Indická dívka promlouvá o klimatu

Existují-li k tématu čísla skuteční odborníci a odbornice, jsou to lidé, pro něž není teoretickým konceptem. Cesta k nim nevede přes budovy institucí ani impaktovaná periodika - jejich alma mater je živý svět a náruč rodné kultury.

Mezinárodně oceňovaná indická spisovatelka Gítáňdžali Šrí v rozhovoru s indoložkou Norou Koa mluví o psaní, překládání i o tom, jak minulost nikdy docela nezmizí. V tomto úkroku od náboženské problematiky se dozvíme, zda a jakou podporu mají překlady současné indické literatury psané v místních jazycích i jak probíhala její spolupráce s překladatelkami románu Písečné samádhi, z něhož v čísle přinášíme ukázku.

Ediční poznámka: Roku 1992 světové společenství v mnohostranné mezinárodní smlouvě uznalo, že změna klimatu Země a její nepříznivé důsledky jsou "společným zájmem celého lidstva" (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, preambule, bod 1). Tato věta nenese žádné poselství, nemáme ji do omrzení připomínat sobě nebo druhým. Tato věta tu JE. A klimatická změna buď JE naším zájmem, nebo NENÍ. Autoři těchto řádků si přejí, aby naše století bylo stoletím ochrany klimatu, protože chtějí, aby BYLO naše.

V říjnu 2018 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), expertní instituce zřízená roku 1988 Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí, varovnou studii "Special Report on Global Warming of 1.5 °C" (SR15). Ta konstatuje, že se od průmyslové revoluce vlivem lidské činnosti planeta Země oteplila o 0,8 až 1,2 °C [Summary for Policymakers, A.1.]. Díky těmto historickým emisím skleníkových plynů bude oteplování Země pokračovat po staletí až tisíce let a nadále bude docházet k dalším dlouhodobým změnám v klimatickém systému [A.2.].

Cílem Pařížské dohody z prosince 2015, zavazující i Českou republiku, je udržení nárůstu průměrné globální teploty "výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C" [čl. 2 odst. 1 písm. a)]. Podle řečené zprávy IPCC je tento cíl nadále splnitelný, neboť historické emise samy o sobě nejspíš nezpůsobí globální oteplení o 1,5 °C [Summary for Policymakers, A.2.]. Avšak při současném tempu, kdy se planeta Země díky dodatečným, dnes vypouštěným emisím otepluje o 0,1 až 0,3 °C za deset let [A.1.1.], bude hranice 1,5 °C dosaženo mezi lety 2030 a 2052 [A.1.].

Čtěte také: Výzvy spojené s indickou horou odpadků

Podle klimatických modelů lze tento trend zvrátit setrvalou redukcí emisí mířící k nulovým antropogenním emisím oxidu uhličitého v polovině století, přičemž už v roce 2030 musí být emise o 40-60% nižší než v roce 2010 [C.1.]. I k pouhému zabránění oteplení o 2 °C, tedy nikoli "výrazně pod hranicí 2 °C" podle Pařížské dohody, bude třeba do roku 2030 čtvrtinové redukce a dosažení čisté nuly kolem roku 2070 [C.1.].

Dne 20. srpna 2018 švédská studentka Greta Thunberg (čti gryeta tunberj), mezi jejíž předky patří světoznámý chemik zabývající se globálním oteplováním Svante Arrhenius (1859 - 1927), zahájila před parlamentem ve Stockholmu "školní stávku za klima" (skolstrejk för klimatet). Do školy nechodila tři týdny. Po švédských parlamentních volbách z 9. září 2018 pokračuje ve stávce každý pátek. Autorkou se stala dříve než rebelkou. A nápad na školní stávku vznikl v souvislosti s jejím článkem ”Vi vet - och vi kan göra nagot nu” [Víme - a nyní můžeme něco udělat] (Svenska Dagbladet, 30. května 2018).

Po jeho uveřejnění ji kontaktovali podobně smýšlející lidé, s nimiž promýšlela, co přesně v zájmu klimatu "udělat", přičemž byla zmíněna "školní stávka" (School Walkout) po masakru na střední škole ve floridském Parklandu (únor 2018). Přeživší parklandská studentka Emma González v tomto kontextu uvádí: "Greta Thunberg spatřovala svou sílu v nás a my naopak spatřujeme svou sílu v ní." Ke zpětné vazbě dochází i ve vědecké komunitě. Zatímco Greta chce "předávat slova vědy" a při přípravě svých textů žádá o kontrolu klimatology K. Andersona či Peterse, skupina vědců napříč státy vyjádřila školní stávce plnou podporu. Stejně lze chápat slova papeže Františka, autora ekologické encykliky ”Laudato si”. Poté co mu Greta při osobním setkání poděkovala za to, že hájí klima a říká pravdu, odpověděl: "Bůh ti žehnej. Pokračuj v díle, pokračuj.

