Ohrožení života matky a interrupce v České republice

Základní lidská práva jsou v České republice ukotvena v Listině základních práv a svobod. Její existence je předpokladem demokratického právního státu a stanovuje minimální standard ochrany lidských práv. Listina je součástí ústavního pořádku České republiky (který se někdy také zjednodušeně nazývá „ústava“).

Naším cílem je zakotvit právo na interrupce v ústavě. Ale uvědomujeme si také, že reprodukční práva nejsou limitovaná jen na interrupce a zahrnují mnoho dalších témat. Je pravda, že Listina a další ústavní zákony by měly být relativně stabilní a neměnné v čase, primárně z důvodu ochrany právní jistoty, ale také by se měly přizpůsobovat důležitým společenským změnám. Změnit Listinu je těžší než běžný zákon - pro její změnu je třeba najít v Parlamentu ústavní většinu (tj.

Současná úprava interrupcí v ústavě nedostatečně chrání ženy a jejich právo rozhodovat o vlastním těle. Listina základních práv a svobod sice garantuje nedotknutelnost osoby a soukromí (čl. 7 odst. 1) jako východisko pro svobodné rozhodování o vlastním těle, ale zároveň poskytuje ochranu lidského života před narozením (čl. 6 odst. 1).

Přestože se zdá, že v České republice, liberální, převážně ateistické zemi, s celospolečenskou podporou práva na přístup k bezpečným interrupcím se nemusíme obávat zákazu nebo limitace interrupcí, opak je pravdou. Za posledních 15 let jsme mohli sledovat několik legislativních pokusů interrupce v ČR omezit.

Více než čtyři pětiny (84 %) českých občanů zastávají názor, že právo rozhodnout o přerušení vlastního těhotenství má mít žena sama. Pro úplný zákaz interrupcí se vyslovila pouhá 2 % občanů. Názor, že žena sama má mít právo rozhodnout se, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství, se častěji objevoval u žen (souhlas vyjádřilo 83 % žen a 76 % mužů) a o něco častěji také u lidí ve věku 45 až 59 let a u respondentů hodnotících svoji životní úroveň jako dobrou.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

V Česku bylo provedeno nejméně interrupcí za posledních 65 let. Lidé těhotenství víc plánují. Nejlevnější z dostupných zákroků je miniinterrupce, kterou je možné provádět do 8. Chirurgická interrupce, prováděná po 8.

Občanky EU mají na základě zákona 66/1986 Sb., který upravuje přerušení těhotenství, nárok na stejné podmínky jako ženy s občanstvím ČR. Toto tvrzení podporuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2016, znovu vydaná v roce 2021. Bohužel Česká lékařská komora vykládá regulaci k zákonu upravující právo na přerušení těhotenství odlišně, a to tak, že právo na zákrok mají pouze cizinky s trvalým pobytem, ne s přechodným. I z důvodu těchto odlišných interpretací dochází k odmítnutí péče zdravotnickými zařízeními.

Osobní zkušenosti žen s interrupcí

Přesto, že umělé přerušení těhotenství je v ČR legální už přes sedmdesát let, jedná se stále o tabuizovanou věc.

Zkušenosti žen:

