Jak Najít Sůl v Přírodě a Její Využití

Sůl kamenná je důležitá látka, kterou známe ze svých každodenních životů. Používáme ji hlavně v kuchyni jako koření. Ale sůl má i další využití, které si nyní přiblížíme. V tomto referátu se zaměříme na její vlastnosti, vznik a využití.

Co je Sůl Kamenná?

Sůl kamenná, také známá jako halit, je minerál, který se skládá převážně z chloridu sodného (NaCl). Je to bezbarvá nebo bílá krystalická látka. Sůl má charakteristickou slanou chuť. Můžeme ji najít v přírodě, například v mořské vodě nebo v solných dolech. Sůl kamenná se těží z podzemních solných ložisek.

Vznik Soli Kamenné

Sůl kamenná vzniká v přírodě různými způsoby. Jedním z nejběžnějších způsobů je odpařování mořské vody. Když se voda odpaří, zůstane po sobě sůl. Další způsob je, že se sůl vytváří z minerálů, které se nacházejí v zemi, a také v důsledku geologických procesů, jako je evaporace v uzavřených nádržích a sedimentace. V některých oblastech, jako jsou solné jezera, se sůl hromadí na povrchu.

Ložiska soli kamenné (halitu) vznikala odpařením mořské vody v zálivech ustupujícího moře, zejména okolo přelomu prvohor a druhohor a ve třetihorách.

Podle formy, v jaké se sůl nalézá se také liší její těžba. Sůl se na zemském povrchu může vyskytovat v pevném skupenství (minerál halit) nebo slaném roztoku (oceány, jezera).

Čtěte také: Naleziště obsidiánu

Zdroje Soli

• Roztoky mořské, jezerní a podzemní vody
• Jezerní pánve
• Zvrstvená ložiska
• Solné pně

Zdrojem soli jsou roztoky mořské, jezerní a podzemní vody, jezerní pánve, zvrstvená ložiska a solné pně tzv. Solanky (mineralizované podzemní vody) jsou buď mořské vody pohřbené při sedimentaci nebo meteorické vody, jež získaly svůj obsah rozpuštěných látek při průchodu atmosférou, zvětralinovým pláštěm a horninami.

Solanky (mineralizované podzemní vody) jsou mořské vody pohřbené při sedimentaci (usazování). Lze je čerpat i z okolí zatopeného solného dolu.

Jezerní pánve (typu playas) se solnými jílovitými-písčitými sedimenty leží v aridních oblastech. V období dešťů jsou soli v roztoku v jezerní vodě, která v období sucha vysychá a zanechá po sobě kůru složenou ze solí.

Zvrstvená ložiska soli jsou výsledkem chemické sedimentace v pánvích vzniklých slabými dlouhotrvajícími pohyby zemské kůry (např. zechsteinská pánev v Evropě, michiganská v Severní Americe) nebo v příkopových propadlinách při kontinentálních okrajích.

Solné dómy (pně) vznikají zvláště v předhlubních pásemných horstev z vrstevních ložisek tlakem nadloží. Zásoby soli v těchto ložiskách byly v 80. letech odhadovány na 16,4 trilionů tun.

Čtěte také: Rekonstrukce koupelen Liberec

Těžba Soli

V pevném stavu je sůl získávána převážně hornickým způsobem. Vzácněji se těží kamenná sůl povrchově v lomech. V dolech se obvykle používá komorového porubu. K odkrytí ložiska se vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se pak postupně těží z takzvaných komor. Vytěžená sůl má krystaly různé velikosti - od prachových částic až po velká zrna. Sůl se poté dále upravuje mletím, proséváním a čištěním. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější.

Sůl lze získávat louhováním, kdy se do podzemního ložiska vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok - solanka - se čerpá na povrch. Solanka obsahuje přibližně 310 gramů soli na jeden litr roztoku. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se mohou používat například jako úložiště uhlovodíků.

Odpařování vody v umělých nebo přirozených mělkých pánvích z oceánů, moří, slaných jezer a pramenů v oblastech s horkým suchým klimatem.

