Ekologická stopa a velikost obydlí: Jak bydlení ovlivňuje naši planetu

Ekologická stopa, někdy také nazývaná environmentální stopa, je ukazatel, který vyjadřuje míru dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Konkrétně udává, jak velkou plochu produktivní země a vodních ploch potřebujeme k zajištění naší spotřeby zdrojů a k asimilaci odpadů, které produkujeme. Měří se v globálních hektarech (gha).

Abychom uměli zjistit, kolikrát větší je naše spotřeba než kolik může dostupná půda vyprodukovat, byl vytvořen koncept ekologické stopy. Ekologická stopa je uměle vytvořený ukazatel, který určuje, kolik metrů čtverečních naší planety (produktivní země a vodních ploch) potřebuje člověk nebo stát k uspokojení svých současných potřeb, a to k vyprodukování potřebných zdrojů i ke zneškodnění vzniklých odpadů. Jako jednotka ekologické stopy se používá globální hektar (gha).

Princip ekologické stopy

V čem spočívá tento princip? Naši spotřebu energie, potravin, bydlení či služeb lze přepočíst na velikost potřebné produkční plochy (pole, lesy, vodní či zastavěné plochy...), nebo plochy nutné k eliminaci našich odpadů (např. pro vstřebání oxidu uhlíčitého). Vyjádřeno globálně: podle zprávy Living Planet Report 2008, kterou vydal Světový fond na ochranu přírody, překračuje dnes lidstvo obnovitelnou kapacitu Země asi o 30 % (ještě v roce 1961 jsme využívali biokapacitu Země z 50 %).

Ekologická stopa v České republice

V našich končinách na tom nejsme lépe: ekologická stopa průměrného obyvatele České republiky je 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita našeho území je jen 2,47 globálních hektarů. Kapacitu našeho území tedy v současnosti překračujeme více než dvakrát. V žebříčku 153 zemí je ČR na nehezkém 15. místě. V hodnotách přepočtených na obyvatele předstihla ČR i vyspělé státy jako Německo, Itálii nebo Nizozemsko. Tento ekologický deficit je způsoben zejména emisemi CO2. To je dáno zejména strukturou průmyslu, který je značně energeticky náročný a otevřeností české ekonomiky pro dovozy z jiných zemí. Aktuální ekologická stopa obyvatele ČR dosahuje 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita je pouze 2,47. V současnosti tedy přesahuje stopa obyvatel České republiky dostupnou biokapacitu zhruba dvakrát.

Podle dat GlobalFootprint Network se hodnota ekologické stopy na jednoho obyvatele České republiky pohybuje od vzniku tohoto státu mezi 5 a 6 gha na osobu, v závislosti na ekonomické aktivitě (ekonomická krize přinesla pokles ekologické stopy). Hodnota biokapacity osciluje méně a pohybuje se kolem 2,7 gha na obyvatele. Ve světovém průměru byla biokapacita v roce 2016 pouze 1,68 gha/obyvatele (to, co je Země schopna poskytnout a obnovit do dalšího roku). Momentálně je celosvětová spotřeba vyšší, než je celková biokapacita. Pro přiblížení a pochopení těchto pojmů se každý rok vypočítává tzv. OVERSHOOT DAY, tedy den, od které žijeme „na dluh“. V roce 2019 to bylo 29. Července. Pro srovnání, v roce 2019 tento den nastal 18. V celosvětovém měřítku se nyní chováme jako bychom měli 1,75 planety a pokud by si každý na světě dopřával stejné výrobní a spotřební vzorce jako Češi, potřebovali bychom více než 3 planety.

Čtěte také: Benzín vs. životní prostředí: srovnání

Jak se počítá ekologická stopa?

Ekologická stopa je závislá na životním stylu a množství zboží, které daná osoba má a které spotřebovává. Záleží také na tom, jak efektivně bylo toto zboží vyrobeno, tedy kolik zdrojů se na jeho výrobu spotřebovalo.

Ekologickou stopu (ES) si pro představu může každý jednoduše spočítat. Výpočtem zjistíte, jaká je vaše ES a můžete jí porovnat s průměrnou hodnotou v našem státě. Celkově se pro výpočet ES jednotlivce používá 5 základních složek spotřeby: potraviny, bydlení, doprava, spotřební zboží a služby.

Podle posledních dostupných dat z roku 2014 je biokapacita Země 1,7 gha, nicméně průměrná ekologická stopa na jednoho obyvatele Země vychází 2,8 gha.

Jak snížit svou ekologickou stopu?

Jak žít v dostatečném komfortu a přitom nakupovat a chovat se zodpovědněji vůči životnímu prostředí i sobě?

Bydlení

Pokud bydlíte v rodinném domě, je vhodné preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, tepelná čerpadla či solární energie. Nepřehánějte to v zimě s vytápěním, raději se otužujte. V rámci úspor energie se dá zateplit dům či byt, vyměnit okna, používat šetrné spotřebiče, LED osvětlení apod. Každá zdánlivá drobnost přispěje ke snížení stopy. Velmi problematická je, z hlediska ekologické stopy, klimatizace. Spotřebuje velké množství elektřiny, produkuje odpadní teplo, které zejména ve městech zvyšuje efekt „tepelného ostrova“.

