Indie a Dopady Klimatické Změny: Výzvy a Příležitosti

Klimatická proměna ovlivňuje celé ekosystémy i lidskou společnost. Rychlejší šíření nemocí, stále častější extrémní počasí a horší dostupnost vody, intenzivnější vlny veder, záplavy a rostoucí teploty by se daly charakterizovat jako klimatická proměna.

Pro světový průmysl představuje klimatická změna obrovskou výzvu a příležitost století zároveň.

Ekonomické Dopady Klimatických Změn

V následujících 25 letech by zdravotní dopady způsobené klimatem mohly vést ke ztrátě více než 1,5 bilionu dolarů (přibližně 35,5 bilionu korun) v důsledku poklesu v produktivitě, způsobeném zdravotními komplikacemi souvisejícími s klimatickou změnou.

Čtyři nejvíce postižené ekonomické sektory podle zprávy budou potravinářství, zemědělství, zdravotnictví a pojišťovnictví.

Analýza identifikuje také specifické zranitelnosti jednotlivých sektorů. V potravinářství a zemědělství by zdravotní dopady klimatu mohly vést ke ztrátě 740 miliard dolarů produktivity, což by mělo vážné důsledky pro globální potravinovou bezpečnost. V sektoru infrastruktury se očekávají ztráty 570 miliard dolarů. Sektor zdravotnictví by mohl přijít o 200 miliard dolarů kvůli onemocněním pracovníků způsobeným klimatem, zatímco rostoucí míra nemocí v širší populaci může zvyšovat tlak na zdravotnické služby. Pojišťovny čelí prudkému nárůstu pojistných událostí souvisejících se zdravotními dopady klimatu.

Čtěte také: Odpad ve Francii a Indii

Zjištění WEF ukazují, že adaptování se na extrémní horko, infekční nemoci a další zdravotní rizika urychlená klimatickou změnou bude pro firmy v příštích 25 letech naprosto nezbytným krokem, pokud tomu tak není již dnes. Otevírají se tak nové příležitosti pro inovace a růst a každý sektor má unikátní možnost vyvíjet a rozšiřovat řešení nových výzev spojených s klimatem a zdravím.

Investice do inovací v oblasti zdraví a klimatu mohou nejen snížit rizika, ale téžotevřít nové tržní příležitosti. Takové investice mohou zároveň snížit rizika a přinést dlouhodobou ekonomickou hodnotu, konstatuje dokument.

Příklady Inovativních Řešení

• Odolné plodiny, chránící potravinové systémy
• Léky stabilní při vysokých teplotách
• Technologie chlazení pro bezpečí stavebních dělníků
• Nové pojistné modely chránící komunity před zdravotními dopady klimatu

Dopady Klimatické Změny na Indii

Indie i Čína instalují rekordní výkon obnovitelných zdrojů a investují také do akumulace. Obě země velice efektivně a rychle elektrifikují. Zároveň ale spalují i nevídané množství fosilních paliv. Jsou přitom klimatickou změnou postiženy výrazně více než Evropa či Severní Amerika. Jak to, že na to nedbají?

Rozvoj obou zemí jde kupředu a pociťují to i běžní občané. Rostou instalace klimatizací, osvětlení, elektrifikuje se doprava a elektřina se přivádí i do končin, kde byl doposud život stejný jako v minulých staletích. Občané rozvojových zemí chtějí dosáhnout i vlivem globalizace minimálně na stejnou životní úroveň, jakou má například Severní Amerika nebo Evropa.

Pro představu, kolik energie by to znamenalo, uvádí Kemp porovnání průměrné spotřeby jednoho obyvatele Indie, Číny a obyvatele některé ze zemí v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mezi něž patří i Česko. Průměrný občan Číny spotřebuje zhruba 66 procent a průměrný občan Indie dokonce jen 15 procent energie, kterou spotřebuje občan OECD.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Indii: podrobný rozbor

Celková spotřeba Indie roste průměrně o 3,8 procenta ročně a takovému tempu výstavba obnovitelných zdrojů zatím nestačí. Ekonomický růst obou zemí odpovídá Evropě mezi 50. a 70. léty minulého století.

Indický ministr práce a životního prostředí Bhupender Yadav v prosinci prohlásil, že Indie je odhodlána uspokojovat energetické potřeby svých obyvatel pomocí fosilních zdrojů tak dlouho, dokud se nedostane na úroveň rozvinuté země. Podle Yadava Indie sice představuje 17 procent světové populace, podíl na globálních emisích skleníkových plynů ale má jen ze čtyř procent. „Rozvinuté země tlačí na rozvojové, aby přestaly používat fosilní paliva. Nepřijali jsme to, úsilí o omezení nárůstu teploty o 1,5 stupně Celsia by se mělo řídit zásadami spravedlnosti, diferencovanou odpovědností a příslušnými schopnostmi,“ dodává.

