Jak se bránit znečištění ovzduší

Lidé, kteří myslí na své zdraví, se obvykle snaží lépe jíst, hýbat se a třeba se i vyhýbat stresu. Často ale zapomínají na další důležitou věc, která zásadním způsobem ovlivňuje aktivitu jejich genů, a tím i celkové zdraví: toxiny z prostředí.

Sedm milionů předčasných úmrtí každý rok - to je odhad následků, které po celém světě zanechává znečištěné ovzduší. A i když Česká republika v celosvětovém měřítku rozhodně nepatří mezi nejproblémovější oblasti, v rámci Evropy si ale stojí poměrně špatně, a proto bychom ani u nás neměli působení škodlivin z ovzduší podceňovat.

Zdroje znečištění ovzduší

Pokud jde o exhalace ve venkovním prostředí, tj. původem z dopravy či průmyslu, jde především o směs plynů (oxidy dusíku a síry a přízemní ozón), ale závažný negativní vliv mají i velice drobné pevné částice, které dokáží proniknout hluboko do plic a z nich dále do krevního oběhu - sem patří například polyaromatické uhlovodíky, kovy nebo tzv.

Na čistý vzduch se ale nemůžeme spolehnout ani uvnitř budov - naopak zde často bývá koncentrace škodlivin mnohem vyšší než venku (podle výzkumů obsahuje vzduch v budovách až 3,5x větší koncentraci škodlivých látek než venkovní prostředí).

Nejproblematičtějším zdrojem jsou různé krby a kamna, které produkují prachové částice, černý uhlík či oxidy dusíku a síry. V místnostech se ale často vyskytují i těkavé organické sloučeniny, které pocházejí například z různých nátěrů, lepidel, čisticích a kosmetických prostředků, vonných svíček a jiných dekorací, ale i z vaření. Dalším hodně výrazným zdrojem je kouření a ve starších budovách nelze vyloučit ani výskyt radioaktivního radonu.

Čtěte také: Jak se příroda brání sama?

Vzduch uvnitř navíc bývá znečištěn i venkovními exhalacemi, které se dovnitř dostávají větráním a u špatně těsněných budov i infiltrací.

Velkou roli v úrovni znečištění přitom hraje počasí. Poměrně dobře známý je vliv teplotní inverze, která se objevuje zejména v chladných měsících roku. Termín „inverze“ znamená, že je něco obráceně. V tomto případě se teplejší vzduch, který je lehčí než studený, nevyskytuje u povrchu, ale naopak dále od něj. Tím vytvoří jakousi pokličku, která uvězní těžší studený znečištěný vzduch u povrchu a znemožní jeho odvětrávání.

Vliv na zdraví

U řady nečistot z ovzduší přitom nehraje roli pouze jejich přímá toxicita, ale i tzv. epigenetické působení, tedy schopnost ovlivňovat aktivitu řady důležitých genů v naší DNA. Jde zejména o změny v biochemické reakci jménem metylace genů, které mohou důležité geny zcela vypnout. Některé látky - typicky přízemní ozón - navíc působí jako volné radikály, tedy způsobují oxidativní poškození tkání, které následně vyvolá kaskádu zánětlivých reakcí.

Řada z těchto negativních procesů přitom vzniká ještě před narozením, tedy v důsledku působení škodlivin vdechovaných těhotnou ženou. Studie například prokázaly souvislost vdechovaného oxidu dusičného s mírou metylace genů v pupečníkové krvi, přičemž negativní metylační změny u těchto dětí přetrvávaly i v dalším životě - například změny v metylaci genů byly u dětí matek žijících v těhotenství ve znečištěném prostředí zaznamenány i v 8. Další výzkumy prokázaly souvislost znečištěného ovzduší s vyšším rizikem předčasného porodu a nižší porodní hmotností dětí a také fakt, že děti matek ze znečištěných oblastí jsou v děloze vystaveny působení zvýšené produkce stresového hormonu kortizolu, což má negativní vliv na řadu procesů v jejich těle.

