Populace rostlin a trendy ve vývoji ekologie

Pochopení ekologie a genetiky přírodních populací je hlavním cílem výzkumu. To zahrnuje výzkum na mnoha různých úrovních s využitím široké škály modelových organizmů a systémů.

Denzita a abundance populací

Denzita (= hustota) se vyjadřuje počtem jedinců na jednotku plochy nebo objemu - např. 200 stromů/ha; 5 ks srnčí zvěře/100 ha; 30 hrabošů/1 ha vojtěšky; 5 mil.

Abundance - početnost - počet jedinců na skutečně sledované ploše (např. 10 bažantů/ 7,6 ha).

Absolutní populační hustota (denzita) - přepočet jedinců na jednotku plochy, užití u jakékoliv populace, nemusí být jasně vymezena v prostoru, náhodné vzorkování - kvadrát, transekt, objem (vody), taková velikost, aby migrace měly jen podružný vliv na populaci.

Struktura populace

Struktura = skladba populace (pohlavně se rozmnožujících živočichů), dána zastoupením (proporcí) jedinců v kategoriích a to zejména:

Čtěte také: Trendy ve vývoji invazních rostlin

Věková struktura

Dána počty jedinců populace v konkrétních věkových třídách (příp. Věková skladba je pro určitý druh typická, dochází k občasným změnám vlivem vnějších podmínek, při jejich ustálení dochází k návratu k původní věkové struktuře.

U mnoha rostlin a živočichů je dlouhé prereproduktivní období - jepice, cikáda (dlouhý larvální vývoj několik měsíců, resp. let),a krátký život rozmnožujícího se dospělce (několik hodin, dní, resp.

U ptáků a savců má na věkovou skladbu vliv také hustota populace.

Dominance nejmladší věkové třídy u početných až přemnožených populací.

Velikostní/stádiová struktura

U některých organismů nelze předvídat jejich reprodukční příspěvek populaci na základě věku stejně dobře jako např. u lidí (např.

Čtěte také: Tkadlec: Populační ekologie

Terciární poměr

U dospělých jedinců - přímý vliv na proces natality 1:1 ???

Vztahy jedinců uvnitř populace

Nadřazenost, podřazenost apod.- mimořádně významné u živočichů s rozvinutou nervovou činností.

Adaptace na nepříznivé podmínky

Organismy mění tělesnou velikost, reprodukční fyziologii, soc. organizaci v závislosti na hustotě!!!

• Únik z nepříznivé podmínky
• Diapauza (u bezobratlých) - nezbytná, pozastavení vývoje, spouštěč, obligatorní(1 generace) x fakultativní (více generací, poslední)
• Kvienscence - odeznění s odchodem nepříznivých podmínek (hibernace, estivace)
• Migrace na velkou vzdálenost (kytovci, karibu, tažní ptáci)
• Jednocestné migrace, kdy se vrací až další generace - denní motýli, Nymphalidae aj.
• D. prediktivní (primární) - začíná před příchodem nepříznivých podmínek => sezónní adaptace
• D. konsekvenciální (sekundární) - až s příchodem nepříznivých podmínek, u živočichů

Vliv prostředí a genetiky na populace

Je důležité porozumět mechanismům umožňujících adaptaci klonálních rostlin na rychlé klimatické změny.

Tropické pralesy hostí podstatnou část z celkového počtu všech rostlinných a živočišných druhů, které obývají naši planetu. Jak bude v tomto století vypadat globální biodiverzita, je tedy do značné míry závislé na tom, v jakém stavu se budou tropické lesy nacházet.

Čtěte také: Kuňka žlutobřichá a její populace

Mezi vědeckou obcí převažují názory spíše pesimistické a někteří neváhají mluvit o další vlně hromadného vymírání, která bude způsobena právě úbytkem tropických pralesů.

Autoři studie spatřují silný vztah mezi hustotou lidské populace jednotlivých zemí a rozlohou lesa, který na jejich území ještě zbývá - kde žije více lidí, tam byl úbytek lesa drastičtější.

Proto se domnívají, že rozloha lesa v budoucích desetiletích bude určována především tím, jak se bude vyvíjet četnost lidské populace.

