Jaderná energie a obnovitelné zdroje: Srovnání

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %. Pojďme se tedy podívat, z jakých zdrojů se u nás elektřina vyrábí, a jak jsme na tom ve srovnání se sousedy.

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %. Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

Jaderná energie

Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější.

Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné.

Obnovitelné zdroje

Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo.

Čtěte také: Budoucnost jaderné fúze

V Evropské unii se za obnovitelný zdroj považuje i spalování odpadu, jenž činí 18 % podílu zdrojů na výrobu energie v rámci Evropy a 0,23 % v České republice.

Neobnovitelné zdroje

Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj.

Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Srovnání se sousedními státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji. Pojďme se podívat na konkrétnější čísla u našich nejbližších sousedů. Použité údaje jsou z roku 2022.

Čtěte také: Životní prostředí a jaderné elektrárny

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Snaha o urychlení dekarbonizace vedla k nárůstu investic do jaderné energetiky, zejména v Evropské unii a Spojených státech. Vědecký tým ve svém výzkumu zdůrazňuje převahu obnovitelných zdrojů energie z hlediska nákladové efektivity a rychlosti realizace. Tím, že výzkumníci staví jadernou energii do kontrastu s obnovitelnými zdroji, zdůrazňují nepříznivé dopady investic do jaderných elektráren.

Zásadní aspekt jejich analýzy se týká rostoucích nákladů spojených s jadernými projekty. Studie uvádí příklady, jako je zpožděný projekt Flammanville ve Francii a elektrárna Olkiluoto ve Finsku, u nichž došlo k výraznému navýšení rozpočtu. Výzkumníci identifikovali faktory, které přispívají k finanční volatilitě jaderných projektů. Například zvýšené riziko selhání vede k vyšším úrokovým sazbám, což činí ziskovost jaderných projektů závislou na podmínkách financování.

Studie dále zkoumá spolehlivost jaderného parku, zejména s ohledem na snižující se dostupnost francouzských elektráren. Výzkumníci tvrdí, že náběh jaderných elektráren je pomalý, což je činí nevhodnými pro záložní technologie v energetických systémech silně závislých na větrné a solární energii.

Když někdo začne mluvit o elektrárnách, většinou řeší ceny, dopad na životní prostředí nebo bezpečnost. My jsme se ale na celou věc podívali hned z několika možných úhlů. A přinášíme tak porovnání, která z nich může vyrobit víc elektřiny, i informace o tom, na kolik třeba vyjde jejich výstavba.

Čtěte také: Dopady plovoucích jaderných elektráren

Z tohoto pohledu jasně vítězí větrné elektrárny. Běžně i přes deset let trvá výstavba jaderné elektrarny a jedná se tedy o podstatně menším projektem, než je větrná elektrárna. Cena větrné elektrárny je v řádech desítek milionů korun. A časová náročnost? Několika let. Jaderná elektrárna řešit nemusí kolísání výkonu.

Poslední, na co se podíváme, je otázka ekologie. Ne vždy, co se tváří jako šetrné k životnímu prostředí, je tomu tak. Problém vzniká poté, co některé části těchto elektráren doslouží. Potom je potřeba řešit jejich výměnu. Jaderná energie má i druhý „špatný“ aspekt. Větrné elektrárny jsou nákladům vyprodukovat energii za méně peněz. Spotřeba energie na výrobu větrné elektrárny je 85krát vyšší než u jaderné elektrárny, u pozemní fotovoltaiky je to 107krát.

Například pro Českou republiku by solární elektrárny o výkonu 1000 MW zabraly 716 km2 plochy vhodné pro jejich výstavbu (tedy např. ochranné zóny kritické infrastruktury apod.), jaderné elektrárny by oproti tomu zabraly jen zhruba 28 km2. Znamenalo by to zábor místa, kam by se Praha vešla 7,5krát. Střešní solární panely by si vyžádaly 1194 km2 střech, což je téměř 4krát nad hranicí vhodných ploch.

Důležité jsou environmentální vlivy jako je zábor půdy. Na tom, že není nic udržitelného na přeměně přírodních ploch betonem a ocelí. Jaderná energie má vyšší výkonovou hustotou (density factor) přepočtený na zabranou plochu (km2), což hovoří ve prospěch jádra. Průměru tedy generují téměř 90 % své teoretické maximální kapacity jaderné elektrárny. Vyrobí víc elektřiny než solární elektrárny o stejném výkonu.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu.

Jednou z používaných metod porovnání nákladů na různé druhy výroby elektřiny je charakteristika LCOE (Levelized Costs of Electricity), která shrnuje všechny náklady spojené s výstavbou a provozem elektrárny (náklady na investici do výstavby, na palivo, obsluhu, údržbu i likvidaci) a vztahuje je k počtu megawatthodin vyrobených za dobu životnosti elektrárny. Pro Velkou Británii, Francii i Čínu, tedy země, které elektrárny všech typů stavějí, vychází charakteristika LCOE příznivěji pro obnovitelné zdroje. V případě evropských zemí jde o výrazný rozdíl.

