Původní ves Hostivař leží na severním svahu údolí Botiče a patří k nejstarším vesnicím v Praze vůbec. Katastr Hostivaře byl nepřetržitě osídlen už od mladší doby kamenné. Ves představovala sídelní útvar mimořádné hodnoty až do sedmdesátých let 20. století, kdy přišla katastrofa. Během následujících dvaceti let byla totiž vandalsky zlikvidována nejcennější zástavba.
Dalším velkým zásahem do stávající zástavby bylo zbourání celé severní, východní (kde stával i rodný statek Antonína Švehly č.p.2) a částečně i jižní strany Hostivařského náměstí, kde byly místo historické zástavby postaveny nekvalitní paneláky, které naprosto narušily urbanismus místa a jeho malebný vzhled. Takže to, co dnes můžeme obdivovat, je jen prostřední, původně nejchudší část vsi, která společně s dodatečnou návsí vznikla až dodatečně v 18. a 19. století.
Z velkých statků zůstal zachován jen pás v údolí Botiče podél ulice K Horkám. Jak se ale sami brzy přesvědčíte, i přes demoliční katastrofu je stále ve Staré Hostivaři na co se dívat. První zmínka o Hostivaři je v Kosmově kronice z roku 1068, kdy v blízkosti vesnice tábořilo vojsko bratrů knížete Vratislava II. Z roku 1364 pak pochází zpráva o hostivařské tvrzi. Historii jednotlivých hostivařských domů můžeme sledovat od roku 1567, kdy byla založena zdejší nejstarší dochovaná pozemková kniha. Tehdy do ní bylo zapsáno 19 poddanských usedlostí.
Historické usedlosti v ulici K Horkám
V dnešní ulici K Horkám v roce 1567 stálo a bylo obydleno celkem sedm usedlostí. Většina těchto usedlostí (kromě dvou) se v půdorysu (budovy byly nově vystavěny po třicetileté válce) dochovala do dnešních dnů. Co je zajímavé, že se v Hostivaři nevyskytují původní stavby z doby před bitvou na Bílé Hoře.
Koukalův statek
První objekt, který navštívíme, je na levé straně ulice K Horkám č. 56/47 - Koukalův statek. Je poprvé uváděn v roce 1567 a jeho současný vzhled (byť bohužel novodobě nevhodně upravený) je výsledkem klasicistní přestavby z přelomu 18. a 19. století.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Statek Černých
Vedlejší statek Černých v ulici K Horkám č.54/46 vznikl už ke konci 14. století. Za třicetileté války byl, jak jinak, pobořen. Potom usedlost postihlo několik požárů, a tak se v roce 1793 o statku uvádí, že se v něm mimo jiné nachází: „chlív pro hovězí dobytek, 4 svinské chlívky, 1 maštal, ovčín, 1 komora pro čeleď„, ale všechno prý ve špatném stavu. V dobrém stavu byla jen stodola. V polovině 19. století už dispozice statku vypadala jako dnes, jen v té době statek přišel o svoji barokní podobu. Dobu tehdejší přestavby dnes připomíná vyznačený letopočet 1838 na trámu a rok 1875 na kolně. Majitelem statku byl v 19. století první hostivařský starosta Prokeš.
Dolejší Mlýn
Mimořádně hodnotná stavba protějšího Dolejšího Mlýna č. 23 /16, stojící na rohu Botiče a ulice K Horkám, měla ve 14. století ještě staršího předchůdce. Mlýn měl na jižní straně náhon, vedoucí od Hořejšího mlýna, o kterém se více dozvíme za chvíli. Podél náhonu stávalo obytné stavení a k němu kolmo přiléhala mlýnice. Obytná část byla tvořena dvěma spojenými patrovými budovami.
Dvořákův statek
Za bývalým náhonem je Dvořákův statek č.21/19. První zmínka o této usedlosti pochází (jak jinak než opět) z roku 1567. Stabilní katastr v roce 1841 zachycuje 3 objekty, odpovídající zhruba dnešnímu stavu usedlosti. Obydlí a sýpka jsou hodnotné stavby s klasicistními jádry. Celý objekt byl ve dvacátých letech 19. století přestavován, což dokládá datum 1829 na domovním štítu. Z původní klasicistní podoby toho ale moc neuvidíme, protože byl dům ve třicátých letech 20. století přestavěn.
