Řecko spustilo na jednom ze svých ostrovů v Egejském moři zajímavý technologicko-ekologický experiment. Cílem tohoto ambiciózního projektu, který na počátku června představil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, je vytvořit z ostrova Astypalaia místo, kde veškerá energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů. Současně s tím by se měla zlepšit mobilita místních obyvatel i turistů po ostrově.
Realizační fáze projektu by měla trvat šest let a měla by zahrnovat postupné nahrazování konvenčních soukromých i veřejných vozidel jezdících na ostrově elektrickými a také zavedení inovativního dopravního systému založeného na sdílené mobilitě, tedy sdílení vozidel nebo organizované spolujízdě. Projekt dále předpokládá, že dojde k zásadní přeměně výroby elektřiny. Základním cílem je zajistit, aby všechny každodenní činnosti na ostrově Astypalaia probíhaly jen s podporou obnovitelné energie.
Na území ostrova dnes jezdí zhruba 1 500 vozů, ty by však již v brzké době měly být kompletně nahrazeny elektromobily. Vláda chce obyvatele ostrova k této obměně motivovat tím, že jim na pořízení bezemisních vozů či kol poskytne dotace. Vedle rozvoje elektromobility je v plánu také to, že do roku 2026 budou po silnicích ostrova jezdit jen autonomní autobusy, tedy autobusy bez řidičů. Předpokladem takto zásadní systémové změny však je, že se infrastruktura ostrova zásadně změní, což bude kromě jiného znamenat například instalaci sítě 5G. Projekt počítá i s vybudováním hybridní elektrárny, která bude k výrobě elektrické energie využívat jen obnovitelné zdroje.
Významnou roli v celém projektu hraje německá automobilka Volkswagen, která si tak může vylepšit svoji pošramocenou pověst z nedávné minulosti. Automobilka již ostrovu darovala čtyři elektrická vozidla - po jednom místní policii, pobřežní stráži, civilní letecké službě a správě hlavního města, které se jmenuje stejně jako ostrov - Astypalaia. Jedná se o modely VW e-up!, ID.3 a ID.4. Řecko má s Volkswagenem dobré vztahy, a to jistě i proto, že patřilo mezi ty členské státy EU, které po něm v roce 2015 nepožadovaly žádné finanční kompenzace za emisní skandál Dieselgate.
Do celého projektu se zapojí i řada vědců, například odborníci ze skotské University of Strathclyde nebo řecké Egejské univerzity. Výsledky, které vědci shromáždí, pak poskytnou dalším zemím a regionům, jež se budou chtít vydat stejným směrem. Ostrov Astypalaia a jeho obyvatelé by do budoucna mohli významně těžit ze soběstačnosti zdrojů, a to i finančně. Astypalaia totiž v současné době získává naftu, benzín a plyn z řecké pevniny. Stejně je tomu i s potravinami a dalšími každodenními potřebami, i ty musejí být na ostrov dopravovány, především z největšího řeckého přístavu Pireus. Jedna taková plavba přitom trvá i deset hodin. To samozřejmě život na ostrově prodražuje.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Astypalaia má však jedno velké plus: je jedním z mála ostrovů této velikosti, které mají vlastní zdroj vody. Obyvatelé Astypalaie platí za energie v průměru o 25 procent více než lidé na řecké pevnině. To se týká nejen pohonných hmot, ale i elektřiny, energetickou poptávku totiž na ostrově v současné době pokrývají pouze dieselové generátory, které ročně vyprodukují kolem 5 000 t CO2. Obnovitelné zdroje tedy budou pro místní obyvatele znamenat nemalou finanční úsporu i ekologickou úlevu. Do roku 2023 by na ostrově měly být v provozu solární panely o celkovém výkonu 3 MW, což by mělo stačit na pokrytí veškerého provozu elektromobilů a až 60 % ostatních potřeb. V dalších letech by měl tento podíl dále narůstat.
Sdílení veřejných automobilů a nový systém místní dopravy by měly snížit množství automobilů v soukromém vlastnictví. Hlavní řecký dovozce značky Volkswagen, firma Kosmocar, dodá na Astypalaiu místním autopůjčovnám flotily elektromobilů určených ke sdílení. Společně s Kosmocarem pak tyto společnosti budou poskytovat službu sdílení automobilů nejen místním, ale i turistům, kteří na ostrov v hojném počtu jezdí. V rámci zkvalitnění místní veřejné dopravy je v plánu vytvoření služby Shuttle-on-Demand. V současné době totiž působí na Astypalaii pouze jedna soukromá autobusová společnost - a to zejména v letních měsících, kdy velké množství turistů je zárukou dostatečné poptávky. Mimo turistickou sezónu je však nabídka žalostně slabá. To by se však mělo již brzy změnit.
