Dopady vypouštění odpadu do moře: Komplexní analýza

Námořní politika Evropské unie klade důraz na dosažení vysokého stupně bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Cíl udržitelného rozvoje OSN č. 14 upozorňuje na hrozby znečištění moří, vyčerpávání zdrojů a změny klimatu, které jsou způsobeny především lidskou činností. Tyto hrozby zvyšují tlak na environmentální systémy a vytvářejí globální socioekonomické problémy.

Navzdory vývoji v oblasti regulace stále dochází k vypouštění odpadu do moře, což s sebou přináší značné environmentální, sociální a hospodářské náklady. Hodnocení REFIT prokázalo, že směrnice 2000/59/ES nebyla zcela účinná v důsledku nesouladu s rámcem úmluvy MARPOL. Členské státy si kromě toho vykládaly různým způsobem klíčové pojmy v uvedené směrnici.

Hlavní zdroje znečištění moří

Světové oceány jsou stále více znečišťovány odpadem, zejména plasty, což představuje vážnou hrozbu pro mořský život a ekosystémy. Každoročně se do světových oceánů dostane asi 4-12 milionů tun umělých hmot. Přitom ale jen 250 tisíc tun tohoto odpadu zůstane na hladině, zbytek klesá ke dnu.

Zhruba 80 % odpadu v mořích tvoří plasty, které se často házejí přímo do moře nebo splachují do záchodu. Mezi hlavní druhy odpadu patří:

• Plasty: Láhve, obaly, tašky, rybářské sítě, mikroplasty.
• Rybářské sítě: Mohou se ztrácet v moři a postupem času se rozštěpí na menší kousíčky a pronikají do potravinového řetězce.
• Polystyren: Používají rybáři k výrobě bójek, vyrábí se z něj i krabičky na návnady. Je lehký, létá, pluje, rozpadá se.
• Pelety: Slouží k výrobě všech plastových výrobků, které známe.

Jeden z hlavních zdrojů odpadu v moři představují odpady, a zejména plastové odpady, z řek, což zahrnuje vypouštění odpadu z plavidel vnitrozemské plavby. Na tato plavidla by se proto měly vztahovat přísné normy pro vypouštění a předávání odpadu.

Čtěte také: Důležité informace o hadicích na odpad

Dopad odpadu na mořské prostředí

Podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem 8 milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17% celosvětové konzumace bílkovin.

Mikroplasty, jež tvoří základ umělohmotných světadílů, vznikají rozkladem plastů, jejich rozpadem i opotřebováním. Věda zatím nezná přesně důsledky, které může jejich příjem v potravě nebo vodě mít, existují ale důvodná podezření, že mikroplasty v těle mohou způsobit zdravotní problémy.

„Když konvenční plasty degradují, rozpadají se na menší fragmenty známé jako mikroplasty. Nedávné studie ukázaly, že mikroplasty jsou nyní v našich oceánech všudypřítomné. Dokonce následně pronikají do potravin, což vyvolává obavy ohledně jejich potenciálních zdravotních dopadů na lidi,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT a dodává, že nedávná studie americké Kolumbijské univerzity zjistila, že jeden litr balené vody obsahuje v průměru 240 tisíc malých kousků plastu.

Řešení a prevence

Úsilí se soustředí hlavně na to, aby plastů v moři nepřibývalo. Podle některých odhadů v roce 2050 množství umělých hmot ve světových mořích převáží nad hmotností všech ryb dohromady. Proto se objevují i pokusy, jak proudy odpadků zachytit a vylovit.

Několik změn v našem životě může mít na oceán velký vliv i přesto že nežijeme přímo u něj. Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje až do oceánu. Snažte se redukovat odpad tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze. Například:

Čtěte také: Srovnání emisí skleníkových plynů

• Používejte znovu použitelná brčka.
• Choďte nakupovat s vlastní taškou.

Mezinárodní dohody a regulace

Před problémem s plastovým odpadem varují vědci i politici. Proto proběhla minulý týden v Ženevě konference, na které se 180 zemí světa dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.

Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. „Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky,“ řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP).

Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „úmluva MARPOL“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje i podmínky, za nichž lze určité druhy odpadu do mořského prostředí vypouštět.

Inovace v oblasti plastů

Japonští vědci totiž oznámili převratný objev - vyvinuli plast, který se v mořské vodě během několika hodin zcela rozloží. Bez škodlivých zbytků, bez mikroplastů. Nově vyvinutý materiál vytvořený týmem z Tokijské univerzity kombinuje pevnost a flexibilitu tradičních plastů s unikátní schopností rychlé degradace ve slané vodě.

Výhody nového plastu:

Čtěte také: Parametry hadic pro septiky

• Zcela rozložitelný: Začne se rozkládat během několika hodin a do 10 dnů se zcela rozloží.
• Bez mikroplastů: Při rozkladu nevznikají žádné mikroplasty, což eliminuje riziko kontaminace potravního řetězce.
• Recyklovatelný: Z materiálu lze získat zpět až 91 procent surovin pro opětovné použití.

Vypouštění ošetřené vody z Fukušimy

V roce 2011 se svět otřásl zprávami o havárii v jaderné elektrárně Fukušima, jedné z největších katastrof svého druhu. Dnes, více než deset let po této tragédii, se Fukušima opět dostává do centra pozornosti díky rozhodnutí vypustit ošetřenou radioaktivní vodu do Tichého oceánu. Toto rozhodnutí vyvolalo mnoho reakcí, od vědeckého konsenzu po mezinárodní kontroverze.

