Integrovaný systém nakládání s odpady – principy

Konec 20. století a začátek 21. století přinesly rozvoj technologií pro nakládání s odpady. Tyto technologie dosáhly rozsahů srovnatelných s ostatními průmyslovými obory. Začaly se jimi zabývat vysoce profesionalizované společnosti. Organizace odpadového hospodářství je stále složitější, aby vyhověla zvyšujícím se požadavkům trhu. Vzniklo odpadové hospodářství, které se zařadilo k ostatním druhům služeb. Jeho hlavním úkolem je poskytování služeb.

Integrovaný systém nakládání s odpady shrnuje motivaci a plán výzkumného úkolu. Cíle jsou navrženy tak, aby vedly k vyřešení hlavního cíle projektu. Cíle přísluší k jednotlivým navrhovaným etapám řešení projektu. Rešeršní, analytické, poradenské a publikační činnosti napomáhají k dosažení stanovených cílů a dosažení zadaných přínosů a kritérií řešení projektu.

Cílem projektu je navrhnout nové právní předpisy, metodiky, indikátory, nástroje a opatření. Dále se projekt zaměřuje na nakládání s odpady v pilotním území. Výsledkem je efektivnější rozhodování v dané oblasti. Legislativní nástroje budou částečně provázány s nástroji informačními. Tyto nástroje budou hlavním přínosem celého integrovaného systému.

Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Asociací krajů ČR dokončil Aktualizaci Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Dokument se ve své návrhové části věnuje pouze odpadům pocházející z produkce obcí, včetně odpadu původců zapojených do systému nakládání s odpady v obcích. Celý dokument byl představen na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové a byl zde osobně předán náměstku ministra životního prostředí PhDr. Ivo Hlaváčovi.

Základem odpadového hospodářství obcí a měst je společné řešení odpadového hospodářství v integrovaných systémech nakládání s odpady. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem koordinuje prevenci, sběr, využití a odstranění komunálních odpadů v celém odpadovém toku, směřující k efektivnímu provozování odpadového hospodářství obcí, při respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavků.

Čtěte také: Odpady Vysočina: Integrovaný přístup

Aktualizace navrhuje, aby obce na základě vyhlášky povinně zapojovaly podnikající fyzické či právnické osoby do systému obce a tyto subjekty obci za uvedenou službu platily. Aktualizace navrhuje odstranit stávající legislativní nedostatky, vytvořit obecná pravidla platná pro všechny komodity podléhající zpětnému odběru, definovat jednoznačně práva a povinnosti všech subjektů účastněných na systémech zpětných odběrů. Aktualizace navrhuje způsob využití poplatku za odstranění odpadů na skládkách odpadů (jako jednoho z klíčových ekonomických nástrojů), tedy jeho zvýšení, zachování kompenzační části poplatku obcím, na jejichž území se skládka odpadů nachází.

Stále naléhavějším problémem se stává nakládání s biologickými rozložitelnými odpady. Bioodpady jsou totiž hmotnostně i objemově významnou skupinou odpadů, tvoří zhruba 40 % ve směsném komunálním odpadu. Tyto odpady potom zbytečně zatěžují skládky, čímž ohrožují jednotlivé složky životního prostředí. Přitom jsou to odpady, které lze materiálově i energeticky využít.

Mezi města, která se snaží komplexně řešit problémy s bioodpady, se řadí Vysoké Mýto. "Integrovaný systém nakládání s bioodpady ve Vysokém Mýtě, skládající se z projektu výstavby fermentační stanice a z projektu svozu, sběru a separace odpadů, bylo nutné zajistit v prvé řadě finančně," uvedla Ing. Stanislava Jetmarová, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu.

Ve Vysokém Mýtě bude fermentační stanice stát v bezprostřední blízkosti stávající čistírny odpadních vod, což umožní optimální technologické propojení obou celků. Fermentační stanice bude zpracovávat především zbytky z veřejného stravování, nízkorizikové odpady ze zemědělství a masného zpracovatelského průmyslu, separovaný sběr bioodpadu od obyvatel, bioodpady z údržby veřejné zeleně, z potravinářského průmyslu a velkých obchodních řetězců.

Výsledný projekt fermentační stanice počítá se 4650 až 4900 tunami bioodpadů za rok, z čehož očekávaná produkce bioplynu by měla být okolo 304 000 m3 ročně. Zároveň bude vedle produkovaného tepla provozem fermentační stanice vznikat ročně například přibližně 2100 tun substrátu s obsahem sušiny asi 30 %. Ten bude možné využívat jako hnojivo veřejné zeleně nebo jako zakládku do kompostu či rekultivační materiál.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Vysokomýtská veřejnost se od počátku přípravy popisovaného projektu seznamovala s jeho cílem i způsoby řešení. Samotných občanů se ovšem bezprostředněji dotýkala až fáze projektu sběr, svoz a separace biologicky rozložitelných odpadů. Pro realizaci projektu sběru, svozu a separace bioodpadů byly zcela záměrně vybrány tři typy lokalit, aby reprezentovaly různé zástavby. První svoz se uskutečnil letos 18. dubna a pokračuje vždy jedenkrát za čtrnáct dní.

Příští týdny a měsíce ukáží, zda třídění bioodpadu přinese očekávané výsledky - kromě jiného snížení množství odpadů ukládaných na skládky; snížení množství skleníkových plynů unikajících ze skládky (z rozkládajícího se bioodpadu); využití bioodpadu k výrobě elektrické a tepelné energie i kompostu pro zemědělství; snížení množství odpadu v popelnici a omezení zápachu.

Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou požadavky na nakládání s odpady. Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky. Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků stanovených vyhláškou.

Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, případně kombinace způsobů úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost.

Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny vyhláškou. Odpady použité jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky musí odpovídat požadavkům na odpady, které mohou být uloženy na příslušnou skupinu skládek. Použití odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky nebo při uzavírání a rekultivaci skládky musí být popsáno v provozním řádu skládky.

Čtěte také: Spolchemie a znečištění: Výzvy ke zlepšení

tags: #integrovany #system #nakladani #s #odpady #principy

Oblíbené příspěvky:

• Dětský portrét v exteriéru
• Postup hlášení ohrožení nemocí z povolání
• Dopady znečištění munice
• Příklady nepřímé recyklace
• Tvoření z darů přírody