Silně znečištěné toky v ČR: Příklady a revitalizace

Vodní toky představují jen velmi malý zlomek (0,01 %) veškeré vody na Zemi, avšak žije v nich minimálně 100 000 druhů organismů, což představuje asi 6 % všech dosud popsaných druhů. Bohužel, velká část těchto toků je výrazně narušena, a to i v České republice.

Příčiny znečištění vodních toků

Mezi hlavní příčiny úbytku biodiverzity ve vodních tocích patří:

• Destruktivní zásahy do koryt a okolí toků
• Nadměrný odběr vody
• Šíření nepůvodních druhů
• Chemické a organické znečišťování

Lidstvo pro svojí potřebu využívá až polovinu tekoucích vod, v důsledku čehož je velká část z nich výrazně narušena. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Ve Spojených státech je zemědělské znečištění hlavním zdrojem kontaminace v řekách a potocích, druhým největším zdrojem v mokřadech a třetím největším zdrojem v jezerech.

Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

Více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Ve Spojených státech zpracovávají čistírny odpadních vod denně zhruba 34 miliard galonů odpadní vody. Podle odhadů některých odborníků však stárnoucí a snadno přemožené systémy čištění odpadních vod, s kterými v současnosti lidstvo pracuje, také každoročně uvolňují jen v USA více než 850 miliard galonů nezpracované odpadní vody.

Čtěte také: Řešení pro likvidaci směsného odpadu

Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Dále také jako univerzity a nemocnice, které používají radioaktivní materiály pro výzkum a medicínu. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou.

Dopady znečištění vod

Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví i životní prostředí:

• Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci a úmrtí. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody.
• Životní prostředí: Poškození organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist.

Revitalizace vodních toků

Pod pojmem revitalizace rozumíme soubor nejrůznějších opatření, která by měla vést ke zlepšení stavu narušených vodních toků. Přestože jsme se při vstupu do EU zavázali, že do roku 2015 (později byla tato lhůta prodloužena do 2021) zajistíme dobrý ekologický stav všech vodních útvarů, dodnes ho dosahuje pouze přibližně 40 % z nich.

V případě znečištěných toků je základním předpokladem úspěšné revitalizace odstranění zdrojů znečištění. Neméně důležitá je však i komplexní obnova přirozeného charakteru toku - zvýšit rozmanitost dna, obnovit říční meandry a slepá ramena, založit nové břehové porosty atd. Ideální je přitom volit individuální přístup k jednotlivým tokům a snažit se dosáhnout stavu podobného nenarušeným lokalitám v blízkém okolí.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Komplexní revitalizace rozsáhlejších úseků řek či menších toků je však u nás dosud nedostatečná. Přestože je potřeba spoutat vodní toky stará snad jako lidstvo samotné, největší zásahy do našich toků jsme způsobili až ve druhé polovině minulého století. Ve snaze zabránit povodním či rozšiřovat zemědělskou půdu bylo narovnány a zabetonovány stovky kilometrů toků, které do té doby přirozeně meandrovaly krajinou a čas od času měnily své koryto či vytvářely nová boční ramena. Přestože dnes máme množství vědeckých důkazů o škodlivosti těchto zásahů a známe citlivější alternativy, stále je běžnou praxí zavírat toky v obcích do betonových koryt.

Umělé bariéry na tocích, jako jsou drobné hráze, jezy, ale i velké přehrady, často představují neprůchozí bariéry pro vodní organismy. Nejde přitom jen o známé případy lososů či vyzy velké, ale i množství drobných bezobratlých osídlujících dno, tzv. makrozoobentos, který představuje důležitou součást vodních ekosystémů. Odstraňování velkých bariér je zatím doménou zejména ve vyspělých západních zemích, zatímco u nás je trend stále spíše opačný.

Přehrady a vodní elektrárny jsou často propagovány jako perspektivní obnovitelný zdroj energie. Současně ale mají řadu negativních vlivů na vodní ekosystémy, které byly předmětem velkého množství vědeckých studií. Přehrady představují migrační bariéry, a i když jsou u nich budovány rybovody, často neplní svůj účel. Vodní stavby rovněž mění přirozené průtokové a teplotní režimy. Zachytávání sedimentů v přehradách způsobuje tzv.

Kromě velkých přehrad mají negativní vliv na vodní ekosystémy i malé vodní elektrárny, zejména pokud přehrazují celý tok a jsou budovány blízko sebe.