Využití Soli Kamenné

Sůl kamenná má široké využití. Hlavně ji používáme v kuchyni. Bez soli by jídlo bylo mdlé a bez chuti. Ale sůl se používá i v průmyslu. Například se využívá při výrobě skla, chemikálií a také v potravinářství, například při procesu solení. Sůl také pomáhá při konzervaci potravin. Dříve se sůl používala ke konzervaci masa a ryb.

Použití soli je velmi rozsáhlé jako potrava (člověk spotřebuje 7 - 8 kg/rok), při zpracování ryb, v potravinářském průmyslu, k chovu hospodářských zvířat, v metalurgii, v chemickém průmyslu, k zimní údržbě silnic, v zemědělství jako hnojivo, jako terapeutická solní lázeň. Dále se využívá k výrobě glazur, škrobu a k barvení textilu.

Čtěte také: Výskyt kyseliny hyaluronové

Historie Využívání Soli

Sůl se používala již od pravěku, ale jejím původním zdrojem pro člověka bylo zejména maso ulovených zvířat. Podle archeologických nálezů se v Evropě těžila sůl již ve starší době kamenné. Nejznámější stará naleziště se nachází v Rakousku v okolí Hallstattu. Sůl byla významnou obchodní komoditou a ve starém Římě se používala i jako platidlo. Odtud pochází i v angličtině používaný výraz pro mzdu - salary.

Do Čech se sůl dopravovala z Hallstattu karavanami soumarů po takzvané „solné stezce“, vedoucí přes Linec, Freistadt, Kaplici, České Budějovice a Týn nad Vltavou až do Prahy. Ztezka byla později rozšířena na silnici, po které v 18. století bylo trvale v provozu kolem 400 formanských vozů.

Lidstvo používá sůl od nepaměti. Nejstarší těžba soli je doložena z Číny z třetího tisíciletí před n.l. První psaná zpráva o soli se nachází v Knize Jobově a vztahuje se na dobu okolo roku 2250 před n.l. Již v době kamenné byla sůl předmětem výměnného obchodu. „Solné stezky“ protkávaly starověký svět od Mrtvého moře po Indii.

Zdravotní Aspekty Soli

Sůl je pro naše tělo nezbytná, ale musíme ji jíst v rozumném množství. Příliš mnoho soli může vést k zdravotním problémům, jako je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a choroby ledvin. Je důležité sledovat příjem soli v naší stravě. Měli bychom také vědět, že některé potraviny, jako jsou uzeniny nebo konzervy, obsahují hodně soli.

Sůl se podílí na regulaci množství vody v těle, na jejím zpětném vstřebávání v ledvinách a při metabolických procesech. Sodík je jedním ze stavebních prvků kostí a podílí se také na přenosu signálů ze svalů do nervů. Protože sůl napomáhá zadržování vody v těle, musí její množství v potravě omezovat lidé s vysokým krevním tlakem, u kterých je riziko poškození cév.

Rizika Nadměrného Příjmu Soli

1. Hypertenze
2. Zhoršení stavu u pacientů s onemocněním ledvin
3. Poškození sliznice žaludku

Nejvíce zmiňovaným rizikem spojeným s nadměrnou konzumací soli je zvýšení krevního tlaku, tedy hypertenze. Vysoký krevní tlak je charakterizován opakovaným zvýšením tlaku krve na stěnu cév nad 140/90 mm Hg, a je rizikovým faktorem mnoha onemocnění postihujících kardiovaskulární systém.

Také ledviny jsou nadměrným příjmem soli ovlivněny - skrze svou roli při regulaci objemu tekutin je totiž jejich funkce ovlivňována, mimo jiné, právě koncentrací sodíku v těle. Studie poukazují na to, že zejména lidé s již existujícím onemocněním ledvin by se měli nadměrnému příjmu soli vyhýbat, jelikož může dojít k rychlému zhoršení jejich stavu, a poklesu funkčnosti ledvin.

Nadměrný příjem soli může, zejména u citlivých osob, vést k poškození sliznice žaludku a rozvoji zánětlivého stavu - gastritidy. Přetrvávající zánět pak může být rizikovým faktorem pro rozvoj nádorového onemocnění žaludku.

tags: #jak #najít #sůl #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Frekvence svozu odpadu v Táboře
• Focení v přírodě s rodinou
• Ohrožení rysa ostrovida v ČR
• Dopady produkce masa na životní prostředí
• Psychologie a životní prostředí