Indická Holčička a Klimatická Krize: Příběh z Váránasí

Vy všichni, kteří jste s námi putovali a každý den netrpělivě vyhlíželi příspěvky o Indii, jste se konečně dočkali! Vy, kteří jste na sociálních sítích nadšeně komentovali naše dobrodružné zážitky a volali po knížce nebo po besedě.

Indie je země, kam se chci vracet. Mám jí totiž co vracet - pomohla mi pochopit, že štědrost, kterou projevíme druhému, nás neoslabuje, ale vrací se k nám, dělá nás bohatší a zářivější.

ZDE máte možnost zhlédnout CELÉ VIDEO o putování po Indii. Je to 74 minut, které vám možná pomohou pochopit, že Indie je země, kde cítíte život, jak tepe. Kde si uvědomíte jeho krásu i pomíjivost.

Malá Ananja je ale vítaná a milovaná. Zakoupením rozhovoru o Indii jste dali malé Ananje možnost alespoň základního vzdělání, přiměřeného věna a vůbec, přispěli jste k jejím šancím žít život v chudé indické rodině. Tohle se totiž holčičkám v Indii občas nepodaří.

Díky vašemu zájmu o rozhovor a ochotě pomáhat jsem mohla loni poslat 10.000 Kč do Váránasí na podporu rodiny Aratí. Děkuji všem, kteří jste si zakoupili rozhovor Vzpomínky na Indii. Tento příběh napsal sám život a díky vám má šťastný konec.

Čtěte také: Výzvy spojené s indickou horou odpadků

Aratí je smršť optimismu, neskutečný příval energie, ztělesněná radost a velmi krásná žena, kterou provdali do rodiny, kde není zrovna nejšťastnější. Ženy v Indii si totiž své muže a jeho rodiče (tchány) nevybírají. Jdou tam, kam je provdá (prodá) jejich otec. Stejný osud potkal i Aratí.

Žena a matka dvou synů a čerstvě narozené holčičky Ananyi. Je zajímavé, že o tom, za jak dlouho po porodu se smí miminko ukazovat, fotit, rozhoduje rodinný brahman. Je potřeba počkat, až je duše zcela tady a cizí lidé se jí mohou dívat do očí.

Aratí bydlí v typickém indickém domku o několika přístavcích nalepených na sobě. Bydlí s tchány a bratry manžela a jeho manželkami a dětmi. Celá rodina čítá na 25 lidí a v Indii je to tak běžné.

Aratí má léta s manželem a dětmi svůj jeden jediný pokoj a možná by teď po porodu mohla dostat od rodiny kůlnu, na jejíž úpravu ale nejsou peníze. Nebo by se dokonce mohlo postavit patro nahoru nad její pokoj, to by šlo. O všem v Indii rozhoduje rodina manžela a bratři, ti tady mají hlavní slovo. Mimochodem jsou všichni boathmeni na Ganze, příslušníci kasty převozníků. A Aratí si také vzala převozníka, aby nedošlo k mísení kast.

S velkou vděčností přijímá Aratí jakoukoliv finanční pomoc na úpravu kůlny (nyní je to malá místnost s harampádím a udusanou hlínou na zemi), na pár kousků levného nového nábytku a třeba i na přistavení prvního patra domu, další místnosti pro život.

Čtěte také: Poslechněte si indickou dívku o klimatu

Malá Ananya poroste, bude potřebovat oblečení, lékařskou péči, zaplatit školu, vše, s citem v rámci jejich kasty a majetkových poměrů rodiny. A abyste to správně pochopili - nehodlám Aratí ani její dceři uškodit raketovým vzestupem z bídy do bohatství.

Celý tento počin a důvod, proč vzniklo video o Indii, provází radost. Těším se, jak budou tou radostí přecházet Aratí krásné oči. Jak zase nabere vtip, entuziasmus a chuť do života. Které ona ale nikdy neztratila a díky nám neztratí. Pomáháte jí v tom spolu se mnou.

Dnes Aratí potřebuje pro sebe a svou malou dceru místo k životu. Potřebuje se zvednout ze země, mít kde spát, mít kde vařit a své dva starší syny uložit jinam, než na studenou zem. Jedna postel je pro celou rodinu málo a jedna tmavá, špinavá místnost také.

Tak teď už znáte celý příběh. Děkuji všem, kteří jste si zakoupili rozhovor Vzpomínky na Indii.

