Jak správně na odpad pro kotel: Komplexní průvodce odvodem kondenzátu z kondenzačních kotlů

Při provozu plynového kondenzačního kotle se tvoří kondenzát, což je voda s malým obsahem kyseliny dusičné a dusité. Je potřeba si uvědomit, že kotel vyprodukuje denně velké množství kondenzátu, v průměru 1-3 litry za hodinu, v závislosti na typu, výkonu a dalších faktorech. Kondenzát je kyselý, s pH mezi 2 a 3, což může způsobovat korozi. Proto je důležité ho průběžně odvádět z kotle i z domácnosti.

Možnosti likvidace kondenzátu

• Kanalizace: Nejjednodušší cesta, jak se zbavit kondenzátu, je vést ho do kanalizace. Je však nutné dodržovat normy na pH a množství vypouštěné vody, jinak hrozí poškození kanalizace a znečištění. Řešením je neutralizační jednotka, která zvýší pH kondenzátu a učiní ho neškodným pro kanalizační potrubí.
• Jímka: Pokud nemáte kondenzační kotel napojený na odpad, můžete kondenzát bez problémů odvádět do jímky. Nezapomeňte ji ale pravidelně vylévat.
• Vypouštění na zahradu: I vypouštění kondenzátu přímo na zahradu je možné, ale je nutné ho neutralizovat a zohlednit typ půdy, sklon terénu a vzdálenost od vodních zdrojů. V opačném případě můžeme napáchat více škody než užitku.

Při nakládání s kondenzátem je důležité dodržovat stanovené normy. Informace o nich najdete na stránkách ČSN a vodárenských společností.

Odvod kondenzátu z pohledu zdravotní techniky

Na odvod kondenzátů se obecně vztahuje zákon o vodách, ČSN EN 12056-1, kap. 4.5 a ČSN 75 6760. Kondenzáty se odvádějí do kanalizační a stokové sítě pouze v souladu s podmínkami uvedenými v kanalizačním řádu zpracovaném provozovatelem veřejné kanalizace, který stanoví podmínky. V ČSN EN 12056-1 z r. 2001, v čl. 4.5 Kondenzáty, se dočteme, že kondenzáty vzniklé spalováním musí být odváděny jen do té části vnitřní kanalizace, které jsou odolné proti odpadním vodám s hodnotou pH menší než 6,5.

Odvádění kondenzátu z kotle nebo jeho spalinové cesty (kouřovodu a komína) musí být řešeno v souladu s ČSN 75 6760. Např. při provozu kotle o příkonu 10 kW a době hoření jeho hořáků 10 h za den je množství vyprodukovaného kondenzátu 14 l/den. Kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje za stejných podmínek množství kondenzátu 35 l/den. Hodnota pH kondenzátů vzniklých spalováním plynu činí 2,8 až 5,5.

ČSN 75 6760 stanovuje, že kondenzáty vzniklé spalováním, které mají pH menší než 6,5, smí být odváděny do domovní čistírny odpadních vod, povrchových vod, nebo do vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci. Pokud je kondenzát odváděn splaškovou vnitřní kanalizací do žumpy, musí s ním být počítáno při stanovení nebo posouzení jejího objemu.

Čtěte také: Kotle na dřevo a dřevní odpad: Delta S

Protože kondenzát je kyselý, musí se v případě jeho odvádění do vnitřní kanalizace bez neutralizace posoudit jeho vliv na materiál potrubí a příslušenství (šachty, čerpací stanice apod.). Vhodnými materiály jsou plasty a kamenina. Problematickými materiály jsou beton a vláknocement.

Splaškové odpadní vody v kanalizacích pro veřejnou potřebu jsou zpravidla neutrální nebo slabě zásadité, proto je např. v Německu nebo ve Švýcarsku [1,2] povoleno odvádět do kanalizace bez neutralizace kondenzát od plynových kondenzačních kotlů až do příkonu 200 kW, pokud je zajištěno jeho dostatečné zředění smísením se splaškovými odpadními vodami. U stokových sítí z betonových trub je třeba vliv odvádění kondenzátu posoudit a navrhnout případně další opatření (větší ředění, následné proplachování apod.).

Při příkonech kotlů nad 200 kW se má navrhovat zařízení pro neutralizaci kondenzátu, které se obvykle skládá z nádoby naplněné granulátem [3]. Část tohoto granulátu (hydroxid hořečnatý) se rozpouští v kondenzátu a reaguje především s kyselinou uhličitou, přičemž vytváří sůl a posouvá hodnotu pH do oblasti 6,5 až 9.

Kondenzační kotle a spalinové cesty kondenzačních kotlů se odvodňují odtokovým potrubím. Odtok kondenzátu z kondenzačního kotle je tedy nutné ukončit volným výtokem umístěným nad kalichem nebo jiným odvodňovaným zařízením.

Tabulka: Produkce kondenzátu

Důležitá upozornění a bezpečnostní hlediska

Je zřejmé, že před instalací kondenzačního kotle a následným připojením svodu vznikajícího kondenzátu do stokové sítě, by se měl investor případně projektant seznámit s požadavky a podmínkami místní vodohospodářské a kanalizační organizace. Obecně se ví, že odváděním mírně kyselých kondenzátů do splaškové kanalizace a do stokové sítě se lehce vylepšuje situace pro čističky odpadních vod. Splašková voda z domácností je totiž díky pracím a čistícím prostředkům zpravidla zásadité povahy a kyselým kondenzátem se tak jednoduše neutralizuje.

Čtěte také: Plynové kotle a platné normy

Ohledně množství vznikajícího kondenzátu, bych si dovolil doporučit se orientovat spíše přímo na hodnoty udávané výrobcem v technickém katalogu použitého kondenzačního kotle, neboť v článku zmíněný výpočet množství vznikajícího kondenzátu vychází patrně z maximálního výkonu kondenzačního kotle. Moderní současně dodávané kondenzační kotle ve skutečnosti neběží celou dobu na plný výkon, ale svůj výkon plynule mění obvykle v rozsahu od 25 do 100 % podle potřeby vytápěného objektu, tím se ale také mění množství vznikajícího kondenzátu a je tím pádem menší, než je v příkladu uvedeno.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

tags: #jak #správně #na #odpad #pro #kotel

Oblíbené příspěvky:

• Obchody s outdoorovým vybavením Kolín
• Kompletní průvodce čištěním odpadu
• Bělečská škola v přírodě
• Řešení plastového znečištění oceánů
• Přechod na druhé stanoviště v RailWorks