Klimatické faktory a jejich vliv na produkci mléka

Prakticky vše o faktorech nenutriční povahy ovlivňujících produkci mléka se chovatelé dojného skotu dozvěděli na semináři, který zorganizovaly společnosti Fremis, a. s., NTG Agri, s. r. o., a CRV Czech Republic.

Vliv prostředí a managementu na produkci mléka

Při prezentaci faktorů ovlivňujících produkci mléka a nesouvisejících s výživou Dr. Bach vycházel ze studie, do níž bylo zapojeno sedmačtyřicet mléčných farem o celkovém počtu 3129 krav, které se nacházely v okruhu 59 km. Přestože na všech byla nastavena stejná úroveň výživy, zjišťoval výrazné rozdíly v produkci mléka, mléčných složkách, reprodukčních ukazatelích i zdravotním stavu stáda. Rozdíly v produkci mezi farmami na stejné krmné dávce byly až 10 kg mléka denně, rozdíl v tučnosti mléka byl 0,8 % s rozmezím od 3,4 do 4,2 %.

Z faktorů snižujících mléčnou produkci při stejné úrovni výživy přednášející jmenoval na prvním místě úroveň odchovu telat a jalovic, protože nejvíce ovlivňuje užitkovost na první laktaci. Dodal, že při správně nastaveném managementu odchovu telat, potažmo jalovic lze na první laktaci navýšit nádoj o sedm až deset litrů. Velký význam má i management a výživa krav stojících na sucho a před porodem, Dr. Bach zdůraznil, že i u této kategorie zvířat se zvyšují požadavky na zajištění welfare. V rámci zajištění odpovídajícího klima ve stáji poukázal na význam větrání a dodal, že krávu na porodně by měly mít více prostoru odpovídající 12 m².

K organizaci stáda přednášející doporučil nemíchat prvotelky se staršími kravami. Upozornil, že v opačném případě to přinese snížení produkce mléka a zvýšení nemocnosti krav na první laktaci. S dobou odpočinku krav souvisí časový harmonogram prací ve stáji.

Doba odpočinku krav

Doba odpočinku krav se odvíjí také od kvality lehacího boxu (rozměry postýlky, podestýlka). Jestliže dříve se za optimální považovalo 12 hodin odpočinku, ale tam, kde se dojí třikrát denně se nově doporučuje, aby krávy odpočívaly o dvě hodiny déle, respektive 14 hodin. Pokud tuto zásadu nedodržíte, vystavujete se snížení produkce mléka. Kratší doba ležení také ovlivňuje obsah mléčného tuku, což souvisí s kratší dobou pufrace snadno degradovatelného škrobu a cukrů. Současně se také zvyšuje riziko výskytu metabolických poruch a pohybového aparátu.

Čtěte také: Rysy afrických kultur a ekologie

Vliv teploty a chladového stresu

Krávy se velmi dobře přizpůsobují měnícím se teplotním a vlhkostním podmínkám. Zatímco horní hranice termoneutrální zóny, při níž dochází k tepelnému stresu je známá celkem přesně, v určení dolní hranice existují značné rozdíly. Hraniční hodnota, od které lze pozorovat chladový stres, nelze jednoznačně určit a závisí na mnoha faktorech. Výsledky některých studií uvádějí hodnotu v rozmezí od -16°C až do -37°C při užitkovosti 30 kg mléka denně.

Studie provedená v sousedním Polsku sledovala působení venkovních a vnitřních teplot a jejich následný vliv na produkci mléka u dojnic ustájených ve volné stáji. Měření byla provedena 2 roky po sobě v letech 2012 a 2013. Dle získaných výsledků nastal chladový stres u dojnic z první skupiny TG1 s užitkovostí 31,5 kg, když teplota poklesla pod -6,7°C v kombinaci s rychlostí vzduchu přesahující 0,32 m/s. Tato skupina měla nejpříznivější teplotní podmínky a její produkce klesla přibližně o 1 kg (3,2%). U druhé skupiny TG2 s užitkovostí 21,6 kg, která byla ustájena na jižní straně stáje, byla hraniční hodnota -12,1°C s rychlostí větru 0,7 m/s. To mělo za následek pokles produkce o 2 kg (9,3%). U třetí skupiny s nejnižší užitkovostí došlo k poklesu produkce mléka při teplotě -11,1°C a rychlosti větru vyšší než 0,58 m/s a to o 0,5 kg. Společné pro všechny skupiny bylo, že pokles užitkovosti byl patrný vždy po období s velmi nízkými teplotami (pod -10°C). Nižší produkce mléka trvala, dokud se teplota nezvýšila a poté se vrátila do normálu zhruba den poté, co mráz ustoupil.