Od zahájení stávky sepsala Greta řadu anglických článků a projevů, z nichž některé byly záhy přeloženy do češtiny. Ačkoli její texty vznikly za různých situací a pro různé publikum, lze z nich sestavit jednotný a soudržný celek. Každý se tak poměrně snadno může dozvědět o jejích postojích i jejích starostech. Měl by tak učinit především každý obrovsky moudrý Čech (z nichž se skládá náš národ, že?). Nebude to ztráta času a nebude zklamán. Jistě se mu naplní nejčernější obavy. Avšak tím, že se dozví něco o Druhém, se zároveň dozví něco o sobě. Možná.

Chtělo se mi napsat: pěkné a jasné počtení, popřemýšlejte o tom. Ale příliš to připomíná skutečný smysl jednoho sprostého billboardového hesla: "Nikdo vám neříká, že máte myslet." Takovéto "přemýšlení" opravdu nemám na mysli. Nezapomeňte rovněž, že následující text není Babička ani Pohorská vesnice, čtení tu není účelem, ale prostředkem. Na dalším počátku - abychom parafrázovali pana Goetha - musí být Čin. Či lépe řečeno, Greta nás vyzývá k činné nečinnosti: ke stávce, k šetrnému nakládání s planetou, k nenakupování... Zde se inspiruje černošskou aktivistkou Rosou Parks, která odstartovala velkou změnu jedině díky tomu, že odmítla něco udělat. Žádné opomenutí, žádné zameškání, ale záměrná nečinnost.

Čtěte také: Dopady Klimatické Krize v Indii: Příběh Holčičky

Sestavení následujících citací je ulehčeno skutečností, že Gretka svá smělá konstatování ráda opakuje, ale ještě častěji jednotlivé myšlenky dále precizuje a zdokonaluje (učení dělá mistra). V takovém případě byla vybrána ta nejlepší či nejpřesnější formulace, byť jsem se někdy nemohl vyhnout "různočtení" a uvedl více variant.

"Poprvé jsem uslyšela o něčem s názvem změna klimatu či globální oteplování asi v osmi letech. Očividně to bylo cosi, co vytvořili lidé svým způsobem života. "Vzpomínám, že mi přišlo velmi zvláštní, že by lidé, jakožto jeden z živočišných druhů, dokázali měnit zemské klima. Protože kdybychom to dělali a kdyby k tomu opravdu docházelo, nemluvili bychom o ničem jiném. Jakmile byste zapnuli televizi, bylo by v ní jen tohle. V titulcích, rádiu, novinách byste neslyšeli a nečetli o ničem jiném. Jako by probíhala světová válka.

"Vzpomínám, že mi přišlo velmi zvláštní, že jsme dokázali měnit celou podobu Země a vzácnou vrstvičku atmosféry, která vytváří náš domov. "Když jsem poprvé slyšela o klimatickém a ekologickém zhroucení, opravdu jsem nevěřila, že by se to mohlo dít, protože jak by mohlo?

"Kdyby spalování fosilních paliv bylo tak špatné, že by ohrožovalo naši vlastní existenci, jak bychom mohli prostě pokračovat jako dřív? Proč by neexistovaly žádné restrikce? Proč by to nebylo protiprávní? Nedovedla jsem to pochopit.

"V jedenácti letech jsem onemocněla. Upadla jsem do deprese. Přestala jsem mluvit a jíst. Za dva měsíce jsem zhubla o deset kilo. Později mi byl diagnostikován Aspergerův syndrom, obsedantně kompulzivní porucha a selektivní mutismus. To v podstatě znamená, že mluvím jen tehdy, když myslím, že je to třeba.

Čtěte také: Hlubší význam obrazu

"Pro nás autisty je skoro všechno černé nebo bílé. Nejsme moc dobří ve lhaní a obvykle si neužíváme účast na společenské hře, kterou vy ostatní zjevně tak milujete. Myslím, že v mnoha směrech jsme my autisté normální a ostatní lidé pěkně divní. Zejména, když dojde na krizi udržitelnosti, kde všichni nepřestávají říkat, že změna klimatu je existenční hrozba a nejdůležitější problém ze všech. A přece pokračují jako dřív. Já tomu nerozumím, protože je-li třeba zastavit emise, pak musíme zastavit emise. Pro mě je to černé nebo bílé. Když jde o přežití, neexistuje žádná šedá zóna. Buď budeme jako civilizace pokračovat, nebo ne.

