Index podnikatelského klimatu 2010 v České republice

Návrh projektu vychází z teoretického studia vývojových trendů v oblasti rozvoje podnikání, podnikatelského prostředí a podniků a z diskuse mezi pracovníky katedry podnikohospodářské, doktorandy oboru podniková ekonomika a management a studenty magisterského oboru ekonomika podniku a systémového inženýrství na Ekonomické fakultě, VŠB-TU Ostrava.

Hlavní idea návrhu se týká ověření myšlenkového modelu, resp. trendu založeného na existenci dvou podnikatelských světů promítnutého do reálných dat a podmínek v České republice.

Někteří teoretičtí ekonomové přicházejí s tvrzením, že svět velkých a svět malých podniků se sobě začíná silně vzdalovat. Tvrdí, že na straně velkých podniků klesá jejich počet a roste podnikatelská síla. Naproti tomu na straně malých podniků roste jejich počet a klesá podnikatelská síla.

Novost tématu a význam pro obor

Novost tématu lze mimo jiné vidět v tom, že identifikace uvedeného trendu na statistických datech nebyla v podmínkách ČR prováděna. Poznatky v tomto směru lze považovat za užitečný zdroj pro formování podnikatelského prostředí, pro ekonomické řízení podniků a v neposlední řadě též příspěvek k inovaci výuky na oboru podniková ekonomika a management.

Mají těsnou vazbu na metody ekonomického a manažerského řízení podniků, na otázku sklonu/či nezájmu k podnikání, týkají se směrování podpory podnikání apod. Taky se týkají otázek ekonomického dopadu do území, zaměstnanosti/ nezaměstnanosti, socioekonomického klimatu atd.

Čtěte také: Ekologický index poměru světla a početnosti

Návaznost na dosavadní činnost a výsledky v dané oblasti

Téma navazuje na předchozí činnost akademických pracovníků řešitelského týmu, kupř. Ludvík, L.: Vliv změny parametrů podnikatelského prostředí na ekonomiku a řízení podniků (2007); Ludvík, L. - Peterková, J.: Poznatky z řízení inovací ve vybraných klastrech a podnicích moravskoslezského regionu (2008); Ludvík, L: Aktuální aspekty rozvoje podnikání (2010); Ludvík, L.: Podíl firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. na tvorbě hrubého domácího produktu (2010); Mikoláš, Z. - Peterková, J. - Tvrdíková, M.

Objektem výzkumného zaměření je velikostní struktura a demografie podniků v ČR. Předmětem výzkumného řešení je analýza a prozkoumání velikostní struktury a demografie podniků v ČR a zjišťování výrazných trendových rozdílů mezi tzv. velkými a malými podniky v časovém horizontu minimálně 5 let (2006-2010).

Východiskem pro velikostní klasifikaci podniků bude platná metodika pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií - viz Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 v podmínkách České republiky.

Současný stav

Otázce proměny velikostní struktury a demografie podniků nebývá vždy věnována náležitá pozornost. Přitom i tak zdánlivě jednoduchá otázka velikosti podniků v sobě zahrnuje zásadní přístupy ke konkurenceschopnosti, schopnosti růstu, harmonování či destrukci velikostní struktury podniků atd.

V zahraniční literatuře se objevují prameny, které se výrazněni touto otázkou zabývají (některé aspekty viz český překlad publikace „Žraloci a malé ryby“ autorů A. Vizjak a kol., publikace „Agenda příštích let“ autora J. Jiráska apod.). Dynamicky se měnící podmínky (v současné době krizového charakteru) ke studiu a výzkumu vybízejí.

Čtěte také: Význam indexu podnikatelského klimatu

I když na tomto poli existují některé práce - tematické studie či analýzy - zpracované zejména pracovníky Českého statistického úřadu, jsou však staršího data a na starších údajích (viz např. Demografie podniků ČR - výsledky v letech 2000-2006. Český statistický úřad 2009). Dle našich informací otázce vývojové diferenciace velkých a malých podniků a z toho plynoucích důsledků (tak, jak je koncipován tento projekt) nebyla v podmínkách ČR aktuálně řešena.

Cíl projektu

Cílem projektu bude ověřit (zanalyzovat), zda a do jaké míry reálná data o vývoji struktury podniků v ČR potvrzují/nepotvrzují možný trend o nastupující (prohlubující se) diferenciaci velikosti a síly podniků v ČR a co z toho plyne pro podnikovou sféru.

Metodika postupu řešení projektu je koncipována s ohledem na převážně studentský výzkumný tým a zvláště na skutečnost, že studenti budou muset věnovat relativně hodně času studiu vybraného úseku řešení. Úkolem akademických pracovníků bude garantovat celkovou výzkumnou linii řešení.

Kroky řešení projektu:

1. Výchozí rozpracování projektu s vymezením místa pro každého z členů řešitelského týmu.
2. Výběr a rozpracování metodiky softwarové podpory pro analýzu vstupních dat a časových řad. Uvažuje se využít na fakultě dostupného softwarového prostředku IBM SPSS Statistics.
3. Příprava a realizace týmové řešitelské diskuse s přizváním expertů z teoretické sféry a podnikové praxe (uvažuje se využít aplikace metody „six thinking hats“ autora de Bona).

Databáze a vstupní data

Bude se vycházet z veřejně přístupných zdrojů statistických dat (databáze Českého statistického úřadu, Živnostenského úřadu, České správy sociálního zabezpečení, Obchodního rejstříku, databází MPO ČR, MF ČR apod.).

Čtěte také: Sledování kvality ovzduší na Apple Watch

Lze předpokládat, že ne všechna potřebná data pro analýzu budou v požadované skladbě a struktuře k dispozici. Proto se počítá i se speciálním zpracováním a výběry z prvotních statistických dat.