Dánsko: Vzor v přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství
Dánsko je dlouhodobě bráno za vzor v přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. Již v roce 2011 se v rámci strategie „Our Future Energy“ zavázalo stát se ekonomikou kompletně nezávislou na fosilních palivech a 100% využívající obnovitelné zdroje v roce 2050. Přechod na udržitelnou energetiku je navíc chápán jako podnikatelská příležitost pro dánské firmy a investice do budoucnosti této severské země.
„Podpora růstu zelené ekonomiky zajistí Dánsku bezpečnou budoucnost. Z krátkodobého hlediska můžeme očekávat vyšší ceny energií, ale na celou záležitost je třeba nahlížet jako na formu pojištění. Jde o nákladné investice. Tato suma je však minimální v porovnání s náklady, proti kterým se chráníme,“ uvedl v roce 2011 tehdejší ministr pro energetiku a ochranu klimatu Martin Lidegaard.
Pro naplnění dlouhodobé vize byl stanoven cíl 50% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2030 a závazek kompletního útlumu uhlí jako suroviny využívané při produkci elektřiny ve stejném roce.
Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika
Dánská vláda i nadále jde příkladem. Pro naplnění klimatických cílů při zajištění dostupné energie pro spotřebitele zveřejnilo na konci dubna ministerstvo pro energetiku a ochranu klimatu soubor iniciativ v celkové výši 2 miliardy euro.
2 miliardy euro na odklon od fosilních paliv
Klíčovou úlohu v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice sehrají obnovitelné zdroje. V rámci strategie s názvem „Energy - For a Green Denmark“ má být půl miliardou eur podpořen další rozvoj zejména větrných a solárních elektráren na pevnině. Půjde tak o další rozvoj sektoru udržitelné energetiky v zemi, kde se větrné elektrárny v roce 2017 podílely 43,4 % na výrobě elektřiny, uvádí dánská větrná asociace. Zjednodušen má být i systém podpory a k rychlejšímu přechodu k čisté a ekonomicky udržitelné energetice má přispět také snížení dotací do zdrojů, které jsou na trhu stále více konkurenceschopné. Set iniciativ má být plně financován z přebytků státního rozpočtu a výnosů energetického sektoru.
Silicon Valley na moři? Severní vítr není krutý
Tahounem přechodu k bezemisní ekonomice budou zejména větrné turbíny na moři. Díky klesajícím cenám větrných technologií by komplex měl vzniknout bez dotací. Do roku 2030 mají vznikat i další větrné projekty a vláda bude své plány blíže specifikovat v roce 2022.
Půjde tak o další rozvoj sektoru obnovitelných zdrojů, který již dnes trhá rekordy. 9. července 2015 například větrné turbíny v době své nejvyšší produkce dodávaly 116 % celkové národní spotřeby elektřiny. Během následujícího dne hodnoty místy dosahovaly až 140 %. Veškerá přebytečná elektřina se díky kvalitní síti interkonektorů přenesla do sousedního Norska, Německa a Švédska. Turbíny v době špiček navíc nejely na plný instalovaný výkon 4,8 GW, uvádí dánský síťový operátor.
Potenciál Severního moře je obrovský. Podle Evropské komise může v roce 2030 dodávat 12 % celkové spotřeby energie celé Evropy - jinými slovy 100 GW větrných turbín, což odpovídá instalovanému výkonu 50 jaderných elektráren Dukovany. Vzhledem k vysokému potenciálu Dánové označují Severní moře jako budoucí „Silicon Valley“ pro offshore vítr.
Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR
Plyn jako energie pro přechod k udržitelné ekonomice
K dalšímu odklonu od fosilních paliv má vést také modernizace teplárenství, snižování spotřeby energie a okamžité daňové úlevy na elektřinu a využití elektřiny při vytápění domácností a podniků. Dánská společnost tak bude více motivována využívat zelenou elektřinu namísto fosilních forem energie.
Dánové si zároveň uvědomují, že plyn bude důležitým prvkem při přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Těžba ropy a plynu v Severním moři tak bude pokračovat vzhledem k přínosům do státního rozpočtu a potenciálu pro financování udržitelných investic. Dánsko proto alokuje značné prostředky také do modernizace stávajících těžebních zařízení i výzkumu ekologické a energeticky šetrné těžby na moři. Těžba na pevnině však končí. Dánská vláda v únoru roku 2018 ukončila udělování povolení pro průzkum na pevnině a vnitřních vodách.
Bezemisní ekonomika již dnes? Samsø příkladem pro celý svět
Dánský ostrov Samsø se 4 000 obyvateli již dnes produkuje více čisté energie, než spotřebuje. Energetickou soběstačnost zajišťuje 21 větrných turbín a biomasa či solární kolektory pro vytápění. Samsø obnovitelnými zdroji vykrývá i veškeré produkované emise vnitrozemní a námořní dopravy. Pro představu, v roce 2015 byla uhlíková stopa ostrova neuvěřitelných -12 tun CO2 na osobu.
