Emise z koksoven a jejich dopad na kvalitu ovzduší v České republice

08.03.2026

Koksovny jsou často vnímány jako významný zdroj znečištění ovzduší, zejména karcinogenního benzo[a]pyrenu (B[a]P). Nicméně, i malá spalovací zařízení mohou produkovat srovnatelné množství emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), včetně B[a]P.

Co je benzo[a]pyren a proč je nebezpečný?

Benzo[a]pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C. Karcinogenní účinky B[a]P byly prvně prokázány u dehtu z cigaretového kouře. Dnes víme, že koncentrace vyšší než 2.8 ng-m3 během prvního měsíce těhotenství zvyšují výskyt nitroděložní růstové retardace a nízkou porodní hmotnost, zvyšují výskyt bronchitid u dětí předškolního věku a ovlivňují kvalitu spermií. Kromě genetického poškození (změna genetické informace) může být B[a]P metabolizován i tak, že vzniká oxidační poškození, a tím se urychluje proces stárnutí a zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2.

Mezi nejvýznamnější zdroje B[a]P se řadí spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů, především v domácích topeništích, a doprava. Díky dominantnímu podílu sektoru lokálního vytápění domácností jsou emise B[a]P rozloženy po celém území ČR s obytnou zástavbou. Vliv dopravy se uplatňuje především podél dálnic a na území větších městských celků.

Specifika Ostravska

Ostravsko je specifické vysokou zátěží z pyrometalurgie. Rozdíl oproti jiným částem ČR není jenom průmyslem, protože je zde významný podíl Polska (topeniště + průmysl), který jinde v ČR není. Na Ostravsku a především v přilehlé části Polska je tradiční spalování uhlí v podmínkách tzv. slezské zástavby (roztroušené, ale přitom husté osídlení). Ve zdejší aglomeraci žije 1 mil. obyv., v přilehlé polské části 4,7 mil. obyv., přičemž v polské části je horší kultura topení a horší skladba paliv. Proto je zde vliv topenišť významnější, ale i s přihlédnutím k údajům doc. Jančíka, největší zátěž pro Ostravsko představuje těžký průmysl.

Emise z koksoven

Koksovny produkují rakovinotvorný benzo(a)pyren. Koksovny bychom měli tlačit k co nejlepší údržbě, ale je zbytečné je likvidovat, protože zdejší problém nevyřeší. Je to hutní provoz, který má na koncentrace B[a]P významný vliv. Jiné průmyslové zdroje jsou z hlediska vlivu na imisní situaci B[a]P nevýznamné. Hlavní problém zde představuje vytápění domácností, což dokládají jak emisní bilance ČHMÚ, tak i naše nosy. Polsko-český problém se musí řešit najednou.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Bilancování emisí znečišťujících látek (ZL) z koksárenských provozů je komplikovanější než u jiných technologických zdrojů, neboť jsou produkovány především fugitivní emise ZL. Bilanci těchto fugitivních emisí ZL řeší „Jednotný metodický postup vyčíslování emisí z koksoven České republiky“ (dále jen jednotný postup [4]), který je závazný pro všechny koksárenské provozy v ČR. Princip spočívá v podrobném stanovení úniku emisí na jedné koksovací komoře, kde se stanoví základní emisní faktor (dále jen EF) pro všechny sledované ZL. Následně během provozu koksovacích baterií jsou vizuálně pozorovány úniky emisí na jednotlivých komorách.

Provozovatelé koksoven jsou dle platné legislativy [1, 5] povinni do Souhrnné provozní evidence zdrojů znečištění ovzduší (dále jen SPEZZO) vykazovat pouze celkové emise PAU. Informace o podílu jednotlivých PAU (tedy i B[a]P) není ve SPEZZO uvedena a bilancování jednotlivých PAU je problematické. Používá EF dle Emission Inventory Guidebook 2009 [6] a roční produkci koksu koksoven. EF má hodnotu 750 mg B(a)P na 1 tunu koksu. Používá hodnoty celkových PAU ze SPEZZO a podíl B[a]P je stanoven podle již výše uváděného Emission Inventory Guidebooku 2009 [6]. Stejně jako metoda č. 2 používá hodnoty celkových PAU vykazovaných v databázi SPEZZO a pro výpočet množství B[a]P je použit podíl ve výši 10 % z celkových PAU.

Množství emisí B[a]P se podle jednotlivých metod (interpretací) liší v extrémních případech až o více než 2 řády. Všechny ostatní metody (č. 1 až 3) se opírají o různá zjednodušující zobecnění, která slouží v podstatě jako náhrada těžce dostupných nebo nedostupných dat.

