Indické klimatické pásy

Podle klimatických podmínek dělíme indický subkontinent do tří částí.

Klimatické oblasti Indie

Podnebí Indie se liší, od tropického na jihu až po mírné na severu země. Části Indie, které leží v Himálaji mají podnebí tundry. Podnebí Indie zahrnuje širokou škálu geografických povětrnostních podmínek. Téměř celé území Indie se nachází v subekvatoriálním pásu. Klima v zemi se liší od tropického monzunu na severu po subekvatoriální monzun na jihu.

Indie má několik klimatických pásem - od horského podnebí na severu až po tropické klima na jihu. V horských oblastech (např. Himáčalpradéš, Kašmír) může být v zimě pod nulou.

Lze rozlišit 4 hlavní a tři přechodné podnebné pásy:

• Arktický (polární) pás: V létě i nad 0 °C, v zimě díky oceánu pouze kolem -30 °C.
• Mírný pás: Největší část Asie, roční teplotní amplitudy až 60 °C.
• Subtropický pás: Kolem obratníku Raka - teplý, suchý.
• Tropický pás: Výrazně ovlivňován monzuny.

Kalendářní rok v Indii lze rozdělit do tří hlavních klimatických období.

Čtěte také: Odpad ve Francii a Indii

Letní období

Léto začíná v Indii již v únoru. Teploty dosahují v dubnu a květnu kolem 45 stupňů ve stínu a v poušti se často vyhoupnou až k padesátce. Systémy běží na plný výkon, přesto sráží teplotu jen ke třicítce. Všechno je dokonale prohřáté, neosvěžíte se ani v chladné vodě. Nad kontinentem se vznáší prašný opar. I Indům bez rozdílu.

Období dešťů

Nejvíce prší na jihu, na severu se deště výrazně neprojeví. Vlhkost vzduchu dosahuje téměř 100%. Ochlazení znamená, že průměrně už je "jen" 35 stupňů. Období končí v říjnu a na další pořádný déšť se bude čekat zase až do června. Tato domněnka se ukázala být mylná. Třeba dva dny vůbec nespadne ani kapka. Pak se ukáže sluníčko, které stačí většinu vody vysušit. Na ulici, žádný deštník ani pláštěnka vás dokonale neochrání.

Zimní období

V severnějších částech se teploty pohybují okolo 7 stupňů a denní mírně přes 20 stupňů Celsia. Zimní období je pro mnoho Indů trochu nepříjemné. Střední třídy raději peníze za elektřinu ušetří a vytáhnou teplé svetry. Chudší vrstvy, obalené ve starých dek a hadrů, se poohlížejí po všem, čím by mohli přikládat pod oheň. Včetně kravského trusu, které indické ženy zručně ručně vyrábějí.

Do Indie můžete vyrazit prakticky kdykoliv po celý rok. Hlavní sezóna je od poloviny října do dubna. "Indie - buď ji budete milovat nebo nenávidět. Hlavní sezóna trvá od října do dubna. Od června do půlky září můžete očekávat vydatné noční přeháňky a občasné denní bouřky. Druhý monzun potom přichází od poloviny října a trvá do začátku listopadu. Stálé počasí v Indii je od začátku listopadu, kdy už ve vnitrozemí pomalu klesají teploty a ve většině oblastí ustávají monzunové deště.

V zimním období teploty klesají v severní oblasti k bodu mrazu. Na jihu panuje mírné příjemné klima.Nejteplejší měsíc je květen. Měsíce červen, září a listopad jsou měsíce s největším výskytem srážek. Listopad až únor jsou nejvhodnější měsíce a nejlepší období pro vaši dovolenou na plážích v Goa a Kerale. Od července očekávejte monzunové srážky, vysokou vlhkost vzduchu a rozbouřené moře s velkými vlnami. Na některých místech platí zákaz koupání.

Čtěte také: Výzvy a příležitosti pro Indii v souvislosti s klimatickými změnami

Počasí v Indii je velmi rozdílné. Mění se region od regionu. Hlavní město Dillí je nejnavštěvovanější v hlavní sezóně od listopadu do března. V zimních měsících naopak očekávejte chladnější noci. Nejlepší období pro návštěvu Radžastánu je od října do února. Připravte se na studené noci. Noční teploty mohou klesnout až na 0 C. Zimní měsíce nabízejí jasné, teplé, suché dny. V dubnu přichází léto a trvá až do června. Dny jsou horké a vlhké, průměrné teploty rostou až do extrémních 45 C.

Monzun se postupně přesouvá přes celou Indii až na sever, kde se objeví v červenci. Teploty jsou zde velmi příjemné a dešťové srážky nejsou tak vydatné. V červnu dochází ke znovu otevření cesty do Lehu. Monzuny představují pro mnoho míst na světě životodárný zdroj vláhy. Bez každoročního takto významného přísunu srážek by nemohlo existovat indické zemědělství.

Monzuny

Výraz monzun pochází z arabského slova mausim, což v překladu znamená období. Vyskytuje se v oblastech blízkých tropickým mořním a oceánům. Letní monzun přichází mezi dubnem a zářím a přináší vlhké klima se silnými dešti. Proudění směřuje ze studenějších oblastí nad mořem do teplejších nad pevninou. Indický Mawsynram a blízké Čerápundží v předhůří Himaláje drží prvenství s ročními úhrny srážek přesahující 11 500 mm.

