Jaderné elektrárny, tepelný odpad a dopad na životní prostředí

Zajímalo vás někdy, jaký má energetika dopad na životní prostředí? Která varianta ubližuje, nebo naopak pomáhá šetřit přírodu? Pojďme si tohle téma více přiblížit.

Energetika a životní prostředí

Vlivy na okolí mohou být jak pozitivní, tak negativní. CO2 produkovaný spalováním fosilních paliv a biomasy podporuje příznivě růst rostlin, vodní přehrady chrání před záplavami, umožňují zavlažování a rekreaci. Naopak zdroje na fosilní paliva vyžadují nákladná a složitá zařízení na odstranění popílku, SO2 a oxidů dusíku. Nejvíce pevných prachových částic vzniká při spalování biomasy.

Jaderné elektrárny produkují velmi nebezpečný odpad, ve srovnání s uhelnými však v nepatrném množství, a není tudíž problém jej bezpečně zlikvidovat. Stručné shrnutí - jaderné a plynové elektrárny mají relativně nejmenší dopad na životní prostředí, elektrárny spalující uhlí, ropu a biomasu relativně největší.

Jaderná energie versus tepelná energie

Jaderná energie znečišťuje méně než tepelná, protože jaderná elektrárna produkuje menší množství emisí a skleníkových plynů než elektrárna tepelná. Koncentrace radioaktivních látek v atmosféře a okolitej hydrosféře je několiknásobně nižší, než jsou normami povolené limity. Rozptyl škodlivých radioaktivních látek je však realizován velkoplošně.

Srovnání vlivů různých typů elektráren

Porovnávat vlivy na životní prostředí různých způsobů získávání elektrické energie je velmi složité. Jakýkoli zásah do přírody krajinu ovlivňuje. Velkou výhodou obnovitelných zdrojů je, že nevypouštějí žádné emise, ale jejich instalovaný výkon nepostačuje na rostoucí spotřebu elektrické energie. Naopak tepelné uhelné elektrárny mají dostatečný instalovaný výkon, ale produkují velké množství emisí do ovzduší včetně skleníkových plynů a výrazně tak ovlivňují životní prostředí.

Čtěte také: Budoucnost jaderné fúze

Vlivy jaderných elektráren na životní prostředí nejsou tak zásadní, jak se někteří lidé domnívají. Naopak jaderná energetika přispívá ke snižování skleníkový plynů, hlavně oxidu uhličitého. Radioaktivní látky v menší míře unikají, ale jejich únik je velmi přísně kontrolovaný a monitorovaný. Lidské zdraví ani životní prostředí není ohroženo.

Energetická účinnost a dopady na životní prostředí

Cílem je zhodnotit vlivy jaderných elektráren při běžném provozu na životní prostředí v České republice a porovnat je s vlivy ostatních druhů elektráren jako jsou tepelné uhelné elektrárny, vodní elektrárny, solární elektrárny a větrné elektrárny. Vzhledem ke stále rostoucí spotřebě elektrické energie se jaderné elektrárny ukazují jako vhodné řešení. Díky svému instalovanému výkonu se jaderné elektrárny s energií získanou pomocí obnovitelných zdrojů nedají srovnávat.

Dopady tepelných elektráren

Každá tepelná elektrárna představuje zátěž pro životní prostředí a je zdrojem skleníkových plynů. Velikost této zátěže závisí na použitém palivu, výkonu zařízení a stáří použité technologie. Asi nejmenší zátěž představuje těžba zemního plynu, mnohem větší rizika poškození prostředí vznikají při těžbě ropy, zvláště na mořských šelfech. Těžba uhlí, ať je povrchová nebo hlubinná, je pak spojena se zvýšenou prašností, hlukem a vznikem odpadu při těžbě i úpravě.

Vlastní proces výroby elektřiny je spojen se spalováním určitého paliva. Tady vzniká nejvíce škodlivých látek u spalování uhlí. To obsahuje podle kvality 40-90 % uhlíku, který se spálením mění na oxid uhličitý. Kromě toho je zastoupena voda a anorganická příměs v podobě zbytků hornin a minerálů.

Emise z tepelných elektráren

Průměrná uhelná elektrárna vyprodukuje spálením jedné tuny uhlí přibližně 4,8 tuny CO2, 6 kg oxidů síry, 11 kg oxidů dusíku a 220 kg strusky a popílku. Spálením jedné tuny topného oleje vznikne 3,1 tuny CO2, 20 kg oxidů síry a 6 kg oxidů dusíku. Zdaleka nejlépe pak vychází spalování zemního plynu, u kterého z jedné tuny vznikne 2,3 tuny CO2, prakticky žádné oxidy síry a asi 4 kg oxidů dusíku.

Čtěte také: Životní prostředí a jaderné elektrárny

V roce 2020 jsme v České republice vyrobili 81,4 GWh elektrické energie. Různé typy tepelných elektráren se na tomto množství podílely asi 55 %. Je to poměrně vysoký podíl, navíc většina našich tepelných elektráren spaluje uhlí, takže z hlediska produkce CO2 si naše energetika nevede právě nejlépe.