I v rozvojovém světě se v posledních letech projevuje urbanizační trend, lidé se stěhují do měst. Ačkoliv tedy celkový počet lidí v jednotlivých tropických zemích stoupá, růst venkovské populace je menší a podle demografických odhadů bude v mnoha oblastech již brzy venkovanů ubývat.

Zátěž tropických lesů klesne a tam, kde lidé z krajiny odejdou, porosty regenerují a rozloha lesa opět vzroste. Samozřejmě je tento scénář budoucího vývoje místně značně proměnlivý.

V Latinské Americe, kterou ještě z velké části porůstají původní pralesy a celkový nárůst obyvatelstva se tam zpomaluje, by se skutečně mohlo tempo odlesňování zmírnit.

Přesto autoři studie zachovávají optimistický tón - v průběhu tohoto století se jistě přibývání lidské populace zastaví a dříve nebo později se tropické lesy začnou zase rozrůstat.

Někteří jiní ekologové popsané závěry zpochybnili. Především se demografické odhady nemusí vyplnit, a pak by celá konstrukce ztroskotala.

Dále se mohou změnit hlavní příčiny ohrožení pralesů: přes úbytek lidí na venkově se zemědělství může intenzifikovat, a lesy by pak byly postiženy stejně, popřípadě se může rozvinout průmyslová těžba, která dosud probíhala spíše výběrově.

Mnoho druhů má velice malou oblast rozšíření, takže jsou na úbytek svého prostředí zvláště citlivé, a ještě k tomu se vyskytují především v oblastech, které odlesněním trpí zvlášť silně.

Podle kritiků toho o tropické biologické rozmanitosti nevíme tolik, abychom mohli být tak optimističtí.

Rozhodně však kontroverzní studie ukázala, že je třeba hlouběji zkoumat možnosti přežití tropických druhů v obnovujících se sekundárních lesích, protože je možné, že právě tenhle typ prostředí bude v tropickém pásmu během příštích desítek let převládat.

Realizační tým PřF UP Olomouc

Hlavní řešitel projektu - RNDr.

K6: Exkurze, které budou po praktické stránce doplňovat jak navržené inovované a komplementárně vyučované kurzy, tak stávající výukové schéma obou univerzitních pracovišť. V rámci projektu je realizováno celkem 9 exkurzí a terénních cvičení, z nichž 5 představují exkurze zahraniční.

A) Společné domácí exkurze a cvičení:

• Cvičení z ekologie v terénu
• Exkurze k ochraně životního prostředí
• Terénní cvičení z biologie 2
• Velkoplošná chráněná území

K7: Stáže studentů na zahraničních pracovištích jsou mj. nezbytným předpokladem úspěšného dokončení akreditovaného Ph.D. studia na PřF UP. V rámci projektu byla zahrnuta níže uvedená partnerská pracoviště UP a OU, resp. pracoviště, která se zabývají tématy blízkými s projekty řešenými v rámci Ph.D.

K8: Stáže lektorů a pobyty na zahraničních univerzitách a vědeckovýzkumných pracovištích jsou zařazeny v rámci podpory vzdělávání přednášejících lektorů. Místa studijních stáží jsou volena cíleně s ohledem na vybrané výukové kurzy a odborné zaměření lektorů. Nové poznatky získané při studijních pobytech lektorů v zahraničí jsou implementovány do výukových kurzů.

K9: Konference s plánovanou účastí lektorů a studentů, zahrnuté v rámci podpory pregraduálního i postgraduálního studia a zlepšení vzdělanosti lektorů. Konferenční účast probíhá především formou aktivní účasti (viz referáty, postery). Význam této klíčové aktivity tkví jednak v profesním růstu účastníků (studenti, lektoři), souvisí však také s povinnou náplní Ph.D. studentů formou aktivní účasti na mezinárodních odborných setkáních (viz konference, kongresy, semináře, kolokvia apod.).

tags: #populacni #ekologie #rostlin #trend #vyvoje

Oblíbené příspěvky:

• Umisťování Cenných Papírů
• Obnovitelné zdroje a Česká republika
• Tipy pro focení přírody
• Ekologické daně v EU a ČR
• Co je potřeba k žádosti o odpady?