Hnutí Duha: Aktivity a Volná Pracovní Místa v Ekologii

Hnutí DUHA bylo založeno v roce 1989 a od té doby se systematicky věnuje ochraně přírody a krajiny. V roce 1994 byly tyto aktivity sjednoceny do programu Lesy, který sledoval dvě hlavní linky: ochranu a rozšiřování divočiny a šetrné hospodaření v ostatních lesích. Později byl přidán program Krajina, který se zaměřuje i na ochranu zemědělské krajiny.

Zároveň se Hnutí DUHA věnuje energetice a ochraně klimatu, odpadovému hospodářství a podpoře šetrné spotřeby, které se ochrany přírody také často dotýkají.

Týdny pro krajinu

V letošním létě vyrážíme společně se stovkou dobrovolníků již po dvacáté sedmé na Týdny pro krajinu. Sedmidenní pracovně-vzdělávací akce se zaměřují především na podporu přirozené obnovy lesů a udržitelného zemědělství. Každý z osmi letošních turnusů bude od základů jiný: někde spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, jinde se správami národních parků, chráněných oblastí, soukromými vlastníky lesů i zemědělských usedlostí. Pomůžeme Živému regionu na Dobrodružném statku a v Sociálním podniku Jasan.

Lesní turnusy budou v Městě Albrechtice, chráněných krajinných oblastech Jeseníky a Beskydy, Národním parku Šumava, na Kutinách a v Radějově. Věnujeme se přitom kosení a hrabání druhově bohatých luk, údržbě bezlesí v dobrodružných podmínkách větrných polomů i přírodních památek, ochraně horských luk s hořci či ochraně mladých stromků, ošlapu trávy kolem sazenic, natírání semenáčků jeřábů a jedlí, opravám oplocenek a budování tůní, hrazení odtokových kanálů v rašeliništích, označování doupných stromů pro hnízdění ptáků, prosvětlování lesů či restoračnímu managementu. Je toho celá paleta.

Cílem je nejen samotná pomoc přírodě, ale hlavně vzdělávání lidí, kteří na vlastní kůži zažijí, proč a jak je třeba krajinu chránit. Se stejným cílem pořádáme už od roku 1999 vícedenní vzdělávací exkurze do divočiny Národních parků Šumava a Bavorský les, kde lidé prožijí divokou přírodu.

Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě

Ochrana Divočiny

Ochrana přírodních procesů se v devadesátých letech neuplatňovala jako samozřejmost v národních parcích a rezervacích, kde by měla být primárním cílem. V krajině, která byla kvůli železné oponě téměř nedotčená, čelil tehdy vznikající Národní park Šumava kontroverzi ohledně kácení kůrovcem napadených stromů. Vnímali jsme ji jako precedentní i pro ostatní chráněná území, a proto tam upřeli pozornost.

Bez obhajoby pravidel, které se s národními parky váží, by se z Šumavy postupně stal nejprve dřevařský lesnický podnik, a pak lunapark. Cesta k obhajobě toho, že máme nechat přírodně cenných procesům místo, byla trnitá - podali jsme desítky podnětů České inspekci životního prostředí, vydali nespočet tiskových zpráv a politických i úředních jednání, monitorovali v terénu, třikrát jsme přistoupili k nenásilné blokádě kácení.

Několikrát se i díky veliké podpoře veřejnosti podařilo odvrátit útok na ochranu Šumavy, a pak i všech národních parků. Už v roce 2010 jsme přitom zveřejnili publikaci Okna do divočiny v české krajině a v ní popsali, jak by měla vzniknout soustava území ponechaných samovolnému vývoji. V kampani Česká divočina jsme pak hledali taková místa mimo stávající zvláště chráněná území.

Výsledek by nyní měla přinést implementace Strategie EU pro ochranu biologické rozmanitosti do roku 2030, mezi jejímiž cíli je zajistit přísnou ochranu na 10 % rozlohy EU. Právě nyní se zároveň otevírá další epizoda diskuze o poslání národních parků.

Svazy obcí národních parků mají zájem využívat zvýšených přínosů z turismu, který je se značkou národních parků spojený. Již mnohem menší zájem však mají na tom respektovat omezení ochrany přírody, která jsou pro zachování jejích hodnot potřebné. Věnujeme se tak nadále vyvažování těchto pohledů.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v České republice

Klíčovým faktorem ovlivňujících stav našich lesů jsou nadměrné stavy spárkaté zvěře. Proto se už dlouho věnujeme myslivecké legislativě a podpoře návratu velkých šelem. V roce 2002 se nám podařilo ve spolupráci s ČSOP a SVOL v Parlamentu odvrátit schválení návrhu „mysliveckého státu” a naopak Výbor pro životní prostředí podpořil dobrý návrh nového mysliveckého zákona.

