Základní lidská práva jsou v České republice ukotvena v Listině základních práv a svobod. Její existence je předpokladem demokratického právního státu a stanovuje minimální standard ochrany lidských práv. Listina je součástí ústavního pořádku České republiky (který se někdy také zjednodušeně nazývá „ústava“).
Naším cílem je zakotvit právo na interrupce v ústavě. Ale uvědomujeme si také, že reprodukční práva nejsou limitovaná jen na interrupce a zahrnují mnoho dalších témat. Je pravda, že Listina a další ústavní zákony by měly být relativně stabilní a neměnné v čase, primárně z důvodu ochrany právní jistoty, ale také by se měly přizpůsobovat důležitým společenským změnám. Změnit Listinu je těžší než běžný zákon - pro její změnu je třeba najít v Parlamentu ústavní většinu (tj.
Současná úprava interrupcí v ústavě nedostatečně chrání ženy a jejich právo rozhodovat o vlastním těle. Listina základních práv a svobod sice garantuje nedotknutelnost osoby a soukromí (čl. 7 odst. 1) jako východisko pro svobodné rozhodování o vlastním těle, ale zároveň poskytuje ochranu lidského života před narozením (čl. 6 odst. 1).
Přestože se zdá, že v České republice, liberální, převážně ateistické zemi, s celospolečenskou podporou práva na přístup k bezpečným interrupcím se nemusíme obávat zákazu nebo limitace interrupcí, opak je pravdou. Za posledních 15 let jsme mohli sledovat několik legislativních pokusů interrupce v ČR omezit.
Více než čtyři pětiny (84 %) českých občanů zastávají názor, že právo rozhodnout o přerušení vlastního těhotenství má mít žena sama. Pro úplný zákaz interrupcí se vyslovila pouhá 2 % občanů. Názor, že žena sama má mít právo rozhodnout se, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství, se častěji objevoval u žen (souhlas vyjádřilo 83 % žen a 76 % mužů) a o něco častěji také u lidí ve věku 45 až 59 let a u respondentů hodnotících svoji životní úroveň jako dobrou.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
V Česku bylo provedeno nejméně interrupcí za posledních 65 let. Lidé těhotenství víc plánují. Nejlevnější z dostupných zákroků je miniinterrupce, kterou je možné provádět do 8. Chirurgická interrupce, prováděná po 8.
Občanky EU mají na základě zákona 66/1986 Sb., který upravuje přerušení těhotenství, nárok na stejné podmínky jako ženy s občanstvím ČR. Toto tvrzení podporuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2016, znovu vydaná v roce 2021. Bohužel Česká lékařská komora vykládá regulaci k zákonu upravující právo na přerušení těhotenství odlišně, a to tak, že právo na zákrok mají pouze cizinky s trvalým pobytem, ne s přechodným. I z důvodu těchto odlišných interpretací dochází k odmítnutí péče zdravotnickými zařízeními.
Přesto, že umělé přerušení těhotenství je v ČR legální už přes sedmdesát let, jedná se stále o tabuizovanou věc.
Zkušenosti žen:
Zamklý potrat, ke kterému došlo ve 13. gestačním týdnů. Přesná definice potratu dle Národního zdravotního informačního systému (NZIS) t.č. abortus incipiens - počínající potrat, obdoba 1. Potrat velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu a v děložní dutině zůstávají zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Takový potrat se označuje jako abortus incompletus, tj. neúplný potrat. Je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit (RCUI, manuální revize...). Při neúplném odstranění hrozí krvácení a infekce v děložní dutině. Vzácným stavem je abortus septicus - septický potrat, který je charakterizován infekcí plodového vejce přestupující na stěnu děložní, parametria a postupně se šiřící na malou pánev. Při progresi může vest k celkové sepsi organismu a způsobit šok, diseminovanou intravaskulární koagulopatii, akutní selhání ledvin a smrt.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Spontánní potrat (abortus spontaneus) je samovolné ukončení gravidity do 12. gestačního týdne a nejčastější komplikace těhotenství (zhruba 70% koncepcí nedosáhne období viability plodu [2]). Mezi rizikové faktory spontánního potratu patří chromozomální abnormality, vrozené anomalie dělohy a cervixu, získané vady dělohy (Ashermannův syndrom, myomy, endometrióza), endokrinní onemocnění (luteální insuficience, hyperprolaktinémie, syndrom předčasného ovariálního selhání, cukrovka, nemoci štítné žlázy), některé infekční nemoci matky (Chlamydia, Ureaplasma, Mycoplasma), imunologické faktory a široké spektrum enviromentálních vlivů.