Švehlův statek a mlýn
A zdejší perlu č. 52/45 si dáme na konec našeho putování po zachovaných usedlostech v ulici K Horkám. Když se totiž otočíme zády k Černým, tak stojíme přímo před statkem nejslavnějšího hostivařského rodáka, prvorepublikového ministerského předsedy Antonína Švehly, podle nějž je dnes pojmenována hlavní hostivařská ulice a s jehož jménem se při putování různými místy Hostivaře ještě několikrát setkáme. Pozemek dnešního domu čp. 45 tvořil kdysi celek s přilehlým Švehlovým mlýnem čp. Na tomto místě jsou původně zmiňovány dva grunty, jejichž založení souvisí patrně se vznikem hostivařské tvrze v druhé polovině 14. století. Roku 1600 byly spojeny. Na konci sedmnáctého století bychom v usedlosti mimo jiné našli ovčín, vinopalnu, flusárnu a jeden mlýn. Roku 1881 se stal majitelem usedlosti Antonín Švehla starší a v letech 1881 až 1933 zde žil a zemřel již zmíněný Antonín Švehla junior. Dnešní budovy jsou v jádru barokní a pocházejí většinou z konce 18.století. Později byly klasicistně přestavěné.
Do areálu Švehlova statku je doslova vklíněn Švehlův mlýn nebo také Hořejší mlýn, který už má ale kupodivu adresu v jiné ulici - Selská č. Její současná podoba vznikla až přestavbou za první republiky. Předtím, už na začátku 17.století tady stávala starší budova. Dnešní stavba v půdorysu odpovídá té původní - má dvě křídla - východní byla mlýnice a západní obytná budova s branou v průčelí. V zahradě za mlýnem stojí dub letní, památný strom, pod jehož korunou sedávali ministerský předseda Antonín Švehla a prezident Masaryk.
Čtěte také: Zahrady a parky: Ekosystém
Hostivařský lesopark
V pražském Jižním Městě se kolem stejnojmenné vodní nádrže, vzniklé přehrazením potoka Botiče, rozkládá lesopark Hostivař. Hostivařský lesopark se rozprostírá na ploše bezmála 150 hektarů a má dvě části - východní kolem vrchu Kozinec nad pravým břehem nádrže a západní směrem k chodovskému sídlišti. Velká část parku je zalesněná a protkaná kilometry tras, využívanými pěšími, běžci, ale také cyklisty. Rodiny s dětmi se mohou těšit na několik hřišť, ale také piknikové místo s ohništěm nebo hájovnu se zookoutkem a zatopeným lomem, kde se zabydleli vodní ptáci. Lesoparkem prochází několik značených turistických tras i naučná stezka Povodím Botiče pro ty, kteří by se při procházce chtěli dozvědět něco nového. Přístupových cest do Hostivařského parku je celá řada a snadno se sem dostanou jak řidiči, tak - díky městské hromadné dopravě - také ti, kteří auto nemají.
Hostivařský lesopark vznikl v 60. letech minulého století jako rekreační zázemí pro nově budované Jižní Město. Nový les vyrostl převážně na zemědělské půdě v sousedství Hostivařské nádrže. Nejednalo se ovšem o souvislý lesní porost, ale o „lesopark“ s hustou sítí cest a rekreačními loukami.
Zalesňování bylo zahájeno v roce 1959 a většina prací byla do pěti let dokončena. Pouze stráně nad nynější Hostivařskou nádrží byly zalesněny jako protierozní opatření již počátkem 20. století. Při výstavbě Hostivařské nádrže byla část těchto lesů zatopena.
Rekreační využití
Hostivařský lesopark společně s Hostivařskou přehradou tvoří významné rekreační zázemí pro velkou část obyvatel Prahy. V lesoparku se nachází velké množství dětských herních prvků, altánů a laviček. Velmi využívaným vybavením lesoparku se stalo volně přístupné piknikové místo s ohništěm. Územím prochází značená turistická stezka, naučná stezka Povodím Botiče a řada cyklotras. V západní části lesa (Chodov) se nachází hájovna se zookoutkem a zatopeným lomem pro vodní ptactvo. Známé je také koupaliště na břehu Hostivařské nádrže s písečnými plážemi. Na pravém břehu nádrže bylo v roce 2012 zbudováno dřevěné vyhlídkové molo.
Rozlehlý přírodní park Hostivař, meandr Botiče a přehrada Hostivař lemující celé území, nabízí nespočet možností k relaxaci i sportovním aktivitám, které se dají provozovat po celý rok. V letních měsících využijete pláž u přehrady a pár kroků od domu se nachází squashové centrum, tenisový kurt, golfové hřiště, plavecký areál a hokejový klub. V krátké dojezdové vzdálenosti najdete vyhlášený sportovní areál Hamr s mnoha sportovními možnostmi. V lesoparku jsou také značené trasy pro jízdu na koních. Hostivařský lesopark je ideálním místem k relaxaci, aktivnímu pohybu a zábavě.