Indie na COP28 žádala rozvinuté státy o záporné cíle uhlíkových emisí, tedy aby se nesmiřovaly pouze s dosažením nulových emisí, ale pokusily se skleníkové plyny z atmosféry odvádět právě proto, že její rozvoj bude vyžadovat energeticky náročnější cestu.

Obnovitelná Indie

Indie si přitom klade za cíl být do roku 2070 uhlíkově neutrální a do roku 2050 chce pokrýt alespoň 50 procent své spotřeby z obnovitelných zdrojů. Právě pro pozdní nástup nízkoemisní energie chce podle IEA využít znalosti pokročilejších zemí a přeskočit některé neefektivní přístupy, se kterými se potýkaly jiné země.

Dokázala dostát svému závazku z COP21 v Paříži, podporuje rozvoj vodíkových technologií, bioplynek i samotný přechod na čistou energii. Svou stopu v dekarbonizaci Indie zřejmě zanechají i Češi. Před několika dny uzavřela největší indická asociace National Solar Energy Federation of India spolupráci s Českou fotovoltaickou asociací.

Čtěte také: Dopady veder na Indii

V současnosti tvoří podíl obnovitelných zdrojů zhruba 25 procent, přechod na čistou uhlíkovou neutralitu proto bude běh na dlouhou trať.

Instalovaný výkon indických obnovitelných zdrojů dosáhl v květnu loňského roku 67 gigawattů ve fotovoltaice, 44 gigawattů větrné energie a 69 gigawattů tvoří další zdroje jako vodní elektrárny nebo biomasa.

Podle predikcí by například v roce 2024 měl stát nainstalovat výkon 4 gigawattů jen ve střešních solárních panelech.

Zajímavostí Indie jsou také neuvěřitelně rozlehlé solární elektrárny. Například park Pavagada instalovaný v roce 2019, který se rozkládá na 53 kilometrech čtverečních s výkonem 2050 megawattů, nebo Bhadla Solar park instalovaný v roce 2023 na ploše 56 kilometrů čtverečních a disponující výkonem 2245 megawattů.

Co se týče větrné energie, ani tam Indie příliš nezaostává za zbytkem světa. K prosinci roku 2023 disponovala čtvrtým největším výkonem větrné energie na světě, konkrétně 44 gigawattů. Většina turbín stojí ve dvou provinciích, Gudžarát a Tamil Nadu, v podobě pobřežních větrných farem.

Dopady Klimatické Změny v Indii

Právě Indie je jedním ze států, na který nejsilněji působí dopad klimatických změn, a budoucnost bez uhlíkových emisí by jí proto neměla být cizí. Podle studie Cross Dependency Initiative Indie zatím vystavuje svou infrastrukturu nepředvídatelnému klimatu bez větších snah o adaptaci.

Podle zprávy také 80 procent světových nejrizikovějších provincií, které čelí klimatické změně, leží právě na území Číny, Indie nebo Spojených států. Studie hodnotila dopady klimatické krize podle hlášených škod, kterých každoročně přibývá většinou kvůli nepředvídatelným extrémům počasí.

Ve zprávě a studii z roku 2021 se uvádí, že teploty v Indii porostou o něco rychleji, než je globální průměr. Už jen vysoké teploty a s nimi související vlny veder jsou proto strašákem pro lidské zdraví. Podle studie čelí Indie průměrnému měsíčnímu maximu třiceti stupňů Celsia, což zanechává zdravotní následky na lidech i přírodě.

Autoři studie navíc předpokládají, že se během následujících 50 let začnou vlny veder na území Indie vyskytovat 2,5krát častěji než doposud. Asijský stát vždy musel čelit podmínkám tropického pásma a ničivým cyklónám, nikdy ale ne s takovou razancí jako v posledních letech.

Tropické cyklóny změnou svého chování přispívají k četnějším bouřkám, prudkým dešťům a zvedají hladiny moří. To ničí lokální infrastrukturu a dlouhodobě způsobuje erozi přímořských oblastí. Prudké deště střídá dlouhé sucho, což jak známe i z české krajiny, má výrazný vliv na kvalitu půdy i množství povodní.

Nepříznivé podnebí ovlivňuje úrodu, zemědělství, biodiverzitu, rybářství, ovzduší a život ve městech, nejisté žití v pobřežních oblastech, zdraví a mnoho dalších oblastí, které dohromady v jednom celku výrazně snižují kvalitu života.

Monzunové Deště a Zemědělství

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit.

Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek - bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody.

Extrémní Teploty a Zdraví

Studie globálního oteplování uvádí, že pokud nedojde ke snížení emisí, za několik desítek let zasáhnou indický subkontinent tropická vedra, která ve spojitosti s vysokou vzdušnou vlhkostí v období monzunových dešťů dokáží zabít i zdravého člověka.

Studie, o které informoval The Guardian, hodnotí dopady klimatických změn na smrtící kombinaci horka a vlhka, která se měří pomocí tzv. teploty vlhkého vzduchu (WBT). Zemi do konce století hrozí oteplení o více než dva stupně, varují vědci.

Pro Indii tedy globální klimatické změny přestávají být abstraktním pojmem, ale reálnou hrozbou.

Pokud se s omezováním emisí nezačne, pak čtyři procenta populace zažijí mezi lety 2071 a 2100 alespoň jednou šestihodinovou vlnu veder s teplotou 35 WBT, což nemohou přežít.

Rozsáhlé oblasti jižní Asie pokrývající 75 % populace by zažily alespoň jednu vlnu o teplotě 31 WBT, což je už nad úrovní, kterou americká národní meteorologická služba považuje za mimořádně nebezpečnou.

V ohrožení je zejména jižní Asie, protože každoroční monzuny přinášejí na pevninu horký a vlhký vzduch. Rizika zvyšují i široce využívané systémy zavlažování, protože odpařováním vody se vlhkost ještě zvyšuje.

Řešení a Adaptace

Nová zpráva Budování ekonomické odolnosti vůči zdravotním dopadům klimatické změny, vypracovaná Světovým ekonomickým fórem (WEF) ve spolupráci s Boston Consulting Group (BCG), proto vyzývá firmy, aby okamžitě chránily zdraví svých pracovníků. Mají podle ní také posilovat svou schopnost udržet produktivitu i při zhoršených podmínkách, než se náklady na adaptování se klimatickým změnám stanou neúnosnými.

„Vstupujeme do éry, kdy se ochrana zdraví pracovníků ukazuje jako nezbytná pro kontinuitu podnikání a dlouhodobou odolnost,“ říká Eric White, vedoucí oddělení klimatické odolnosti ve WEF. „Každý rok, kdy odkládáme začlenění odolnosti do obchodních rozhodnutí, rostou rizika pro lidské zdraví a produktivitu a zvyšují se náklady na adaptaci.“

Zpráva stanovuje priority adaptace pro čtyři klíčové ekonomické sektory.

Otevírají se tak nové příležitosti pro inovace a růst a každý sektor má unikátní možnost vyvíjet a rozšiřovat řešení nových výzev spojených s klimatem a zdravím.

Pohyb směrem k adaptaci ve zdravotnictví nabírá na obrátkách, ale financování a implementace jsou stále daleko pod potřebnou úrovní,“ uvedla Elia Tziambazis, výkonná ředitelka a partner Boston Consulting Group. „Nyní je výzvou rychle škálovat ověřená řešení, aby tempo drželo krok se změnou klimatu, zmírnilo její dopad na pracovní síly a investovalo do inovací, které definují příští generaci odolných produktů a služeb.“

Indie je státem, jehož chování bude mít na globální scénu nezpochybnitelný vliv. Podle některých analytiků by směřování státu k fosilním zdrojům energie zvrátilo celosvětové snahy o snižování uhlíkové stopy lidstva.

Indie na COP26 žádala rozvinuté státy o záporné cíle uhlíkových emisí, tedy aby se nesmiřovaly pouze s dosažením nulových emisí, ale pokusily se skleníkové plyny z atmosféry odvádět právě proto, že její rozvoj bude vyžadovat energeticky náročnější cestu.

Země se v Glasgow dohodly na rámcových pravidlech takzvaných uhlíkových kompenzací. Zjednodušeně jde o to, aby si průmyslové státy mohly koupit “kredity”, za které lidé v jiném státě dobrovolně udělají opatření, které sníží emise CO2 v atmosféře. Může jít třeba o rozšiřování zalesněné půdy nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Dohoda z Glasgow vyřešila delikátní finanční problém tak, že zdvojnásobila přislíbenou částku a stanovila nový termín, dokdy ji bohatší státy mají shromáždit. Nově tedy peníze mají být vybrané do roku 2025. OSN bude navíc každý rok monitorovat, jak se daří finance shánět, a průběžně o tom bude jednat každé dva roky.

tags: #indie #dopady #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Sen o bratrovi a nebezpečí
• Rizika odpadového hospodářství
• Ekologická likvidace kosmetiky
• Chemie alkaloidů: podrobný průzkum
• Životní prostředí Zlínský kraj