Nespotřebované či zjevně poškozené léky i léčivé přípravky s prošlou dobou použitelnosti nebo s nevyhovující jakostí musí být zlikvidovány tak, aby nedošlo k ohrožení života. To však ne každý dodržuje a nepotřebné léky často končí v běžném komunálním odpadu.
„V žádném případě léky nevyhazujte do komunálního odpadu či do odpadních vod. Mluvčí dále doporučuje, v případě, že takové léčivé přípravky doma objevíte, odnést je do lékárny. Lékárníci jsou od vás povinni je převzít. „Lékárníci s léčivými přípravky sami nemanipulují, ale mají nasmlouvané vývozce nebezpečného odpadu. Jakmile se v lékárně nahromadí dostatečné množství, vývozce si ho přijede vyzvednout.
Plívová dále uvádí, že za léčiva, jež by se neměla používat, se pokládají i přípravky, které byly vystaveny nepříznivým vnějším vlivům nebo byly skladovány za jiných než doporučených podmínek. Jako příklad podle ní lze uvést vystavení slunečnímu záření a vysokým teplotám, skladování v lednici místo při pokojové teplotě atd. Léky doporučuje skladovat vždy v originálním obalu, který je chrání před nepříznivými vlivy.
„Doporučujeme obsah domácí lékárničky zkontrolovat minimálně jednou ročně. V případě potřeby nahraďte prošlé léky novými volně dostupnými. Nedoporučujeme však zbytečně se léky předzásobovat.
Výjimku dle Plívové tvoří injekční stříkačky. Ty přicházejí do přímého kontaktu s organismem, když se aplikují např. do žíly, svalu, pod kůži atd. V ten okamžik se tak stávají odpadem, který vznikl při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Ten lékárna likvidovat nesmí. Tento typ léčiva mluvčí doporučuje odnést do ordinace vašemu ošetřujícímu lékaři.
Čtěte také: Jak třídit odpad
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).
Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.
Čtěte také: Jak recyklovat kávové kapsle
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. Domácí kompostování je výrazně efektivnější varianta.
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.
V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.
Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
Čtěte také: Živočišný odpad a legislativa
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.
tags: #nesmite #likvidovat #v #beznem #domacim #odpadu