Čtěte také: Polské ekologické parky
Současnost a údržba
Celé území lesoparku je obklopeno hustou sídlištní zástavbou a návštěvnost je zde skutečně vysoká - ročně téměř 1 mil. návštěvníků. Velkým problémem je zde vandalismus, velké množství odhozených odpadků a volně pobíhající psi, kteří ruší lesní zvěř.
Současná péče o porosty zahrnuje vzhledem k věkové struktuře lesa především probírky, na malých částech lesa probíhá přeměna akátových porostů na smíšené porosty s převahou dubu. Všechny lesy v majetku hl. m. Prahy, tedy i Hostivařský lesopark, jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření.
Praha je od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky velmi přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council®(FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území, s přihlédnutím k převážně rekreačnímu poslání lesoparku (tj. pestrá dřevinná skladba včetně nepůvodních dřevin, např. vejmutovky a douglasky). Na území lesoparku převládají živná stanoviště nižších poloh.
Sportovní vyžití v Hostivařském parku
Když byla v červnu roku 2005 předávána do provozu nová sportoviště se šatnovým zázemím a dětská hřiště, která byla vybudovaná v rámci I. etapy rekonstrukce areálu bývalého pionýrského tábora v hostivařském lesoparku, tak se již v tomto období velmi intenzívně připravovala etapa druhá, která dokončila gigantický úkol - fotbalové hřiště s umělou trávou třetí generace vybavené umělým osvětlením, hřiště na volejbal a beachvolejbal s příslušnou infrastrukturou (nové kapacitní přípojky inženýrských sítí, přístupová cesta a zvětšené parkoviště pro návštěvníky) byly koncem roku 2006 doplněné o tenisový klub se třemi kurty a zimní nafukovací halu. Restaurace přivítala své první hosty počátkem roku 2007.
SOUČASNOST- svým hostům areál nabízí pohodlí a komfort, skvělou gastronomii, klidné a příjemné prostředí s řadou možností sportovního a kulturního vyžití. Dále nabízíme pořádání oslav, svateb, seminářů, školení, firemních večírků, rautů, sportovních turnajů a soustředění. Připraveno je zde také příjemné posezení v restauraci s širokou nabídkou gastronomie. V letním období je otevřena terasa s výhledem na dětská hřiště a lesopark. V zimě je k dispozici v restauraci krb. Pro nejmenší jsou tu dětská hřiště. Příjemné posezení v restauraci s širokou nabídkou skvělé gastronomie včetně denních menu. V letním období je otevřena terasa s výhledem na dětská hřiště a lesopark. V zimě je k dispozici v restauraci krb.
Další zajímavosti v Hostivaři
Toulcův dvůr
Starobylý statek, dnešní Toulcův dvůr, na území pražské Hostivaře, je neobvyklý nejen díky farmě a přírodnímu areálu, ale také díky památkově chráněnému souboru budov, jejichž historie sahá až do středověku. Areál můžete navštívit denně, a to po celý rok. Koná se zde mnoho tematických výukových programů, seminářů, komentovaných setkání se zvířaty či další nejrůznější akce pro veřejnost.
Na Kačabce - Putyka
Na Kačabce - Putyka je ideálním místem pro příjemně strávené chvíle v přátelském i firemním duchu. Najdete ji v centru Památkově chráněné zóny Stará Hostivař. Historie místa a názvu sahá do roku 1837. Manželé Josef a Dorota Kačabovi postavili menší stavení u své usedlosti. Rozšířením stavby vznikla hospoda a později řeznický krámek. V roce 1920 přibyl pivní sklep a lednice. V hostinci kvetl i kulturní život. Scházely se zde spolky Svornost, Hostín, přímo zde založili fotbalový klub Hostivař a vznikla kapela Šlapeto.
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele
Hostivařský kostel Stětí svatého Jana Křtitele z venku působí poměrně prostým až strohým dojmem. Půdorys lodi kostela má tvar pravidelného obdélníku a na ni organicky navazuje nejstarší část kostela, románská polokruhová apsida. Svoji dnešní podobu získal kostel po klasicistní přestavbě z přelomu 18. a 19. století. Jak potvrdil výzkum z let 1978-1985, dnešní předsazená vstupní část kostela na západní straně, stejně jako sakristie na severní straně, u původního kostela nebyly. Obě přístavby vznikly později. V původní románské apsidě byla tři okna, symbolizující Nejsvětější Trojici.
tags: #Hostivarsky #park #historie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]