Jak správně kompostovat: Rady a tipy pro vaši zahradu

Na zahradě vzniká během roku mnoho organického materiálu, například posečená tráva, plevele, rostliny po sklizni, a na podzim zejména hodně spadaného listí. Odpad ze zahrady doplňuje organický kuchyňský odpad, například slupky cibulí, brambor nebo zbytky zeleniny. Co s tímto odpadem? Dá se nějak použít?

Kompostování je proces, při němž dochází k rozkladu organického materiálu na živiny bohatý kompost. Samotný rozklad však způsobují živé organismy množící se velkou rychlostí. Jsou to především mikroorganismy, různé bakterie, červi a mnoho dalších drobných živočichů. Organický odpad se díky působení drobných živočichů přeměňuje na humus a kyprou zeminu. Správně fungující kompost není jen náhodné seskupení organických zbytků, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato hromada má svoje pevná pravidla, která podporují proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost.

Kam s kompostem?

Kompost je vhodné umístit na místo, kde nikoho nebude rušit vzhledem ani zápachem, který může při kompostování vznikat. Zároveň bude chráněný proti přímému slunci, větru či dešti. Ideální umístění je někde pod stromy, například pod ořešákem nebo pod jinými stromy s výraznou silicí, které zároveň odpuzují hmyz.

Co patří a nepatří na kompost

Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky.

Na zahradě se jedná o veškerý zdravý organický odpad, který není napadený chorobami nebo škůdci. Využít můžete posečenou trávu, listí, květy, rozdrcené větve, ovoce, zeleninu, popel ze dřeva, hobliny či plevel před tvorbou semeníků. Kdo by chtěl kompostovat jen posečenou trávu ze svého anglického trávníku, kvalitního kompostu se nedočká.

Čtěte také: Přehazování kompostu

Jak urychlit kompostování?

Pro rychlé a kvalitní kompostování je třeba především vytvořit potřebné podmínky. Na spodu kompostu je vhodné umístit hrubší a vzdušnější materiál, například větvičky a piliny. Poté již vrstvíte jednotlivé organické odpady. Míchejte vždy vlhké materiály se suchými, nebo také zelené s hnědými. Kontrolujte vlhkost kompostu. Například posečená tráva sama o sobě je ke kompostování nevhodná, neboť je příliš vlhká, neprovzdušněná a proto zahnívá a páchne. Proto je dobré k ní přidávat rozdrcenou dřevní hmotu - nadrobno nasekané větvičky nebo piliny nebo hobliny.

Čím podpořit rychlost rozkladu organické hmoty? Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Aplikuje se rozsypem do každé vrstvy kompostu. Je vyrobený z péřové moučky, kostní moučky, kakaových slupek a bakterií. Neobsahuje chemické látky. Další možností pro urychlení kompostování je použití bakteriálních přípravků Urychlovač kompostu EnviComp. Tyto přípravky obsahují milióny enzymů a bakterií, které je nutné aktivovat ve vlažné vodě. Zhruba po 20 minutách se daná vrstva tímto roztokem prolije. Při používání bakteriálních prostředků není nutno kompost přehazovat.

Velmi dobrá volba je také kapalný urychlovač, vyrobený z bylin - Urychlovač kompostu koncentrát. Tento přípravek je vodný koncentrovaný extrakt z šesti druhů bylin, které pomáhají rychlému rozkladu organických látek v kompostu a zároveň pozitivně působí pro vytvoření ideálních podmínek ke zvýšení počtu mikroorganismů, potřebných v procesu kompostování. Díky výtažku z dubu výrazně omezuje vznik zahnívajících procesů a vytváří kompostovanou hmotu bez plísní a kvasných procesů, které zhoršují kvalitu finálního kompostu. Aplikuje se velmi jednoduše zálivkou konví do každé nové vrstvy. bakterie Bacillus sp. rozkládá celulózu (drobné větvičky, piliny, dřevní štěpku, posekané větvičky, listy stromů, aj.). Celulóza tvoří 40-50% dřeva. Dřevo se skládá se z celulózových vláken (zajišťují pevnost dřeva).

Jaké jsou druhy kompostérů?

Kompostovat můžete na volné kupě nebo v zemní jámě. Nicméně pokud chcete vytvořit kvalitní kompost v co nejkratší době, je vhodné si pořídit kompostér. Kompostér lze vyrobit z dřevěných desek. Rychlejší variantou je použití vaků na zahradní odpad. Tyto vaky jsou vyrobené z tkané, velmi pevné zahradní textilie. Vak má nosnost až 1 tunu a pro upevnění vaku jsou určeny jeho čtyři uši, do kterých upevníte kůly. Ty zajistí pevný tvar vaku. Třetí možností je plastový kompostér. Díky jeho termoizolaci je kompostování v něm nejrychlejší.

Vermikompostér

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít vevnitř i venku. Důležité je zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Správně probíhající proces vermikompostování nezapáchá. Pokud ano, děláte někde chybu.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Častým důvodem bývá nahromadění většího množství organických zbytků, které žížaly nestačily zpracovat. Doporučujeme důkladně prohlédnout celý vermikompostér a odstranit všechny kusy odpadu, které by mohly tento problém způsobovat. Dejte žížalám čas na zabydlení a rozmnožení, nezahlcujte je potravou hned ze začátku.

Pokud je materiál ve vermikompostéru příliš suchý, vlhkost zvýšíte jeho navlhčením, například pomocí rozprašovače. Spodní patro by se mělo nechat pár týdnů bez povšimnutí, aby se dokompostovaly i ty nejčerstvější organické zbytky, dokud neuvidíme krásný tmavě hnědý vermikompost se žížalami.