V letech 2009 jsme pak vedli kampaň proti tunelování s. p. Lesy ČR. Ministr Šebesta (ČSSD) zrušil vypsané megatendry, které by rozparcelovaly LČR největším těžařským firmám. Na předchozí práci jsme pak navázali s kampaní Zachraňme lesy.

Většina naší práce přitom spočívá v tom, aby Plán pro zdravé lesy nezůstal v šuplíku. Bavíme se s úředníky, političkami i politiky i lidmi v terénu, abychom dosáhli prosazení potřebných změn. V roce 2019 se tak díky kampani, do které se zapojily desetitisíce lidí, podařilo při novelizaci lesního zákona prosadit zákaz privatizace státních lesů a povinnost ponechávat při těžbě v lesích potřebné množství těžebních zbytků a starých stromů na dožití a k zetlení.

Kromě mysliveckého zákona se letos ale znovu mění i zákon o lesích. Přidali jsme se tak ke čtyřem desítkám jiných míst, které jej Ministerstvu zemědělství připomínkovali, s rekordním počtem 57 podnětů. Stav lesů se totiž zlepšuje spíš samovolně - ostatně jak by taky ne, když uhynuly ty nejzranitelnější a nejrizikovější monokultury.

Do lesů se tak dostává víc listnáčů, mnohdy však jen proto, že není dostatek smrkových sazenic. V roce 2022 se vysázel větší podíl smrků, než o rok dříve, kvůli celkovému růstu výsadeb i nejvíc v absolutních číslech za posledních dvacet let.

Čtěte také: Ekologická hnutí v ČR

Podpora Udržitelného Zemědělství

Dobře viditelným výsledkem naší práce je Adresář farmářů, tedy mapa ekologicky zaměřených zemědělců, které si mohou lidé vyhledat ve svém okolí, a odebírat tak od nich místní a šetrně vyrobené potraviny. S dlouhodobě ubývající polní biodiverzitou a rychle narůstajícími dopady klimatických změn jsme se rozhodli více zaměřit také na systémovou stránku problému.

Zemědělské dotace tvořící významnou část příjmu zemědělců a ovlivňující tak jejich rozhodování, jsou klíčovou součástí tohoto problému. Dlouhodobě totiž udržují jinak neživotaschopný nynější stav. V letech 2020-2022 jsme se proto zapojili do příprav Společné zemědělské politiky (SZP) i českého Strategického plánu SZP.

Naše kampaň Tohle žeru formulovala požadavky na podporu obnovy stabilní a pestré krajiny, ekologického zemědělství a životem kypící půdy. Výzvu Za zdravou a pestrou krajinu podepsaly desítky tisíc lidí a spolupracovali jsme s dalšími organizacemi, jako je Česká společnost ornitologická, Nadace Partnerství a WWF.

V Monitorovacím výboru Strategického plánu SZP jsme v pozici zástupce Zeleného kruhu v posledních měsících zaměřili pozornost na podporu stabilních krajinných prvků, tedy mezí, mokřadů či remízků. Hodnotit úspěchy je vzhledem k vývoji posledních měsíců obtížné.

Zemědělské dotace v novém programovém období doznaly mnoha pozitivních změn, jakkoli omezených a nedostačujících k tomu, aby problémy krajiny řešily. Byly zavedeny nové podmínky a opatření, jako je například vyčleňování části ploch pro mimoprodukční funkce krajiny, a v krajině tak vznikly desetitisíce hektarů potenciálně prospěšných ploch.

V rámci dobrovolných ekoschémat vzniklo přes tři tisíce hektarů ochranných pásů kolem vodních toků, které je chrání před splavem půdy a pesticidů. Politický vývoj ve světě v kombinaci s dopady klimatických změn v některých zemích vedl na začátku tohoto roku k mohutným zemědělským protestům.

Evropští i čeští politici zareagovali bohužel nechvalně - významnou část ekologických opatření zrušili. Velmi nejistý byl v době psaní článku také osud důležitého evropského nařízení na obnovu přírody. Kolik se z dosaženého pokroku podaří zachránit je tedy ještě otázkou.

Energetika a Ochrana Klimatu

Hnutí DUHA se od svého založení zabývá energetikou a usiluje o snižování závislosti na fosilních palivech. Od začátku také propojuje ochranu klimatu a ochranu přírody. Proto usilovalo o zachování limitů těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Jejich prolomení by nenávratně zničilo nejen domovy lidí, ale také krajinu a její přírodní i kulturní hodnoty.