• "Volala jsem ihned na svou gynekologii, že to bohužel nechci. Upřímně, nejsem sama se sebou vyrovnaná, natož mít vedle sebe malého tvorečka. Na gyndě jsem dostala ve svých 30 letech neskutečnou čočku, že jedině antikoncepce mě spasí, žádný kondom, jedině antikoncepce, a že je víceméně hrozné, co se chystám udělat."
• "Bylo mi fyzicky i psychicky velmi zle, lékař se ke mně choval arogantně a povýšeně, vyptával se mě na můj sexuální život a řekl, že bez různých kontrol to nepůjde. Musela jsem souhlasit, nebyla jsem ve stavu, kdy bych obíhala lékaře a chtěla čekat, než mne někdo, kdo by mi lépe vyhovoval, vezme. Reakce gynekoložky byla naprosto nelidská, nemorální a neprofesionální. Sama od sebe mi začala vykládat a asi mě i děsit, že k ní chodí plno žen, které chtějí dítě, ale nemohou otěhotnět. Že to je ten problém a já jsem tu a dělám opačnou věc. Nakonec mne přesvědčoval, jestli si to nechci nechat, a musela jsem vysvětlovat důvody, proč si to nepřeji a proč to opravdu není vhodné a že se svým současným životem jsem spokojena tak, jak dosud byl. Přišla jsem si pro podporu pro své rozhodnutí a odcházela jsem dost zničená."
• "Zažila jsem 2x UPT, jednou z genetických důvodů, kdy byli všichni ohleduplní. Podruhé miniinterupce z vlastního rozhodnutí. Schválně jsem šla na soukromou kliniku, abych se vyhnula nepříjemnému chování, ale ani to nepomohlo. Jako by nikdo nebral v potaz, že je ta situace hrozná, že mě to rozhodnutí bolí, že k tomu embryu mám cit. K mému pláči přistupovaly sestry i lékařky ve stylu “no na to jste měla myslet dřív”. Řekla mi, že je ostuda jít ve 28 letech na interrupci, že bych v tomto věku měla vědět, jak to při souloži chodí a jaká jsou rizika."
• "Následně mi byla (ne mou gynekoložkou, ale lékaři provádějícími zákrok) mírně nucena a tlačena hormonální antikoncepce, kterou jsem brát nechtěla ze strachu z vedlejších účinků. Nakonec jsem se ale přesto nechala přesvědčit a začala ji užívat."
• "Kamarádka šla na potrat v 18. Nejenže jí bylo doktorem sděleno, že „čeká dvojčátka“ a v jakém jsou stádiu vývoje, ale dokonce ji donutil podívat se na ultrazvuk."
• "Když mi doktorka těhotenství potvrdila, řekla v podstatě jen, že se uvidíme na další kontrole. Bylo mi 28, byla jsem si interrupcí více než jistá, toto jsem lékařce také jasně sdělila. Žiju v Praze, ale lékaře jsem měla v pohraničí. Nějak jsem čekala, že budu odcházet s žádankou, a místo toho jsem odcházela s fotkou z ultrazvuku a pokynem, že si mám u svého praktického lékaře vyjednat testy, jak jsem na tom se snášenlivostí na anastezii. A tím začalo v mých očích nekonečné kolečko. Praktický lékař v Praze sám nechápal, proč něco takového gynekolog požaduje, ale objednal mě k jiné lékařce na krev, poté jsem čekala na výsledky, poté jsem jela zpět ke gynokoogovi, ten mi řekl, že musí udělat odběry na Rh faktor a poslal mě domů do Prahy, potom zpět do rodného města pro výsledky a týdny plynuly. (…) Když už gynekolog neměl jakým testem mě prohat, dostala jsem žádanku a pádila k Apolináři. Dorazila jsem akorát tak pozdě, abych už nemohla potrat podstoupit pilulkou a musela jsem na zákrok. Lékařka u Apolináře kroutila hlavou nad tím, proč mě můj doktor nutil na všechny testy, které by udělali sami, ve srovnání s mou cestou, obratem (…) Myslím, že mi trvalo několik let, než jsem pochopila, do čeho mě můj vlastní lékař nenápadně tlačil."
• "Pak jsem hledala, kam jít, moc informací k tomuto tématu není. Vrcholom asi je spojená čakáreň pre pacientky, ktoré v tehotenstve chcú pokračovať, so ženami, ktoré čakajú povinnú hodinu po tablete a začínajú krvácať."
• "Protože byl pátek, tak mi nemohli podat první potratovou pilulku. Měla jsem tedy přijít v pondělí další týden pro první. Zase jsem měla termín, kdy se mám dostavit. Přijdu ten den na čas (docela brzy ráno… a jak mě instruovali, tak s doprovodem). A sestra mi oznámí, že jim pilulka došla. (Dobrej vtip, že?) Naštěstí i přesto, že byla značně nepříjemná, tak byla alespoň ochotná a slíbila, že si nechají léky převézt z nemocniční lékárny a jakmile přijdou, tak mi zavolají, že mám dojet. No… takže jsem kompletně celý den netrpělivě čekala v pohotovosti, aby mi volali asi hodinu před koncem ordinační doby, kdy už jsem totálně vystresovaná a během dne dvakrát volala známé, která na klinice pracuje, abych zjistila, co a jak. Sestřičky se mnou jednaly dost nepříjemně, paní doktorka mě ani nepozdravila. Čekala jsem velice dlouho. Nakonec mě doktorka vzala, přišly se na mě podívat medičky… nikdo se mě nezeptal, zda souhlasím. Paní doktorka na mě ukazovala a říkala spoustu věcí."
• "Po asi dvou hodinách čekání (přestože jsem měla daný čas, na kdy mám přijít) v čekárně plné těhotných žen mě pan doktor přijal. Já mu popsala, co se stalo a proč tam jsem. On otevřel dokumenty od mé doktorky a pročetl si formulář, který mu vyplnila. Přišel řádek o počtu dětí, které mám a pan doktor si neodpustil poznámku: “Nemáte žádné děti? 24? Tak to jste si rychle rozmyslela, že je nechcete…” Já jsem jen odzbrojená seděla na židli a nevěděla, co na to říct. Vzhledem k tomu, že řádek nad tím měl popsané, že jsem otěhotněla přes použití antikoncepce (tělíska 5 let!!!), což asi samo o sobě implikuje, že děti nechci, to bylo hodně necitlivé a nemístné komentovat, aniž by věděl o celé situaci a mém rozhodnutí víc (mimo jiné ho to za celou dobu nezajímalo - nečekám, že by mělo, ale současně bez toho si má blbé komentáře nechat). Byla jsem si jistá svým rozhodnutím, přesto mě to zasáhlo (přece jen mi to celé bylo prostě líto, byla jsem zmatená a kromě partnera neměla oporu). Přišla na řadu kontrola a další hrozně vtipné poznámky. V jednu chvíli se mě ptá: “Tak co uděláme s tím tělískem? No tak ho teda asi vytáhneme…co s tím, že jo.” Tělísko vytáhl, mával mi s ním před obličejem a říká: “Chcete ho na památku?”"
• "Po vypuzení plodu jsem po 14 dnech měla kontrolu, zda je vše v pořádku. Pan doktor byl na klinice jiný, nejdřív jsem si říkala, že milý. Což asi byl. Ale pak si na kontrolu zavolal praktikantku z vysoké, které řekl, že mě bude vyšetřovat. Ona vypadala naprosto vyděšeně a celou kontrolu ultrazvukem vypadá, že neví, co hledá, a doktor ji stále opravoval. V principu mi to nevadí, na někom se to noví lékaři učit musí."