Nejlepší energetický systém světa
Dánové mají přístup k energii 99,996 % času. I díky vysoké bezpečnosti dodávek byl v roce 2017 dánský energetický systém vyhodnocen Světovou energetickou radou jako nejlepší na světě. Zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů bude pro bezpečnost dodávek výzvou a podle dánské vlády má být řešením nejlépe integrovaný, flexibilní a tržně založený energetický systém v Evropě. Pro jeho realizaci bude v roce 2020 zveřejněn akční plán pro chytré energie založený na datech, digitalizaci a efektivním ukládání energie.
Ambiciózní vize nezůstávají pouze na papíře. Podle aktuálního hodnocení Mezinárodní energetické agentury (IEA) z roku 2017 je Dánsko na cestě ke splnění výše zmíněných klimatických cílů. I přes nejvyšší podíl větrné energie na produkci elektřiny na světě jsou v Dánsku podle IEA zajištěny bezpečné dodávky energie - i díky vysoké flexibilitě a kvalitnímu propojení sítí s okolními státy.
Umělý ostrov pro větrnou energii v Severním moři
V Dánsku vznikne první umělý ostrov na světě, který bude získávat a uchovávat větrnou energii ze Severního moře. Rozsáhlý projekt bude stát 210 miliard dánských korun (731 miliard českých korun), a stane se tak nejdražší stavbou v dějinách země, uvedl dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen. Dánsko díky projektu zvýší podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a přiblíží se tak cíli Evropské unie, kterým je stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.
„Dánsko bude o jeden ostrov bohatší,“ citovala ministerstvo agentura DPA. Energetický ostrov o počáteční rozloze 18 fotbalových hřišť bude ležet zhruba 80 kilometrů od pobřeží Jutského poloostrova.
Země před časem avizovala, že bude množstvím obnovitelné energie zásobovat i své sousedy. Kdy se stavbou začne, zatím není jasné. Většina ostrova bude ve vlastnictví dánského státu, ale do projektu jsou zapojeny také soukromé společnosti. Energetický ostrov má být něčím na způsob pobřežní elektrárny, kam bude směřovat elektřina ze stovek okolních větrných turbín. První fáze projektu počítá kolem roku 2033 s téměř 200 větrnými turbínami a s výkonem tří gigawattů.
Zásobovat elektřinou by podle informací vlády měl být schopen asi tři miliony evropských domácností.
Belgie buduje umělý energetický ostrov Princess Elisabeth Island
Belgie se rozhodla vybudovat první umělý energetický ostrov na světě, který bude sloužit jako důležitý krok k dosažení energetické nezávislosti. Projekt pojmenovaný Princess Elisabeth Island bude umístěný 45 kilometrů od belgického pobřeží v Severním moři a má poskytovat až 3,5 GW elektrické energie. Tato kapacita bude schopna pokrýt spotřebu elektřiny více než tří milionů domácností a přispěje ke snížení závislosti na fosilních palivech.
Výstavbu ostrova podporuje Evropská investiční banka, která poskytla úvěr ve výši 650 milionů eur (v přepočtu asi 16,5 miliard korun). Tento projekt je součástí širšího plánu Evropské unie, označovaného jako RePowerEU, jehož cílem je urychlit přechod na obnovitelné zdroje.
Samotná stavba ostrova je náročný proces zahrnující složité technické postupy. Ostrov se skládá z masivních betonových konstrukcí označovaných jako „caissons,“ které tvoří jeho základy. Těžké bloky budou umístěny na dno moře a vyplněny pískem. Každý caisson měří 58 metrů na délku a 28 metrů na výšku, což přibližně odpovídá velikosti desetipatrového domu.
Bude to „energetický hub“
Na ostrově budou nainstalována zařízení pro přenos elektřiny, která umožní propojení různých napěťových systémů. K tomu poslouží vysokonapěťové systémy stejnosměrného i střídavého proudu. Díky „hybridním propojovačům“ bude možné efektivně přenášet energii nejen do Belgie, ale i do dalších evropských zemí, což z ostrova udělá důležité evropské energetické centrum.
Princess Elisabeth Island se má stát důležitým bodem pro propojení evropských zemí, včetně Velké Británie a Dánska. Ostrov tak nebude sloužit pouze pro produkci energie, ale také pro její efektivní distribuci napříč kontinentem, tedy jako jakýsi „energetický hub“. Hybridní propojovače umožní přímou výměnu energie mezi jednotlivými zeměmi a zároveň napojení na rozsáhlé větrné farmy v Severním moři.
