Indikativní cíl 2010 a podíl obnovitelných zdrojů energie v České republice

Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá k snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.

Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů byl schválen Usnesením vlády ČR č. 603 z 25. srpna 2010 a je stěžejním strategickým dokumentem v oblasti obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) pro Českou republiku. Forma a struktura předloženého národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „Národní akční plán“) je závazně daná Rozhodnutím Komise 2009/548/ES ze dne 30.

Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá pro Evropskou unii jako celek v roce 2020 cíl 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl Evropskou Komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie.

Česká republika se v rámci jednání o vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 % do roku 2010. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo až do konce roku 2009 uváděno, že splnění cíle není reálné.

Dne 27. září 2001 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Cílem směrnice bylo podpořit splnění závazků vyplývajících z přijetí Kyotského protokolu.

Čtěte také: Indikativní cíle

Zástupci jednotlivých států dohodli indikativní cíle pro podíl OZE v roce 2010 zejména s ohledem na počáteční rozvoj OZE a své klimatické a technické možnosti. Zástupci České republiky v rámci vstupu do EU vyjednali indikativní cíl 8 % do roku 2010. Jedná se o jeden z nejnižších cílů hluboko pod průměrem celé EU.

V dosud platné Státní energetické koncepci (SEK), kterou vláda schválila svým usnesením ze dne 10. března 2004, přesněji v Komplexním energetickém scénáři, který je přílohou SEK a byl schválen vládou ve stejný den, byl pro rok 2010 plánován podíl OZE na hrubé konečné spotřebě elektřiny dokonce na úrovni 11,3 %.

Podle informací Energetického regulačního úřadu vyrobily v roce 2010 elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie celkem 5854,5 MWh elektřiny. Největší část připadá stále na elektřinu z vodních elektráren, jejich podíl však poprvé v historii klesl na méně než polovinu výroby z obnovitelných zdrojů, přestože v absolutních číslech výroba vodních elektráren ve srovnání s rokem 2009 výrazně vzrostla.

Výroba jednotlivých OZE je uvedena v tabulce 1. V případě vodních elektráren se projevil vliv aktuálních klimatických podmínek, v případě fotovoltaických elektráren je hlavním důvodem výrazné zvýšení instalovaného výkonu v letech 2009 a 2010.

Rovněž relativní podíl elektřiny z bioplynu vzrostl. Naopak podíl větrných elektráren a biomasy poklesl, přestože v absolutních hodnotách rostla výroba všech OZE. Do budoucna bude snad preferováno využití biomasy v teplárenství a její podíl ve výrobě elektřiny bude klesat.

Čtěte také: Česká republika a snižování emisí

Pro následující období do roku 2020 byly v rámci EU dojednány cíle nové. Na rozdíl od indikativních cílů pro rok 2010 jsou nové cíle závazné. Kromě toho jsou nově zahrnuty ostatní druhy energie - teplo a motorová paliva.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR v roce 2010 činil 8,32 %. Z toho vyplývá, že indikativní cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice v roce 2010 ve výši 8 % byl splněn.

V roce 2018 došlo k revizi směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (RED I) a vešla v platnost směrnice 2018/2001/ES (RED II), podle které byla upravena metodika a nástroj SHARES pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Závazný cíl podílu OZE na hrubé konečné spotřebě EU pro rok 2030 je 32,0 %. ČR již dávno dosáhla stanovenou cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2020, která byla 13 %.

Česko si stanovilo svůj příspěvek k plnění celoevropského cíle na úrovni 30% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě ČR v roce 2030. To bude znamenat hlavně budování nových OZE.

Čtěte také: Snížení emisí v České republice o 80 %

Tabulka 1: Výroba elektřiny z OZE v ČR v roce 2010

Aktualizace Národního akčního plánu a jeho naplňování bude Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhodnocovat nejméně jedenkrát za 2 roky, o výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu a předkládat návrhy na aktualizaci národního akčního plánu.

