Používání čistících chemikálií představuje značné zatížení životního prostředí, obzvláště vod. Naše touha po dokonalé čistotě slouží zejména výrobcům nejrůznějších čistících prostředků, nejspíše speciálně určených pro jediný účel.
Domovní čistírna odpadních vod je skvělé zařízení. Při čištění probíhá v čističce podobný proces, jako samočistící proces v přírodě. Z toho plyne jistá "zranitelnost" čističky při nesprávném a k přírodě bezohledném chování. Bakterie zde hrají hlavní roli. Užitečné bakterie v čističce se označují jako aktivovaný kal. Bez nich by čistící proces nefungoval.
Čistička nemůže existovat a fungovat sama o sobě. Je třeba se o ni pravidelně starat, kontrolovat a „krmit“ ji správnou potravou. Na čističku odpadních vod je možné přivádět jen tolik splaškové vody z objektu, pro jaký byla vyprojektována. Znamená to tedy, že kapacitně byla čistička navržena tak, aby odpovídala počtu osob bydlících v domě.
Seznam povolených a zapovězených látek se pro různé strategie čištění odpadních vod docela liší. Existuje spousta materiálů, které, když vypustíte zrovna na vaši čistírnu, tak se sice nezhroutí, nic se neponičí, bude čistit dál, ale vy s čistírnou budete mít mnohem víc práce. Obecně, čím víc znečištění na čistírnu pustíte, tím víc se o ni budete muset starat.
Pokud váháte, jestli něco spláchnout do odpadu, nebo to zlikvidovat jinak, zlikvidujte to jinak. Pokud jste připojeni na veřejnou kanalizaci zakončenou centrální čistírnou odpadních vod, je pro vás závazný tzv. Kanalizační řád, což je souhrn pravidel co ano a co ne, včetně přípustných koncentrací. Vytvoření Kanalizačního řádu je povinné pro každého provozovatele kanalizace a zpravidla bývá volně k dispozici na webových stránkách provozovatelů.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Ano, každá čistírna je tu od toho, aby zpracovávala především tyto tekuté odpady z toalet, z mytí a praní. Srážková voda je čistá a na čistírnu nepatří. Můžete-li chytejte ji do sudů a zalévejte kytky, používejte jako užitkovou, do jezírka nebo jak vás napadne. Při dešti vzniká hodně vody najednou a pokud by přitekla na čistírnu, vytvořila by silný hydraulický ráz, který by zvířil všechno, co je usazené.
Písek, hlína a další anorganické materiály jsou inertní, to znamená nepodléhají rozkladu, zároveň mají vysokou hustotu, takže se snadno usazují. V aktivační čistírně jsou nežádoucí, jednak, pokud neleží na dně, obrušují zařízení čistírny, pokud leží na dně, tak se nemají jak dostat z čistírny pryč a hromadí se uvnitř. Navíc písek dlouho ležící na dně septiku má tendenci vytvořit s bakteriemi hmotu charakteru betonu, která se opravdu těžko odstraňuje.
Kosti, odkrojky masa, slupky ze zeleniny a další kuchyňské zbytky jsou docela velké kusy materiálu. Největší problémy by vám dělaly už v samotném domovním potrubí, hrozí, že ho ucpou. Trochu pomoct můžou drtičky odpadu, ty materiál rozmělní na kaši. Do aktivace bez usazovací nádrže zbytky z kuchyně nepatří. Jednak výrazně přibude přebytečného kalu, ale ne bakterií, a slupky z brambor vodu fakt nečistí. Kal budete muset častěji vyvážet a likvidovat. Stoupne spotřeba vzduchu, takže nakyne i faktura za elektřinu. Navíc se vám může ucpat potrubí (mamutky, propustky a podobně), takže ho budete muset často čistit i kontrolovat. Zbytky rostlinného typu patří na kompost, živočišného do popelnice.
Vlasy jsou trochu problematické, mají tendenci vytvářet husté, pevné a dlouhé spletence a na všechno se namotávat. To vadí hlavně ze všeho nejvíc u tenkých potrubí, tedy v domovních rozvodech, a z typů čistíren u aktivací a biodisků.
Toaletní papír se po namočení do vody rozpadne na vlákna.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Ne, ne, ne, v žádném případě do odpadu ne. Do koše s nimi. Všechno ucpou.
Většina internetových diskuzí vyvolává dojem, že majitelé domovních čistíren jsou odkázáni pouze na ekologické čisticí prostředky, ideálně sodu, ocet a mazlavé mýdlo. To je blbost. Čistírny jsou dimenzované na to, aby mycí prostředky rozložily, mycí prostředky na to, aby byly odbouratelné. Můžete používat jakékoliv prostředky, které vám vyhovují, samozřejmě včetně těch ekologických. Jen nepoužívejte prostředky s dezinfekčními účinky a používejte „chemii“ s rozumem.