Žížaly rády přelézají za čerstvým bioodpadem nebo pryč od světla. Jakmile je první patro ze ¾ plné, je čas na sklizeň. Žížaly v něm přestaneme krmit a necháme jim pár týdnů, aby zpracovaly všechny zbytky. Čerstvý bioodpad mezitím putuje do nového patra. Výhodou je, že takto můžeme využít i působení světla. Stačí postavit kompostér k oknu nebo na terasu bez víka a v rukavicích vytvarovat kompost do tvaru pyramidy/hromady. Žížaly se budou stěhovat do nižších vrstev, aby se schovaly před světlem a suchým vzduchem. Díky tomu můžeme postupně sklízet vermikompost od vrcholku hromady.

Především v důsledku příliš vysoké teploty během letních měsíců mohou žížaly uhynout. Nyní nezbývá než obsah vybrat a kompostér vyčistit. Obsah včetně nezkompostované hmoty doporučujeme buď zakopat do země, nebo zanést na kompost.

Názory na ředění žížalího čaje se dost rozcházejí. Některé zdroje uvádějí 1:1, jiné zase třeba 1:10.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Pavučinková plíseň se obvykle vyskytuje v několika prvních týdnech v souvislosti s vyšší vlhkostí a zahříváním bioodpadu. Doporučujeme každý den na 15 min pootevřít víko a nechat odvětrat. Nicméně aplikování pilin nebo natrhaného kartonu je spíše prevence. Stejně tak je důležité pravidelně odlévat žížalí čaj a udržovat sběrnou nádobu na čaj „čistou“ - dlouho stojící čaj v nádobě může být lákavou líhní pro hmyzáky.

Bokashi

Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni. Získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí.

Bílá plíseň může znamenat, že Bokashi nádobu plníte pomalu a je v ní hodně vzduchu. Tato plíseň je prospěšná a podporuje proces rozkládání. Tmavá plíseň se obvykle objeví, když se při Bokashi metodě něco nedělá správně. Možná, že Bokashi nádoba nebyla dostatečně uzavřená, přidávali jste málo nebo nepravidelně směs Bokashi, anebo jste třeba zapomněli odčerpávat fermentační tekutinu. Navíc se doporučuje tento materiál zasypat půdou a nechat 4 týdny stát.

Klíčový moment pro výstupní materiál z Bokashi nastává, jakmile jej zakopete do půdy na zahradě nebo do zahradního kompostéru, kde se tento materiál rychle rozpadne a rozloží. Půdu obohatí a v zahradním kompostéru působí jako urychlovač kompostu.

Základní pravidla kompostování

Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu. Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky. Hnědá:Zelená25:1Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.

Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se naopak v ruce drolí, je příliš suchý.

Při kompostování se materiál zahřívá, což je způsobeno činností mikroorganismů. Horká fáze probíhá několik dní až týdnů. Kompost se nám díky vyšším teplotám hygienizuje, tedy zahřívá na teplotu 50 až 70 °C.

Praktické tipy pro péči o kompost

• Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál).
• Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
• Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
• Kompostovací procesy můžete urychlit.
• Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
• Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.
• O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
• Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší. Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit.

Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Pro odběratele kompostu jsme v mapě zavedli nový atribut „Příjem kompostu“.

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený vs. uzavřený kompostér

Otevřený kompost:

• Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
• Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
• Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený kompostér:

• Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
• Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
• Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.
• Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
• Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
• Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Bezedné kompostéry mají přímý kontakt s půdou, takže se do navršeného odpadu dostanou žížaly - ale třeba i myši. Pokud chcete drobným hlodavcům v přístupu do kompostu zabránit, položte pod kompostér králičí pletivo.

Kdy přehazovat kompost?

Kompost přehazujte jako pan Vysloužil. Já z nedostatku místa přehodím letošní kompost někdy koncem listopadu, na uvolněné místo po dvouletém kompostu. Mám dva komposty a ještě místo kam dávám odpad ze zahrady. Trávu se sekačky dávám do prostředního kompostu a přidám odpad z krajního. Sledujeme průběh teplot v jednotlivých hloubkových vrstvách kompostu, a pokud se v horké fázi velmi odlišují od optima, což je 45 až 65 °C, hlavně po pár dnech od začátku kompostování, tak je důvod na promíchání. Velmi rozdílné teploty v jednotlivých vrstvách svědčí i o nežádoucím vzniku neaktivních zón.

Tento problém řeším jednoduše tak, že kompost přehodím až za rok poté, co jsem na něj přestal přidávat zbytky. Usnadní to práci - za tu dobu se zmenší na méně než polovinu a přehazován í je díky absenci vláknitých trostlinných zvytků snazší.

Kompostování listí

Jelikož listí opadává na podzim, doporučuje se, udělat si zásobu spadaného listí vedle kompostéru a v průběhu následujícího roku ho mísit s dusíkatými materiály jako např. Před kompostováním těžko rozložitelných listů je dobré listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho začněte postupně přidávat do kompostu. Tento postup můžete aplikovat i se zásobníkem a listí nakupit vedle kompostéru ještě před zimou. Typickým příkladem je ořechové listí, které se rozkládá pomaleji, ale neznamená to, že není vhodné na kompostování.

Při kompostování listí napadeného chorobami nebo parazity je třeba takové listí smíchat s vápnem a navlhčit (samozřejmě mimo kompostéru).

tags: #jak #prehazovat #kompost #rady

Oblíbené příspěvky:

• Co je všeobecná cirkulace atmosféry?
• Proměna Bělského lesa v Ostravě
• Klimatické změny a biodiverzita
• Ekologické osivo do sadu
• EFG Vyškov BPS