Proč je vrabec domácí ohrožen?

Vrabec domácí (Passer domesticus) je jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších ptáků na světě. Tento malý, ale robustní pěvec z čeledi vrabcovitých je typickým příkladem synantropního druhu - jeho život je po tisíciletí úzce spjat s člověkem a jeho sídly.

Díky této vazbě a své přizpůsobivosti se rozšířil z původního areálu v Evropě a Asii na všechny obydlené kontinenty. V České republice žijí dva druhy vrabců - vrabec domácí (Passer domesticus) a vrabec polní (Passer montanus).

Vrabec domácí je takový „ptačí prďola“. Hnědý, nevýrazný, s délkou kolem 16 centimetrů. Původně pochází ze Středního východu, ale dnes je rozšířený už po celém světě.

Popis vrabce domácího

• Velikost: Malý, ale zavalitý pták. Délka těla 14-16 cm, rozpětí křídel 21-25 cm.
• Samec: Má výraznou kresbu hlavy a hrudi. Temeno hlavy je šedé, líce bělavé až našedlé. Zátylek a strany krku jsou kaštanově hnědé. Hrdlo a horní část hrudi pokrývá výrazná černá náprsenka (bib), jejíž velikost se může individuálně i sezónně měnit. Hřbet je hnědý s černými podélnými proužky. Křídla jsou hnědá s bělavou křídelní páskou. Spodina těla je špinavě bílá až našedlá.
• Samice: Je celkově nenápadně zbarvená, převážně pískově hnědá až šedohnědá. Hřbet má tmavší proužkování podobně jako samec. Spodina těla je jednotně světle šedohnědá. Výrazným znakem samice je světlý béžový nadoční proužek (supercilium) táhnoucí se od kořene zobáku dozadu za oko.
• Mladí ptáci (juvenilní): Podobají se samici, ale jsou celkově světlejší a mají „čerstvější“ opeření.

Rozšíření a habitat

Původně se vyskytoval v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě až po střední Asii. Díky člověku se však rozšířil téměř do celého světa a dnes obývá Severní i Jižní Ameriku, jižní Afriku, Austrálii, Nový Zéland a mnoho ostrovů.

Je extrémně vázaný na lidská sídla a jejich bezprostřední okolí. Obývá centra velkých měst, sídliště, vesnice, farmy, průmyslové areály, zahrady, parky - všude tam, kde nachází dostatek úkrytů a hnízdních příležitostí (zejména v budovách) a stabilní zdroj potravy.

Čtěte také: Ohrožený druh vrabec domácí

Vrabec domácí žije pouze v těsné blízkosti lidských sídel. Na rozdíl od vrabců polních však zahnízdí prakticky kdekoli. Jeho obydlí můžete objevit na domech, v hospodářských budovách, ve větracích otvorech, na půdách, v budkách, v dřevinách pnoucích se po zdech, ve spodních částech čapích hnízd a vzácně i volně na stromech.

Úbytek vrabců

V poslední době ale jeho oblíbenost klesá. V současnosti ovšem viditelně ustupují z pozic. Ze dvou českých vrabčích druhů to platí především o vrabci domácím, kterého ornitologové už v roce 2003 dokonce vyhlásili ptákem roku.

Z velkých měst Britských ostrovů zmizelo za dvacet let 90 % populace vrabců domácích, ve Finsku za zhruba stejnou dobu 60 %. V Praze zaznamenal částečný pokles stavu vrabců domácích již ornitolog Jiří Baum ve 30. letech 20. století, a to v souvislosti s náhradou koňských povozů za automobily.

Vrabec domácí pro mě představuje symbol mnoha paradoxů ochrany přírody. Ačkoli zatím zůstává naším třetím nejběžnějším ptákem, jeho početnost koncem minulého století v mnoha městech dramaticky klesla. Dle sčítání JPSP se naše populace od začátku devadesátých let smrskla zhruba na polovinu. Podobné neveselý scénář kopírují vrabčí hejna téměř po celé Evropě.

Příčiny úbytku vrabců

Ubývá například ploch s plevelnou vegetací, kde vrabci s oblibou sbírají svou potravu. Ubývají možná i hnízdní příležitosti; vrabec totiž často hnízdí na místech, která nejsou příliš "upravená". Jedná se o různé nedokonalosti domů; vrabci hnízdí ve škvírách, pod střechami, ale i v budkách. Takových míst ve městech ubývá.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Spolu s mizením vhodných úkrytů, hnízdních příležitostí a snížením potravní nabídky se významně zhoršily životní podmínky vrabců. V jižní Anglii se vědci snažili objasnit příčinu vrabčího úbytku. Zkoumali několik vrabčích hejn, přičemž v jednom z nich vrabců ubývalo a zbývající měla stabilní počet.

Problém byl v tom, že v ubývajícím hejnu méně jedinců přežívalo zimní měsíce. Příčinou byl nedostatek potravy. Když britští vědci vrabce z tohoto hejna další zimy přikrmovali, úmrtnost se zastavila.

Vrabci v zimním období, v mimohnízdní době potřebují obilné lány nebo pole, kam masově ve velkých hejnech zaletují a sbírají potravu. Pokud si všimnete konkrétně třeba severních Čech, vidíte, že právě obilných lánů ubylo. I to může být tedy jeden z důvodů, proč vrabci hůře přežívají.

Bylo dokonce prokázáno, že si vrabci do svých těl s potravou zanášejí různé cizorodé látky, konkrétně třeba PCB i jiné.

V Praze přibyl za poslední desetiletí jako hlavní vrabčí predátor krahujec obecný, který dřív hnízdil spíše ve volné krajině. Část populace se však přesunula do měst. Tito predátoři jsou velice schopnými dravci, kteří umí vrabce chytat a účinně redukovat jejich stavy.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Co můžeme pro vrabce udělat?

V každém případě však nemusíme být v pasivní roli. Dokrmování zrním na krmítkách, případně i nějakými jinými semeny je samozřejmě možné. V rozsáhlých lidských sídlištích typu sídlišť panelákových může pomoci vyvěšování budek, protože vrabec, pokud nemá jinou možnost, budky velice ochotně akceptuje.

tags: #jak #je #ohrožený #vrabec #domácí #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Hnojiva pro ekologické zemědělství
• Poslední naděje pro planetu?
• Zelená energie: Kdo je nejlepší dodavatel?
• Faktory ovlivňující biodiverzitu ČR
• Činnost Agentury ochrany přírody a krajiny ČR