Každý vám řekne, že tuky a oleje do kanalizace nepatří. Nerozpouští se totiž ve vodě. Navíc vytváří hmotu, vypadá to trochu jako polystyrenové kuličky, která se na všechno lepí a ucpává trasy. Nasbíraný tuk můžete buď vyhodit do tříděného odpadů, máte-li kontejner na oleje, nebo do sběrného dvora, v nejhorším do normální popelnice.
Dezinfekce zabíjí mikroorganismy. To je sice pěkné, ale občas je něco potřeba důkladně vyčistit a vydezinfikovat i v domech s domovní čistírnou. Snažte se jí používat co nejmíň, pořiďte si rozprašovač, stříkejte přímo na čištěné místo nebo na hadr a ne do vody. Zahoďte záchodové bloky a závěsy a pořiďte si štětku. Pro čistírnu jsou jednoznačné nejpřátelštější organické kyseliny (ocet a podobně). Poměrně dobré jsou i prostředky na bázi chlornanu sodného (Savo) - ten je totiž silně reaktivní, zreaguje s první vhodnou molekulou a tím se rozloží. Pro čistírnu nejhorší variantou jsou „bezchlorové “ dezinfekce.
Kyseliny a zásady působí změnu hodnoty pH v systému. Nejhorší následky bude mít přídavek kyseliny či zásady na aktivační a biodiskovou čistírnu. Bakterie mají rády stabilitu, jakákoliv prudká změna jim způsobí šok, proti kterému se brání zpravidla tím, že se kal rozpadne a odteče vám pryč. Ani septik či kanalizace nesnáší změny pH. Obecně pokud potřebujete vypustit něco, co je hodně kyselé nebo hodně zásadité, musíte to nejdřív hooodně naředit vodou a pak zneutralizovat (tzn. kyselinu zásadou a naopak).
Čtěte také: Škoda a emisní normy
Stále více lidí proto bere EKO úklid jako výzvu. Na cestě za vysněnou netoxickou domácností vám budou nápomocné nejrůznější ekologické čisticí prostředky a z nich vyrobené domácí čističe. Stálicemi na scéně ekologického úklidu jsou kyselina citronová, jedlá soda, bílý ocet, peroxid a sůl.
Roztok kyseliny citronové využijte jako víceúčelový čisticí prostředek v koupelně i v kuchyni! Na běžné čištění stačí jen něco mezi 5-7% roztokem. V kuchyni má kyselina citronová použití na dřez, troubu i umývání povrchů. V koupelně vyčistěte umyvadlo, dlaždice, vanu i sprchový kout. Velmi dobře vám pomůže zbavit se skvrn od zaschlých kapek i vodního kamene. I s usazenými zbytky mýdla, které často tvoří nerozpustné soli mýdla spolu s ionty z tvrdé vody, si kyselina citronová snadno poradí.
Stejně jako kyselina citronová je i bílý ocet skvělým univerzálním čističem na bázi slabé kyseliny. V koupelně i v kuchyni má univerzální použití. Skvěle bude fungovat například na skvrny od zaschlé vody na skle u sprchového koutu nebo na oknech. Díky octu nebudou na skle šmouhy ani skvrny od vody. Poradí si taky s vodním kamenem. Speciálně v kuchyni využijte sílu octa jakožto pohlcovače pachů. Nebojte se s ním vyčistit mikrovlnnou troubu ani ledničku. Také při čištění myčky ocet odvede dobrou práci.
Soda jako protipól kyseliny citronové a octové má zásadité pH. Díky tomu nachází jedlá soda na úklid v domácnosti jiné použití. I když třeba také změkčuje vodu, odmašťuje ještě efektivněji než kyselina citronová. Jedlá i prací soda jsou dobrými nástroji na boj s mastnotou. Použijte ji jako náhradu pískového čističe na připálené nádobí nebo na vyčištění myčky. V kuchyni vám soda pomůže i s usazeninami od kávy nebo čaje, na nádobí či čištění dřezu. Soda kromě jiného neutralizuje pachy. Pokud vám váš mazlíček nadělal doma nějakou neplechu, můžete ji kromě úklidu použít i na výrobu domácího deodorantu.