Prvky revitalizace vodních toků

Meandrující vodní toky vytvářejí dva základní typy přirozených břehů. Na vnitřní straně meandrů vznikají tzv. štěrkové lavice. Ty představují významný biotop pro mnohé druhy rostlin a živočichů, například ohroženého židoviníku německého. Na vnější straně často pozorujeme vymílané kolmé stěny, ve kterých hnízdí například břehule říční či ledňáček říční. Písčité kolmé břehy pod hladinou zase obývá dnes již velmi vzácná jepice dlouhoocasá, která je známá masovým rojením. Pro svůj přirozeně nestabilní charakter jsou kolmé břehy často trnem v oku vodohospodářům, v roce 2021 se však BROZ podařilo jeden takový břeh obnovit na Dunaji.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Přirozené ostrovy vlivem regulací na našich řekách prakticky zanikly, proto jsou dobrým náhradním řešením alespoň umělé ptačí ostrovy.

Břehové porosty plní v ekosystémech vodních toků množství důležitých funkcí. Zejména v horních úsecích toků jsou základním zdrojem potravy pro vodní bezobratlé v podobě listové opadanky. Koruny stromů zase regulují množství světla a zabraňují přehřívání vody v létě, a naopak jejímu podchlazení nebo až zamrzání v zimě. V neposlední řadě, kořeny poskytují úkryt pro zvířata a přirozeně zpevňují břehy.

Kromě stromů stojících na březích, má v tekoucích vodách podobně významnou funkci i mrtvé dřevo ležící v korytech. To představuje zdroj potravy a prostor pro uchycení zvířat v silném proudu, vytváří úkryty před predátory a přirozené úseky se stojatou vodou. V nich se mohou vytvářet jiná společenství než v proudu, díky čemuž dochází ke zvyšování biodiverzity.

Prameny představují místo, kde podzemní voda vyvěrá na povrch. Často jsou laickou veřejností vnímány zejména jako zdroje pitné vody, ale současně představují i významný a unikátní ekosystém. Vyznačují se totiž jednou zajímavou vlastností - mnohé z nich mají po celý rok velmi stabilní teplotu vody. Přestože jsou prameny málo prozkoumané, dostupné výzkumy ukazují, že je osidluje bohaté spektrum vodních bezobratlých. Nejlepším způsobem ochrany nenarušených pramenů je nezasahování do nich. Naopak prameny ovlivněné necitlivými zásahy je třeba zrevitalizovat, podobně jako jiné úseky vodních toků. Obecně je ale ochrana pramenů velmi podceněná a je tedy u nás prakticky nemožné najít příklady dobré praxe.

Největší člověkem způsobenou hrozbou pro prameny je odběr pitné vody. V nejhorších případech, kdy je zachycen celý pramen, dochází k nenávratnému zániku biotopu. I odběr větší či menší části vody však znamená hrozbu pro biodiverzitu - zmenšuje se totiž kvůli němu velikost pramene, což může mít nepříznivý dopad na velikost populací vodních bezobratlých. Kromě toho, při zachytávání pramenů často dochází k necitlivým úpravám dna, břehů a bezprostředního okolí pramenů. Takovýmto způsobem byly zničeny nebo narušeny mnohé z největších krasových pramenů na Slovensku, tzv.

Možnosti prevence znečištění vody

Téma ekologie je velmi složité a jednotlivec může mít pocit, že nic nezmůže. Nicméně i malé kroky mohou mít pozitivní dopad:

• Omezit používání pesticidů a hnojiv na zahradách.
• Správně likvidovat odpad, včetně nebezpečných látek.
• Podporovat ekologické zemědělství a udržitelné hospodaření s vodou.
• Snažit se omezit spotřebu vody v domácnosti.

Konference Počítáme s vodou

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. Pro oblast vody jsou aktuálně důležité dva nové legislativní předpisy. Prvním z nich je právě schválená revize evropské směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD), která se kromě nových limitů pro čištění odpadních vod zabývá také dešťovými vodami, a je prvním předpisem výrazněji regulujícím funkci odlehčovacích komor. Nástrojem této regulace jsou Integrované plány, které budou muset být vypracovány pro aglomerace nad 10 000 EO a zahrnují celý řetězec činností: monitoring - modelování - identifikace plnění cílů - návrh opatření. Preferovaným opatřením je modro-zelená infrastruktura (MZI).

Druhým novým významným legislativním předpisem je stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. V této vyhlášce je kladen důraz na propojení srážkového odtoku s vegetací a na plnění požadavků na hospodaření se srážkovými vodami a zachycení znečištění srážkových vod v souladu s ČSN 75 9010 Hospodaření se srážkovými vodami. Tato norma je aktuálně ve zpracování a kombinuje stávající TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami a ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.