Zdroj: S. Angrecka, P. Herbut, Conditions for cold stress development in dairy cattle kept in free stall barn during severe frosts, Czech J. Anim. Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun.

Vliv nadmořské výšky

Obecně je nadmořská výška chovu dojnic inherentním a kumulativním faktorem, který může ovlivnit významně faremní podmínky a tím produkci i kvalitu mléka. Je tvořen průměrnou roční teplotou, úhrnem ročních srážek, délkou doby slunečního svitu a dalšími položkami ve smyslu klimatu a počasí. Celkově může mít přímý vliv na tepelné stresy dojnic a rezistenci např. vůči mastitidám a nepřímý na mléčnou užitkovost prostřednictvím půdních podmínek a skladby krmných pícnin. Jako faktor ji lze ovšem jen omezeně ovlivňovat, vystupuje však vždy do popředí zájmu v rámci diskusí o struktuře státních podpor do chovu dojnic a jejich přerozdělení. Zároveň je zahrnuta nepřímo v diskusi o udržitelném, šetrném zemědělství v tzv. LFA (méně příznivých oblastech).

Jako příspěvek k této diskusi bylo srovnáno složení a kvalita mléka ze sedmi modelových chovů v nížinných (N, ≤ 350 m n. m.) a podhorských (P > 350 m n. m.) oblastech ČR. Z hlediska plemenného vlivu byl soubor vyrovnaný, tzn. v každé oblasti polovina zvířat náležela k plemeni Holštýn a polovina k plemeni České strakaté. Výživa zvířat modelových chovů odpovídala oblastem a typickému profilu výživy dojnic v ČR.

Čtěte také: Emise v České republice

Byla sledována celá řada složkových a technologických (24) ukazatelů v individuálním mléce, hygienických v bazénovém mléce, směsné krmné dávce, výkalech dojnic a senzorické vlastnosti sýrů švýcarského typu z modelových výrob. Celkem bylo odebráno za tři roky, vždy v letní a zimní krmné sezoně, 240 (N) a 444 (P) individuálních vzorků mléka, 31 a 39 bazénových vzorků mléka, průměrných vzorků výkalů a vzorků směsných krmných dávek z krmného žlabu a bylo provedeno 30 modelových výrob tvrdých, přírodně zraných sýrů.

Ve smyslu klimatu se chovy dojnic N a P statisticky významně (P < 0,01) lišily v průměrném ročním úhrnu srážek (572 a 776 mm) a v průměrné roční teplotě (P < 0,001; 9,7 a 7,1 °C), zatímco se významně nelišily v průměrné roční době slunečního svitu (1851 a 1650 hod.; P > 0,05). Významnější rozdíly byly pozorovány u technologických ukazatelů mléka jako alkoholové stability, času sýření a pevnosti sýřeniny s výhodou pro N oblast pro posledně dva jmenované a pro P oblast pro alkoholovou stabilitu mléčných bílkovin. Významnější rozdíly byly také u nebílkovinných dusíkatých látek, avšak bez praktického významu. Většinou však byly rozdíly v dojivosti a ve složení a vlastnostech mléka jako obsazích tuku, laktózy, tukuprosté sušiny, frakcí bílkovin (hrubých a čistých bílkovin, kaseinu a syrovátkových bílkovin), močoviny, acetonu, elektrické konduktivitě, titrační kyselosti atd. mezi N a P nevýznamné (P > 0,05).

Výskyty termorezistentních mikroorganismů a bacilů by mohly být vztaženy mezi kvalitou krmiv, kontaminací výkalů a následně mléka, přičemž kvalita krmiv (jejich konzervace) může záviset např. na srážkách. Významné rozdíly uvnitř sledovaných hygienických ukazatelů a materiálů (krmivo, výkaly, mléko) mezi N a P oblastmi však nebyly pozorovány.