Při dlouhodobém vystavení škodlivinám z ovzduší trpí zejména dýchací systém. Kvůli epigenetickým účinkům těchto exhalací ovšem výrazně stoupá i riziko řady dalších závažných chorob. Se zvýšeným rizikem astmatu úzce souvisejí epigenetické změny (nejen) v důsledku snížené kvality ovzduší, jež často vznikají v průběhu nitroděložního vývoje a raného dětství. Astmatické děti proto mají oproti svým vrstevníkům ve své DNA mnohem více negativních epigenetických změn (zejména jde o snížení celkové metylace genů). Na jejich zvýšeném riziku se epigenetické procesy související se škodlivinami v ovzduší podílejí velkou měrou - zejména jde o změny zvyšující intenzitu zánětlivých procesů.

Čtěte také: Environmentální výzvy v Česku

Řada škodlivin obsažených v ovzduší působí jako hormonální disruptory - narušují tvorbu hormonů a tím negativně ovlivňují celou řadu procesů v těle. Výzkumů na toto téma zatím proběhlo jen málo, přesto se ale zdá, že znečištění ovzduší může zvyšovat i riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Přidání jemných prachových částic k laboratorním kulturám nervových buněk například vede k zastavení buněčného dělení a k buněčné smrti.

Jak se bránit znečištění ovzduší

1. Koncentrace nečistot v ovzduší je uvnitř budov téměř vždy vyšší než venku, pravidelné důkladné vyvětrání proto hodně pomůže. Větrejte v pravidelných intervalech, a zvláště pak při činnostech, které jsou zdrojem znečištění - tj. při vaření, používání chemikálií apod.

2. Toto jednoduché zařízení dokáže snížit koncentraci škodlivin v ovzduší uvnitř místnosti na méně než polovinu původních hodnot.

3. Pokud zrovna nepanuje teplotní inverze, která způsobí zvýšenou koncentraci škodlivin v celých rozsáhlých oblastech, platí, že jejich výskyt klesá se vzdáleností od zdroje znečištění. Například při zkoumání vlivu znečištění na plod byly prokázány negativní epigenetické změny u dětí matek žijících do 150 m od hlavních silnic. A pokud se například od rušné ulice vzdálíme aspoň 300 m, poklesne například koncentrace jemných prachových částí až desetinásobně oproti vzdálenosti do 50 m.

4. Veškerá zeleň má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, a zvláště to platí pro stromy. Ty totiž nejen produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý, ale zároveň slouží i jako filtry odstraňující z ovzduší jemné prachové částice. Mezi jednotlivými druhy stromů ovšem mohou být velké rozdíly: Nejefektivněji nečistoty z ovzduší odstraňují tomto směru stromy s velkými listy a také stromy, jejichž listy mají drsnější povrch nebo povrch s jemnými chloupky. Ve výzkumech se jako přeborník ukázala bříza, která ve svém bezprostředním okolí snížila koncentraci prachových částic o více než 70 %! A i taková kopřiva ovšem dosáhla slušných 32 %. Důležité jsou však i jehličnany, které jsou zelené po celý rok - z nich je nejúčinnější borovice. Záleží ale i na místě, kde zeleň vysazujeme - například v úzkých uličkách s vysokými budovami by stromy s velkými korunami mohly naopak situaci zhoršit, protože by narušily proudění vzduchu, a tím i odvětrávání škodlivin. V takových místech je proto lepší volit například nižší křoviny, popínavé rostliny na fasády apod.

   Čtěte také: Obrana proti nezákonné OZV

5. Pravidelný pohyb má na epigenetické reakce v našem těle příznivý vliv a dokáže zmírňovat i některé negativní změny vzniklé působením škodlivin v ovzduší. Na druhou stranu je ale třeba dobře vybírat, kde budeme pohybové aktivity provozovat, protože při zátěži výrazně roste objem nadýchaného vzduchu a vzhledem k lepšímu prokrvení plic dochází i ke snazšímu přestupu škodlivin do krevního řečiště. Zvláště aktivní sportovci mají například často tendence nevynechávat tréninky například ani ve dnech panující teplotní inverze, kdy je koncentrace škodlivin extrémně vysoká. Jenže jít v takových podmínkách například běhat může nejen ohrozit zdraví, ale také negativně ovlivnit právě i sportovní výkonnost, a to jak v daném okamžiku, tak i dlouhodobě. V takových dnech má tedy smysl buď trénink vynechat zcela, nebo jej přesunout dovnitř (ideálně do místností opatřených čističkou vzduchu).