Globální Kontext: Klimatická Krize a Populační Růst

V půlce listopadu dosáhl celkový počet lidí na Zemi osmi miliard. To je více než dvojnásobek toho, kolik nás tu bylo před pouhými 50 lety. Další miliardový milník je odhadován na rok 2037, ale už dnes se potýkáme s dopady, které s sebou rapidní nárůst počtu obyvatel přináší.

Čtěte také: Bezpečnost dětí v přírodě

Více lidí potřebuje více potravin, vody a energie, zároveň vytváří více odpadu. Pro uspokojení rostoucí poptávky po potravinách se zvyšuje zemědělská produktivita, ale i tento pokrok nese své environmentální náklady. Nedostatek vody, degradace půdy, zátěž ekosystému a vysoká úroveň emisí skleníkových plynů - to vše přispívá ke klimatické změně.

Mít méně dětí je jeden z nejefektivnějších způsobů jak bojovat proti klimatické krizi na individuální úrovni. Klimatologové Kimberly Nicholas a Seth Wynes provedli celkem 39 studií, na základě kterých došli k závěru, že mít méně dětí je jeden z nejefektivnějších způsobů jak bojovat proti klimatické krizi na individuální úrovni.

Mezi další možnosti řadí život bez auta, vyhýbání se letecké dopravě nebo rostlinnou stravu. To vše ale na pozadí masivního znečišťování ze strany globálního hospodářství představuje jen střípky v cestě za záchranou planety. Ze zprávy Carbon Majors Report z roku 2017 vychází, že jen stovka společností je zdrojem více než 70 % světových emisí skleníkových plynů.

V době klimatické změny a nejistoty je přirozenou odpovědí člověka snaha o co největší možnou udržitelnost na osobní úrovni. S každou ekologickou katastrofou nebo s projevy klimatických změn sílí obavy jak o vlastní existenci, tak o existenci budoucích generací. Zároveň se neustále potýkáme s pocitem viny. V individualistickém světě cítíme odpovědnost nejen za to, co se děje nám, ale také za to, co se děje ve světě kolem nás.

Částí společnosti zmítá ekologický žal a vědomí toho, že ač budeme třídit sebevíc, nevratná klimatická změna je jen otázkou času. Pro ekologicky odpovědné se stává běžné omezovat se, a to nejen co se týká stravy a tvorby odpadu, ale stále tím častěji i v rodičovství.

Důležité je brát v potaz nerovnoměrnost individuální odpovědnosti. Ne každý za sebou zanechává stejnou ekologickou stopu. Ta je měřena v globálních hektarech (gha) a je definována jako produktivní plocha planety, která je nezbytná pro uživení lidí se základními životními standardy.

Zatímco ekologická stopa na člověka v nejlidnatější Číně v roce 2018 podle dat Global Footprint Network činila 3,8 gha a v Indii dokonce „jenom“ 1,2 gha, v Česku to bylo alarmujících 5,7 gha na osobu. Dostali jsme se tak na 24. místo v žebříčku všech zemí světa. Pro srovnání například sousední Slovensko bylo až na 38. místě.

Etickou i efektivní cestou k regulaci populačního růstu je snižování chudoby, podpora vzdělávání a posilování postavení žen.

Z výsledků ekologické stopy zjišťujeme, že omezení počtu dětí na individuální úrovni má daleko větší dopad na celkovou ekologii světa v případě více industrializovaných zemí než u průmyslově méně rozvinutých států. Zároveň nesmíme zapomínat, že dobrovolná bezdětnost je stále určitým privilegiem oblastí s dostupnou antikoncepcí, základní sexuální výchovou a jistou mírou emancipace žen.

Dobrovolná bezdětnost se sice jeví jako jeden z nejúčinnějších kroků, který může jednotlivec v boji proti klimatické změně udělat. Ideální je pak upřednostnění adopce dětí, které už mezi námi jsou. Zároveň ale není vůbec spravedlivé, když proti této osobní klimatické odpovědnosti, provázené neustálým omezováním svých životních možností, a často i pocity viny, stojí nepolapitelný „masový vrah“. Ten každým dnem uvolňuje do atmosféry několik milionů tun oxidu uhličitého při spalování fosilních paliv a vykácí tisíce hektarů lesů.

Pokud tedy chceme v dnešní době děti mít, je třeba ke světu, v němž budou vyrůstat, přistupovat zodpovědně.

tags: #indicka #holcicka #o #klimatu #projev

Oblíbené příspěvky:

• Dopad recyklace
• Zákon o odpadech
• Co je to emise zaknihovaných dluhopisů?
• Stavební odpad Ústí nad Labem
• Výuka environmentální výchovy