Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a využití studie v České republice

Globálně se využívání obnovitelné energie stalo pro většinu zemí důležitou energetickou možností. Obnovitelná energie se rychle stává efektivnější a levnější a její podíl na celkové spotřebě energie roste. Vláda usiluje o diverzifikaci svých energetických zdrojů, protože její současná závislost na vodní energii je obzvláště náchylná k suchu.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Globální investice do obnovitelných zdrojů

Z údajů výzkumné společnosti BloombergNEF (BNEF) vyplývá, že investice do kapacity obnovitelných zdrojů energie na celém světě činily v roce 2019 282,2 miliard USD. V Africe se investice do obnovitelné energie již řadu let také zvyšují. Přední africké ekonomiky stále častěji hledají jiné zdroje energie pro domácnosti a další průmyslová odvětví a obnovitelná energie se tak stala další možností. Je přijímána napříč subsaharskou Afrikou a je podporována politickými pobídkami.

Obnovitelné zdroje v Ghaně

Výroba energie v Ghaně prošla řadou fází: počínaje dieselovými generátory a samostatnými systémy dodávky elektřiny ve vlastnictví průmyslových dolů a továren, až po vodní fázi po výstavbě přehrady Akosombo, a nyní až po fázi výroby energie z plynu nebo lehké ropy. Celková výroba elektřiny v síti včetně zabudované výroby činila v roce 2018 16 213,4 Gigawatthodin (GWh), což představuje výrobu z 37,1% vodní energie, 62,7% tepelné energie a asi 0,2% sluneční energie.

S ohledem na celosvětové úsilí o podporu využívání obnovitelné energie jako strategie ke snižování emisí uhlíku a ničivým dopadům změny klimatu, zavedla Ghana opatření ke zvýšení podílu obnovitelné energie v energetickém mixu země. Ghanská vláda označila obnovitelnou energii za jednu z možností, která by mohla přispět k celkovému minimalizování nepříznivých účinků výroby energie na životní prostředí. V minulosti Ghana zkoumala několik obnovitelných zdrojů energie, včetně bioenergie (biomasa včetně odpadu na energii a biopalivo), přílivové a vlnové energie, sluneční energie.

Čtěte také: Ohrožené čínské investice

Přestože v oblasti obnovitelných zdrojů energie v Ghaně došlo k výše uvedeným činnostem, zpráva sestavená ghanským ministerstvem energetiky ke konci roku 2019 s názvem „Hlavní plán pro obnovitelné zdroje energie v Ghaně“ odhalila, že většina intervencí v oblasti obnovitelné energie v zemi se provádí buď jako pilotní projekty nebo na základě krátkodobého plánovacího cyklu. Neexistuje tedy žádný jasný integrovaný plán pro dlouhodobý rozvoj a propagaci různých obnovitelných zdrojů energie v zemi.

V odvětví obnovitelné energie existují obrovské investiční příležitosti. Ghana má rostoucí městskou populaci a rostoucí městská populace znamená rychlý růst energetické poptávky po průmyslové výrobě, chlazení a mobilitě. Země je obdařena potencionálními obnovitelnými zdroji energie, které je třeba ještě plně využít. Patří mezi ně biomasa, vodní potenciál, větrný potenciál podél pobřeží a vysoké sluneční záření.

Obnovitelná energie v současné době přispívá k energetickému mixu o něco více než 1% a přestože cílem bylo do roku 2020 dosáhnout 10% obnovitelných energií, nebylo toho dosaženo. Možnosti využití slunce, větru a moře jako alternativní zdroje energie jsou značné. Země má také silný potenciál pro výrobu biopaliv - díky energetickým plodinám, jako je jatropha a olej z palmových plodů. Do výroby obou se významně investovalo, navíc vláda plánuje další zvýšení produkce.

Prostředí podporující politiku obnovitelných zdrojů energie, vyšší sazby za elektřinu a plyn poskytuje rostoucí příležitosti pro investice do těchto zdrojů energie. Vláda Ghany zavedla několik opatření a pobídek, aby učinila toto odvětví atraktivním pro investory v zemi i mimo ni.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v Německu: Investiční přehled

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030. Základní scénář současného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 %. Studie porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Analytici Deloitte zjistili, že i při navýšení cíle obnovitelných zdrojů energie z 20,8 % o tři procentní body nemusí docházet k výraznému růstu veřejné podpory.

„Nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky lze provést za poměrně rozumné prostředky. „Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. NKEP předpokládá vznik 26 tisíc, kogenerační 32 tisíc a realistický scénář až 33 tisíc pracovních míst.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je přitom v původním návrhu NKEP ministerstva průmyslu modelována konzervativněji. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší, a to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 %.

Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030. Kogenerační scénář počítá s 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v Polsku: Investice

„Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 %. Výsledky německé soutěže o podporu formou aukcí dokonce ukazují, že za určitých podmínek mohou být zejména solární elektrárny v uvažovaném horizontu studie konkurenceschopné.

Ze studie také vyplývá, že umisťování fotovoltaik nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou.

„Studie ukazuje, že solární elektrárny nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a potvrzuje, že se bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice neobejdeme. Vhodně zvolený mix obnovitelných zdrojů navíc klade stejné nebo dokonce menší nároky na veřejnou podporu než původní návrh ministerstva průmyslu.

Ekonomické přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů (kumulované hodnoty 2020-2030)

Provozní výdaje a jejich přínosy (kumulované hodnoty 2020-2030)

Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020-2030 od 51 do 61 mld.

Klíčové výzvy pro rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR

1. Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje.
2. Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.
3. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena.
4. Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

tags: #investice #na #podporu #energie #z #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické důsledky dálniční sítě
• Podnikový ekolog v ČR
• Správná popelnice pro vaši rodinu
• Informace o voze Toyota JZX90 Mark II z roku 1993
• Použití kompostové hlíny