Dne 30. listopadu 2016 představila Evropská komise energetický balíček s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Tento legislativní balíček obsahoval cekem tři nařízení týkající se trhu s elektřinou, rizikové připravenosti v oblasti elektroenergetiky a správy Energetické unie. Balíček dále obsahoval čtyři směrnice, které se zabývají obnovitelnými zdroji energie, energetickou účinností, energetickou náročností budov a trhu s elektřinou. V neposlední řadě pak byly v rámci toho legislativního balíčku publikovány materiály nelegislativní v podobě sdělení, zpráv, dopadových studií atd.

S ohledem na obnovitelné zdroje je relevantní zejména směrnice č. 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která je přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES a Nařízení o správě Energetické unie č. 2018/1999, které nově zavádí Klimaticko-energetický plán, který bude obsahovat také rozvoj OZE v období 2021 až 2030 a nahradí tak současný národní akční plán pro OZE.

Návrh revidované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen "revidovaná směrnice o podpoře OZE") mimo jiné reagoval na závěry Evropské rady z 23. října 2014, kde se vrcholní zástupci členských států shodli na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030 v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (dále také OZE) na hrubé konečné spotřebě na 27 %, zvýšení energetické účinnosti o 27 % v porovnání se scénářem bez dodatečných opatření a dosažení 15 % propojení (interkonektivity) elektrizačních soustav.

Jedním z klíčových cílů revidované směrnice o podpoře OZE bylo stanovení a legislativní ukotvení závazného cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni Evropské unie, což je specificky zakotveno v třetím článku této směrnice.

Dne 14. června 2018 pak bylo dosaženo shody nad konečným zněním směrnice v rámci třístranných jednání mezi Evropskou radou reprezentovanou Bulharským předsednictvím, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. V průběhu listopadu 2018 byla po věcné stránce odsouhlasená revidovaná směrnice o podpoře OZE formálně odhlasovaná v Evropském parlamentu. V rámci těchto jednání byl odsouhlasen závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě pro rok 2030 na úrovni 32 % s přezkumem "dostatečnosti" výše tohoto cíle nejpozději v roce 2023. Revidovaná směrnice nabyla účinnost od 21. prosince 2018 a nabyla platnost dne 24. prosince 2018.

V této souvislosti je nutné zmínit změnu rámce pro transformaci cíle na úrovni EU na jednotlivé členské státy. Zatímco v případě cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 % do roku 2020 byl cíl legislativně zakotven také v podobě závazných národních cílů pro jednotlivé členské státy, nyní národní cíle legislativně explicitně ukotveny nejsou a závazný je v rámci směrnice pouze celkový evropský cíl.

Zajištění naplnění společného unijního cíle ze strany členských států je řešena prostřednictvím Nařízení o správě Energetické unie, které zavádí povinnost zpracovat klimaticko-energetický plán pro jednotlivé členské státy celkově tak, aby byl dodržen celkový cíl pro Evropskou unii (cíl představený členským státem, který je odsouhlasený Evropskou komisí, je však de facto nutné považovat za závazný) a dále prostřednictvím článku 4 zakotvuje povinnost pro členské státy informovat Evropskou komisi o příspěvku České republiky ke společnému unijnímu cíli skrze tzv. Národní klimaticko-energetické plány, článek 15 pak zakotvuje povinnost vypracování zprávy o pokroku v dosahování národního cíle, a to na dvouleté bázi, článek 27 pak uvádí postup posouzení dostatečnosti národních příspěvků pro dosažení celkového cíle na úrovni EU.

Ze schváleného závazného cíle na úrovni 32 % v rámci revidované směrnice o podpoře OZE vyplývá pro Českou republiku povinnost dalšího zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě a nastavení příslušného rámce podpory těchto zdrojů do roku 2030. Členské státy musí dle revidované směrnice o podpoře OZE respektive nařízení o správě energetické unie do roku 2030 kolektivně zajistit dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě na úrovni 32 %.