Technologie ALPS, což je zkratka pro „Advanced Liquid Processing System“ (Pokročilý systém zpracování kapalin), je technologie vyvinutá k ošetření kontaminované vody z Fukušimy. Tento systém je schopen odstranit většinu radionuklidů z vody, s výjimkou tritia.

Vypouštění ošetřené vody z Fukušimy do Tichého oceánu vyvolalo mnoho reakcí z různých koutů světa. Zatímco někteří odborníci považují tento krok za bezpečný a nezbytný, jiní vyjadřují obavy a kritiku. Většina vědecké komunity se shoduje na tom, že vypouštění ošetřené vody je bezpečné a v souladu s mezinárodními normami.

Znečištění odpadními vodami

Oxfordští výzkumníci zjistili, že na kvalitu vody má větší dopad vypouštění odpadních vod do řek než okolní využívání půdy. Sladkovodní ekosystémy jsou stále více ohrožovány lidskou činností. Vypouštění vyčištěných odpadních vod do řek, znečištění ze zemědělských či městských zdrojů může snižovat kvalitu vody.

Vyčištěné odpadní vody vykazují vysoké hladiny živin, množství řas žijících u dna a plísní v odpadních vodách, a to bez ohledu na to, zda se okolní půda využívá zemědělsky nebo k městským účelům. Vysoká koncentrace živin, které byly detektovány, podporují růst škodlivých druhů, čímž zhoršují stav vodních toků.

Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce, obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun!

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Mikroplasty jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů.

Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují. Výzkum také naznačuje, že tyto částice mohou fungovat jako nosiče chemických kontaminantů a mikroorganismů, což přidává další vrstvu rizika.

Další zdroje znečištění vody

Znečištění oceánů pochází z různých zdrojů, nejen z plastů. Mezi další významné příčiny patří:

• Zemědělství: Hnojiva, pesticidy a živočišný odpad se splachují do vodních toků.
• Kanalizace a odpadní vody: Více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity.
• Znečištění ropou: Spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů.
• Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím.

Následky znečištění vod

Znečištění vody má dalekosáhlé následky pro lidské zdraví a životní prostředí.

• Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci a úmrtí. Vodou přenosné patogeny jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody.
• Životní prostředí: Znečištění vody narušuje ekosystémy a ohrožuje mořský život. Může způsobovat eutrofizaci, vytvářet „mrtvé zóny“ a kontaminovat vodní toky chemickými látkami a těžkými kovy.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Snížení množství odpadu z plastů je zásadní pro omezení znečištění moří. To vyžaduje zvýšení povědomí spotřebitelů, podporu cirkulární ekonomiky a zavedení předpisů zakazujících jednorázové plasty. Recyklace a vývoj alternativních biologicky rozložitelných materiálů jsou také možnosti, které je třeba prozkoumat.

Je třeba zlepšit čištění odpadních vod z domácností , průmyslu a zemědělství, aby se snížil jejich dopad na oceány. Vodní toky jsou osou naší krajiny, kterou fakticky vytvořily vytrvalou prací, poháněnou přeměňováním potenciální energie srážek na kinetickou.

Nezodpovědnost některých domácností i firem způsobuje při odvádění a čištění odpadních vod nemalé problémy. Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod.

Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody. Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %. Tato zařízení snižují množství znečišťujících látek, jako jsou patogeny, fosfor a dusík v odpadních vodách, stejně jako těžké kovy a toxické chemikálie v průmyslovém odpadu, před vypuštěním upravených vod zpět do vodních toků.

Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní. Radioaktivní odpad může přetrvávat v životním prostředí po tisíce let, což činí jeho ukládání velkou výzvou.

Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Znečištěná voda způsobuje ale i nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí. A komunity s nízkými příjmy jsou nepřiměřeně ohroženy, protože jejich domy jsou často nejblíže nejvíce znečištěným průmyslovým oblastem.

Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.

Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí.

Když znečištění vody způsobí rozkvět řas v jezeře nebo mořském prostředí, šíření nově zavedených živin stimuluje růst rostlin a řas, což zase snižuje hladinu kyslíku ve vodě. Tento nedostatek kyslíku, známý jako eutrofizace, dusí rostliny a zvířata a může vytvářet „mrtvé zóny“, kde jsou vody v podstatě bez života. V určitých případech mohou tyto škodlivé květy řas také produkovat neurotoxiny, které ovlivňují divokou zvěř, od velryb po mořské želvy.

Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky. Tyto kontaminanty jsou toxické pro vodní organismy - nejčastěji snižují délku života a reprodukční schopnost organismu - a dostávají se do potravinového řetězce, když dravec žere kořist. Takto tuňák a další velké ryby hromadí velké množství toxinů, jako je rtuť.

Naše oceány se tak pomalu ale jistě mění v odpadkovou polévku. Na vině ale nejsou jen plastová brčka, jak se to někdy prezentuje. Největší problém představuje rybolov. Oceány sice absorbují přibližně čtvrtinu uhlíkového znečištění vytvářeného každý rok spalováním fosilních paliv, ale jsou stále kyselější. Tento proces ztěžuje vytváření měkkýšů a jiných druhů a může ovlivnit nervový systém žraloků, klaunů a dalších mořských tvorů.

tags: #vypouštění #odpadu #do #moře #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání ekologických mycích prostředků
• Článek o ochraně přírody a horolezectví
• Pobytové znaky daňka
• Ochrana ovzduší v ČR
• Odpadkový koš s komaxitovou úpravou