Navrhovaný projekt je pojímán jako vstupní krok ve studiu vývojových trendů, který se snaží v reálných podmínkách ČR identifikovat jeden z možných trendů ve vývoji podnikové sféry.

Cílem projektu je zanalyzovat, zda a do jaké míry reálná data o vývoji struktury podniků v ČR vypovídají o prohlubující se diferenciaci podniků v ČR a o úbytku podniků střední velikosti a jaké to má důsledky.

Výstupem projektu SGS bude závazně minimálně 25 bodů.

• 1 až 2 příspěvky pro vybrané mezinárodní konference, které mají být uveřejněny v databázi Thomson Reuters ISI Index Social Sciences & Humanities Proceedings. 8th European Conference on Management Leadership and Governance, Neapolis University Pafos, Cyprus, listopad 2012 / - 8 bodů/.
• 1 článek v recenzovaném zahraničním časopise The China-USA Business Review - Jneimp - 12 bodů. (V tomto časopise bude publikován článek Peterkova, J.- Gruberová, V.: Proactive Innovative Strategy, a to v únoru 2012, Vol. 11, No. 2, ISSN 1537-1514.
• 1 článek v impaktovaném časopise Harvard Business Review - Jimp - min 10 bodů. (V uvedeném časopise jsou publikovány články se zaměřením na problematiku řešenou v předloženém projektu, a proto se domníváme, že by bylo vhodné poslat článek k recenznímu řízení.

Počet uváděných publikačních výstupů je větší, než je závazný výstup projektu ve výši 25 bodů, a to z důvodu možného nepřijetí článku v některém z uvedených časopisů, případně i konferencích.

Uvažuje se poskytnout stručné písemně zpracované informace o výsledku řešení následujícím subjektům: hospodářská komora MSK, vybrané podnikové subjekty (účastníci diagnostické sondy), Krajský úřad MSK, MPO ČR.

Trh práce v České republice

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ani to jí ale nepomáhá vytvářet pro zaměstnance na pracovním trhu přívětivé podmínky. Na vině je například nízká flexibilita, kdy čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku. Dobře si nevedeme ani v tzv. gender pay gapu.

Zatímco v roce 2022 podmínkám na pracovním trhu odpovídalo 15. nejlepší místo v evropské sedmadvacítce, podle letošní analýzy Indexu prosperity a finanční zdraví se jedná až o 18. Nejlepšími podmínkami pro zaměstnance se může pochlubit Nizozemsko, Rakousko a severské státy včetně Dánska. S horším stavem pracovního trhu se pak potýkají především země z východní a jižní části EU.

Naopak Česko čelí opačnému „problému“ - nezaměstnanost v tuzemsku v roce 2023 dosahovala 2,6 %, což odpovídá nejnižší hodnotě v EU. To vyplývá z dlouhodobého stavu české ekonomiky. Výrazně k tomu přispívá rozvinutý průmysl s vyšší poptávkou pracovní síly. V roce 2021 český průmysl zaměstnával 35,8 % všech zaměstnanců v tuzemsku, což byl nejvyšší podíl napříč EU, vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Jakkoli má nízká nezaměstnanost svá pozitiva, může pro Česko představovat i problém. V současnosti se totiž pohybuje pod „zdravou mírou“, která představuje téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti. „Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v Česku sice má pozitivní dopad na spotřebu, zároveň ale působí proinflačně. ‚Zdravá‘ míra nezaměstnanosti by se v tuzemsku měla pohybovat okolo 4,5 %.

Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. Český trh práce totiž zaměstnancům neposkytuje dostatek flexibility. Například v Nizozemsku 42,8 % všech úvazků představují úvazky zkrácené oproti českému 6,9% podílu, který je 9. Nízká flexibilita pak mimo jiné přispívá k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami.

Právě tzv. gender pay gap v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 %, což představuje třetí nejvyšší rozdíl v evropské sedmadvacítce. Flexibilita přitom představuje jedno z efektivních kroků vedoucích ke zmírnění, či vyrovnání tohoto rozdílu.

Z dlouhodobého hlediska se ovšem rozdíl v odměňování snižuje, krátkodobý nárůst zapříčinil především návrat na předcovidové hodnoty. Flexibilnější formy zaměstnání pomáhají rodičům, kteří zůstávají doma s dítětem, aby se - pokud chtějí - zapojili do aktivního ekonomického života a zlepšili tak svou finanční situaci.

Protože ale o děti pečují zpravidla ženy, znamená to pro rodiny nejen určitý luxus, ale také přerušení kariéry matek, což pak vede k nižším příjmům. Nízká flexibilita a nerovnosti v odměňování mají negativní dopad na českou ekonomiku a zpomalují její rozvoj.

V Česku sice máme velmi nízkou nezaměstnanost, ale také se potýkáme s vysokou mírou neaktivity. „Míra neaktivity měří podíl osob, které nepracují ani aktivně nehledají práci. Průměr míry neaktivity v zemích OECD pro osoby ve věku 25-34 let s vysokoškolským vzděláním je na 9 %. V případě ČR je to 21 %. Tato míra neaktivity je přitom v Česku výrazně vyšší u žen.

Přitom platí, že vyšší vzdělání vede k vyšším příjmům. I když se Česku z dlouhodobého hlediska daří snižovat rozdíl v odměňování mužů a žen, tato změna přichází velmi pomalu.

tags: #index #podnikatelskeho #klimatu #2010 #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Jak snížit produkci odpadu
• Ochrana ryb v ČR
• Legislativa a školy v přírodě
• Fridex šetrný k životnímu prostředí
• Život předků