Klimatická změna je tématem, které si nachází cestu nejen do vzdělávání, ale i komunitního života. Tomu pomáhá program Střediska ekologické výchovy SEVER Horní Maršov - Škola pro udržitelný život. Více informací o něm naleznete na webových stránkách programu.
Tyto aktivity ukazují, jak mohou žáci, učitelé a místní komunity společně reagovat na aktuální výzvy spojené s klimatickými změnami přímo v místě, kde žijí. Zde vám přinášíme inspirativní příklady projektů, které se realizovaly v českých školách.
Jaká z těchto opatření byste mohli zavést u vás ve škole?
V obci Cehnice vznikla unikátní klimatická stezka, která propojuje opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Žáci ZŠ Cehnice zmapovali terén a zjistili, že je zde sedm významných opatření (poldr, retenční nádrž Třtí, sběrný dvůr, ČOVka, Re-use centrum, rybník Mešník).
Protože o daných opatřeních řada místních ani neví, vznikl nápad zde vybudovat právě klimatickou stezku, která by je veřejnosti představila. Na místech těchto opatření byl vždy zabetonován zkosený kůl se štítkem s QR kódem. Po jeho načtení se objeví stránka na webu školy, kde jsou informace o tomto místě zasazené do příběhu.
Čtěte také: Důvěra v EU
Jak se místo změnilo a k čemu slouží zde představuje a vypráví dětskou formou žabka Cehnického panoše (znak a symbol Cehnic). O celém průběhu projektu a vytvoření stezky žáci informovali jak obecní zastupitele, rodiče i žáky ve škole. Děti i dospělí se tak formou hry mohou dozvědět, jak tato opatření fungují a přispívají ke zlepšení životního prostředí.
Žáci měli navíc unikátní možnost projekt představit i komisi soutěže Vesnice roku, která v červnu obec při hodnocení navštívila. Více se o projektu dočtete na stránkách školy.
Na Gymnáziu v Šumperku se studenti zaměřili na zvelebení školního dvora. Cílem bylo vytvoření nových záhonů zavlažovaných dešťovou vodou, zpestření vegetace na místě s převahou asfaltové plochy a rozmístění nádob se sukulenty (netřesky), které dobře snášejí velké sucho.
Studenti nejprve psali slohovou práci o cestě do školy s ohledem na přírodní a urbanistické podmínky města a klimatickou změnu. Dále vytvářeli myšlenkovou mapu za pomocí „bouře myšlenek“, učili se o klimatické změně, adaptačních a mitigačních opatřeních, malovali na látkové dlouhodobě použivatelné tašky a tvořili klimamapu.
Studenti si pro svůj adaptační projekt zvolili bezprostřední okolí školy. Vedl k vysázení zeleně, zvelebení školního dvora, konzumaci regionálních a sezónních potravin či zalévání dešťovou vodou ze školní zahradní nádrže. Během projektu získali znalosti o klimatické změně a učili se o ní přemýšlet - rozlišovat adaptační a mitigační opatření, pozorovat touto optikou okolí školy i svůj vlastní život ve škole i v rodinách.
Čtěte také: Klima na pracovišti: praktické tipy
Spolupracovali hlavně s vedením školy, které uspořádalo o školním dvoře diskusi s architektkami, které navrhují úpravu dvora a propagují více zeleně a zelené střechy. Tak se na školní dvůr obrátila pozornost celé školy, rodičovské veřejnosti, absolventů školy i sponzorů.
Klimatická rizika a příležitosti ve své obci mapovali taktéž žáci z 1. ZŠ TGM Milevsko. Hledali vhodná opatření, fotili, zaznamenávali do plánků a zjištěné údaje vepsali do klimamapy. Označili zranitelná místa, vytvořili klimaplán. Následně prezentovali 6 rizikových míst ve městě (náměstí, autobusové nádraží, nákupní zóna, mokřad, okolí rybníka Kubík, ulice Blechova) a 3 místa v areálu školy (mokřad, parkoviště, budovy).
Následně realizovali 3 výstupy. Stejně jako u ostatních případů projektu ŠUŽ, výsledky projektu na konci během zahradní slavnosti představili veřejnosti.
Žáci:
Studenti střední školy z Přelouče přišli pro změnu s opatřením šetrné údržby travnatých ploch. V průběhu projektu jednali o svých záměrech s vedením školy, města ale i Pardubického kraje. A právě ve spolupráci s vedením města se studentům podařilo vytipovat lokality na šetrnou údržbu travnatých ploch, které byly současně realizovány i v prostorách školní zahrady.
Čtěte také: Zlepšení zemského klimatu
Kromě zaměření na šetrnou údržbu travnatých ploch ověřovali své hypotézy z pohledu snížení prašnosti, lepší zádržnosti vody a vyšší biodiverzity. Zabývali se i snížením nákladů za energii a vodu ve škole a tím i snížení uhlíkové stopy našich budov.
Vytvořili klimamapu města Přelouče a společně s vedením města vytipovali lokality pro šetrnou údržbu travnatých ploch (mozaikové sečení travnatých ploch). Následně realizovali projektové dny, kde své záměry představili ostatním žákům na škole a dospělým. Hlavní myšlenky si tak mohli ověřit na vlastní kůži.
Zjistěte, jak snížit dopad každodenních činností na klima a stanovte si předsevzetí do reálného života. Vhodné nejvíce pro 1. stupeň ZŠ.
MISE K9 spojuje hru, vzdělávání a reálný dopad. Projekt K9 přichází s řešením, které se opírá o principy toho nejlepšího z mezinárodního programu Ekoškola z hlediska dopadu, ale přitom vytváří nízkoprahovou, atraktivní a snadno uchopitelnou verzi klimatického vzdělávání a rozvoje pro děti a učitele. Nejde jen o to vzdělávat, ale vzdělávat zábavně, motivačně a jednoduše.
Projekt staví na principu gamifikace klimatického vzdělávání.
Co MISE K9přinese dětem? Co MISE K9přinese průvodcům?
Flexibilně. Aktivity jsou navržené na 15-45 minut, ale délka se může přizpůsobit týmu i prostoru, který chcete tématu věnovat. Aktivity zahrnují práci s textem, komunikaci, rukodělné činnosti, přírodovědné a fyzikální pokusy, řešení společenských dopadů i práci s emocemi. Lze je tak využít v přírodovědných předmětech, češtině, výtvarné výchově, občanské výchově a dalších.
Aktivity přímo rozvíjejí klíčové kompetence nového RVP - zejména Komunikační kompetence, Kompetence k řešení problémů, Osobnostní a sociální kompetence a Kompetence k občanství a k udržitelnosti.
tags: #hry #pro #zlepšení #klimatu #pro #děti