Tepelné uhelné elektrárny v ČR používají nejčastěji energetické bloky o výkonu kolem 200-250 MW. Liší se většinou počtem těchto bloků. Nejvíce zařízení najdeme pod Krušnými horami, kde se využívá blízká těžba hnědého uhlí. Jsou to například elektrárny Tušimice, Počerady, Ledvice nebo Prunéřov. V naší republice jsou rovněž provozovány paroplynové elektrárny, k největším patří Vřesová, Kladno a Počerady.

Vliv jaderných elektráren na životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, stejně jako jakákoli jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Vlivy provozovaných jaderných elektráren jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o významných negativních vlivech na jednotlivé složky životního prostředí. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren.

Jaderné elektrárny jako nízkoemisní zdroj energie

Jaderné elektrárny jsou významným nízkoemisním zdrojem energie. Při posouzení celého životního cyklu elektrárny (výstavba, provoz, vyřazení z provozu a včetně výroby paliva) jsou emise CO2 a dalších skleníkových plynů z jaderných zdrojů srovnatelné s emisemi z obnovitelných zdrojů, nebo dokonce nižší. Totéž platí také pro emise oxidů síry (SOx) či oxidu dusíku (NOx).

Jaderné elektrárny jsou k okolnímu životnímu prostředí i v jiných aspektech velice šetrné: nevypouštějí žádné znečišťující látky nejen do vzduchu, ale ani do vody či do půdy, jejich provoz není příliš hlučný, veškeré radioaktivní odpady se skladují ve speciálních odolných kontejnerech a na bezpečném místě, které je pod mezinárodním dohledem. Okolí elektráren navíc neustále kontrolují, monitorují a vyhodnocují nejrůznější nezávislé organizace a odborníci. Data nasbíraná během desítek let provozu obou českých jaderných elektráren ukazují, že jejich provoz nemá na životní prostředí žádný negativní vliv.

Čtěte také: Dopady plovoucích jaderných elektráren

Výhodou jaderné energie je také její koncentrovanost: z malého objemu paliva dokáže vyrobit obrovské množství energie. Jaderné elektrárny v roce 2021 představovaly 20 % celkového instalovaného výkonu všech elektráren v České republice, ale vyrobily 36 % veškeré elektřiny. Díky tomu jsou jaderné elektrárny rovněž nejefektivnější, co se týče vyrobené elektřiny na zabranou plochu. Platí i tehdy, když započítáme celý životní cyklus elektráren, tedy včetně těžby materiálů na výrobu komponent či paliva.

Na celkových provozních nákladech jaderné elektrárny se jaderné palivo podílí zhruba jednou třetinou, zatímco u uhelných elektráren tvoří cena uhlí přes 75 % nákladů a u plynu je to dokonce přes 85 %. Jaderné palivo lze navíc na rozdíl od uhlí a plynu skladovat až na několik let dopředu, čímž se elektrárny chrání před neočekávanými výpadky dodávek. Díky tomu, že má Česká republika v oblasti jádra dlouhou tradici, máme unikátní know-how od výzkumu přes výrobu komponent, úspěšný provoz až po vzdělávání v oboru a jaderný dohled. Do značné míry jsme tedy v provozu jaderných zařízení soběstační.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Celý proces posuzování vlivu na životní prostředí začal 20. července 2016, kdy bylo společností Elektrárna Dukovany II, a. s. podáno oznámení záměru na Ministerstvo životního prostředí ČR. Oznámení záměru slouží k zahájení zjišťovacího řízení, jehož cílem je upřesnění informací (obsah a rozsah) z hlediska životního prostředí, které je vhodné uvést v následující dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen "dokumentace EIA").

V závěru zjišťovacího řízení vydaném 9. prosince 2016 upřesnilo Ministerstvo životního prostředí ČR v souladu s příslušnou právní úpravou informace, které bylo vhodné uvést do dokumentace EIA. Ministerstvo životního prostředí ČR tyto informace rozčlenilo do 70 bodů, ve kterých na základě doručených vyjádření a průběhu zjišťovacího řízení, stanovilo požadavky na 15 environmentální aspektů (např. technické řešení, bezpečnost, odpady, doprava, vliv na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, půdu, biotu, ale i kulturní památky). Jedná se celkem o desítky jednotlivých vyjádření nebo jejich vzorů (zejména od zahraniční veřejnosti) z České republiky, Slovenské republiky, Německa, Rakouska, Polska i Maďarska. Zároveň uvedlo, že je nutné v dokumentaci EIA zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky a připomínky, které jsou uvedeny v doručených vyjádřeních.

Předložení dokončené dokumentace EIA na Ministerstvo životního prostředí ČR proběhlo 13. listopadu 2017, tedy po termínu nabytí účinnosti novely zákona EIA (z listopadu 2017) z důvodu jednoznačnosti postupů požadovaných touto novelou. Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo dokumentaci EIA 16. listopadu 2017 a rozeslalo k vyjádření dotčeným osobám.