Senzorická kvalita sýrů byla nevýznamně vyšší v oblasti P při mnohem větší variabilitě, kdy nejlepší byla na jedné z P farem charakterizované vysokou kvalitou sklizně a konzervace travních senáží o vysoké sušině.

Zdroj: Hanuš, O., Černý, V., Frelich, J., Bjelka, M., Pozdíšek, J., Nedělník, J., & Vyletělová, M. (2005). The effects of over sea height of locality on some chemical, health, microbiological, physical and technological parameters of cow milk and sensorical properties of cheeses. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 53(2), 19-32.

Čtěte také: Počítače a kvalita ovzduší

Další faktory ovlivňující produkci mléka

• Výživa: Krmná dávka má vliv na množství a kvalitu mléka, včetně chuti, nutriční hodnoty a složení.
• Zdraví a fyziologie: Zdravotní stav krav ovlivňuje produkci a složení mléka. Expozice špíně, hnoje a kejdě zvyšuje riziko infekce a snižuje kvalitu mléka.
• Plemena a genetika: Různé plemena krav mají odlišný podíl mléčného tuku a procento bílkovin a složení mléka.
• Věk a fáze laktace: Mladší krávy mají vyšší nádoj mléka s větším obsahem tuku ve srovnání se staršími krávami. Fáze laktace také ovlivňuje procento mléčného tuku.
• Frekvence dojení: Zvýšení frekvence dojení až na 3krát denně zvyšuje výnos mléka o 15-20 %.
• Délka stání na sucho: Zvýšení nebo snížení délky období tání na sucho snižuje produkci mléka v příštím laktačním období.

Dopad živočišné výroby na klima

Zemědělství a tzv. živočišná výroba se podílejí na škodlivém vysokém podílu skleníkových plynů a negativních klimatických změnách, zejména emisemi metanu a dusíku. V EU tvoří živočišná produkce (pastva, krmiva, chov) celých 70 % emisí ze zemědělství. Zvířata potravu přeměňují na svá těla (nebo mléko, vejce) jen poměrně neefektivně, s velkými ztrátami. Velkou část přijaté energie spotřebují na zachování života, růst nebo tvorbu nevyužívaných tkání (kosti, chlupy aj.).

V případě přežvýkavců (skot, ovce, kozy) k tomu přistupuje také specifický způsob trávení. Mají totiž v prvním žaludku (bachoru) symbiotické bakterie, které jim pomáhají s trávením trávy (celulózy). Tyto bakterie ale produkují methan, velmi účinný skleníkový plyn, který přežvýkavci říhají.

Většina živočišných produktů vyžaduje poměrně složité zpracování a následné skladování v chladu nebo v mrazu, protože podléhá rychlé zkáze.

Produkce potravin se podílí přibližně 26 % na celkových 100 % emisích skleníkových plynů. Těchto 26 % z větší části tvoří živočišné potraviny.

Přechod na rostlinnou stravu nebo výrazné omezení živočišných potravin z každodenní stravy pomohou zlepšit stav klimatu, životního prostředí, zdraví lidí a výrazně sníží utrpení zvířat v chovech.

Na klasické dilema “Radši lokální tohle nebo dovozové tamto?” asi není univerzální odpověď. Veganská strava založená na avokádu, chia a kiwi má taky dost eko-háčků, jen jsou trochu jiné než masová dieta ze statku.

Odhaduje se, že zhruba třetina potravin z celkové produkce se bez užitku vyhodí. Za polovinu z toho mohou domácnosti, tedy koneční spotřebitelé. Klíčové je, že skoro polovinu odpadů vytvoří domácnosti - jde tedy o potraviny, do kterých byla vložená maximální energie a práce při pěstování, zpracování a dopravě.

Celosvětově tvoří produkce potravin (od pole po talíř) zhruba čtvrtinu až třetinu emisí skleníkových plynů.

V případě potravin (a vůbec výrobků procházející mnohastupňovým zpracováním) je nutné se vždy dívat na hranice systému, pro který je konkrétní uhlíková stopa vyčíslena.

tags: #klimatické #faktory #vliv #na #produkci #mléka

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální témata a události Katedry ekologie
• Výroba kompostu doma
• Odbor životního prostředí: role a funkce
• Rizika kontaminované pitné vody
• Systémy environmentálního managementu