Mýdlo je klasickou a ekologickou čisticí variantou, která se využívá hlavně na praní. Praní v mýdle je šetrné k citlivé i dětské pokožce. Přírodní mýdla jsou navíc biologicky odbouratelná. Znamená to, že se v odpadní vodě zcela rozloží a nejsou zátěží pro životní prostředí. Mýdlo nebo mýdlové vločky se hodí na praní v pračce i ruční praní při teplotách 40 °C a vyšších.
Sůl na skvrny od červeného vína nebo od krve je starý, dobrý a osvědčený recept. Hrubozrnnou sůl klidně využijte i jako abrazivní prášek na drhnutí přischlých nečistot.
Potřebujete doma něco ekologicky dezinfikovat? A máte 3% peroxid vodíku na uklízení? Jestli ano, máte vyhráno. Kromě dezinfikování při uklízení nebo dezinfekci nástrojů na manikúru ho využijete i jako čistič na povrchy, dřez i připálené nádobí. Pokud máte doma zvířecího miláčka, oceníte sílu tohoto čističe u skvrn od moči, zvratků nebo i od krve.
Ucpaný odpad umyvadla dokáže pěkně naštvat. V tuhle chvíli to chcete vyřešit rychle a ani si nepřipustit myšlenku na rozebírání sifonu. Samozřejmě je nejjednodušší popadnout nějaký opravdu účinný čisticí prostředek, který seženete v drogerii v ceně 40 - 100 korun. Není pochyb, že pokud vám do sifonu nezapadl nějaký opravdu masivní kus železa nebo kamene, budete při čištění úspěšní. Všechny tyto přípravky tvoří z více než 80 % hydroxid sodný, nebo kyselina sírová. Ty sežerou všechno.
Nejznámější babská rada je použití octa a jedlé sody. Nejprve odpad prolijte horkou vodou (pokud ho tedy ještě prolít jde). Pak do něj nasypte půl hrnečku jedlé sody a nechte několik minut působit. Následně smíchejte vařící vodu a ocet, asi jeden hrnek půl na půl, a nalijte do odpadu. Počkejte asi 10 minut, pak ještě jednou prolijte horkou vodou. Tenhle recept je účinný hlavně v případě, že se odpad začíná tak trochu ucpávat.
Rozebrání sifonu a jeho důkladné vyčištění, ačkoli z pochopitelných důvodů značně nepopulární, vám může od problémů s ucpáváním odpadu pomoci na delší čas. Ještě než rozeberete sifon, připravte si kyblík nebo lavór. S rozebraným sifonem, z kterého teče a odpadává spousta nepěkných věcí, se kýbl hledá špatně. Situaci může zlepšit i vytahání vlasových chuchvalců pinzetou, nebo jejich uvolňování špejlí.
Málokdo už taky dnes pořádně používá gumový zvon, který byl dřív nedílnou součástí každé domácnosti. Vydrží věky, a když se s ním umí dobře zacházet, dokáže odpad pořádně prošťouchnout. Podmínkou je, aby umyvadlo bylo naplněné vodou a abyste při prošťuchování ucpali i bezpečnostní odtok (takovou tu malou díru u okraje umyvadla).
Nejúčinnější možností je sítko, zachycující vlasy a zbytky jídla, které pak neputují dále do odpadu a nehrozí ucpáním. Kuchyňskému dřezu prospěje, když odpad prolijete cca jednou za čtrnáct dní pořádnou dávkou horké vody. Ta rozpustí případné tuky, které právě často bývají základem pro zátku.
CLEAMEN 442 je nejvýkonnější mycí a čistící prostředek na podlahy a povrchy, které jsou odolné kyselinám. Má víceúčelové použití a je určen pro postavební, periodický i denní úklid. Dokonale odstraňuje rez, vodní kámen a minerální usazeniny. Oživuje a čistí cementové spáry, ale ve vyšší koncentraci je vyžírá. Poradí si s protiskluzovou dlažbou a vyšlapanými cestičkami v broušených a slinutých dlažbách.
Prostředek je nepěnivý a je určen pro ruční i strojní stírání, je silně koncentrovaný.
| Úroveň znečištění | Množství Cleamenu 442 na 10 litrů vody | pH roztoku |
|---|---|---|
| Nízká | 50 ml | 2,2 |
| Střední | 100 ml | 1,9 |
| Vysoká | 200 ml | 1,7 |
| Úroveň znečištění | Množství Cleamenu 442 na 10 litrů vody | pH roztoku |
|---|---|---|
| Nízká | 20 ml | 2,6 |
| Střední | 40 ml | 2,3 |
| Vysoká | 60 ml | 2,1 |
pH koncentrátu: 1
tags: #jake #ma #ph #myci #prostredek #na