Možnosti přispívání k ochraně přírody v České republice

Ochrana přírody je široká mezioborová společenská profesní činnost, která se snaží zachovat přírodu v dlouhodobě příznivém stavu, tedy zdravou. Jde o aktivní péči o přírodní a krajinné dědictví založenou na vědeckých základech a prováděnou ve veřejném zájmu státní správou, dobrovolnými organizacemi i jednotlivci s cílem podpořit biologickou rozmanitost a zachovat základní životadárné procesy a funkce ekosystémů.

Rok 2013 byl pro neziskové organizace zlomový, protože se objem finančních prostředků z fondů Evropské unie snížil. Mnohé z nich se snaží minimalizovat závislost a hledat jiné cesty, jak získat prostředky na fungování a rozvoj. Jedna z možností, jak nebýt závislý pouze na stáních nebo nadačních grantech, je pořádání sbírek a realizace inovativních dárcovských projektů.

Sbírky a dárcovství

Sbírky umožňují realizovat řadu projektů na podporu či záchranu přírodního dědictví, na které jinak organizace nemají prostředky. Organizace si mohou sbírky samy naplánovat, ale nemají jistotu, kolik peněz získají.

Hromadně organizované sbírky se liší od pravidelné podpory příznivců, které se organizace snaží zajistit třeba prostřednictvím přímého oslovování potenciálních dárců na ulici. Dárci přispívají nejčastěji tak, že zašlou konkrétní částku na účet (bývá stanoven minimální limit) nebo darovací SMS. Kromě toho mohou také zakoupit nejrůznější propagační a upomínkové předměty, které jsou na podporu sbírky produkovány.

Ke rozvoji dárcovství přispěl mj. vznik koalice Za snadné dárcovství, která vznikla v roce 2004 původně pro ekologické organizace jako neformální seskupení významných českých neziskových organizací a nadací s cílem odstranit překážky v rozvoji individuálního dárcovství. Snaží se vyjednat slevy z bankovních poplatků, poštovních služeb apod., aby operace nepředstavovala pro dárce a pro příjemce daru zbytečnou administrativu, námahu a náklady.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Nejrozšířenější záměry sbírek v oblasti ochrany přírody:

• Záchrana lokality významné pro ochranu přírody
• Ochrana a záchrana zvířat - záchranné stanice, útulky, kampaně na ochranu kožešinových zvířat, proti pokusům a testování na zvířatech
• Podpora zvířat v zoologických zahradách (především ochrana ohrožených druhů ex situ)

Příklady sbírek a projektů

Sbírky na záchranu lokality

Jednou z nejznámějších sbírek, vyhlášených za účelem záchrany konkrétní lokality, je Místo pro přírodu. Pod heslem „darujte kousek přírody“ propaguje ČSOP, organizátor projektu, veřejnou sbírku na výkup ohrožených přírodních lokalit. Snaží se tak navracet přírodu do míst, odkud byla v minulosti vytlačena. Dárce si přitom může vybrat jakou konkrétní lokalitu z desítek míst po celé České republice podpoří. Nakoupené pozemky se pak stanou soukromým vlastnictvím ČSOP, který je zpravidla poskytne do správy místním občanským sdružením. Od roku 2003, kdy byla kampaň Místo pro přírodu zahájena, bylo vykoupeno 73 hektarů na 19 lokalitách.

Veřejná sbírka Sdružení Krajina, uspořádaná za účelem výkupů přírodně cenných pozemků, je zajímavá také tím, že jako jedna z mála deklaruje, že sbírka rovněž podporuje ekologickou výchovu. Kromě této klasické sbírky sdružení projekt Stopa v krajině nabízí každému možnost zanechat odkaz přívětivé krajiny budoucím generacím. Zastřešuje akce, při nichž může každý přispět vlastníma rukama k ochraně přírody.

V září 2010 začalo také třetí kolo veřejné sbírky určené na rozvoj Nového pralesa v Jizerských horách. Výtěžek bude věnován na péči o stávající prales (výsadba sazenic, oplocení proti okusu a lesnické práce) a na nákup nových pozemků, aby v místě došlo k postupné přeměně smrkových mono­kultur na druhově pestrý les. Nový prales je možné podpořit i formou dárku jiné osobě; koupě kousku pralesa může být třeba zajímavým vánočním dárkem. Vykoupení a přeměna jednoho m² stojí přibližně 18 Kč.