6. Velkou budoucnost mají určitě i speciální omítky, které dokáží snižovat koncentraci škodlivin v ovzduší. Například jeden z výzkumů ukázal, že na typické londýnské ulici by nátěr budov obsahující oxid titaničitý dokázal snížit koncentraci oxidů dusíku o 15-38 %. Oxid titaničitý zde přitom působí jako katalyzátor - ve spojení s působením světla urychluje přirozené reakce, při nichž se škodlivé oxidy dusíku přeměňují na neškodné soli. Díky tomu se nijak nespotřebovává, takže nátěr může působit dlouhá léta.

7. Kvalitu ovzduší ve vašem okolí může pomoci zlepšit i občanská angažovanost, tedy tlak „zdola“ na samosprávy, aby svými rozhodnutími aktivně zlepšovaly kvalitu ovzduší. Velký dopad mají zejména všechna opatření na zklidnění dopravy. Ve Velké Británii například proběhla iniciativa School Streets, v rámci níž byl do ulic, kde sídlí školy, zakázán vjezd automobilů v době začátku a konce vyučování. Díky tomu se koncentrace škodlivin uvnitř budov snížila až o 36 %!

8. Negativní epigenetické změny způsobené škodlivinami z prostředí jsou do značné míry vratné. Pokud se jim tedy nemůžeme vyhnout, měli bychom se o to více zaměřovat na další faktory, které epigenetické procesy v našem těle ovlivňují. To znamená zejména zdravě jíst, pravidelně sportovat, nekouřit, vyhýbat se stresu a dostatečně spát. Pomoci mohou i doplňky stravy obsahující živiny a byliny s epigenetickým působením.

Jak správně topit

Škodlivost topení ovlivňuje typ kotle, jeho stav, komínové cesty a palivo. Správný kotel je ten, ve kterém spalujeme pouze takové palivo, na které je kotel určen, a způsobem, který je nejúčinnější. Pokud toto pravidlo porušíme - tzn. v kotli na dřevo spalujeme uhlí nebo používáme palivo jiné kvality - tak jednak plýtváme svými penězi a hlavně přispíváme k tomu, že dusíme sami sebe.

Správný kotel je pouze kotel v dobrém stavu - každý kotel včetně spalinových (komínových) cest je nutné nechat si pravidelně zkontrolovat a seřídit. A to nejen kvůli ovzduší, ale především kvůli svým peněženkám. Kotel v dobrém stavu (správně seřízený) a dobře vyčištěné komínové cesty totiž šetří především naše peníze. Seřízení musí vždy provádět odborník.

Mezi palivem a jeho vlivem na naše zdraví a ovzduší existují opravdu obrovské rozdíly. Nejekologičtější topení v současné době je použití solárních systémů, tepelných čerpadel nebo plynových kondenzačních kotlů. Pokud máte možnost dálkového vytápění teplárnou, také je to jedna z variant poměrně ekologického způsobu vytápění. Poměrně nezávadné je také vytápění elektřinou, tam však záleží, jakým způsobem byla elektřina vyrobena. Nejvíce negativ má vytápění nekvalitními tuhými palivy nebo domácím odpadem a dalšími věcmi, které do kotle vůbec nepatří. Škodlivé je i špatně vysušené dřevo.

Jak můžeme za teplo ušetřit?

• Budeme-li rekonstruovat otopný systém, nechte si provést energetický audit, který navrhne úsporná opatření a určí optimální vytápěcí systém.
• Dobré by bylo zateplit stěny budov, střechu a podlahy, utěsnit dobře okna a dveře.
• Větráte-li, pak větrejte krátce a intenzivně.
• Odstraňte překážky, které omezují cirkulaci tepla v interiéru.
• Odstavte nevhodně umístěný nábytek před topnými tělesy, kryty topných těles.
• Doporučujeme instalaci pokojových termostatů.

tags: #jak #se #bránit #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Dopady chemického znečištění na ovzduší
• Vzdělávací Programy NP Podyjí
• Podmínky ekologické daně
• Třídění odpadu: Kompletní průvodce
• Zkušenosti s čističkami Rothenberger