Recyklace a opětovné využívání odpadních vod

Téma recyklace a opětovného využívání vyčištěných městských odpadních vod je v posledních letech stále častější v různých vodohospodářských publikacích, zejména ve spojení s orientací Evropy na cirkulární ekonomiku ve všech hospodářských sektorech. V těchto souvislostech se za recyklování nepovažuje vypouštění vyčištěných odpadních vod zpět do recipientů (což je v současnosti v České republice vlastně 100 % recyklace), ale úvahy o využití vypouštěných vod z ČOV jinde, např. Naprosto jasný a nezpochybnitelný účel má v našich podmínkách recyklování technologických vod v průmyslovém sektoru, neboť vede nejenom ke snižování spotřeby vody, k úsporám plateb za odběry vody a poplatků za vypouštění znečištění, ale zejména je extrémně důležité pro ochranu recipientů, do kterých byly nebo dosud jsou objemy využité vody vypouštěny jako odpadní vody. Tedy omezení jejich odtékajícího množství, případně úplné zastavení odtoku uzavřením okruhu technologických vod, přispívá k dosažení a zachování dobrého ekologického stavu vodních útvarů.

Cílem jejich podpory a rozvoje bylo zvýšit produkci plodin při krátkodobých výpadcích srážek, které byly vesměs rovnoměrně rozložené v průběhu vegetační sezony. Tato situace se dramaticky mění následkem vývoje změny klimatu, což se projevuje nerovnoměrnými srážkami, růstem teplot vzduchu a výskytem suchých období. Podle existujících scénářů se tyto situace budou vyskytovat častěji. Tak lze očekávat, že po letech 2040 až 2060 se velmi pravděpodobně závlahy stanou neopominutelnou podmínkou našeho zemědělství. To se navíc zjevně bude muset orientovat i na jiné typy plodin než obiloviny, které v současnosti převažují. To dokazuje situace např.

Pokud se tedy vývoj změny klimatu výrazně nezmění předpokládaným omezením celosvětové produkce skleníkových plynů, nelze v blízké budoucnosti vyloučit zvýšenou potřebu zavlažování v oblasti produkce různých druhů zeleniny, ovoce a chmele také v České republice. Kromě úspory odběrů závlahové vody ze stávajících vodních zdrojů využitím vyčištěných odpadních vod se ještě jako výhoda často uvádí, že vypouštěná vyčištěná voda je obohacená živinami, které standardní technologie čištění městských odpadních vod zcela neodstraní a které podporují růst plodin, resp.

Recyklace vyčištěných odpadních vod na závlahy je nejrozšířenější v Izraeli [4], kde je recyklováno pro závlahy až 90 % vypouštěných odpadních vod. Tato skutečnost nepřekvapuje s ohledem na tamní absolutní nedostatečnost vodních zdrojů. Přírodní podmínky a potřeba efektivní produkce zemědělství vedly v Izraeli k zásadním inovacím: Pro závlahy byla vyvinuta metoda efektivní „kapkové závlahy“, která šetří objem vody poskytované plodinám cíleně ke kořenovému systému, a současně také umožňuje cílené obohacení živinami (tzv.

Bohužel, dosavadní běžné standardní technologie čištění městských (splaškových) odpadních vod neodstraní mnoho nechtěných látek, které odtékají v nízkých koncentracích a jsou obecně označované jako mikropolutanty. O jejich účincích na vodní ekosystémy, zejména na biologické komponenty, a rovněž o jejich „osudu“ v životním prostředí stále není dostatek informací a znalostí. Tyto mikropolutanty reprezentují zbytky léčiv (zejména hormonálně působících přípravků, antibiotik, preparátů na léčbu krevního tlaku, cukrovky, epilepsie, k omezení bolesti, ke snížení cholesterolu a zbytky kosmetických přípravků) a dalších prostředků osobní péče a péče o domácnost, aditiva do plastů, biocidy či antikoroziva, ale i sloučeniny s obsahem toxických kovů. V odborné literatuře a v poslední době i v médiích jsou tyto látky běžně označované jako „látky vzbuzující obavy“ („CEC - Compounds of Emerging Concerns“).

Proto v rámci předběžné opatrnosti byla opakovaně publikována výzva („memorandum“) k omezení koncentrací těchto látek vypouštěných do recipientů odpadních vod, kterou iniciovalo 180 vodárenských provozovatelů v Evropě [7]. Požadavkem je nepřekročit koncentrační limity, aby bylo možné úpravu surové vody zjednodušit a využít filtraci jako základní technologický proces.

Závěr

Ochrana vodních toků a pramenů je klíčová pro zachování biodiverzity a zajištění kvalitní vody pro budoucí generace. Revitalizace znečištěných toků a pramenů je komplexní proces, který vyžaduje odstranění zdrojů znečištění, obnovu přirozeného charakteru toku a ochranu pramenů před necitlivými zásahy. I my, jako jednotlivci, můžeme přispět k ochraně vod tím, že budeme šetřit vodou, správně likvidovat odpad a podporovat ekologické zemědělství.

Tabulka: Rozsah zavlažovaných zemědělských pozemků a podíl spotřeby vody pro závlahy

tags: #hodně #znečištěné #toky #v #ČR #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatizace na ovzduší
• Kompost pro vaši zahradu
• Význam recyklačních značek
• Jak efektivně třídit odpad v Česku
• Udržitelné zemědělství v Česku