„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny. Zejména v případě větrných elektráren musíme urychlit povolovací procesy, aby projekty na našem území byly pro investory srovnatelné s Německem nebo Polskem,” vysvětluje Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

Druhou možností je porovnání úrovně garantovaných výkupních cen z různých zdrojů. Ty se v případě obnovitelných zdrojů soutěží v aukcích. V nedávných aukcích uspěly projekty pevninských větrných elektráren s nabízenou cenou kolem 40 €/MWh v Polsku a 68 €/MWh v Německu. V případě České republiky uspěly v aukci projekty větrných elektráren s vyšší cenou (111 až 137 €/MWh), což odráží vysoká rizika plynoucí ze složitých povolovacích procesů.

Garantovaná výkupní cena elektřiny z rozestavěné jaderné elektrárny Hinkley Point C by v dnešních cenách činila 153 €/MWh (skutečná bude záviset na vývoji inflace a roku spuštění elektrárny).

Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni. V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Významnému rozvoji dochází vedle Německa nebo Rakouska také v Polsku.

Pro energetickou bezpečnost České republiky nesporně dává smysl potenciál domácích obnovitelných zdrojů maximálně využít. Prvním krokem musí být urychlení povolovacích procesů zejména pro větrné elektrárny, kterého lze dosáhnout naplněním schváleného zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (například vymezením akceleračních zón).

„Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjeodnušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.

Česká veřejnost má k jaderné energetice dlouhodobě pozitivní postoj, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná.

„Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko.

Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům.

„Očekávání české veřejnosti jsou v souladu se strategií, kterou Skupina ČEZ dlouhodobě sleduje - stabilní, nízkoemisní energie z jádra v kombinaci s rychle rostoucími obnovitelnými zdroji propojenými akumulací a chytrou sítí. „Takto masivní podpory našich jaderných elektráren si samozřejmě moc vážíme.

V letošním roce nastala řada klíčových průlomů. V Číně se dokončuje první klasický malý modulární reaktor ACP100 a testovací reaktor s kapalným palivem poprvé realizoval thorium uranový cyklus. V Kanadě se začal budovat první západní malý modulární reaktor BWRX300. Tempo rozvoje jaderné energetiky se zrychluje po celém světě. Roční výroba elektřiny z jádra v roce 2024 překonala stávající rekordní úroveň z roku 2006.

V evropské energetice se stále více projevují problémy způsobené jejím ideologickým formováním. Obrovské přebytky produkce, a naopak její dramatické nedostatky, které nepředvídatelně vznikají vlivem změn počasí, velmi silně ovlivňují nejen cenu elektřiny, ale i stabilitu jejich dodávek.

Lze také vidět, že státy využívající kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů, jako jsou Francie, Švédsko, Švýcarsko a Slovensko vnášejí do evropské energetiky stabilitu, zatímco státy spoléhající čistě na obnovitelné zdroje, jako je Německo nebo Dánsko, přinášejí extrémní nestabilitu.

Růst potřeby stabilních zdrojů energie přispívá k rozvoji poptávky po jaderné energetice. Jaderná renesance tak už probíhá intenzivně v Asii, ale změnu pohledu na jádro vidíme i v Evropě a USA. Právě letošní rok ukazuje jasně tyto trendy, které podrobně rozebereme. Velmi důležitým krokem bylo rozhodnutí Světové banky odvolat dlouholetý zákaz financování projektů spojených s jadernou energetikou.

Na začátku prosince 2024 bylo 441 reaktorů s výkonem 399 GWe a na začátku prosince 2025 pak 438 s výkonem 397 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 72 bloků s výkonem 79 GWe. Na konci roku 2025 tak bylo ve výstavbě o osm reaktorů více než před rokem, což je velmi pozitivní tendence.

V průběhu roku 2025 bylo celkově odstaveno pět jaderných bloků. Během prosince 2025 pak byly odstaveny hned tři reaktory v elektrárně Bilibino na Čukotce. Zde jde o velmi specifické reaktory EGP-6 chlazené vodou a moderované grafitem s výkonem 12 MWe. Ze čtyř reaktorů v elektrárně byl první odstaven už v roce 2018. V prosinci 2025 byly odstaveny zbývající tři. Tato elektrárna byla plně nahrazena plovoucí jadernou elektrárnou Akademik Lomonosov. V oblasti věčně zmrzlé půdy pracovala elektrárna 50 let.