Ministerstvo životního prostředí ČR následně delegovalo dokumentaci EIA nestrannému zpracovateli posudku a rovněž dotčeným sousedním státům a v souladu s § 13 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a článkem č. 5 Espoo úmluvy nabídlo předběžné projednávání. Zájem o předběžné projednávání projevilo Německo a Rakousko. Polsko se společně s Maďarskem spokojilo pouze s písemnou formou konzultací v podobě odpovědí na vznesené připomínky a dotazy.

Ministerstvo životního prostředí ČR na základě dokumentace EIA, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku vydalo dne 30. srpna 2019 souhlasné závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“). Zároveň jej zaslalo oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnilo jej spolu s posudkem.

Součástí vydaného stanoviska je řada podmínek pro omezení či eliminaci vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, které musí být dodrženy ve fázích přípravy, výstavby a provozu záměru a také při následném monitorování a rozboru vlivů záměru na životní prostředí. Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání.

Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí

Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí je nízký, nevýrazný a přijatelný. Uvádí to zpráva mezinárodní komise o posouzení vlivů elektrárny na životní prostředí. Dokument nejlépe hodnotí vliv na hydrologii, ovzduší a podnebí a nejméně příznivě na přírodu a krajinu.

"Havarijní plánování a připravenost je na vysoké úrovni, je plně založena na mezinárodních doporučeních a praxi a dává záruku jejího účinného uplatnění v případě vzniku havarijní situace," uvádí zpráva. Pevné radioaktivní odpady představují pro životní prostředí podle dokumentu minimální riziko. Stejně tak minimální riziko přináší nakládání s vyhořelým palivem.

Za největší ohrožení hydrosféry v okolí elektrárny Temelín se pokládá kontaminace mělkých podzemních vod a následně místních povrchových vodotečí. Zpráva však uvádí, že vliv vypouštění odpadních vod na jakost vody ve Vltavě bude menší než připouští legislativa v ČR. Vliv na hydrosféru je nepatrný a přijatelný.

Vliv klimatických změn na provoz jaderných elektráren

Následky vln veder nepociťují jen lidé, ale projevují se i na provozu jaderných elektráren. Jen v posledních několika týdnech musely kvůli zvýšené teplotě vody, která reaktory ochlazuje, omezit provoz elektrárny ve Francii a ve Švýcarsku. V Česku stejná situace kvůli odlišné konstrukci elektráren nastat nemůže, avšak ani Temelín a Dukovany nejsou proti klimatické změně stoprocentně odolné a horko jejich výkon snižuje.

Většina jaderných reaktorů v Evropě byla postavená v 60. nebo 80. letech minulého století. V té době se nepočítalo s tím, že by teploty mohly vystoupat na takové hodnoty, kterých dosahují dnes. Při posledních vlnách veder na přelomu června a července dosáhly teploty v Evropě na hodnotu přesahující 40 stupňů Celsia.

Kvůli tomu stoupla teplota řek, včetně těch využívaných k chlazení jaderných reaktorů. Při chlazení se voda ještě víc ohřeje a následně je zpětně vypuštěna do přírody. Před pár týdny však teplota použité vody v několika provozech překročila bezpečností limity. Mnoho živočichů i rostlin žijících v řekách je navíc na teplotní výkyvy náchylných, mohlo by to proto vést k jejich úhynu. Kvůli tomu byly mimo provoz postaveny tři reaktory ve Francii a ve Švýcarsku. Další produkci omezily.

Podle vedoucího útvaru jaderné komunikace Petra Šuleře by stejný problém jako ve Francii a Švýcarsku u Temelína a Dukovan, českých jaderných elektráren, nastat neměl. Problém by podle Šuleře nemělo představovat ani případné sucho a nedostatek vody. „Například vodní nádrž Hněvkovice (zásobující Temelín, pozn. red.) byla vybudována tak, aby s výraznou rezervou poskytla dostatek vody pro čtyři výrobní bloky, dostavěny byly jen dva,“ popisuje.

Vysoké teploty přesto mají na provoz a výkon českých jaderných elektráren vliv - klesá například účinnost chlazení, což v důsledku vede ke sníženému výkonu elektráren. Ten je nižší i v porovnání s jadernými elektrárnami v západní Evropě, protože chladicí věže vyžadují více energie.

I přes možné problémy se Sklenář domnívá, že pokud budou dodržena všechna nezbytná opatření, tak české jaderné elektrárny i v době stále častěji a extrémněji se projevujících klimatických změn mohou představovat spolehlivý zdroj energie, který do značné míry může být nezávislý na počasí.

Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice

První jadrovou elektrárňou, ktorá bola postavená v bývalom Československu je jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice, ktorá sa nachádza v západnej časti Slovenskej republiky. Jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice je vybavená špeciálnym systémom na spracovanie rádioaktívneho odpadu a nakladaním s ním, čo je veľkou výhodou pri využití týchto technológií.

tags: #jaderná #elektrárna #tepelný #odpad #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace v Černobylu
• Udržitelné metody potisku
• Odvoz odpadu Kolín - kontejnery
• Nemovitosti a povodňové riziko
• 1000dílné puzzle Ravensburger