Potrat - definice a typy

Zamklý potrat, ke kterému došlo ve 13. gestačním týdnů. Přesná definice potratu dle Národního zdravotního informačního systému (NZIS) t.č. abortus incipiens - počínající potrat, obdoba 1. Potrat velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu a v děložní dutině zůstávají zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Takový potrat se označuje jako abortus incompletus, tj. neúplný potrat. Je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit (RCUI, manuální revize...). Při neúplném odstranění hrozí krvácení a infekce v děložní dutině. Vzácným stavem je abortus septicus - septický potrat, který je charakterizován infekcí plodového vejce přestupující na stěnu děložní, parametria a postupně se šiřící na malou pánev. Při progresi může vest k celkové sepsi organismu a způsobit šok, diseminovanou intravaskulární koagulopatii, akutní selhání ledvin a smrt.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Spontánní potrat (abortus spontaneus) je samovolné ukončení gravidity do 12. gestačního týdne a nejčastější komplikace těhotenství (zhruba 70% koncepcí nedosáhne období viability plodu [2]). Mezi rizikové faktory spontánního potratu patří chromozomální abnormality, vrozené anomalie dělohy a cervixu, získané vady dělohy (Ashermannův syndrom, myomy, endometrióza), endokrinní onemocnění (luteální insuficience, hyperprolaktinémie, syndrom předčasného ovariálního selhání, cukrovka, nemoci štítné žlázy), některé infekční nemoci matky (Chlamydia, Ureaplasma, Mycoplasma), imunologické faktory a široké spektrum enviromentálních vlivů.

Gynekologické vyšetření u odumřelé gravidity prokazuje metroragii, otevírání děložního hrdla, zvýšený tonus myometria a v pozdních stadiích potratu i děložní kontrakce. Laboratorní známkou patologického těhotenství je snížení hladiny lidského choriového gonadotropinu (hCG) v séru. Pokud těhotenství je hodnoceno jako perspektivní, je indikována aplikace gestagenních preparátů (progesteronový blok), hemostyptik a hořčíku za hospitalizací pacientky. V případě neperspektivního těhotenství je nutné se zaměřit na zachování fertility pacientky. Po proběhlém potratu (s operačním výkonem nebo bez) je vhodná aplikace estrogenů pro zlepšení epitelizace děložní dutiny.

Interrupce je umělé přerušení těhotenství, neboli (UPT), jehož důsledkem je indukovaný potrat. Po 22. týdnu gravidity již nejde o interrupci, ale o indukovaný porod. Česká legislativa umožňuje umělé ukončení gravidity bez indikace lékaře na žádost pacientky do 12. týdne těhotenství, s lékařskou indikaci do 24.týdne (většinou z důvodu genetických vad plodu), v případě ohrožení matky nebo plodu na životě kdykoliv.

UPT může být realizováno farmakologicky, nebo chirurgicky. Farmakologické ukončení těhotenství lze provést do 7. týdne gravidity. Používá se kombinace antiprogesteronu (mifepriston) a prostaglandinu E1 (misoprostol). Působením antiprogesteronu na děložní sliznici se naruší stavba deciduí, prostaglandin vyvolává kontrakci myometria. Pravděpodobnost selhání farmakologického UPT s následným pokračováním gravidity je cca 1-2%. Ke komplikacím metody patří křeče, masivní nebo protrahované krvácení, perzistence reziduí, gastrointestinální potíže ( nevolnost, zvracení, průjem), bolesti břicha, hlavy, teplota. Chirurgické způsoby přerušení těhotenství zahrnují miniinterrupci, metodu dilataci a kyretáže a v pozdních termínech - indukci porodu (event.