Zimní monzun naopak vzniká v oblasti Mongolska mezi říjnem a dubnem. Postupuje opačným směrem na jih a odvádí suchý pevninský vzduch nad moře. Zimní monzun způsobuje suché a chladné počasí. Protože se pevnina ochlazuje rychleji než oceán, vane vítr směrem od pevniny a srážky padají hlavně nad mořem, kde se nasytí vodních par. Globální oteplování má neblahý vliv také na monzuny. Čím víc stoupá teplota oceánů, tím se snižuje rozdíl mezi mořem a pevninou.

Na monzunech jsou dnes stále závislé ekonomiky mnohých zemí. V Indii pracuje v zemědělství 40 % dospělé populace a je na něj navázaná třetina průmyslu země. Takže v případech, kdy monzun přijde pozdě nebo je slabý v době setí monzunových plodin (např. Na monzunu není závislá jen zemědělská produkce, ale také energetika. Státy jižní Asie často vyrábí elektrickou energii v hydroelektrárnách, které jsou poháněné vodou nasbíranou během monzunu.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Indii: podrobný rozbor

Indické zemědělství je na monzunech životně závislé. Pokud by se podařilo přesněji předpovídat příchod monzunu, mohla by se zvýšit úroda až o 15 %. Monzun hraje důležitou roli i z hlediska dodávek vody do domácností.

Subpolární podnebí

Subpolární podnebí (někdy subarktické podnebí, subpolární nebo boreální zóna) je podle Köppenovy klasifikace podnebí typ podnebí charakteristický dlouhou, obvykle velmi mrazivou zimou a krátkým chladným nebo mírným létem. Nachází se na velké části pevniny, mezi 50. až 70. stupněm severní šířky v subpolárním pásu, daleko od působení teplých oceánských proudů.

Na severu leží hlavně na území Kanady, Skandinávie a Ruska, kde tvoří rozhraní lesotundry a tajgy. Na jihu ale více než z 90 % zabírá území Tichého, Indického a Atlantského oceánu. A na zbytku plochy leží na části Severní Ameriky a na několika souostrovích u Austrálie. Subpolární pás také lemuje obě polární oblasti v pruzích širokých kolem 1 000 km. Tyto oblasti jsou zóny, ve kterých se mísí vlastnosti mírného s polárním pásem.

Tento typ podnebí nabízí některé z nejextrémnějších sezónních teplotních variací na planetě: v zimě mohou teploty klesnout až na -40 °C a v létě se může vyšplhat až na 30 °C. Má ovšem dlouhé a velmi studené zimy a většinou nepříliš teplá krátká léta. Léto (období s průměrnou měsíční teplotou minimálně 10 °C) trvá jeden až maximálně tři měsíce a zima (období s průměrnou měsíční teplotou pod 0 °C) trvá pět až sedm měsíců.

Průměrná roční teplota je nižší než 0 °C a proto je zde trvale zmrzlá půda (permafrost), roztává jen vrchní vrstva půdy, a to do maximální hloubky 0,6 m až 4,2 m (záleží na typu půdy a zeměpisné šířce). Dnů bez mrazů je 45 až 100 a mrznout může kdykoliv v roce. Srážek za rok moc nenapadá, za rok jen do 380 mm, ale v horských typech subpolárního podnebí je to mnohem více, třeba na Mount Washington napadá přes 2 500 mm srážek ročně a v kanadské oblasti Labrador může být až 1,5 metru vysoká sněhová pokrývka (všechno roztaje až v červnu), přestože tam nejsou žádné hory, v tomto případě tolik sněhu přináší Islandská tlaková níže, která má v severním Atlantiku silný vliv.

Vegetace je obecně v subarktickém pásu málo rozmanitá, protože pouze vytrvalé druhy, mohou přežít dlouhé zimy a využít krátkého léta. Jsou tam převážně jehličnaté stromy, které dokáží přežít velice nízké teploty. Tento typ lesa je také známý jako tajga. I přes nízkou rozmanitost, patří tyto lesy mezi největší na planetě. Nachází se převážně v Rusku a v Kanadě, kde hraničí s lesotundrou. Lesotundra je krajina, kde jsou smíšené lesy (borovice, modřín, bříza) a přecházejí v křovinatou tundru.

Nejrozšířenější typ. Nemá výrazná suchá období. Nejvíce srážek spadne v létě, ale ani zimy nejsou úplně suché. V létě většina srážek spadne při dešti a bouřky jsou spíše vzácné. Podobné jako Dfc, ale studenější. Nejvíce srážek naprší v létě při bouřkách nebo slabém dešti. Například podnebí v Jakutsku: léto je oproti zbytku roku až neuvěřitelně teplé (průměrná teplota nejteplejšího měsíce 19 °C), tak po skončení léta začíná extrémní teplotní propad až na průměrnou měsíční teplotu −39 °C v prosinci.

tags: #indické #klimatické #pásy

Oblíbené příspěvky:

• Přehled moderní epistemologie přírody
• Vědecká fakta o klimatu
• Složení gelů do záchodu a životní prostředí
• Káva z Cafissima teče do odpadu?
• Efektivní metody čištění koberců