Emise v Ostravě: Zdroje a dopady na životní prostředí

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje.

Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.). Vypouštění látek znečišťujících ovzduší (například výfukové plyny, oxidy uhlíku, popílek, lehký polétavý prach, oxidy dusíku, oxidy síry) do atmosféry. Při posuzování emisí se v České republice plošně sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Mezi nejvýznamnější faktory znečištění patří nejjemnější, okem nepostřehnutelné částice TZL. Právě míra a doba jejich výskytu v ovzduší nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví i stav životního prostředí.

Zdroje emisí v Ostravě

Část území má průmyslový charakter s vysokou emisní vydatností. Jedná se především o hutní výrobu, která v takovém rozsahu nemá v republice obdobu. Významné zdroje znečišťování často vypouštějí emise komíny se stavební výškou nad sto metrů, takže neovlivňují ovzduší ve svém bezprostředním okolí, ale stávají se spíše zdroji dálkového přenosu.

Dalším zdrojem znečišťování jsou lokální topeniště. V Ostravě má vytápění pevnými palivy tradici, navíc je vinou socioekonomické situace jisté, že domácnosti často spalují odpady. Emise z lokálních topenišť znamenají - podobně jako v celém kraji - plošnou zátěž. Detailní přehled o způsobu vytápění domácností v každém obvodu vznikl analýzou údajů ze Sčítání lidu domů a bytů v letech 2001 a 2011. Umožnil tak kvantifikovat emise TZL z individuálních zdrojů.

Čtěte také: Česká ekologická daň

Emise TZL z automobilové dopravy byly stanoveny z údajů poskytnutých ČHMÚ - z plošně vyjádřených emisních toků ve čtvercích o straně 1 km. Použité emisní toky zahrnovaly primární emise ze spalování paliv, otěrů pneumatik a brzdových destiček a abraze vozovky.

Významné společnosti produkující emise

• Dalkia ČR, a.s.
• DEZA, a.s.
• International Power Opatovice, a.s.
• Válcovny plechu a.s.
• OKD, a.s.
• ConocoPhillips Czech Republic s.r.o.
• ROHÉ CR s.r.o.
• ARMATMETAL spol. s r.o.
• Bochemie, s.r.o.
• Cihelna Hlučín s.r.o.
• CS Cabot, spol. s r.o.
• DEZA, a.s.
• Frýdecká skládka, a.s.
• GALVAN CZ s.r.o.
• Hayes Lemmerz Alukola, a.s.
• KTL-CZ, a.s.
• Moravia Foundry, a.s.
• Moravské železárny, a.s.
• Moravskoslezské cukrovary, a.s.
• OKD, OKK, a.s.
• OSTROJ a.s.
• PILSEN STEEL s.r.o.
• Shimano Czech Republic s.r.o.
• TAFONCO, a.s.
• TAWESCO s.r.o.

Vývoj a zlepšování kvality ovzduší

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstává nejhorší v republice a není tak ideální.

Miliardy korun investované do snižování emisí z ocelářských provozů vedly k významnému poklesu škodlivých emisí do ovzduší v Moravskoslezském kraji. I když průmysl je stále významným zdrojem znečištění, jeho podíl například u emisí prachu poklesl v letech 2003 až 2013 z 58 procent na 32 procent.

Vliv Polska na znečištění ovzduší

Významným zdrojem znečištění, který se projevuje především v zimním období při smogových situacích, je přenos škodlivých látek ze sousedního Polska. Výzkum zdravotního ústavu v Ostravě uvádí, že podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích prachu PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent. Na Ostravsku se v obdobích smogových situacích mohou emise z Polska na znečištění podílet až ze dvou třetin.

Lokální vliv průmyslu

Lokálně, tedy v blízkém okolí velkých průmyslových podniků, vliv průmyslu na znečištění ovzduší převládá. Například 70 procent znečištění v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice stále pochází z průmyslu, protože v jeho bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. Podobná situace je také v některých částech Třince. Těžký průmysl je ovšem hlavním znečišťovatelem jen v nejbližším okolí. Podíl znečištění z radvanické huti v Ostravě-Porubě už je pouze dvanáctiprocentní. Podobné je to s emisemi toxického benzo(a)pyrenu, které se koncentrují do bezprostředního okolí hutí. Nové investice do snižování škodlivých emisí v moravskoslezských ocelárnách dál omezuje jejich vliv na životní prostředí.

Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič

ArcelorMittal Ostrava snížil v letech 2004 až 2017 emise prachu z 2062 na 379 tun. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 snížily z 1751 tun za rok na 22 tun v roce 2017.

Interaktivní mapa znečištění ovzduší

Zdravotní ústav v Ostravě vytvořil pro Moravskoslezský kraj interaktivní mapu, která v jednotlivých místech regionu rozlišuje původce znečištění ovzduší. Je na internetu a lidé se z ní dozvědí, jak moc jejich místa bydliště zamořuje průmysl, doprava, vytápění domků nebo nečistoty z Polska. Ústav zmapoval přes 6,5 tisíce míst kraje. Mapa má dvě verze - pro topnou a netopnou sezonu. Je první svého druhu v Česku. Mapa je dostupná na webu Informačního monitorovacího systému průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji. Dvě verze má proto, že podíl znečišťovatelů ovzduší v topné a netopné sezoně se významně liší.

„Pokud se v blízkosti nenachází například hutní podnik, tak jsou v zimě dominantní většinou lokální topeniště, v létě pak doprava,“ uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Emise z komínů rodinných domků jsou hlavním zdrojem znečištění hlavně na venkově.

Informace mají sloužit obyvatelům kraje, radnicím, krajskému úřadu i ministerstvu životního prostředí. „Úřady mohou na základě těchto údajů efektivněji cílit peníze na projekty a opatření směřující k dosažení zákonných limitů,“ řekla Hellebrandová.

Měření hodnot PM 10, PM 2, PM1 i takzvaných nanofrakcí probíhalo ve 40 různých lokalitách Moravskoslezského kraje ve čtyřech etapách - dvakrát v zimním, jednou v letním a jednou v přechodném období. Výsledky potvrdily, že původci znečištění se v zimní a letní sezoně významně liší.

Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary

tags: #emise #Ostrava #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody a evropsky významná stanoviště
• Rozměry a použití KG kolena DN40
• Trendy ve vývoji ekologie
• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Kolaudace a odpad