Zdraví mléčné žlázy je klíčem ke kvalitnímu mléku i ekonomice chovu. Mastitida, neboli zánět mléčné žlázy, je jedním z velmi významných a ekonomicky velice závažným produkčním onemocněním dojnic.
Jde o polyfaktoriální onemocnění s interakcí - jedinec x prostředí x patogen.
Pomáháme chovatelům zajistit zdraví mléčné žlázy, snížit výskyt mastitid a zefektivnit celý proces dojení. V článku vám představíme osvědčený systém hygieny a prevence mastitid - krok za krokem: co dělat před dojením, při dojení a po dojení. Dozvíte se, jak správná rutina a výběr účinných, ale šetrných přípravků pomáhá chránit struky, minimalizovat stres a podpořit regeneraci mléčné žlázy.
Z pohledu prevence je nutné zdůraznit včasné, důsledné a kvalitní zaprahování plemenic. V praxi se osvědčila metoda zaprahnutí s aplikací antibiotického medikamentu při posledním dojení. Důvodem pro podávání antibiotik je fakt, že i po posledním dojení dochází k tvorbě mléka ve vemeni a vzhledem k tomu, že toto není nadále již oddojováno, hrozí zde riziko masivního pomnožení patogenních mikroorganismů, které mohou vyvolávat těžké záněty.
Mastitidy z dojení vznikají většinou jako důsledek velmi špatné úrovně hygieny dojení. K jejich přenosu dochází většinou vlivem člověka. Velmi rizikové je z tohoto pohledu například sahání ošetřovatele na vemeno plemenice v případě, kdy jeho ruce mají záděry či jiná hnisavá poranění. Pro hygienu mléčné žlázy před dojením je proto vhodnější tzv. suchá hygiena - vlhčená jednorázová útěrka, kdy 1 útěrka je pouze pro jedno zvíře - prevence šíření mastitidy.
Čtěte také: Varroáza a přírodní léčba
Dezinfekcí před dojením účinně zlikvidujete patogeny z povrchu struků a strukové špičky (podmínkou je dostatečně dlouhé působení dezinfekčního prostředku, min. 30 sec, aby nastal baktericidní účinek) a zároveň dezinfekce díky svým obsaženým čistícím a mycím složkám vám usnadní následnou očistu struku.
Tzv. hygiena prostředí je základním pilířem produkce kvalitního mléka. Základem prevence mastitid z prostředí je pravidelná asanace chovného prostředí, stlaní kvalitní podestýlkou (nevozit podestýlku v prostředcích, která předtím odvážela mrvu či hnůj, nepoužívat zaplísněnou a namoklou podestýlku apod.), pravidelná asanace stájového prostředí aj.
Jak poznat mastitidu? Mastitidu, zejména pak její subklinickou formu.
Pro tuto formu mastitidy je typická její rychlost, rozsah a změny na mléčné žláze. Jedním ze základních charakteristických znaků proto je: otok vemene, zarudnutí vemene, vemeno je horké na dotek - zvýšená teplota, která signalizuje zánětlivou reakci v mléčné žláze. Vemeno je na dotek pro plemenici velmi bolestivý. Mléko získané dojením obsahuje znančné množstí vliškovitého sedimentu. V případech velmi prudké infekce je možné pozorovat také sekrety, které jsou mléku nepodobné (nažloutlé, s příměsí krve apod.).
Není charakteristická tak rychlým průběhem a příznaky jako u výše popsané formy. Je charakteristická svou plíživostí a nenápadností. V řadě případů je tato forma pozůstatkem neléčené či neefektivně léčené klinické mastitidy. U subklinické mastitidy mohou zárodky přežívat mnoho měsíců v mléčné žláze.
Čtěte také: Co pomáhá na rány z přírody?
Pravidelné laboratorní rozbory mléka mimo stanovení složek umožňují i stanovit tzv. počet somatických buněk. Somatické buňky jsou bílé krvinky, které se ve zvýšeném množství objevují tam, kde se nachází infekce. V 1 ml zdravého mléka by proto mělo být obsaženo okolo 100 000 somatických buněk PSB, zatímco v mléce nemocného zvířete je tato hodnota vyšš než 300 000 PSB na ml.
V případě problémů při dojení nebo při zvýšeném výskytu mastitid doporučujme provést mléčný audit, který odhalí skryté technické problémy v dojícím zařízení, tak skryté problémy v běžné rutině ošetřovatelů při dojení nebo při přesunu krav do dojírny.
Léčba mastitid je vždy velkým otazníkem. Základním problémem je fakt, že vemeno jako takové je tuková žlaznatá tkáň, kde řada zárodků se tzv. zapouzdří, a proto mnoho běžných antibiotik není schopno projít přes tukovou tkáň a původce infekce zasáhnout. Je tedy nutné podávat tzv. antibiotika lipofilní (antibiotika, která prochází tukovou tkání). Antibiotická léčba je efektivní u akutní formy mastitidy (aplikace do vemene - tzv. intramammární antibiotika, u těžších stavů - se přistupuje k tzv. antibiotické cloně - aplikace do svalu zadní končetiny). Léčba subklinické mastitidy, zejména pak u tzv.
Mastitidní mléko nelze v žádném případě doporučit jako krmivo mláďatům (možné riziko vzniku rezistence na antibiotika, zátěž organismu patog.
Vzhledem k rostoucí antimikrobiální rezistenci a legislativním omezením je potřeba hledat alternativní neantibiotické způsoby léčby mastitid. Možnosti zahrnují fytoterapii (rostlinné extrakty), cytokiny, nanočástice, enzymy a bakteriociny, které vykazují antibakteriální účinky.
Čtěte také: Babské rady na kašel
Existují různé látky s antibakteriálními účinky, například rostlinné extrakty, bakteriofágy, cytokiny, bakteriociny, enzymy nebo nanočástice. U řady zmíněných substancí jsou účinky prokázány in vitro, u některých jsou podpořeny in vivo testy na modelových zvířatech (především myší modely), ale ověření účinnosti přímo na dojnicích dosud prakticky chybí. I proto je na trhu poměrně málo přípravků určených k neantibiotické terapii mastitid. Některé jsou dostupné v zemích mimo EU a některé, zejména přípravky určené pro podpůrnou terapii infekcí mléčné žlázy, je možné používat i v ČR.
Inhibiční látky rostlinného původu (fytoterapie) Rostlinné extrakty jsou vzhledem ke své antimikrobiální aktivitě považovány za jedny z perspektivních látek při vývoji nových terapeutických možností v boji proti bakteriálním infekcím.
Používání éterických olejů úspěšně přispívá k hojení mastitid. Lze je použít i preventivně proti mírné mastitidě. Esenciální oleje mají ve srovnání s antibiotiky nižší ekologický dopad a jsou levnější.
MP masti podporují hojení, snižují zánětlivé procesy a regenerují tkáně. Podle typu zánětu a použití si můžete vybrat z 3 druhů mastí.
tags: #lecba #mastitid #v #ekologickych #chovech