Jedním z cílů projektu je minimalizovat dopady na mořský ekosystém a podpořit biodiverzitu. Design ostrova zahrnuje ochranné prvky, které přispějí k rozvoji života v jeho okolí. Tento „nature-inclusive design“ zohledňuje potřebu chránit životní prostředí a může sloužit jako model pro podobné budoucí projekty.
Dokončeno bude v roce 2027
Ostrov představuje důležitý milník v odklonu od tradičních zdrojů energie. Belgie již v roce 2016 ukončila výrobu elektřiny z uhlí, přičemž více než 40 % současné výroby pokrývá jaderná energie. Přesto se stále spoléhá na zemní plyn, který tvoří přibližně 21 % energetického mixu, a právě projekty, jako je Princess Elisabeth Island, mohou tento podíl postupně snižovat.
Princess Elisabeth Island může sloužit jako inspirace pro další země, které hledají nové způsoby, jak využít obnovitelnou energii efektivněji a ekologičtěji. Kombinace pokročilých technologií, jako jsou hybridní propojovače, a snaha o minimalizaci dopadů na životní prostředí z něj činí unikátní projekt.
Panattoni Business Park Ostrov North - Hala A: Udržitelný průmyslový development
Panattoni Business Park Ostrov North - Hala A je vlajkovou lodí udržitelného průmyslového developmentu v Karlovarském kraji, kdy na brownfieldu bývalé továrny Škoda vznikla moderní hala o rozloze 57 375 m².
Projekt cílí na nejvyšší hodnocení Outstanding certifikace BREEAM New Construction. Jde o první průmyslovou budovu v ČR s uhlíkově neutrální výstavbou- emise ve výši více než 16 tis. tun CO₂ byly plně vykompenzovány prostřednictvím lokálních uhlíkových kreditů. Tyto kredity vydává až po každoročním nezávislém auditu organizace TÜV Austria podle metodiky ISO 14064. Projekt prokazuje skutečné navýšení kapacity českých lesů pro ukládání CO₂ a pomáhá posilovat odolnost stromů, schopnost zadržovat vodu ad. Jedná se o první průmyslovou budovu v ČR s uhlíkově neutrální výstavbou - emise ve výši více než 16 tis. tun CO₂ byly plně vykompenzovány prostřednictvím lokálních uhlíkových kreditů. Program se navíc opírá o UK Net Zero Carbon Buildings Standard - jediný svého druhu v Evropě.
Použité environmentální technologie
- Budova zahrnuje tepelná čerpadla - rooftop jednotky, sálavé panely a inteligentní řízení osvětlení.
- Díky optimalizaci logistických procesů a snížení počtu doků vzniklo v areálu navíc 5 400 m² zeleně.
- Objekt je vybaven rozsáhlým systémem podružného měření, který pokrývá více než 90 % spotřeby energií - od vytápění a chlazení přes vzduchotechniku, osvětlení a zásuvkové okruhy až po technologie nájemce. Veškerá data jsou dostupná prostřednictvím dálkového odečtu.
- Vytápění, chlazení a větrání haly je řešeno jako kombinace tepelných čerpadel - rooftop jednotkami (vzduch/vzduch, chladivo R32) a přímotopného ohřevu pomocí sálavých elektrických panelů. Administrativní prostory jsou vybaveny multisplitovými jednotkami doplněnými o elektrické přímotopy a topné rohože. Budova není napojena na žádné fosilní zdroje energie. Osvětlení zajišťuje inteligentní LED systém s čidly přítomnosti a denního světla.
Nárůst produkce energie z obnovitelných zdrojů v EU
Reuters píše, že to navzdory odporu některých vlád naznačuje pokračující přechod bloku k výrobě energie s nízkými emisemi uhlíku.
Podle údajů Ember vyprodukovaly v roce 2025 větrné a solární elektrárny 30 procent energie v EU. Naproti tomu elektrárny poháněné uhlím a plynem byly za loňský rok zodpovědné za výrobu 29 procent elektrické energie v unii.
Rekordně vysokou produkci z obnovitelných zdrojů poháněl 19procentní nárůst produkce solární energie. Ten podle institutu kompenzoval sníženou výrobu vodních elektráren způsobenou suchem. Energie ze solárních elektráren nyní tvoří více než pětinu energetického mixu v zemích jako Maďarsko, Španělsko nebo Nizozemsko.
Údaje institutu ukazují, že obnovitelné zdroje a jaderná energie v loňském roce společně pokryly 71 procent spotřeby elektřiny v EU. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v unii klesl na rekordní minimum 9,2 procenta, naopak výroba energie z plynu vzrostla o osm procent.
Institut uvádí, že postupný přechod EU k čistší energii čelí politickému odporu. Tlak ze strany vlád včetně Německa a České republiky vedl podle něj Brusel k oslabení klíčových opatření na snížení emisí oxidu uhličitého.
tags: #ostrov #podil #obnovitelné #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]