Užitné vlastnosti a komfort jsou motorem každého stavebníka. Už při projektové přípravě proto logicky probíhá debata o vhodných materiálech. Stále častěji mezi ně patří dřevo, což je dáno i velikým množstvím druhů dřevin s různými vlastnostmi. Ale bez ohledu na druh a způsob využití je potřeba dřevo správně ošetřit. Neošetřené dřevo při působení nepříznivých podmínek podléhá mnohem rychleji přirozené zkáze.
Degradace dřeva může být způsobena jak biotickými tak abiotickými činiteli. Biotičtí nepřátelé dřeva se dělí na dvě hlavní skupiny - dřevokazný hmyz a dřevokazné houby. Hmyz i houby přitom působí v řadě případů společně, někdy přímo v symbióze.
Důsledkem působení fyzikálních degradačních faktorů na dřevo je především změna vlhkosti dřeva, ke které dochází v důsledku změn relativní vlhkosti okolního prostředí. Tím dochází ke změnám rozměrů dřeva, v materiálu vzniká vnitřní napětí a může dojít k borcení dřeva. Důležitá je rychlost změny. Je-li průběh změn pozvolný, je i difúze vlhkosti do dřeva pomalá, tlak expandujících buněk není velký a poškození může být menší. Při rychlých změnách je i bobtnání či smršťování vnější vrstvy dřeva daleko rychlejší, mezi vnitřními a povrchovými vrstvami objektu vzniká silné vnitřní pnutí a poškození bývá rozsáhlejší. Toto se týká i případů, kdy je dřevo kombinováno s jiným typem materiálu s odlišnou tepelnou roztažností a s odlišnou citlivostí na změny vlhkosti (např. s kovem).
Legislativně tuto problematiku upravuje EN 335 - Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Třídy použití: definice, aplikace na rostlé dřevo a na výrobky na bázi dřeva. Na evropské úrovni se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o uvádění na trh a používání biocidních přípravků 2012/528/EU (BPR). Ochranné přípravky na dřevo a účinné látky v nich obsažené musí být schváleny.
Pokud se přípravkem na ochranu dřeva ošetřuje dřevo trvale zabudované do staveb, patří takovýto přípravek mezi tzv. stanovené výrobky podle Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a musí pro uvedení na trh EU splňovat technické požadavky, které jsou upravované národní legislativou té které členské země EU. V České republice jsou technické požadavky uvedeny v Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Na ochranu dřeva se mohou použít pouze chemické prostředky, které byly certifikovány, mají typové označení a jsou registrovány Ministerstvem zdravotnictví prostřednictvím Registru chemických látek.
Poškození dřeva škůdci závisí na tom, kde a jak je dřevo použito. Obecně platí, že čím intenzívnější je vliv vlhkosti, tím vyšší je nebezpečí napadení některým typem škůdce. Neplatí to ale absolutně. Brouci napadají i poměrně suché interiérové dřevo s maximální vlhkostí do 20 procent a mnozí škůdci se ve výskytu mohou podporovat.
Tabulka tříd ohrožení dřeva dle ČSN EN 335:
| Třída použití | Popis | Škůdci | Příklady použití dřeva | Prostředí |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Dřevo je pod střechou, zcela chráněno před povětrností, není vystaveno působení vlhkosti | Hmyz | Střešní řezivo, podlahová prkna, lišty, stolařské a truhlářské řezivo | Neklimatizované suché interiéry (půdní prostory, krovy), vlhkost dřeva 10 - 20 % |
| 2 | Dřevo je pod střechou, zcela chráněno před povětrností, vlhkost okolí nebo kondenzace par může vést k občasnému zvýšení vlhkosti dřeva | Hmyz, houby | Konstrukční řezivo, obklady, střešní řezivo se zvýšeným rizikem kondenzace vodních par | Neklimatizované interiéry s relativní vlhkostí vzduchu i více než 80 % (sklepy, prádelny), vlhkost dřeva někdy může přesáhnout 20 % |
| 3 | Dřevo je v exteriéru nad zemí, vystaveno opakované zvýšené vlhkosti | Hmyz, houby | Exteriérové řezivo, podhledy, obvodové konstrukce, střešní šindele, zábradlí, plotové desky | Exteriéry, ale bez kontaktu se zemí (venkovní obklady a konstrukce), vlhkost dřeva často větší než 20 % + působení povětrnosti |
| 4 | Dřevo je v trvalém kontaktu se zemí nebo sladkou vodou, vystaveno působení vlhkosti | Hmyz, houby | Sloupy elektrického vedení, zvukové bariéry, dřevěné základy, dětská hřiště, pilíře, mostní konstrukce | Dřevo zabudované do země anebo vody (i částečně), vlhkost dřeva stále vyšší než 20 % + působení povětrnosti a kontakt se zemí |
| 5 | Dřevo je vystaveno působení mořské vody | Mořští škůdci, houby | Pilíře, mola, přístavní hráze, lodní trupy | Dřevo zabudované do mořské vody (i částečně), vlhkost dřeva je stále vyšší než 20 % + působení mořské vody |
Pokud se podíváme do norem, najdeme jednoznačný požadavek na chemickou ochranu pouze v případě umístění dřeva do země nebo vody. Použít chemickou ochranu pro zvýšení trvanlivosti dřeva je však velmi vhodné vždy, když budou dřevěné prvky používány jako nosné - takové jsou totiž obtížně nahraditelné nebo obtížně opravitelné. Riziko představují také chyby v konstrukci staveb, které mohou způsobit zatékání při dešti nebo kondenzaci par při kolísání teplot, a dále vodorovné plochy konstrukce, odkud případná zatečená voda obtížně odtéká. V tomto případě slouží impregnace dřeva jako pojistka před možnými problémy.
