nejsou definovány jen počtem usmrcených zvířat, ale také jejich chovnou hodnotou a dopadem na konkrétní hospodářství. Historicky nejvýraznější případy se soustředí do let 2019-2021, kdy se populace vlků stabilizovala a chovatelé začali důsledněji nárokovat náhrady.

Dosud nejvyšší vyplacené odškodné za jednu událost činilo 884 000 Kč. Vlci tehdy na jedné farmě usmrtili 41 jehňat.

Manželé Menčíkovi patří k nejvíce zasaženým. V roce 2019 přišli o více než 70 ovcí. V roce 2021 pak během pouhého měsíce a půl ztratili dalších 43 kusů.

Přestože ovce tvoří většinu obětí, finančně nejcitlivější jsou útoky na telata. V roce 2020 bylo jen za první pololetí na Broumovsku evidováno 26 usmrcených telat.

Ochrana stád a dotační programy

Až o stoprocentní podporu na zabezpečení stád mohou do konce června žádat chovatelé hospodářských zvířat. V zájmu umírnění konfliktů a ochrany jak pastevecké práce, tak zákonem chráněných vlků, rysů či medvědů, nabízí stát již čtvrtým rokem dotační pomoc v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hnutí DUHA Olomouc proto nabízí chovatelům pomoc s kompletním zpracováním žádosti o podporu.

Aktivity Hnutí Duha Olomouc

Už 20 let se v rámci Hnutí DUHA Olomouc věnujeme monitoringu a ochraně velkých šelem v České republice. Hnutí DUHA Olomouc se již několik let aktivně účastní správních řízení týkajících se zásahů proti kůrovci v Jeseníkách.

Ekologická organizace tak začala s praktickou pomocí chovatelům při ochraně stád. První modelový projekt oplocení pastvin v jádrové oblasti výskytů vlků na Broumovsku - v Teplicích nad Metují - připravilo Hnutí DUHA pro tamějšího chovatele Michala Josku.