"Dívám se na lidi u moci a divím se, jak mohli všechno tak zkomplikovat. Slyším lidi říkat, že změna klimatu je existenční hrozba, a zároveň vidím, jak se nadále chovají, jako by se nic nedělo. "Neboť máme-li klimatickou změnu zastavit, pak ji musíme zastavit. Je to černobílé. Když jde o přežití, neexistuje žádná šedá zóna. Buď budeme jako civilizace pokračovat, nebo ne. Musíme učinit změnu takovým či onakým způsobem.

"Řeknete si, že nic v životě není černé nebo bílé. Ale to je lež. Velmi nebezpečná lež. Buď zabráníme oteplení o 1,5 °C, nebo ne. "Buď si vybereme pokračování naší civilizace, nebo ne. To je černá nebo bílá jak vyšitá.

"Podle některých lidí věci příliš zjednodušuji. Např. když říkám, že 'klimatická krize je černobílý problém', že 'musíme zastavit emise skleníkových plynů' a že 'chci, abyste panikařili'. Ale to říkám jedině proto, že je to pravda. Ano, klimatická krize je nejsložitější problém, jemuž jsme kdy čelili, a k jejímu 'zastavení' budeme nuceni vynaložit veškeré úsilí. Jenže řešení černobílé je; musíme zastavit emise skleníkových plynů. Neboť buď omezíme oteplení na 1,5 °C nad předindustriální úrovní, nebo ne. Buď dosáhneme bodu zlomu, kdy začne řetězová reakce s událostmi mimo lidskou kontrolu, nebo ne. Buď budeme jako civilizace pokračovat, nebo ne.

"Když letos v srpnu začala škola, usoudila jsem, že toho bylo dost. Posadila jsem se na zem před švédský parlament. "Tento nápad byl inspirován parklandskými studenty, kteří se po střelbě ve škole odmítli účastnit vyučování. Nápad na školní stávku se mi líbil.

"Švédsko právě zažilo historicky nejteplejší léto. Blížily se volby. Nikdo nemluvil o změně klimatu jako skutečném důsledku našeho způsobu života. "Pro mě jakožto studentku existuje jediný způsob, jak se domáhat bezodkladné změny: stávkovat za školou. "Pátky by už neměly být běžnými školními dny. "Toto hnutí muselo vzniknout, neměli jsme na výběr. Poznali jsme, že existuje klimatická krize. Nejen díky hořícím lesům ve Švédsku a USA; ale i díky střídání povodní a sucha v Německu a Austrálii; díky řícení alpských stěn vlivem tajícího permafrostu a díky dalším klimatickým změnám.

"V současnosti spotřebujeme sto milionů barelů ropy denně. Neexistuje politika, která by to změnila. Neexistují pravidla, která by zadržela tuto ropu v zemi. Nemůžeme tedy zachránit svět hraním podle pravidel. "Všechno se musí změnit. "Austrálie celosvětově patří k největším vývozcům uhlí, které především přispělo ke změně klimatu. Vaši politici chtějí pomoci společnosti Adani ve vybudování největšího dolu na světě. Právě teď neexistuje politika, která by to změnila. "A občas něco NEDĚLAT - jako jen sedět před parlamentem - promlouvá hlasitěji než kterákoli činnost. "Onen první den za školou strávila jediná osoba, ale od té doby se hnutí studentů stávkujících za klima rozšířilo po planetě. "K této stávce dochází dnes - od Washingtonu po Moskvu, od Tromsø po Invercargill, od Bejrútu po Jeruzalém a Šanghaje po Bombaj - protože politici nás nechali na holičkách. Byli jsme svědky letitého vyjednávání, žalostných dohod o klimatické změně, a zatím se těžařským a energetickým společnostem umožňovalo otevírat naši zemi, vrtat se pod naší půdou a spalovat naši budoucnost kvůli jejich zisku. Byli jsme svědky frakování, hlubokomořské těžby a pokračování uhelného hornictví. "Nepřijde nám, že jsme měli jinou možnost: o změně klimatu se léta mluvilo, neustále vyjednávalo, byly přijímány jalové dohody a zatím se těžařské a energetické společnosti zištně vrtaly pod naší zemí a spalovaly naši budoucnost. Politici věděli o klimatické změně celá desetiletí.