Ochrana zvířat

Pojďme chránit zvířata je název projektu, který spustila nedávno organizace Svoboda zvířat Plzeň. Tento projekt je spíše kampaní, která se snaží o změnu vztahu lidí ke zvířatům tak, aby zvířata byla vnímána jako tvorové, kteří mají hodnotu samy o sobě a ne hodnotu odvislou na míře užitku pro člověka. V rámci kampaně organizace poskytuje obecné i praktické informace o ochraně zvířat, např. jak postupovat v případech týrání zvířat, šíří informace o kožešinových a pokusných zvířatech a pomáhá i přímo v terénu.

Projekt Zvíře v nouzi, organizovaný ČSOP, má za cíl upozornit veřejnost na problematiku záchrany handicapovaných živočichů volně žijících druhů a příčiny jejich zraňování a zajistit finační pomoc záchranným stanicím pro tyto živočichy. Samotný ČSOP má v současné době 24 záchranných stanic, které poskytují rychlou a odbornou pomoc všem nalezeným, dočasně handicapovaným živočichům a umožňují jim návrat do volné přírody. Od zahájení sbírky v roce 2006 byly na záchranu volně žijících zvířat vybrány téměř tři miliony korun.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Podpora zvířat v zoo

Pražská zoo zapojuje své návštěvníky do projektů, které mají za cíl shromažďovat finanční prostředky na záchranu ohrožených druhů zvířat. Účelem jedné ze sbírek je získání prostředků na ochranu ohrožených druhů živočichů v jejich původní domovině, přípravu, realizaci a podporu projektů na jejich záchranu před vyhubením ve volné přírodě, navrácení v lidské péči odchovaných jedinců do jejich původního prostředí a na vzdělávání a výchovu tamních obyvatel k pochopení a podpoře těchto snah - např. záchrana koně Převalského v Národním parku Gobi B v Mongolsku a gorily nížinné ve střední Africe.

Sbírky na zlepšení podmínek zvířat chovaných přímo v zoologických zahradách pořádají také v Chomutově, ve Dvoře Králové, v Jihlavě a ve Zlíně. Další možností je podpora prostřednictvím adopcí, běžná zejména v zoologických zahradách. Dárce má možnost buď pravidelně, nebo jednorázově přispět na jím zvolený druh živočicha, a pomoci tak s úhradou nákladů na běžnou péči.

V poslední době se objevily také obdobné projekty mimo zoologické zahrady, např. možnost adoptovat lososa v projektu Návrat lososů, který má za cíl vrátit populaci lososa do našich řek. Projekt realizuje Správa NP České Švýcarsko a získané finanční prostředky využije na nákup malých lososů, kteří jsou každoročně vypouštěni do říčky Kamenice na území národního parku.

Další možnosti přispívání

Kromě výše zmíněných účelů jsou vyhlašovány i další sbírky, které s ochranou přírody přímo či nepřímo souvisejí, jsou to mj. sbírky na provoz ekocenter. V minulosti je využily např. střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr a Chaloupky. Ekocentra se tímto způsobem snaží získat prostředky na rozmanité výukové, výchovné a kulturní aktivity.

Lidé, kteří chtějí přispět na pomoc ochraně přírody i jiným prospěšným aktivitám, mohou zpravidla přispívat různými platebními metodami: převodem přímo na účet, zasláním dárcovské SMS, tzv. DMS, účastí v aukcích. Velké oblibě mezi vyhlašovateli sbírek i přispěvateli se těší v současnosti DMS pro svoji jednoduchost a transparentnost. Službu zajišťuje sdružení Fórum dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Jako novinka byla spuštěna služba DMS Roční podpora, která umožňuje podporovat vybraný charitativní projekt pravidelně po dobu jednoho roku.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Koordinátor národního programu Místo pro přírodu Jan Moravec z ČSOP k možnostem využití DMS pro ochranu přírody říká: „Je to naprosto ideální nástroj v případě krátkodobých jednorázových akcí s velkým emočním potenciálem (typicky pomoc při živelných katastrofách, v ochraně přírody např. výkup konkrétní zajímavé akutně ohrožené lokality) a tam, kde lze očekávat okamžitou reakci návštěvníků (třeba zoo nebo expoziční části záchranných stanic).“

Dárcovství a sbírky na podporu ochrany přírody jsou v současné době na vzestupu. Může za to především obliba posílání DMS a také rostoucí zájem organizací o tento relativně jednoduchý způsob, jak získat další finanční prostředky pro svoje aktivity. Přispět na „dobrou věc“ je tak snazší a poskytnutí menšího či většího daru mj. na podporu ochrany přírody se pomalu stává každodenní součástí života mnoha lidí.