Dále definujme pojem „průměrná česká koksovna“ (viz tab. 1). Její výroba je průměrem všech tří koksoven provozovaných v ČR (OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda, ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

Vliv lokálního vytápění

Dle oficiální bilance emisí za rok 2012 spalovací zdroje v sektoru lokálního vytápění domácností vyprodukovaly 90 % emisí B[a]P. Mobilní zdroje se na znečišťování ovzduší B[a]P podílely 7 % a ostatní stacionární zdroje 3 %. Podstatně se tento poměr změní z pohledu aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde podíl emisí B[a]P z vyjmenovaných stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší představoval v roce 2012 [1] cca 38 %.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Bilance emisí znečišťujících látek vyprodukovaných spalováním pevných (tuhých) paliv pro potřebu vytápění domácností se provádí na základě výpočtů ze statistických dat, klimatologických informací a aktualizovaných emisních faktorů z roku 2014 [7], které Výzkumné energetické centrum poskytlo ČHMÚ na základě rozsáhlé experimentální kampaně zaměřené na reálné spalovací zkoušky.

Pro stanovení EF byla použita platná metodika z roku 2013 s názvem „Metodika stanovení „váhy“ typu paliva a typu spalovacího zařízení pro výpočet emisních faktorů znečisťujících látek měrných emisí znečisťujících látek“ [3]. Použité emisní faktory pro bilanci emisí B[a]P jsou uvedeny v tab. 2.

Stanovení parametrů průměrné české vesnice pro potřeby bilance vychází z mnoha zjednodušení. Dle výše uvedených předpokladů byla vypočtena spotřeba jednotlivých druhů paliv, která by byla dostačující pro vytápění průměrné české vesnice. V kombinaci s EF uvedenými v tab. 2 byly vypočteny emise B[a]P z průměrné české vesnice.

Jedna průměrná vesnice dle použitého paliva může za jednu topnou sezónu vypustit komíny cca 8 až 23 kg B[a]P. Můžeme tedy říci, že má velký potenciál vyprodukovat podobné množství B[a]P jako průměrná koksovna. Na obr. 1 je zobrazeno porovnání bilance B[a]P. Bilance pro koksovnu je na obrázku prezentována dle metodiky č. 2 až 4. Bilance jedné vesnice byla provedena pro spalování předepsaných paliv při jmenovitém výkonu zařízení, jedná se tedy o „nejméně možné“ množství B[a]P.

V ČR je cca 620 000 domácností vytápěno pevnými (tuhými) palivy ve spalovacích zařízeních, která v roce 2012 vyprodukovala cca 9000 kg B[a]P.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Možnosti snížení emisí

Snížení B[a]P lze dosáhnout omezením emisí z dominantních zdrojů v dané oblasti, tj. zlepšením kvality domácích topenišť. V aglomeraci Ostrava/ Karviná/ Frýdek-Místek se musí omezit i emise z průmyslových zdrojů. Je nutné na vládní úrovni řešit znečištění z Polska. Současně by měl být přijat dlouhodobý program modernizace průmyslových zdrojů, např. do r. 2020, nebo 2030. Koksovny bychom měli tlačit k co nejlepší údržbě, ale je zbytečné je likvidovat, protože zdejší problém nevyřeší.

Pro řešení problému celého regionu je nezbytný společný česko-polský postup. Je zcela zásadní analyzovat ekonomické důsledky poškození populace v MSK. V aglomeraci O/K/F-M stále chybí analýza zdravotních dopadů, způsobených znečištěným ovzduším, a s tím související vyčíslení nákladů, které z toho plynou (zvýšená nemocnost, nižší věk dožití). Na druhou misku vah je třeba položit náklady na omezení emisí, a to především z lokálních a průmyslových zdrojů, na omezení či změnu rozsahu výroby a související sociální dopady. A následně určit postup pro investice.

Legislativa a regulace

Zákon č. 201 ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší.
Vyhláška 205/2009 Sb.

EU každoročně uvolní určité množství povolenek, které tyto firmy draží a směňují, aby byly schopné pokrýt svoji produkci skleníkových plynů. Toto množství se neustále snižuje a má firmy motivovat k přechodu na čistější technologie. Bezplatné vydávání povolenek pro průmysl má skončit do roku 2034. Balíček opatření navazuje na Green Deal, kdy si EU stanovila na cestě ke klimatické neutralitě průběžný cíl, že dosáhne do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Fit for 55 obsahuje opatření, jak k tomuto cíli dospět, a nástroje jako emisní povolenky či CBAM (uhlíkové vyrovnání na hranicích - čili uhlíkové clo na importované produkty, tj.