Zahrádkáři se odjakživa snaží pěstované rostliny před škůdci a chorobami chránit. Časté používání chemických postřiků na ochranu rostlin vzbuzují u laiků i odborníků obavy. Stále se proto hledají nové alternativy, které šíření rostlinných chorob a škůdců zabrání. Jednou z možností jsou i botanické pesticidy. Nejčastěji k tomu však používají synteticky vyráběné postřiky. U některých rostlinných nemocí zatím neexistuje vhodnější alternativa, u jiných patogenů můžete vyzkoušet tzv. botanické pesticidy.
Termín botanické pesticidy zní odborně, nejde ale o nic jiného než výluhy, odvary nebo výkvasy z rostlin, které obsahují látky účinné proti některým houbovým chorobám (působí fungicidně) nebo škůdcům (jsou insekticidní). K těm nejzákladnějším patří přípravky z přesličky rolní, vrby bílé a kopřivy dvoudomé, které si můžete na zahradě sami připravit.
Přesličku rolní můžete sbírat od května do září. Je známá vysokým obsahem křemíku. Odvar z nadzemních částí přesličky rolní (Equisetum arvense) je možné využít proti houbovým chorobám. Jeho příprava je jednoduchá: 200 g usušené a podrcené přesličky namočte na půl hodiny do 10 litrů vody a pak 45 minut povařte. Po vychladnutí roztok přefiltrujte a nařeďte vodou v poměru 1:10.
Přípravek je nutné aplikovat co nejdříve, max. do 24 hodin, jinak by mohlo dojít k jeho oxidaci nebo ke kontaminaci mikroorganismy. Připravený odvar můžete použít např. na ochranu ovocných dřevin před listovými skvrnitostmi, strupovitostí jablek, kadeřavostí broskvoně, padlím nebo plísní révy. U zeleniny se využívá např. proti padlí tykvovitých, černi lilkové nebo braničnatce rajčatové. Postřik se provádí na list, a to opakovaně (po 3 až 14 dnech) v době, kdy hrozí nákaza.
Vrbový výluh si snadno připravíte z drcené kůry vrby bílé (Salix alba). Používá se, podobně jako odvar z přesličky, k ochraně ovocných dřevin proti houbovým chorobám. V praxi se také použití vrbového výluhu s přesličkovým odvarem doporučuje střídat. Při výrobě výluhu se 200 g drcené vrbové kůry přidá do nerezové nádoby s 30 l vody ohřáté na asi 80 °C. Nádobu zakryjte, vodu udržujte stále stejně teplou a kůru v ní luhujte dvě hodiny. Po vychladnutí a přefiltrování roztok nařeďte vodou v poměru 1:3. Postřik na list aplikujte opět co nejdříve, aby nedošlo při jeho skladování ke znehodnocení.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Kůru staženou z prutů vrby bílé před přípravou výluhu co nejvíce podrťte.
Výkvas z kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) je účinný jak proti mšicím, dřepčíkům, obaleči jablečnému nebo sviluškám na révě, tak proti listovým černím z rodu Alternaria (na okurkách, brukvovitých nebo ovocných plodinách), plísni bramborové nebo padlí révy. Proti houbovým chorobám je účinný i mulč z kopřiv. Při přípravě výkvasu můžete použít čerstvou i sušenou nať kopřiv. Asi 75 g čerstvých nebo 15 g sušených kopřiv (pokud možno mladých rostlin, u starších použijte jen listy) nasekejte nadrobno a namočte do 1 litru studené vody. Za občasného zamíchání nechte stát až 4 dny při teplotě zhruba 20 °C. Jakmile začne roztok kvasit, přefiltrujte ho a zřeďte vodou v poměru 1:5.
Kvalitní přípravky proti houbovým chorobám jsou dnes dostupné v každém zahrádkářství. Působí jako prevence i k odstranění již existujícím nemocem. Jejich použití je velmi snadné. K dispozici jsou také bio přípravky. Nejprve ale můžete zvolit některé z domácích produktů, které si vyrobíte sami. Česnek, který má antibakteriální a antivirové vlastnosti, si dobře poradí také s plísní a houbami. Stačí, když asi 75 gramů drceného česneku zalijte 10 litry vody. Na druhý den zředíme vodou a používáme jako postřik.
Do preventivních opatření patří samozřejmě také postřiky, které používáme proti houbovým chorobám zejména u rostlin, které jsou k tomuto onemocnění náchylné.Někdy je zdrojem plísně i zahradní nářadí, proto je velmi důležité jeho správná očista. Dbejte také o čistotu prostorů ke skladování nářadí, jako je například váš zahradní domek. I zde by mělo být prostředí co možná nejčistší.
Spadané listí, neshrabaná posečená tráva nebo neudržovaná zahrada mohou být domovem mnohých nechtěných škůdců - a také plísňových a houbových onemocnění. Některá houbová onemocnění mohou v neodklizených zbytcích rostlinné hmoty dokonce přezimovat - takže s problémem s houbovým onemocněním se budete potýkat i napřesrok. Vyplatí se nebýt líní a spadané listy stromů odstranit co nejdříve.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Všichni víme, že plíseň a houby si nejvíce libují v teplém a vlhkém prostředí. Toto prostředí může vznikat v hustém listoví stromů, keřů i rostlin. Proto je namístě jejich pravidelné prořezávání. Díky příliš hustému porostu nedochází jen ke vzniku houbových onemocnění, ale také k dalším problémům. Typicky může docházet k neprostupnosti světla, takže vaše úroda (například z ovocných stromů) bude mnohem menší.
Své rostliny zalévejte jen střídmě. Většina z nich je uzpůsobena lépe snést krátkodobé sucho, než přelití. Právě příliš velké množství vody přispívá k houbovým chorobám, zaměřujícím se na bázi nebo kořenový systém rostliny. Velmi důležitá je tato rada v chladnějších dnech (u pokojových rostlin pak během celé zimy). Nízké teploty totiž využití vody zpomalují a ta se drží v zemině a podporuje rozvoj plísní a hub.
Abychom si udělali představu o tom, jak jsou houbová onemocnění nepříjemná, za všechny jmenujme asi nejznámější ze všech houbových onemocnění rostlin: padlí. Mnohému zahradníkovi naskočí husí kůže na zádech, jenom o této nemoci uslyší. Typické pro tuto chorobu jsou bílé práškovité skvrny na listech i stoncích. Napadené části se vyplatí likvidovat co nejdříve poté, co je objevíte.
Čtěte také: Škoda a emisní normy
tags: #jaké #ekologické #postřiky #proti #houbovým #onemocněním