Komplexní pozemkové úpravy a ochrana přírody

Komplexní pozemkové úpravy (KoPÚ) jsou ambiciózním projektem státu, který však dostatečně neplní očekávané přínosy pro zlepšení funkcí krajiny z hlediska vodního režimu, půdní eroze i biodiverzity. Stěžejním dokumentem celé pozemkové úpravy je Plán společných zařízení (PSZ), v němž jsou navrhována opatření, která plní veřejný zájem.

Jestliže je zapotřebí pro PSZ vyčle­nit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se přednostně pozemky ve vlast­nictví státu, potom ve vlastnictví obce a v případě nedostatku státní a obecní půdy je možné využít i pozemky ve vlastnictví soukromých osob. Je řada katastrálních území, ve kterých již není k dispozici žádná nebo téměř žádná státní půda a nebyl dodržen ani zákonný limit zachování 3 % státní půdy v katastru. Tím jsou značně omezeny možnosti vymezení vhodných opatření v PSZ a jejich následné umístění do krajiny.

Navrhované úpravy musí odsouhlasit sbor zástupců vlastníků pozemků. Vlastníci a především uživatelé zemědělských pozemků, kteří v obvodu KoPÚ hospodaří, nejen že často odmítají podílet se částí své výměry na společných zařízeních, ale mnohdy nesouhlasí např. s rozdělením velkých bloků orné půdy, s uspořádáním pozemků kolmo ke spádnici apod., a tím „blokují“ celou pozemkovou úpravu. Jinou možností, jak se s nedostatkem pozemků vypořádat, je provést jen ta opatření, která jsou vnímána jako ta s vyšší prioritou.

Metodický návod k provádění pozemkových úprav definuje polní cesty jako opatření, jejichž hlavním účelem je zajištění přístupu k pozemkům, umožnění racionálního hospodaření a řešení prostupnosti krajiny. Hlavní polní cesty a mnohdy i velká část vedlejších polních cest jsou navrhovány s nepropustným povrchem (nejčastěji asfaltobeton) se všemi negativními dopady na odtok povrchové vody, snížení infiltrace, zvýšení teploty nad vozovkou, urychlení výparu, vlivem na některé druhy živočichů atd.

Ne vždy se v PSZ vymezují nové cesty, často zpracovatel navrhuje rekonstrukci stávajících, která bývá téměř vždy spojena s rozšiřováním vozovky dle příslušné normy, někdy dochází k likvidaci stávající vzrostlé zeleně. Doplňkové polní cesty, které jsou navrhovány s propustným povrchem (štěrk, zatravnění apod.), jsou z hlediska potřebného rozčlenění velkých bloků pozemků důležité. Tyto cesty jsou sice v PSZ navrhovány, nicméně vzhledem k velkoplošnému charakteru zemědělství jsou pro uživatele svým způsobem nepotřebné. Je proto opodstatněný předpoklad, že nebudou z velké části vůbec realizovány.

První skupinou „dotčených“ živočichů je hmyz, na příkladu Pálavy o tom podrobnější informace uvádí příspěvek Pavla Dedka v článku Polní cesty - ostrůvky biodiverzity uvnitř zemědělské pouště na příkladu CHKO Pálava. Další skupinou jsou ptáci. Všeobecně je známá skutečnost, že jiřičky a vlaštovky na hlinitých polních cestách sbírají stavební materiál na hnízda.

Cesty jsou v KoPÚ převáděny většinou na obec, která následně ponese břímě jejich údržby, a je otázkou, zda oprava asfaltového povrchu nebude náročnější než vysypání nerovností na „měkké polňačce“ štěrkem. I přes využití veřejností jsou polní cesty primárně určeny pro zemědělce, kteří je dostávají k užívání zdarma (bez vlastní spoluúčasti), avšak, jak bylo uvedeno výše, jejich údržba je na vlastníkovi, a tím je téměř u všech cest příslušná obec.

