Jak řepka škodí ovzduší a krajině: Pohled na kontroverzní plodinu v českém zemědělství

Řepka byla v minulých letech horkým mediálním tématem. Dnes po ní kvůli koronaviru mediální pes ani neštěkne. Přitom problém nám tady zůstal. A dokonce to vypadá, že zůstane ještě nadlouho, protože formulace nové Společné zemědělské politiky EU se vyvíjí k velkofarmaření a další podpoře přírodu devastujících biopaliv I. generace.

Přestože kecy, tedy pardon „strategie“, jsou zelené (redukce pesticidů, méně hnojiv, víc ekologického zemědělství, biodiverzita, prodej z malých farem přímo spotřebitelům), realita (rozdělující peníze právě skrze Společnou zemědělskou politiku) vypadá, že bude pesticidově-žlutá. A bioplynkově-kukuřičná. V celé EU. Což mě dost štve. Asi mají všude své Agroferty. A ty jsou mocné, a svoje prachy si ohlídají.

Tak bych alespoň zopakoval, co řepka znamená a symbolizuje pro krajinu a zemědělství.

Klady pěstování řepky

1. Za současné situace v českém zemědělství byla (dosud) jistotou slušného výdělku.
2. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva 1. generace.
3. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny, které se nepěstují, protože nejsou „potřeba“.
4. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy „poklesly“ letos na 366 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 12 % z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013.

Zápory pěstování řepky

1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje - MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuju za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít.
2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy. Řepka se „stříká“ často až 10x ročně.
3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky.
4. Včely řepku opylují, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy.
5. Jsem pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě - 15 % orné půdy. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor - kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my.
6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí - to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Jenže řepka díky svému masívnímu „ošetřování“ tak ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký. Prostě na velikosti záleží.

Řepka olejka: Nebezpečná plodina nebo užitečný zdroj?

Řepka olejka je v dnešní době nejvýznamnější olejninou v České republice. Často je v médiích popisována jako nebezpečná plodina ohrožující půdu, včely a další živočichy. Při jízdě autem do zaměstnání nebo obyčejné procházce se psem nám nemůže v určité části roku uniknout intenzivní žlutá barva téměř všech kvetoucích polí.

Jistě se můžete sami sebe ptát, možná se i zlobit, proč se zrovna řepka olejná pěstuje v tak hojném množství. Dle Českého statistického úřadu se řepka pěstuje „jen“ z přibližně 16 %, zatímco např. pšenice má u nás zastoupení v cca 34 %.

Čtěte také: Řepka v českém zemědělství

Od počátku 21. století se z důvodu globálních změn klimatu a environmentální udržitelnosti se stále více podporuje rozvoj biopaliv. V roce 2007 mohli čeští řidiči na čerpacích stanicích poprvé natankovat naftu s biosložkou. U benzínu to bylo o pár měsíců později. Důvodem zavedení v EU byla snaha o snížení emisí oxidu uhličitého i pokus zajistit nový příjem pro zemědělce.

Biopaliva první generace se vyrábí přímo ze zemědělských plodin, konkurují tedy plodinám vysetých za účelem získávání potravy nebo krmiv. Používané plodiny jsou bohaté na sacharidy, jako například kukuřice, nebo jsou to plodiny, z kterých se získává olej, a to například slunečnicový anebo právě řepkový.

Možná se budete divit, ale neexistují žádné dotace, které by zvýhodňovaly ty, kteří řepku pěstují. Prostředky z evropských fondů na společnou zemědělskou politiku jsou rozděleny do dvou základních kategorií. Jednou z nich je vyplácení za hektar obdělávané půdy či kus hospodářského zvířete.

Řepka a půda

Řepka roste po dobu jedenácti měsíců od srpna do července. Tím navíc chrání půdu proti erozi a splavování půdy mimo pole. Řepka vytváří na pozemku množství zelené hmoty a v půdě roste silný kořenový systém. Po sklizni řepky tedy půda zůstává v mnohem lepším stavu než po pěstování pšenice, ječmene nebo kukuřice. V České republice se pěstují ostatní zlepšující plodiny (vojtěška, jetel, travní porosty) ve velmi nedostatečném množství a pěstování řepky tak významně pomáhá udržovat půdu silnou.