Nově se v roce 2025 do provozu dostaly pouze dva reaktory. V Indii se v březnu rozběhl blok Rádžasthán (Rajasthan) 7, štěpná řetězová reakce se v něm rozběhla už v září minulého roku. Jde o domácí těžkovodní reaktor IPHWR-700. Je to už třetí spuštěný exemplář tohoto typu. Blok Rádžasthán 8 by měl být uveden do provozu v roce 2026.

V Číně pak ke konci listopadu začal do sítě dodávat elektřinu reaktor Hualong One (HPR1000), který je druhým blokem elektrárny Čang-čou (Zhangzhou). Do komerčního provozu pak byl uveden začátkem ledna 2026. Zde by mělo být nakonec šest takových reaktorů. Oficiální zahájení výstavby bloku bylo v září 2020, dokončen tak byl během pěti let.

Budovat se začalo deset reaktorů, což je o hodně více, než bylo v minulém roce spuštěno. Producent elektřiny z jádra dosáhla v roce 2024 hodnoty 2 667 TWh. Oproti roku 2023, kdy se vyrobilo 2 602 TWh, stoupla o 65 TWh. Konečně se tak podařilo překonat dlouholetý rekord z roku 2006.

Česko v roce 2025 navýšilo podíl výroby z jádra o dva procentní body na bezmála 44 procent. Pomohl k tomu rekordní objem výroby elektráren Temelín a Dukovany, mimo jiné díky menšímu počtu plánovaných odstávek. I v budoucnu by chtělo Česko na jadernou energii spoléhat. Proto potřebuje postavit nové jaderné kapacity.

Po klíčových rozhodnutích v minulém roce se práce na realizaci nových jaderných zdrojů v Česku rozběhla plnou parou. Zahájení geologického průzkumu staveniště nových dvou bloků se tak podařilo začít už v roce 2025, v jeho rámci se realizuje 300 vrtů, některé až stometrové. Probíhá také archeologický výzkum, začínají se realizovat rekonstrukce silnic a mostů, aby bylo možné přepravovat nadrozměrné náklady, úprava transformátorové rozvodné stanice Slavětice a další stavby rozvodů potřebných pro vyvedení výkonu.

Došlo k úpravě vlastnické struktury a český stát nyní vlastní 80 % EDU II. Intenzivně se vyjednává notifikace EU pro druhý blok v Dukovanech. Začaly se také postupně podepisovat smlouvy s budoucími dodavateli. Již 7. května podepsala KHNP řadu dohod s českými firmami, jde například o Škodu JS, ÚJV Řež, Mestrostav, OSC, ZAT, Nuvia, I&C Energo. Turbínu bude dodávat firma Doosan Škoda Power z Plzně a české firmy realizují celou strojovnu. Firma nyní jedná s více než 150 českými firmami o možných dodávkách.

Druhé klíčové rozhodnutí padlo ve Velké Británii. Zde byla firma Rolls-Royce SMR v červnu 2025 vybrána jako klíčový dodavatel malých modulárních reaktorů. ČEZ tak mohl plně vstoupit do této firmy a zvýšit svůj podíl na plánovaných 20 %. Firma Škoda JS podepsala v srpnu 2025 s firmou Rolls-Royce SMR memorandum o spolupráci při přípravě výroby komponent pro flotilu reaktorů Rolls-Royce. Do spolupráce na projektu se zapojuje stále více českých firem, výzkumných zařízení i vysokých škol.

Probíhají práce na vylepšování stávajících bloků v Dukovanech. Daří se postupně zvyšovat i jejich výkon. Celkově nyní dodávají o 300 MW více než na počátku své existence. Měly by být v provozu až 70 let. Důležité pro jejích dlouhodobé provozování je zajištění paliva.

Do Česka v roce 2025 dorazily první palivové soubory od firmy Westinghouse pro elektrárnu Temelín i elektrárnu Dukovany. V dalším roce by měl dodat své palivové soubory pro Temelín i francouzský Framatome. Nové palivo musí plnit nejpřísnější bezpečnostní požadavky. Přejímce proto předcházela pětiletá řada analýz a testů.

Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Zatímco v celkovém globálním instalovaném výkonu již obnovitelné zdroje jadernou energetiku předčily, v roční výrobě elektřiny se náskok reaktorů snižuje pomaleji (v důsledku vyššího využití instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách). Roční produkce větrných a solárních elektráren se dostala na 1280 TWh, jaderné elektrárny vyrobily 2476 TWh (tento rozdíl se v posledních letech snižuje cca o 150 TWh ročně).

tags: #jaderná #energie #a #obnovitelné #zdroje #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro ekologii
• Jak správně třídit odpad
• Environmentální dokumenty ČR
• Ochrana přírody a krajiny
• Texty na dětské pohlednice