Hrozby životního prostředí v ČR: Aktuální stav a výzvy

Kvalita ovzduší a vody v Česku se v posledních letech zlepšovala, avšak ubývá orné půdy a ptactva. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což dokládají častější extrémní projevy počasí, jako jsou povodně.

Aktuální stav životního prostředí v ČR

Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2023, vydaná Ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí a sleduje pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.

Díky významným investicím do ochrany je stav životního prostředí výrazně lepší než v předchozích desetiletích. To ale neznamená, že naše ovzduší, voda nebo půda jsou v optimálním stavu. Rok 2023 byl nejteplejší v historii pozorování a zvyšují se hrozby spojené se změnou klimatu.

Ovzduší

V posledních letech se podle zprávy zlepšuje kvalita ovzduší. Oblastí s překročenými limity škodlivin je i díky mírným zimám méně. Česko směřuje ke splnění emisních závazků do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku.

Významnou roli hraje pokles výroby elektřiny v elektrárnách spalujících pevná paliva a naopak její narůst v elektrárnách jaderných a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Životní prostředí v Česku: aktuální hrozby

Pokud jde o emise skleníkových plynů, ty v Česku oproti roku 1990 poklesly o 37,1 %. Pozitivně se projevuje alespoň vyšší zastoupení vozidel, která již splňují přísnější emisní limity. I proto emise oxidů dusíku z dopravy v období 2000-2023 poklesly o 44,6 %, oxidu uhelnatého o 85 % a pevných prachových částic o 20,8 %.

Spotřeba paliv v domácnostech je i největším zdrojem emisí oxidu uhelnatého (71,5 % celkových emisí).

Voda

Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě čistíren odpadních vod a dalším opatřením. Ve vodních tocích se podařilo nejvíce zredukovat obsah amoniakálního dusíku a obsah celkového fosforu. V krátkodobém trendu ale kvalita vod stagnuje a nedaří se dál snižovat míru znečištění.

Povrchové vody jsou dlouhodobě zatížené pesticidy (v roce 2023 nalezeny v 81,5 % vzorků). Nejčastěji jde o látky užívané pro ošetření kukuřice, řepy a řepky a to včetně těch, které jsou již zakázané (alachlor, acetochlor, atrazin). Pesticidy narušují i kvalitu podzemních vod.

České vody běžně obsahují léčiva (v roce 2023 v 87,3 % vzorků). Nejčastěji nacházenými látkami byly léky na dnu, analgetika, antirevmatika a ibuprofen.

Čtěte také: Výzvy spojené s jaderným odpadem

Půda a krajina

V Česku dlouhodobě ustupuje orná půda nové zástavbě. Mezi lety 2000-2023 takto ubylo 86 tisíc hektarů zemědělských pozemků.

Z dlouhodobého hlediska se nedaří zlepšovat zdravotní stav lesních porostů. Při novém zalesňování nadále převažují jehličnany, nejčastěji vysazovanou dřevinou je dlouhodobě smrk. Následuje buk a dub.

Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v Česku o zhruba 12 %, pokles je nejvýraznější v posledních pěti až deseti letech. Nejvíce utrpěli ptáci zemědělské krajiny - jejich počty poklesly téměř na polovinu (o 46,8 %), i když masivní úbytek polních ptáků započal již před začátkem sledování v roce 1982.

Klimatické změny a extrémní projevy počasí

Roční průměrná teplota vzduchu na území Česka statisticky zřetelně stoupá; rok 2023 byl podle zprávy nejteplejším rokem od roku 1961. Roční průměrná teplota na území Česka roste o 0,35 °C za deset let, toto tempo růstu teploty je přibližně dvojnásobné oproti globálnímu průměru.

Růst teploty vzduchu má vliv na další projevy změny klimatu, jako jsou sucho, nebezpečí požárů, přívalové srážky a s nimi spojené riziko přívalových povodní a další extrémní projevy počasí, jako jsou bouřky či silný vítr.

Čtěte také: Česká republika: životní prostředí

Ekonomika a životní prostředí

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Ochrana životního prostředí, včetně řešení změny klimatu, dlouhodobě finančně zajišťují jak národní, tak evropské zdroje prostřednictvím operačních programů.

Postoj obyvatel k životnímu prostředí

Z průzkumů plyne, že životní prostředí v místě svého bydliště hodnotí obecně lépe (70 %) než celkové životní prostředí v zemi.

I když z jiných průzkumů vyplývá, že o změnách klimatu tuzemská veřejnost příliš povědomí nemá, podle šetření Eurobarometru „změnu klimatu za závažný problém“ v roce 2023 považovala většina (77 %) české veřejnosti.

Tabulka: Srovnání emisí skleníkových plynů v ČR a EU

Ačkoli celkové emise skleníkových plynů na obyvatele podle dat Eurostatu v Česku postupem let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, kde se Česko umisťuje nejhůře.

tags: #hrozby #životního #prostředí #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Kdo byl Oldřich Lukáš?
• Emise a Účinnost Akcií v ČR
• Plechovky a plasty v ČR
• Ekologické iniciativy Norska
• DDM Strakonice - přírodovědné soutěže