"Žijeme ve zvláštním světě, v němž nám veškeré vědecké poznatky shodně říkají, že máme kolem 11 let na zamezení startu nevratné řetězové reakce mimo lidskou kontrolu, jež bude nejspíš znamenat konec naší civilizace v nám známé podobě. Žijeme ve zvláštním světě, v němž děti místo svého studia musí protestovat proti zničení vlastní budoucnosti. V němž lidé, kteří nejméně přispěli k této krizi, budou nejvíce postiženi. "Zjistili jsme, že nezačneme-li se prát za svou budoucnost sami, nikdo jiný neudělá první krok. "Tohle není politický text. Naše školní stávka nemá nic společného se stranickou politikou. Protože biosféru a klima ani na vteřinu nezajímají naše politika a naše duté fráze. "Tohle je volání o pomoc. Určené novinářům, kteří stále nepíší a nereferují o změně klimatu, ačkoli při požárech švédských lesů v tomto létě prohlásili, že klima je 'stěžejní otázkou naší doby'. Určené vám všem, kteří jste nikdy nezacházeli s touto krizí jako krizí. Vám všem, kteří se angažujete a hájíte všechno kromě klimatu a životního prostředí. Určené všem politickým stranám, které předstírají, že berou otázku klimatu vážně. Všem politikům, kteří se nám na sociálních médiích vysmívají a kteří mě častovali a zostouzeli tak, že mě pak lidé označují za retardovanou, exhibicionistku, teroristku a podobně. Určené vám všem, kteří jste se rozhodli každý den odvracet zrak, protože se patrně více děsíte změn, kterými lze předejít katastrofální změně klimatu, než se děsíte samotné katastrofální změny klimatu. "Když mnozí politici mluví o školní stávce za klima, mluví téměř o čemkoli jiném, než je klimatická krize. Mnozí lidé se snaží školní stávku redukovat na otázku, zda podporujeme záškoláctví anebo zda se máme vrátit do školy či nikoli. Vymýšlejí všechny druhy konspirací a nazývají nás loutkami, které nedokážou myslet samy. Zoufale se snaží odvézt pozornost od klimatické krize a změnit téma. Nechtějí o ní mluvit, protože vědí, že tento souboj nemohou vyhrát. "Rozumím mnoha lidem, kterým připadá zvláštní to, co děláme já a deseti tisíce dalších studentů. Pokud si nejste plně vědomi důsledků klimatické krize - a to je pochopitelné, neboť s klimatickou krizí se dosud nezacházelo jako s krizí - pak samozřejmě školní stávka za klima nedává žádný smysl...

"V poslední době jsem viděla o sobě kolovat tolik fám a obrovské množství nenávisti. Nepřekvapuje mě to. "Je mi líto těch lidí. Nechápou vážnost naší situace. Pak vám samozřejmě přijde šílené, že deseti tisíce studentů konají školní stávku za klima. Pokud veřejně vystoupíte jako já, musíte akceptovat také kritiku. Proto si nestěžuji. "Občas jsem četla tyto příspěvky, abych poznala argumenty těchto lidí. Většinou nemají žádné argumenty; napadají mě kvůli mému zevnějšku nebo mé diagnóze. Ale je to dobré znamení, že o mě píší a že mě nenávidí. "Mnozí lidé, kteří rádi rozšiřují fámy, říkají, že někdo stojí 'za mnou' nebo že jsem 'placená' či 'využívaná', abych dělala to, co dělám. "Nejsem součástí žádné organizace. Občas podpořím některé nevládní organizace, které se zabývají klimatem a životním prostředím, a spolupracuji s nimi. Ale jsem naprosto nezávislá a zastupuji jedině sebe. "Někteří lidé se mi pro mou diagnózu posmívají. Ale Aspergerův syndrom není nemoc, je to dar. Lidé rovněž říkají, že kvůli Aspergerově syndromu bych se nemohla dostat do této pozice. Ale přesně kvůli němu jsem to udělala. Protože kdybych byla 'normální' a společenská, organizovala bych se v rámci nějaké organizace, anebo bych založila organizaci sama. Ale protože nejsem tak dobrá v socializaci, udělala jsem místo toho tohle. "Hrdě se k autismu hlásím! A ne, autismus (stejně jako ADHD, ADD, Tourettův syndrom, OCD, ODD atd.) není 'dar'. Většinou je to nekonečný boj ve škole, v zaměstnání, se šikanou. Ale za správných okolností, díky správnému nastavení to MŮŽE být velmoc. Prožila jsem si své deprese, odcizení, úzkost a zmatek. Ale bez mé diagnózy bych nikdy nezačala školní stávku. Protože pak bych byla jako každý jiný. Naše společnost potřebuje změnu a my potřebujeme lidi, kteří myslí netradičně, a potřebujeme se začít starat o sebe navzájem. "Žijeme ve zvláštním světě, v němž se nikdo neodváží podívat za hran...

tags: #indická #dívka #promlouvá #o #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Druhy recyklace
• Prozkoumejte výhody lesních mateřských škol
• Jak recyklovat papír
• Odvoz stavebního materiálu Černošice
• Emise a vzduchové filtry