Čtěte také: Znečištění a zdraví

Doprava

Podle životního stylu dosahuje ES v případě dopravy velmi odlišných hodnot. Největší díl ekologické stopy v rámci dopravy připadá na osobní automobily. V naší zemi jezdí 5,6 milionů osobních aut, dále 1,1 mil. motocyklů a 700 tis. nákladních aut. Všechny tyto dopravní prostředky spalují ohromné množství dovezené ropy. Podle statistik na jednoho Čecha připadá každoročně přes 10 000 kilometrů ujetých v osobních automobilech, čemuž odpovídá i vysoká ekologická a uhlíková stopa tohoto druhu dopravy. Ještě závažnější dopad na ES má létání, protože emise skleníkových plynů uvolněné v letové výšce 10 000 metrů mají větší ohřívací efekt na atmosféru. Každý Čech v roce 2017 nalétal skoro 1 000 km a tomu odpovídá příslušná stopa. Mobilita má velký dopad na naši osobní ekologickou stopu, hlavně pak létání, jež má na svědomí značné množství emisí CO2. Cestování vlakem, na kole nebo spolujízdou je šetrnější volbou.

Jinak řečeno: každý let, který neabsolvujeme, je darem pro životní prostředí.

Potraviny

Efektivním způsobem je zmenšení podílu živočišných produktů ve stravě. Kromě ekologické stopy tak snížíme i uhlíkovou a vodní stopu, neboť chov dobytka je velmi náročný na spotřebu vody. Nemusíme se rovnou stát vegetariány či vegany, stačí si říci, že 2x týdně vynecháme maso. Tento krok je dostupný každému a navíc je prokazatelně přínosný i pro zdraví. A k tomu sníží roční ekologickou stopu průměrného Čecha o cca 6 %. Další možností je preference lokálních, sezónních a bio potravin. Jsou často zdravější, a také snižují spotřebu paliv na jejich dopravu. Méně živočišných produktů, více rostlinných potravin - to je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak snížit ekologickou stopu. Výroba masa totiž spotřebovává podstatně více vody a půdy a způsobuje vyšší emise skleníkových plynů.

Spotřeba

Jednoduché pravidlo říká, že menší spotřeba znamená menší osobní ekologickou stopu. Čím méně toho nakupujeme, tím méně toho je vyrobeno a tím nižší dopad zanecháme. Minimalismus ve spotřebě proto přináší ekologické benefity. V oblasti odpadů platí, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne. Mysleme proto na omezení odpadů už při nákupu: nosme si vždy vlastní nákupní tašku, opakovaně používejme i sáčky, vždy bychom měli dát přednost větším balením, v případě čisticích prostředků koncentrátům. Naopak vyhýbat bychom se měli výrobkům na jedno použití, jež mají nejnepříznivější dopad na životní prostředí. Vědomé šetření a snížení spotřeby jsou cestou ke zdravější planetě. Oblečení, nábytek nebo třeba spotřebiče - to vše jde zredukovat, znovu použít nebo recyklovat. Než si příště něco koupíte, zamyslete se nad tím, zda to skutečně potřebujete. Věci na konci své životnosti pokud možno zrecyklujte. Nářadí a jiné nástroje používané zřídkakdy si můžete snadno půjčit. Stejně efektivní je opakované používání věcí, a to třeba i jiným způsobem, než k jakému byly původně navrženy. Pamatujte na základní pravidlo: čím déle produkty používáte, tím lepší jejich ekologická rovnováha je.

Pomoc v orientaci v šetrných výrobcích k životnímu prostředí nám poskytuje environmentální značení. Značky zaručují, že produkt odpovídá danému kritériu.

Čtěte také: Změna klimatu a deštné pralesy

Energie

Během topné sezóny ušetříte energii snížením teploty. Vytápení našich domovů má totiž značný vliv na naši energetickou bilanci. Stačí jen snížení termostatu o jeden stupeň, a snížíte tak náklady na vytápění asi o 6 %. Mezi další návyky šetřící energie patří úplné vypínání elektrických spotřebičů namísto pohotovostního režimu. Použití rychlovarné konvice je efektivnější než vaření vody na varné desce. Přechod k jednomu z některých poskytovatelů zelené energie je změnou, která má na životní prostředí velký pozitivní dopad.

Způsobů, jak snížit svoji ekologickou stopu, je celá řada. Záleží na dobré vůli každého z nás.

Earth Overshoot Day

Znáte Earth Overshoot Day? Označuje se tak den, kdy lidstvo spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které planeta během roku vyprodukuje. Alarmující je, že každý rok nastává dříve a je jasným důkazem toho, že musíme změnit spotřební návyky. Každý z nás se může aktivně zapojit do ochrany planety. Přitom není třeba radikálních změn v našich životech a naši ekologickou stopu můžeme snižovat postupně krok za krokem.

Letošní tzv. Earth Overshoot Day, tedy den překročení kapacity naší zeměkoule, připadne na 25. července 2024. Česká republika jakožto průmyslová země však tento limit překročila už 18. dubna.

Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu.

U bydlení ovlivňuje ekostopu počet členů domácnosti a plocha bytu. Větší počet členů domácnosti znamená sdílení energií společných pro celý byt, větší plocha obydlí naopak vyžaduje více materiálu na stavbu, infrastrukturu a energetické zajištění chodu domácnosti. Podobně je to u typu domu - materiálově a energeticky nejnáročnější (přepočteno na bytovou jednotku) je samostatný dům.

Svou ekologickou stopu si můžete spočítat na webu www.hraozemi.cz a zjistit tak, "Kolik planet by bylo potřeba, kdyby každý žil jako vy?"

tags: #ekologická #stopa #velikost #obydlí

Oblíbené příspěvky:

• Gramotnost v oblasti životního prostředí
• Jak se Cesta přírody stará o zákazníky?
• Skryté světy přírody
• Divoké kempování ve Španělsku
• Kreativní malování na textil