Kompostování: Co patří a nepatří do kompostu?

28.03.2026

Kompostování se stává stále populárnější součástí zdravého životního stylu, a to nejen díky svým ekologickým přínosům, ale i pozitivnímu vlivu na naše zdraví. Tento proces přeměny organického odpadu na cenný humus přináší řadu výhod pro jednotlivce i planetu. Každodenně produkujeme značné množství organického odpadu, který často končí na skládkách.

Čas od času ale tápeme, co všechno vlastně do kompostu patří a co už ne? Odpověď je jednoduchá, všechen organický (zelený) odpad z našich kuchyní můžeme s čistým svědomím použít ke kompostování. Například zbytky z ovoce a zeleniny, včetně pecek, skořápky z ořechů a vajec, čajové sáčky, kávovou sedlinu či popel ze dřeva.

Zahrádkáři dávají do kompostu také trávu, větvičky ze stromů, spadané ovoce a jiné. Pak jsou ale potraviny, které, byť se zdají rozložitelné, tak do kompostu nepatří. To jsou třeba kosti, maso, oleje, pytlíky z vysavačů, suť, textil, cigarety a podobně,“ vysvětluje Klára Šestáková z webu CZ Biom.

Co kompostovat?

Obecně, na kompost mohou putovat jakékoliv organické zbytky z kuchyně a zahrady. Mezi ně patří například slupky z ovoce a zeleniny, čajové sáčky, čaj a káva, posečená tráva a spadané listí, popel ze dřeva, sláma či podestýlka od býložravého mazlíčka nebo také papír a vymyté vaječné skořápky.

Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Avokádo obsahuje spoustu živin - zejména jádro ukrývá mnoho důležitých látek, které prospějí i kompostu. Podobně jako vaječné skořápky se avokádo rozkládá delší dobu.
Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci.
Obsahují spoustu živin a na kompost patří.
I tráva na kompost patří. Čerstvě posečenou trávu ale nechte oschnout. Obsahuje draslík, hořčík a jiné minerální látky, které jsou pro půdu prospěšné.
Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu.
Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.
Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky.
Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Chemicky neošetřené a nadrcené dřevo se do kompostu také hodí. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.
Skořápky z vajec na kompost patří. Poměrně dlouho se však rozkládají, proto je předtím nadrťte na drobné kousky.
Přidejte do kompostu vyčerpanou zeminu, kterou jste použili do květináčů v interiéru - a napřesrok získáte kvalitní hnojivo pro další pěstování.

Co nekompostovat?

Byla by škoda, kdyby se do vašeho domácího a opečovávaného kompostu dostalo něco, co by ho znehodnotilo. Mezi takové věci patří především zbytky živočišného původu nebo umělé výrobky.

Kosti, maso, zbytky z vařených jídel. Živočišné zbytky mohou přilákat různé nechtěné predátory. Mohlo by také dojít ke kontaminaci závadnými patogeny. Kompost by tak začal zapáchat a byl by zcela znehodnocen. Syrové maso a kosti do kompostu neházejte. Maso se sice v kompostu rozloží, ale potřebuje k tomu dostatečně vysokou teplotu. Pokud ji nemá, začne zapáchat a reálně hrozí, že bude zdrojem řady chorob a plísní.
Stolní oleje a tuky. „Přepálené tuky obsahují rakovinotvorné látky. Není dobré lít oleje na kompost. Z něj putují do půdy, ve které roste zelenina. Když ji lidé pak jedí, karcinogeny se jim dostávají do těla,“ varuje odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.
Rostliny napadené chorobami. Vykvetlý plevel nebo rostliny napadené plísní či hnilobou do kompostu nedávejte. Než by se semena plevele nebo choroby zničily, mohly by se rozšířit do zbytku zahrady.
Chemicky ošetřený materiál. Zbytky z lakovaného dřeva nebo jinak chemicky ošetřený materiál do kompotu zaručeně nepatří. Chemikálie by celou vaši kompostovací snahu zničily. Jasné ne: Rostliny ošetřované chemickými postřiky. Pokud na zahradě používáte kupované postřiky, především totální nebo selektivní herbicidy, vždy si přečtěte příbalový leták a bezpečnostní list.
Popel z uhlí a cigaret. Popel z uhlí a cigaret obsahuje vysokou koncentraci například anitomonu, mědi, chloridů, olova a dalších těžkých kovů. Tyto prvky by kompost kontaminovaly a při hnojení poškodily rostliny.
Slupky z exotického ovoce. Slupky od citrusových plodů nebo jiného exotického ovoce se sice kompostovat mohou, pozor byste si však měli dát na jejích množství. Jsou totiž náchylné k plesnivění. Slupky bývají ošetřeny chemicky.
Časopisy. Novinový, barevně či hustě potištěný papír se může rozkládat příliš dlouho. Do kompostu také nepatří povoskovaný a jiným způsobem modifikovaný papír.
Plasty, sklo, kámen. Nerozložitelný odpad nemá v kompostu co dělat. Zbytečně zabírá místo a při hnojení by znehodnotil záhon.
Exkrementy od masožravých zvířat. Pokud nemáte zajištěnou hygienizace exkrementů, tedy zničení nebezpečných bakterií, zárodků parazitů apod., rozhodně kočičí nebo psí exkrementy nekompostujte. Kočičí podestýlku kompostujte pouze v případě, že je tato možnost uvedena na obalu.
Žvýkačka. Žvýkačka není bioodpad. Obsahuje totiž syntetické gumy, které nejsou přírodního původu.

Jak kompost udržovat

Ledabyle pohozené organické zbytky však kompost ještě netvoří. Vrstvit je třeba s rozmyslem. Dospodu patří hrubší materiál, jako jsou nadrobno nasekané větve, který se rozkládá pomalu, a zároveň kompost provzdušní a zajistí odtok přebytečné vody. Další materiál, který přidáváte, postupně promíchávejte. Například vlhké listí se suchou trávou, novinový papír se slupkami apod. Kompost tak bude vyvážený, bude se dobře rozkládat, bude plný živin, a tím přilákáte drahocenné žížaly, jež jsou pro kvalitní kompost klíčové.

Hromadu organických zbytků také nezapomeňte cca, co dva měsíce přeházet, promíchat a v případě horkého léta zvlhčovat. Vyzrálý kompost získáte za půl roku až rok.

Proč kompostovat?

Vlastní kompost je bohatý na živiny a mikroorganismy, které zlepšují strukturu a úrodnost půdy.
Použitím kompostu při pěstování bylin či zeleniny na zahradě, balkoně nebo terase podporujeme zdravý růst rostlin bez potřeby chemických hnojiv. Takto vypěstované plodiny jsou nejen chutnější, ale i zdravější, což přispívá k našemu celkovému zdraví.
Kompostování nás motivuje k uvědomělejšímu přístupu k odpadu a spotřebě. Tento proces nás učí trpělivosti a péči, což může mít pozitivní vliv na naši psychickou pohodu. Navíc, pěstování vlastních bylin a zeleniny nás povzbuzuje k častější konzumaci čerstvých a zdravých potravin, což je klíčové pro udržení zdravého životního stylu.
Mnohým z nás přináší kompostování ještě jeden benefit, a to pohyb. Aby byl kompost dobře provzdušněný, je třeba ho jednou za čas přeházet, spodní vrstvu odebrat a rozházet ji na záhonky, případně dát stranou na pozdější využití.
Kompostování je skvělým způsobem, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň zlepšit kvalitu půdy pro pěstování vlastních bylin či zeleniny.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Čtěte také: Škoda a emisní normy

tags: #jake #listi #patri #na #kompost