Čistota ovzduší a meteorologické budky

07.03.2026

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je příspěvkovou organizací a vykonává funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory jako je čistota ovzduší, klimatologie, jakost vody a meteorologie a tyto odborné služby poskytovat především pro veřejnou správu.

Činností ČHMÚ je racionálně, věcně a ekonomicky integrovat výkon státní služby; zřizovat a provozovat měřicí stanice a sítě s využíváním telekomunikačních sítí (státní pozorovací sítě pro sledování kvalitativního a kvantitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování); odborně zpracovávat výsledky pozorování, měření a monitorování; vytvářet a spravovat databáze.

Za určitých situací vydává varování například před silným větrem, povodněmi a vydává stupně povodňové aktivity. Ústav na základě zvláštního pověření Ministerstva kultury České republiky rozšiřuje zjištěné údaje a informace prostřednictvím různých odborných publikací, vydává také časopis a další odborná periodika.

ČHMÚ zajišťuje a dále předává data o stavu životního prostředí České republiky.

Úsek ochrany ovzduší se zabývá hlavně získáváním objektivních a všestranných informací o dosavadním vývoji a současném stavu znečištění ovzduší a jeho prognóze.

Čtěte také: Climate policy in the Czech Republic

Zajišťuje provoz a údržbu systémů REZZO 1 - 3 a dalších informačních a doplňkových zdrojů.
Zpracovává údaje provozní evidence velkých zdrojů znečišťování ovzduší.
Provádí také pravidelnou roční emisní bilanci ČR jak v celostátním, tak i regionálním měřítku.
Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány.
Předává data a informace o emisích a jejich zdrojích řídící sféře, orgánům a organizacím státní správy a samosprávy a dalším uživatelům.

Konstrukcí, zdokonalováním a aplikací modelů šíření znečišťujících látek v atmosféře se zabývá Oddělení modelování a expertíz.

Mimo jiné také zpracovává odborné posudky, expertízy a prognózy v oblasti ochrany ovzduší, při kterém využívá modelů.

Je komplexní hodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v České republice.

Odpovídá za rozvoj aplikací Geografického informačního systému (GIS) pro územní celorepublikové hodnocení stavu a vývoje znečištění ovzduší.
Informuje o chemickém složení srážek včetně registru stanic a zpracovává a prezentuje imisní i emisní data a údaje o kvalitě srážek.
Mapuje znečištění a atmosférické depozice s využitím vyvinutých aplikací GIS.

Shromažďuje podklady pro hodnocení vlivu zněčišťujících látek v ovzduší na zdraví a ekosystémy.

Získává aktuální informace o přípravě nových směrnic Evropské komise, které se zabývají úpravou kvality ovzduší.

Čtěte také: Zdeněk Kučera a teologická ekologie

Spolupracuje s Ústavem pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty a Fakulty hygieny Univerzity Karlovy.

Řídí provoz státní imisní sítě, řídí a kontroluje měření kvality ovzduší a srážek.

Realizuje ale i mobilní měření ve vybraných lokalitách.

Je měření imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, získávání meteorologických dat z mezní vrstvy atmosféry, provoz synoptické a klimatické stanice v síti Českého hydrometeorologického ústavu.

Jednou ze základních a nosných činností Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je získávání meteorologických údajů, hydrologických údajů a údajů o znečištění ovzduší.

Čtěte také: Příprava na školu v přírodě

Plošné rozložení těchto veličin je získáváno měřením a pozorováním různých prvků na mnoha místech České republiky (ČR).

V prosinci letošního roku si připomínáme 20 let od počátku provozu automatizovaných meteorologických stanic pobočky ČHMÚ Ostrava.

V roce 1994 došlo v Odboru klimatologie ČHMÚ k rozhodnutí o automatizaci měření hlavních dobrovolnických stanic v ČR.

Automaticky se tak od 1. ledna 1998 začala měřit teplota a vlhkost vzduchu ve 2 m nad zemí, přízemní minimální teplota vzduchu 5 cm nad aktivním povrchem, směr a rychlost větru v 10 m nad zemí, úhrn srážek 1 m nad zemí a teplota půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm.

Ostatní meteorologické prvky pozorovatel nadále měřil manuálně, stejně jako prováděl záznam meteorologických jevů.

Na základě doporučení WMO byl zvolen 15-min interval záznamu automaticky měřených prvků.