Způsob chemické ochrany dřeva volíme na základě příslušné třídy ohrožení dřeva podle ČSN EN 335.
Čtěte také: Pravidla pro skladování dřeva
Výrobky určené k impregnaci dřeva proti biotickým škůdcům mají ve svém návodu na použití stanovenu doporučenou koncentraci aplikačního roztoku (tzn. Ohrožení dřeva hmyzem může nastat již při vlhkosti dřeva nad 10 % a teplotě nad 10 °C, čili ohroženo je i dřevo velmi dobře vysušené. Nebezpečí ohrožení dřeva houbami nastává, když vlhkost dřeva (i pouze přechodně) překračuje 20 %. Dále když je dřevo v trvalém styku se zemí nebo vodou, případně je zabudováno ve venkovním prostředí a v jeho trhlinách a spárách se mohou usazovat nánosy špíny, či trhlinkami může proniknout hmyz nebo spóry hub a plísní. Optimální teplota pro rozvoj hub je 22-25 °C.
Při profesionální ochraně stavebního řeziva jde především o vakuo-tlakovou impregnaci, máčení, injektáž, nátěr a postřik. Výsledky těchto způsobů impregnace jsou výrazně ovlivněny vlastnostmi a stavem dřeva - například prach, předchozí nátěry a stará vrstva zkorodovaného dřeva brání smáčení.
Chemické ochranné prostředky na dřevo musí splňovat základní ochranné vlastnosti a musí mít schopnost rychle a rovnoměrně vnikat do dřeva při beztlakových metodách napouštění i při vakuo-tlakových impregnacích.
Jednotlivé přípravky nesou typové označení, které potvrzuje zkušební osvědčení nezávislé zkušební laboratoře v oboru ochrany dřeva (např. Čtěte také: Ekologie - Prvouka 2. IP ... preventivní účinnost proti hmyzu FB ... účinnost proti houbám třídy Basidiomycetes FA ... účinnost proti houbám třídy Ascomycetes (způsobujícím měkkou hnilobu) B ... účinnost proti houbám způsobujícím modrání P ... účinnost proti plísním D … ošetřené dřevo může být vystavené vlivu povětrnosti; toto je ověřeno polní zkouškou E ... sanační účinnost proti hmyzu
Je potřeba upozornit, že výše uvedené údaje o předpokládané trvanlivosti dřeva nevyjadřují automaticky skutečnou životnost (dobu služby) dřevěných prvků, protože pokles pevnostních parametrů dřeva je rychlejší než viditelný stupeň jeho poškození a navíc je dřevo obvykle vždy napadáno a destruováno celým komplexem škůdců i abiotických činitelů společně a ne každým druhem izolovaně. Životnost dřevěných prvků a konstrukcí může být pak významně zkrácena, a proto především v náročných expozicích (2. a 3. třída ohrožení) je nutné věnovat zvýšenou pozornost ochraně dřeva.
Čtěte také: Nový život pro dřevěný odpad
Ochrana dřeva v dřevostavbách vzhledem k jejich umístění v třídě použití 1 nebo 2 podle ČSN EN 335 se nezdá jako velmi důležitá, ale je vhodná zejména u dřevěných prvků, které jsou umístěné v blízkosti základové desky nebo jsou těžce vyměnitelné. Z většiny opakujících se vad, například poruchy vodoinstalace, zatékání střechou, fasádou, nevhodnou výškou terénu v okolí základové desky nebo následkem tornáda vyplývá, že je nutné provádět ochranu alespoň základového prahu podle konstrukce dřevostavby nejlépe do třídy použití 4 podle ČSN EN 335, což je možné jen tlakovou impregnací.
Při použití dřeva ve stavbách je vhodné nejen zajištění konstrukční ochrany, ale tam, kde to není možné a dřevo je běžně používané, například na základové prahy dřevostaveb, přistoupit i k jejich chemické ochraně. Pro ochranu základových prahů z netrvanlivého jehličnatého nebo listnatého dřeva, třída trvanlivosti 3-4 podle ČSN EN 350, je nejlepší ochranou patrně tlaková impregnace měďnatými přípravky do třídy použití 4. V případě ochrany dřevěných fasád a venkovních teras souvisí požadavek na vzhled s náročností a frekvencí údržby. Pokud chceme lepší vzhled, co nejdelší životnost s minimální údržbou, je patrně v současné době nejvýhodnější kombinace tlakové impregnace měďnatými přípravky a následná tlaková aplikace barevného oleje.
tags: #trvanlivost #dřeva #třída #ohrožení #3