Dnes se však už můžeme dívat do budoucna a výzvou je rozvoj obnovitelných zdrojů. Prosazujeme jejich co nejrychlejší rozvoj, protože pro přírodu je hlavní hrozbou globální změna klimatu, v jejímž důsledku dochází ke kolapsu ekosystémů a ztrátě přirozených biotopů.

A toto riziko pomáhají větrné a fotovoltaické elektrárny - pokud jsou umisťovány s respektem k přírodě - snižovat, neboť výrobou čisté elektřiny bez skleníkových emisí nahrazují tu z uhlí či zemního plynu. Ze stejného důvodu podporuje Hnutí DUHA, stejně jako české ekologické organizace sdružené v asociaci Zelený kruh a Klimatické koalici, vymezení takzvaných akceleračních zón pro větrné elektrárny.

Ty mají být na místech s nejmenším dopadem na přírodu, povolování tam má trvat maximálně jeden rok a půjde hlavně o doladění podmínek. V České republice - kde máme tragicky nevyužitý potenciál výroby z větru a zároveň pálíme miliony tun uhlí ročně - je potřeba zrychlení výstavby větrných turbín zcela zásadní.

Zrychlený rozvoj větrných, ale i solárních, elektráren v naší krajině je tedy správná strategie. Samozřejmě pokud bude respektovat ochranu přírody a krajiny, tedy ochranu lokalit, kde by věže a turbíny ohrozily právě například hnízdící či migrující ptáky, nejpřísněji chráněná území či cenné kulturní památky.

Ale samozřejmě také musí být chráněna běžná obydlí lidí a další potřeby společnosti. Jednoznačně budou nutné kompromisy, větrné elektrárny nebudou neviditelné a budou mít vliv na okolí. Ale s bouráním domů a přerýpáním krajiny kvůli uhlí se jejich výstavba opravdu nedá srovnávat.

Jiné to také je z hlediska neopomenutelné účasti místních lidí a odborných spolků při vymezování zón a stanovení podmínek v nich. Místo dohadování o každé stavbě je však nutné domluvit se na začátku, a pak hlavně dohlížet na dodržování pravidel.

Na krajinu však opět musíme myslet i ve spojitosti s lidmi. Spolu se startem komunitní energetiky a sdílení elektřiny se otevře zcela zásadní příležitost, aby lidé žijící v budoucích akceleračních zónách měli z otáčení lopatek ve větru i praktický užitek.

Pokud se domácnosti, místní firmy či obce domluví s investorem, kterým ostatně mohou být třeba právě ony samy, mohou od něj dlouhodobě odebírat elektřinu a chránit se před cenovými výkyvy nevyzpytatelného trhu. A třeba by jim mohl pomoci i stát a sdílení elektřiny v akceleračních zónách podpořit slevou na distribučním poplatku či poplatku za podporované zdroje.

Zdravotní Stav Lesů

Aktuální data ukazují, že ze všech 30 zemí, kde každý rok probíhá měření mezinárodního výzkumného programu ICP Forest, je zdravotní stav stromů dlouhodobě nejhorší v České republice a Francii. České národní statistiky to potvrzují a ukazují, že výrazným poškozením trpí téměř čtyři z každých pěti českých jehličnanů.

Ztráta jehličí dosahující 25 až 60 % vůči referenční koruně zdravého stromu byla v roce 2021 identifikovaná u zhruba 70 % jehličnanů, meziročně o tři procentní body více. Spolu se stromy, které ztrácejí ještě více jehličí, je tak výrazně poškozených celkem téměř 80 % všech jehličnanů starších 59 let.

Zdraví evropských lesů je od roku 1986 každoročně zjišťované výzkumným programem ICP Forests prostřednictvím toho, nakolik stromy ztrácejí listy či jehličí. Problémy koruny stromu přitom úzce souvisí s odumíráním kořenů, snížením přírůstu i úhynem stromů. ICP Forests přitom ukazuje, že i v Evropě je celkově méně zdravých stromů, než před třiceti lety.

Nevhodně vysázené lesy se rozpadají po celé republice a v nížinách, kde dosud odolávají, pravděpodobně rovněž během několika let uschnou. Stát už desetiletí leje miliardy z našich daní do umělých výsadeb a výsledek je, že máme nejvíc nemocné lesy v celé Evropě.

Nové Ostrovy Divoké Přírody

Hnutí Duha usiluje o vyhlášení nových území, kde se příroda bude moci vyvíjet bez zásahů člověka. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci podle řady kritérií pět nejpříhodnějších: Makyta v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavé.