Revidovaná směrnice o podpoře OZE ani nařízení o správě energetické unie nespecifikují rozpad celkového cíle EU pro energii z OZE na jednotlivé členské státy. V porovnání se schématem planým pro plnění cílů OZE do roku 2020 tedy nejsou revidovanou směrnicí o podpoře OZE, nastavující požadavky na období 2021 až 2030, stanoveny národní cíle, ale pouze celkový cíl EU. Členské státy tedy mají možnost nastavit si "optimální" příspěvek k celkovému cíli skrze Národní klimaticko-energetické plány s přihlédnutím ke specifickým okolnostem. Dostatečnost toho příspěvku pak bude hodnocena v rámci tzv. iterativního procesu s Evropskou komisí, který je zakotven v Nařízení o správě energetické unie.

Revidovaná směrnice o OZE přináší další úpravy - kromě nastavení celkového cíle pro energii z OZE v EU do roku 2030 stanoví revidovaná směrnice také tzv. sektorové cíle. Jedná se o cíl energie z OZE v sektoru dopravy a cíl energie z OZE v sektoru vytápění a chlazení. Uvedené cíle jsou stanoveny stejně pro každý členský stát, s tím, že cíl pro sektor dopravy je stanoven jako závazný a cíl pro sektor vytápění a chlazení je stanoven jako indikativní.

Shrnutí cílů pro energii z OZE vyplývající z revidované směrnice o podpoře využívání OZE:

A) Celkový cíl energie z OZE pro EU do roku 2030 - závazný cíl pro EU: 32 %

B) Cíle v sektoru dopravy - závazné cíle pro ČS (členské státy) Celkový cíl energie z OZE v dopravě v roce 2030: 14 % energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie v dopravě včetně zahrnutí biopaliv 1. generace biopaliv (do roku 2023 EK má možnost přezkoumat tento cíl a případně ho zvýšit) cíle - 1. generace biopaliv Výše příspěvku těchto biopaliv v roce 2030 = výše příspěvku těchto biopaliv jako v roce 2020 s možným zvýšením o 1 procentní bod, s maximální výší příspěvku těchto biopaliv ve výši 7 % hrubé konečné spotřeby. V případě, že příspěvek 1. generace paliv v členském státě je omezen na podíl nižší než 7 %, může členský stát snížit celkový podíl energie z OZE v dopravě (snížení celkové podílu o rozdíl mezi max. 7 % a nižším příspěvkem).

C) Cíle v sektoru vytápění a chlazení - indikativní cíl pro ČS zvýšit podíl energie ve vytápění a chlazení z OZE na konečné spotřebě energie ve vytápění a chlazení o: 1, 3 procentního bodu - meziroční zvyšování v období 2021-2030 (s odpadním teplem) 1,1 procentního bodu - meziroční zvyšování v období 2021-2030 (bez odpadního tepla)

Oblast podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory druhotných zdrojů energie je v České republice stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, prováděcích předpisů k tomuto zákonu a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Zákon č. 165/2012 Sb. uvádí pravidla pro provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Na základě revidované směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001, ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů), která stanoví cíle pro OZE na období 2021 až 2030, je třeba připravit nástroje a opatření, která mohou být využita při plnění a zajišťování nové cíle ČR pro energii z OZE do roku 2030 a při plnění cílů pro OZE v sektoru dopravy a sektoru vytápění a chlazení.

V zákoně je třeba zavést taková opatření a nástroje v oblasti OZE, která by mohla být aplikována ihned od počátku období 2021. V současné době, respektive za období platnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro podíl energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie (složené ze sektoru elektřiny, tepla a dopravy) ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy, kdy pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %.

Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2018 ČR dosáhla podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 15,15 %.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2021 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 17,7 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15 %, na spotřebě v dopravě 7 % a na konečné spotřebě při vytápění 24 %.

tags: #indikativní #cíl #201e #8 #podíl #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zemědělství v ČR
• Kybernetické hrozby pro stát
• Příběhy o šikaně
• Přírodní krásy Lanzarote
• Česká republika a znečištění ovzduší