Automatizované stanice zpočátku prováděly přenos dat klimatologických dat do regionálního sběrného centra stejně jako dosavadní manuální „interové“ stanice 1x za 24 hodin, ihned po termínu ranního měření prostřednictvím klasických pevných telefonních linek SPT Telecom, které byly vlastnictvím pozorovatelů, nebo majetkem hostitelské organizace, kde byla stanice umístěna.

Na jaře a v létě roku 1998 jsme pak z většiny lokalit odvezli staré meteorologické budky.

Během roku 2000 byl na ostravské pobočce zaveden zkušební a od roku 2001 již rutinní tříhodinový interval přenosu dat.

Zcela zásadně se tím zvýšila frekvence dostupnosti operativních dat pro předpovědní službu.

Od roku 2002 bylo na vybraných 4 stanicích zahájeno měření úhrnu slunečního svitu automatickým slunoměrem.

Počátkem roku 2006 se na stanicích v ČHMÚ začala využívat služba mobilního operátora a sběr dat pomocí GPRS, která umožnila získávat data ze stanic téměř v reálném čase.

Přenos všech automaticky měřených dat je nastaven do sběrných programů na pobočkách, odkud je prováděn export dat do databázového systému CLIDATA.

Díky tomu bylo možné tato data zobrazit v grafické podobě na web ČHMÚ.

V letech 2005-2008 proběhla v rámci ČHMÚ automatizace řady srážkoměrných stanic (typ ASS).

Dne 15. prosince 2006 byla uvedena do provozu automatizovaná klimatologická stanice v katastru obce Hošťálková v lokalitě Maruška (667 m n. m.).

Tato stanice je reprezentativně umístěna a poskytuje neocenitelné informace o počasí a klimatu středních nadmořských výšek v Hostýnských vrších.

V létě roku 2009 proběhlo výběrové řízení na automatizaci 53 dobrovolnických manuálních klimatologických stanic v ČHMÚ na období 2009-2013.

Při této automatizaci sítě vznikly stanice typu AKS2.

Byla automatizována měření teploty a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru a úhrnu srážek, popř. slunečního svitu.

Automaticky měřená data jsou GPRS modemem zasílána přímo ze stanic do regionálních pobočkových sběrných center a dále importována do databáze Clidata.

Pozorovatel na stanici pak dále zajišťuje manuální měření zbylých meteorologických prvků a sleduje průběh meteorologických jevů.

Na jaře roku 2010 došlo na všech typech automatických stanic (dobrovolnických i profesionálních) ke změně intervalu měření a archivace dat.

Namísto dosavadního patnáctiminutového intervalu byl zaveden interval desetiminutový.

Tím došlo ke sjednocení intervalu měření s většinou evropských států.

Od 1. dubna 2010 došlo ke zrušení zprávy INTER.

Na pobočce Ostrava se zrušení této zprávy dotklo jediných dvou manuálních „interových“ stanic v ČR (Bílá pod Konečnou a Město Albrechtice-Žáry).

Od roku 2010 jsme v působnosti pobočky Ostrava začali uvádět do provozu také automatizované stanice typu AKS3.

Tyto stanice se od typu AKS2 liší pouze absencí 10m stožáru s větroměrnými čidly.

V dalších letech jsme také začali rozlišovat automatické stanice typu AKS4.

Během roku 2010 se díky aktivitám pracovníků Oddělení aplikované hydrologie začaly na několika místech v republice (zejména ve vyšších polohách) instalovat tzv. sněhoměrné polštáře pro automatické měření celkové výšky a vodní hodnoty sněhu.

V roce 2012 došlo z úsporných důvodů napříč celým ČHMÚ k redukci 10 % manuálních srážkoměrných stanic a byly zrušeny téměř všechny manuální klimatologické stanice, které nebyly do tohoto data automatizovány.

Pozorovací program některých automatických stanic se podařilo rozšířit instalací tlakoměrných čidel.

V posledních letech je kladen důraz zejména na zvýšení kvality měření a dat a tak počty automatizovaných stanic už nerostou tak rychle, ale v minulosti.

Dnes se více věnujeme výměně čidel pro jejich kalibraci než hledáním nových lokalit k automatizaci.

Když se navíc propojí do sítí, poskytnou odborníkům nejen izolovaná bodová data, ale i řadu souvislostí.

tags: #čistota #ovzduší #meteorologické #budky