Hnutí DUHA na tiskové konferenci představilo průvodce „Poznejte ostrovy české divočiny“ pro ohleduplné turisty, kteří chtějí tato místa objevovat. Obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety a je nabitý zajímavostmi i fotografiemi. Všechna místa, kde mohou lidé obdivovat fascinující přírodní divadlo neustálých proměn přírody, jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou.

Cílem Hnutí DUHA je vyhlásit v ČR novou oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů. Podle celoevropsky přijímané koncepce ochrany biodiverzity totiž tvoří ochrana přírodních procesů spolu s ochranou biotopů a druhů tři nerozdílné pilíře.

Nejen v Česku, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Kromě celkově větší plochy pro naši divočinu chce získat ekologická organizace také její pestřejší síť, a to jak kvůli reprezentativnějšímu zastoupení různých přírodních společenstev, tak pro lepší dostupnost pro návštěvníky.

Lesy ponechané samovolnému vývoji mají pro poznání přírodních procesů zásadní význam. Vedle sebe se mohou uplatnit různá stádia života lesa (růst, zralost i rozpad). Vybraná nejvhodnější místa se mohou stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízí turistům unikátní zážitky a mohou tak podpořit místní ekonomiku.

Podle loňského průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila Masarykova univerzita, chce chránit divokou přírodu 71% občanů.

Zelený Kruh Hodnotí Volební Programy

Organizace z asociace Zelený kruh prostudovaly volební programy v částech věnujících se ochraně životního prostředí, klimatu a podmínek pro fungování občanské společnosti. K dispozici jsou také výsledky ankety, v níž volební subjekty odpovídaly na otázky připravené experty z členských organizací.

„Jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější programy s pozitivními cíli a návrhy mají Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti. Program hnutí ANO kombinuje škodlivá opatření, konstruktivní pozitivní návrhy a obecné sliby, jejichž dopad nelze vyhodnotit.

„Většina stran se hlásí k potřebě obnovit přírodní charakter krajiny. To je pozitivní signál vzhledem k dramatické erozi půdy, úbytku biodiverzity a dopadům klimatické změny. Nikdo ale zatím nepředstavil plán, který by propojil obnovu, dlouhodobou péči, motivaci zemědělců a stabilní financování a zároveň garantoval, že Česko splní evropský cíl - 10 % území pod důslednou ochranou do roku 2030.

„Alarmující je, že téměř všechny politické subjekty se ve svých programech vyslovují pro podporu takzvaného “energetického využívání odpadů”, jinými slovy výstavbu dalších spaloven. Ty přitom nejen, že neřeší problém s odpady, ale produkují tuny pevných zbytků s obsahem toxických látek, které budeme následně muset někam ukládat, emise a skleníkové plyny srovnatelné s uhelnými elektrárnami. To není dobrý krok ani z hlediska dekarbonizace,“ uvedla Sarah Ožanová, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj!

„Na zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů se shodnou ANO, SPOLU, STAN i Piráti, byť jen poslední dvě strany mají konkrétnější návrhy. Program hnutí ANO ovšem slibuje všechno, včetně zachraňování uhelných elektráren (což by zatížilo výdaje domácností) a celkově program rámuje protievropsky. Modernizaci energetiky odmítají SPD a Motoristé.

Při hodnocení programů jsme vycházeli z témat, které jsme zpracovali do předvolebních doporučení zveřejněných na jaře 2025. Sledovali jsme, jak strany přistupují k potřebě obnovit přírodu a silněji chránit vybraná přírodně cenná území a jak chtějí tyto aktivity financovat.

Posuzovali jsme návrhy na přírodní obnovu řek a plány na transformaci zemědělství směrem k udržitelným postupům a zda mají plán pro adaptaci lesů na změnu klimatu. Zásadní pro nás byly také názory na modernizaci energetiky, rozvoj obnovitelných zdrojů, a řešením energetické chudoby.

V oblasti rozvoje měst a obcí jsme hodnotili přístup k reformě územního plánování a podpoře udržitelné městské mobility. Součástí hodnocení je také téma udržitelnější živočišné výroby a ochrana divokých zvířat.

Nakonec jsme zkoumali, jak programy reflektují naše mezinárodní klimatické závazky, jak plánují využít evropské fondy a jak přistupují k prevenci vzniku odpadů a omezení toxických látek ve výrobcích.

tags: #Hnutí #Duha #volné #pracovní #místa #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Co se stane s doktorem Hanákem v Ordinaci?
• Elektroodpad Běchovice – co s ním?
• Aktivity pro děti na táboře
• Princip Dopplerova jevu
• Odpad v Židovicích