Největší problém řepky je, že jde o plodinu náchylnou na celou řadu škůdců, takže se musí často chemicky ošetřovat. Tím se dostává do půdy více chemie, která v ní zabíjí mikroorganismy a která může kontaminovat spodní vody. Tento problém ohrožuje také včely a jiné opylovače. Vzhledem k ochraně včel jsou stanovena zákonem přísná pravidla pro jejich aplikaci.

Čtěte také: Řepka a životní prostředí v ČR

Pěstitelé např. nesmí používat při květu řepky některé přípravky. Další, v minulosti aplikované látky, byly dokonce zakázané, jiné se mohou používat jen po skončení letu včel ve večerních a nočních hodinách. Před aplikací vybraných přípravků patří k povinnostem pěstitelů oznámit každému registrovanému chovateli včel ve vzdálenosti dvou kilometrů od ošetřovaného pozemku vhodným způsobem přesný termín postřiku.

Zpráva musí být doručena nejpozději dva dny před termínem aplikace. Chovatelé včel tak mají možnost zkontrolovat si stav včelstev po provedeném postřiku a v případě příznaků otrav včel otravu nahlásit.

Až si příště budeme stěžovat na lány plné řepky, vzpomeňme si na to, jak bychom se zachovali, kdybychom byli v roli zemědělců právě my. Každá monokultura samozřejmě generuje problém, proto bychom se měli spíš zaměřit na pestrost našich polí.

Řepka a alergie

Řepka olejka ovšem nepředstavuje pro alergiky, které navíc letos chrání déšť, výrazné nebezpečí. Alergické obtíže se většinou vyskytují pouze tehdy, když se člověk vyskytuje v blízkosti řepkového pole.Problémem je spíše její zápach a výrazná žlutá barva, která dráždí oči. Také Jan Hoffman ze zdravotního ústavu, který provádí pylový monitoring, si nemyslí, že by žlutá rostlinka byla pro alergiky výrazným problémem. Z hlediska alergologického je pěstování řepky lepší než například obilí. Pyl řepky totiž nedoletí příliš daleko, a tak jsou před ním alergici v domech v bezpečí,“ vysvětlil. Podle jeho slov je letošní pylová sezona naštěstí slabá. Poslední naměřená koncentrace pylu řepky ze dne 23. května byla čtrnáct pylových zrn na metr krychlový.

Pesticidy a včely

Ochrana řepky v období květu proti chorobám i škůdcům se stala běžnou součástí pěstování řepky. Samozřejmostí je, že jsou zakázány všechny účinné látky, které jsou pro včely přímo toxické a způsobují akutní otravy létavek. Méně prozkoumaná je však chronická toxicita přípravků, která se projevuje především po dlouhodobém kontaktu s účinnými látkami v úlech.

Čtěte také: Řepka olejka a biodiverzita

Na Katedře ochrany rostlin ČZU Praha již několik let sledujeme vlastnosti pesticidů, které mohou ovlivnit jejich působení na včely. Po aplikaci přípravků je potřeba znát jakou mají repelenci či atraktivitu pro včely.

1. Účinné látky boscalid + dimoxystrobin. Boscalid je fungicid ze skupiny karboxamid a dimoxystrobin je fungicid ze skupiny strobilurinů. V přípravku Pictor 250 EC se aplikují do kvetoucích porostů řepky a slunečnice. Z hlediska použití nemá žádné omezení pro ochranu včel. K dispozici v několika desítkách komerčních přípravků.
2. Účinné látky prothioconazol + tebuconazol jsou systémové fungicidní přípravky ze skupiny azolů. V přípravku Prosaro 250 EC se aplikují do obilí a řepky, včetně kvetoucích porostů. Z hlediska použití není žádné omezení pro ochranu včel. K dispozici v několika desítkách komerčních přípravků.
3. Účinná látka acetamiprid je systémový insekticid ze skupiny neonikotinoidů. V současné době to je nejpoužívanější insekticidní systémová účinná látka v ČR v období květu řepky. K dispozici je v několika desítkách komerčních přípravků, nejčastěji se používají přípravky: Mospilan 20 SP, Gazelle, Mospilan Mizu 120 SL, Gazelle Liquid, Apis 200 SE, Acetguard. Tato účinná látka je používána v mnoha plodinách a k dispozici je i v maloobchodním balení.

Tabulka: Analýza pesticidů

tags: #jak #řepka #škodí #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Lesní zákon a ekologická váha
• Životní prostředí a digitalizace
• Ekologické zemědělství a prodej
• Citlivost jedle na emise
• Dotace pro vodní ekologii v ČR