Příklad z regionálního pracoviště Správa CHKO Poodří - v roce 2018 se vyjadřovalo k několika KoPÚ, resp. PSZ ve volné krajině (tedy mimo CHKO). V případě jedenácti KoPÚ, kde byly vyčísleny náklady na realizaci PSZ, byly náklady na jednotlivé typy opatření následující: zpřístupnění pozemků - 74,1 %, protierozní opatření na ochranu ZPF - 5,3 %, vodohospodářská opatření - 7,3 %, opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí - 13,3 %.

Při zpracovávání stanovisek k PSZ se setkáváme s výrazným upřednostňováním organizačních a agrotechnických opatření, jakými jsou protierozní rozmisťování plodin, střídání plodin, ochranné zatravnění, využití protierozní agrotechniky apod. Jejich význam může být značný, neboť vodu je zapotřebí zadržet hlavně vsakem v ploše, tedy na místě, kam spadne. Rovněž ovlivňují důležitý koloběh organických látek v půdě, neboť kvalita půdy, která je daná především organickou hmotou, je pro její jímací schopnost zásadní. Jejich nevýhodou v KoPÚ je to, že nejsou pro vlastníky a uživatele zemědělských pozemků závazná a vymahatelná, a tak přestože jsou v PSZ popsána, nijak není zajištěno jejich provedení v praxi na rozdíl od v krajině fyzicky přítomných technických opatření.

Jednou z využívaných možností ochrany půdy je její zatravnění. Toto nebývá v PSZ většinou dále podrobněji specifikováno. Jde o různorodá opatření, která se týkají povrchových i podzemních vod, jsou umístěna v ploše povodí i na vodních tocích, slouží k závlaze i odvodnění, k ochraně před povodněmi i suchem. V PSZ tvoří dominantní roli poldry, záchytné a svodné příkopy a malé vodní nádrže. V principu proti nim nelze nic namítat, čertovo kopýtko se skrývá v tom, kde a v jaké podobě jsou navrženy.

Jejich náplní je vymezení ploch pro ÚSES. Lze jen kvitovat, že se tím nemyslí jen biocentra a biokoridory, ale z pohledu KoPÚ rovněž interakční prvky, které jsou v návrzích poměrně hojně zastoupeny. Většinou jde o liniové výsadby podél komunikací. Vymezení ÚSES vychází především z platných územních plánů obcí. Během zpracovávání a projednávání PSZ je nezřídka lokalizace jednotlivých skladebných částí ÚSES měněna, což může být někdy na škodu, jindy však i ku prospěchu.

Obvyklou praxí při zakládání skladebných částí ÚSES je, že po přípravě plochy osevem travní směsí následuje výsadba dřevin lesnickým způsobem nebo (polo)odrostky dle výsadbového schématu do oplocenky s následným plošným ožínáním. Druhová skladba dřevin by měla odpovídat stanovišti, na obvodu je keřový lem, uvnitř pak stromová zeleň. Ani to však není často dodržováno. Ve výsledku mají po několika letech po výsadbě biokoridory a biocentra podobu přehoustlých dřevinných ploch, které tvoří především stromy s vysoko nasazenými a často deformovanými korunami.

Ekologické spolky a ochrana přírody

Ekologické spolky se nemohou domáhat účasti v řízeních o uložení pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti podle § 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť v těchto řízeních nemůže dojít k dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny způsobem, na který pamatuje § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Žalobce podal dne 14. 7. 2011 k České inspekci životního prostředí (ČIŽP) podnět upozorňující na kácení stromů napadených kůrovcem v oblasti Ptačího potoka jižně od první zóny Národního parku Šumava a v okolních lokalitách, které způsobuje rušení zvláště chráněných druhů živočichů, například tetřeva hlušce či datlíka tříprstého. ČIŽP provedla na dotčených lokalitách kontrolu a rozhodla se zahájit správní řízení podle § 88 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Žalobce následně požádal ČIŽP, aby byl podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny informován o všech zahajovaných správních řízeních, která souvisejí se zásahy do chráněných přírodních ekosystémů a rázu krajiny v Národním parku Šumava, včetně uvedeného řízení podle § 88 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobce napadl dopis ČIŽP ze dne 13. 9. Žalovaný poté odvolání zamítl rozhodnutím ze dne 25. 1. 2012, ve kterém konstatoval, že dopis ČIŽP ze dne 13. 9. 2011 sice neměl předepsanou formu, přesto jej lze pokládat za usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu.