Miniinterrupci je možné provést do 8. týdnu gravidity. Její principem je dilatace hrdla děložního pomocí prostaglandinů nebo hydrofilní tyčinkou (Dilasoft) s následnou vakuumaspirací plodového vejce speciální kyretou. Od 8. po 12. týden těhotenství (ze zdravotních indikací i mezi 12. a 24. týdnem) se interrupce provádí metodou dilatace a kyretáže. Evakuace plodového vejce z dutiny děložní probíhá za použití tupé Bummové kyrety v antibiotiky chráněném koagulu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Komplikace chirurgických interrupcí se dělí na bezprostřední, časné (do 6 týdnů po provedení výkonu) a pozdní (více než 6 týdnů po výkonu). K bezprostředním následkům chirurgického UPT patří velké krevní ztráty, poranění cervixu a perforace dělohy. Časné komplikace zahrnují selhání metody (např. u vícečetného těhotenství, vrozených vad dělohy nebo při nepoznané mimoděložní graviditě), rezidua plodového vejce v děložní dutině a záněty (endometritida, parametritida, adnexitida).

Legislativní aspekty a podmínky pro provedení interrupce

Podstoupit umělé přerušení těhotenství můžete bez ohledu na svůj věk. Podmínkou provedení interrupce je, aby vaše těhotenství netrvalo více než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace), a aby tomu nebránily zdravotní důvody. Těhotenství nemůžete přerušit dříve než 6 měsíců od poslední interrupce (pokud neexistují závažné zdravotní důvody). V případě, že je naopak nutné interrupci provést ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen váš život, vaše zdraví nebo zdravý vývoj plodu, nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno na vaši žádost nebo s vaším souhlasem i po 12.

Umělé přerušení těhotenství je zpoplatněno v případě, že je interrupce prováděna na vaši žádost. V případě, že je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody najdete ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. V případě, že se k umělému přerušení těhotenství rozhodne dívka do 16. let věku, musí k výkonu dát souhlas zákonný zástupce, popřípadě ten, jemuž byla svěřena do výchovy. Jestliže bylo uměle přerušeno těhotenství ženě ve věku od 16 do 18 let, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce. Bližší informace najdete v zákoně č.

V České republice má žena sama možnost svobodně se o osudu svého těhotenství rozhodnout, k eventuálnímu potratu ji ovšem taky nikdo nesmí nutit. Podle našich platných zákonů lze graviditu ukončit na žádost ženy do 12. týdne (což odpovídá přibližně 10-ti týdnům od oplodňující soulože). Zákon rozlišuje jednak interrupci na žádost ženy a interrupci ze zdravotních důvodů. Právní rámec je stanoven Zákonem České národní rady č. 66/1986 Sb., upřesněný prováděcí vyhláškou č. 75/1986.

Interrupce na žádost ženy je úkonem hrazeným, jeho cena je stanovena v současnosti na částku cca 5000,- Kč (v případě tzv. "medikamentózně vedené interrupce" vyvolané pomocí léků ještě vyšší). Může být provedena pouze tehdy, pokud od posledního ukončení těhotenství uplynulo nejméně šest měsíců. Ukončení ze zdravotních důvodů je upřesněno vyhláškou a je hrazeno zdravotní pojišťovnou. Patři zde široká škála onemocnění, jež by se mohla těhotenstvím zhoršit, dále vysoké genetické riziko pro poškození plodu, věk matky nad 40 let, ale třeba i otěhotnění v důsledku znásilnění. Zdravotní důvody by také mohly ospravedlnit provedení ukončení dříve, než za zákonem předepsaných šest měsíců od předchozí interrupce.

Existují však určitá právní omezení provedení interrupce ve vztahu k věku ženy. U dívky do 16. let věku kromě jejího rozhodnutí musí k výkonu dát souhlas rodiče nebo její zákonný zástupce. Ve věku od 16 do 18 let postačuje k provedení interrupce jejich projev vůle, zdravotnické zařízení má však právo ještě před výkonem trvat na poučení a písemný souhlas obou rodičů či zákonného zástupce. Po 18. Po 12. týdnu lze těhotenství ukončit jen výjimečně ze závažných zdravotních důvodů.

tags: #potrat #ohrožení #života #matky #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Informace KIPS
• Podmínky emise cenných papírů
• Petra Trnková: Podle přírody!
• Příznaky znečištěného EGR ventilu
• Výpočet KES