Souběžně proběhlo bez účasti žalobce samotné řízení o uložení pokuty, v němž ČIŽP rozhodnutím ze dne 24. 8. 2012 uložila Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava pokutu ve výši 250 000 Kč za správní delikt podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny, spáchaný rušením tetřeva hlušce přítomností lidí a hlukem motorových pil při odstraňování souší a kácení smrků, a dále pokutu ve výši 200 000 Kč za správní delikt podle § 88 odst. 2 písm. n) téhož zákona, spáchaný hospodařením na pozemcích v Národním parku Šumava způsobem vyžadujícím intenzivní technologie.

Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 6. 10. 2016, čj. Městský soud zdůraznil, že při rozhodování o tom, zda spolku v konkrétním řízení přísluší na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny postavení účastníka řízení, je třeba vyjít z předmětu řízení. Jestliže má být předmětem řízení vydání zákonem vyžadovaného souhlasu či závazného stanoviska, uložení opatření k zachování požadovaného stavu, případně další úkony vztahující se přímo k zamýšleným zásahům, které by mohly mít dopad na stav přírody a krajiny, jedná se nepochybně o řízení ve smyslu § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Žalovaný tedy správně odlišil situace, kdy je vedeno sankční řízení za jednání, kterým bylo životní prostředí poškozeno či ohroženo, a kdy se jedná o rozhodnutí, která by teprve mohla mít na ochranu přírody a krajiny dopad. Vzhledem k tomu, že v řízení o uložení pokuty nemůže být orgánem ochrany přírody rozhodováno o záležitostech, které mají bezprostřední dopad na stav přírody a krajiny, není dán prostor pro účast spolků založených s cílem ochrany přírody a krajiny.

Srozumitelný jazyk v ochraně přírody

Je důležité používat srozumitelný jazyk pro ty, kdo přírodě tolik nerozumí. Jak se máme v našem státě bavit o ochraně přírody tak, aby nás téma spíš spojovalo a ne rozdělovalo? Ekologie a ochrana přírody tahala příliš dlouhou dobu za kratší stranu provazu. V mediálním prostoru chybí hlas ochrany přírody, který by vysvětloval základní principy, jak to v přírodě funguje a co je potřeba dělat.

Jsem přesvědčen, že doba se mění. Vnímám to na své generaci. Zajímáme se o společnost, o lidská práva, staráme se o své psychické zdraví a v neposlední řadě jsme úplně jinak vnímaví k ekologickým otázkám, než většina našich předků. Cítím, že ochranu přírody vnímáme jako sílu a starost. Je ideální doba, aby ochrana přírody začala utvářet kurz a vyvíjet trendy, protože přibývá lidí, kteří jsou ochotní naslouchat, nebo dokonce něco i sami pro dobro celku dělat.

Ochrana přírody má totiž co nabídnout. Oslovit může potenciálně každého, protože má velký potenciál spojovat. Čistší vzduch, víc druhů ptáků, víc druhů motýlů. Víc krajiny, ve které budeme chtít trávit čas. Ale i prostor pro inovace, investice do regionů, nové pracovní příležitosti, čistší energie, zdravější půda (zdravější potraviny). Nabízíme (tedy hlavně příroda) vlastně luxus!

Jako společnost jsme se od přírodního světa příliš odcizili a ztratili jsme o tomto světě základní znalosti. Informace o přírodě jsme dlouho neuměli předávat tak, aby tomu porozuměl i laik. Je potřeba přemýšlet ve větších souvislostech a vykročit z jednooborového vnímání světa. S tím souvisí i nutnost revidovat to, co se děti učí v přírodopise a biologii na školách.

Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí nám více či méně jde chránit přírodu „bez lidí“, ale už o dost méně s lidmi. Chránit přírodu se musíme naučit i tam, kde hospodaří člověk. Je potřeba méně odsuzovat lidské hospodaření jako takové a pomáhat tam, kde je potřeba učinit hospodaření udržitelné. A to je zase o srozumitelném vysvětlování, aby například místní zemědělec pochopil, že ekologická opatření nejsou na přítěž (pokud nebudou spojené s nesmyslnou byrokracií), ale že z nich může i on sám nakonec profitovat.

Čekají nás velké výzvy. Green Deal, Nature Restoration Law a další. Z mnoha stran je slyšet, že se to podaří jen tehdy, když se nastartuje široká spolupráce. Náš úkol je přispívat k tomu, abychom se spojili i s těmi, se kterými si to často nedokážeme představit. S lesáky, zemědělci, myslivci, se starosty obcí, nebo s korporáty a firmami.

Arnika, z. s. - příklad aktivní organizace

Jsme tým chránící přírodu České republiky. Měníme společenská přesvědčení v ochraně a péči o životní prostředí na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Spojujeme se s místními komunitami a respektujeme jejich pohled a vztah k okolí. Jsme přesvědčeni, že jedině tak ochrana přírody může fungovat.

Co děláme v Arnice?

• Pečujeme o stromy - Pořádáme anketu Alej roku. Každoročně děláme statistiky nehodovosti v alejích, kácení a sázení podél silnic v krajích a šíříme potřebnou osvětu.
• Vracíme řekám přirozený charakter
• Děláme Prahu lepším místem pro život - Organizujeme oblíbené procházky po pražských zajímavých lokalitách, akce v komunitních zahradách a další inspirativní setkání. Každý rok pořádáme třídenní festival „Za Prahu udržitelnou a sousedskou“.
• Vyhlašujeme Odpadového Oskara - Motivačně vzdělávací akce jak obce můžou prakticky snižovat svůj odpad a ušetřit peníze.
• Redukujeme toxické látky z našich domácností - Testujeme spotřební zboží na toxické látky, školíme lidi, jak si pohlídat zdravou domácnost bez škodlivých látek.
• Radíme lidem v ekoporadně zdarma. Pomáháme vyznat se ve složité legislativě jak jednotlivcům, tak spolkům a jak postupovat při nesouhlasu s úřady.
• Naše zkušenosti předáváme do zahraničí a pomáháme s místní ochranou přírody v Moldavsku, Gruzii, Bosně a na Ukrajině.

S Vámi toho dokážeme ještě víc. Pojďte do toho s námi!

Ministerstvo životního prostředí

S novým rokem 1990 začalo v ČSR svou činnost i nově zřízené samostatné ministerstvo životního prostředí, do něhož je mj. začleněna státní ochrana přírody. Neměli bychom přehlížet, že ke změnám organizačního uspořádání dochází v nové situaci, kdy my všichni - a žádní „oni“ - odpovídáme za důstojné prostředí. Každý podle vlastních představ a podle své různě pociťované odpovědnosti, ale všichni společně odpovídáme za řešení společenských problémů, všichni společně máme šanci přispívat (nebo nepřispívat) k jejich řešení.

Jestliže ohrožení reprodukčních schopností přírody pramení z dosavadních forem uspořádání hospodářské činnosti, musí se nápravná opatření maximálně promítnout do zahájené přestavby hospodářských mechanismů i do strukturálních změn. Racionalizace hospodářství v poloze ekonomické efektivnosti, doprovázené účinnými stimuly centra, tak nabízí i řešení podstatné části problémů ekologických.

Současně je třeba zavést takovou ekonomickou stimulaci, aby se péče o prostředí projevovala v hospodářských výsledcích podniků pozitivně. Abychom se k cílovým kvalitám prostředí přibližovali co nejhospodárněji, musí být konstrukce pozitivních ekonomických stimulů (odvodů, daní, poplatků atd.) provedena zvláštními předpisy a vycházet nejen z výsledků ekonomické teorie, ale i z výsledků praktického uplatňování ekonomických mechanismů v přechodném období.

Jednotlivé složky přírody byly ještě v roce 1989 svěřeny celkem sedmi různým resortům, tzv. gestorům. Ještě závažnější byla slabá úroveň dodržování zákonnosti a právního vědomí společnosti. Za dodržování předpisů na poli péče o prostředí odpovídaly především výrobní organizace a orgány, které - současně a v první řadě - byly hodnoceny podle direktivně ukládaných hospodářských úkolů.

tags: #jak #přispívat #ochrana #přírody #možnosti

Oblíbené příspěvky:

• Proces recyklace plastů
• Jak Trash Hero mění jihovýchodní Asii
• Nové plány ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů
• Ekologie venku na střední škole
• Úklidové akce Praha 10