Gynekologické vyšetření u odumřelé gravidity prokazuje metroragii, otevírání děložního hrdla, zvýšený tonus myometria a v pozdních stadiích potratu i děložní kontrakce. Laboratorní známkou patologického těhotenství je snížení hladiny lidského choriového gonadotropinu (hCG) v séru. Pokud těhotenství je hodnoceno jako perspektivní, je indikována aplikace gestagenních preparátů (progesteronový blok), hemostyptik a hořčíku za hospitalizací pacientky. V případě neperspektivního těhotenství je nutné se zaměřit na zachování fertility pacientky. Po proběhlém potratu (s operačním výkonem nebo bez) je vhodná aplikace estrogenů pro zlepšení epitelizace děložní dutiny.
Interrupce je umělé přerušení těhotenství, neboli (UPT), jehož důsledkem je indukovaný potrat. Po 22. týdnu gravidity již nejde o interrupci, ale o indukovaný porod. Česká legislativa umožňuje umělé ukončení gravidity bez indikace lékaře na žádost pacientky do 12. týdne těhotenství, s lékařskou indikaci do 24.týdne (většinou z důvodu genetických vad plodu), v případě ohrožení matky nebo plodu na životě kdykoliv.
UPT může být realizováno farmakologicky, nebo chirurgicky. Farmakologické ukončení těhotenství lze provést do 7. týdne gravidity. Používá se kombinace antiprogesteronu (mifepriston) a prostaglandinu E1 (misoprostol). Působením antiprogesteronu na děložní sliznici se naruší stavba deciduí, prostaglandin vyvolává kontrakci myometria. Pravděpodobnost selhání farmakologického UPT s následným pokračováním gravidity je cca 1-2%. Ke komplikacím metody patří křeče, masivní nebo protrahované krvácení, perzistence reziduí, gastrointestinální potíže ( nevolnost, zvracení, průjem), bolesti břicha, hlavy, teplota. Chirurgické způsoby přerušení těhotenství zahrnují miniinterrupci, metodu dilataci a kyretáže a v pozdních termínech - indukci porodu (event.
Miniinterrupci je možné provést do 8. týdnu gravidity. Její principem je dilatace hrdla děložního pomocí prostaglandinů nebo hydrofilní tyčinkou (Dilasoft) s následnou vakuumaspirací plodového vejce speciální kyretou. Od 8. po 12. týden těhotenství (ze zdravotních indikací i mezi 12. a 24. týdnem) se interrupce provádí metodou dilatace a kyretáže. Evakuace plodového vejce z dutiny děložní probíhá za použití tupé Bummové kyrety v antibiotiky chráněném koagulu.
Čtěte také: Pracovní rizika
Komplikace chirurgických interrupcí se dělí na bezprostřední, časné (do 6 týdnů po provedení výkonu) a pozdní (více než 6 týdnů po výkonu). K bezprostředním následkům chirurgického UPT patří velké krevní ztráty, poranění cervixu a perforace dělohy. Časné komplikace zahrnují selhání metody (např. u vícečetného těhotenství, vrozených vad dělohy nebo při nepoznané mimoděložní graviditě), rezidua plodového vejce v děložní dutině a záněty (endometritida, parametritida, adnexitida).
Podstoupit umělé přerušení těhotenství můžete bez ohledu na svůj věk. Podmínkou provedení interrupce je, aby vaše těhotenství netrvalo více než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace), a aby tomu nebránily zdravotní důvody. Těhotenství nemůžete přerušit dříve než 6 měsíců od poslední interrupce (pokud neexistují závažné zdravotní důvody). V případě, že je naopak nutné interrupci provést ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen váš život, vaše zdraví nebo zdravý vývoj plodu, nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno na vaši žádost nebo s vaším souhlasem i po 12.
Umělé přerušení těhotenství je zpoplatněno v případě, že je interrupce prováděna na vaši žádost. V případě, že je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody najdete ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. V případě, že se k umělému přerušení těhotenství rozhodne dívka do 16. let věku, musí k výkonu dát souhlas zákonný zástupce, popřípadě ten, jemuž byla svěřena do výchovy. Jestliže bylo uměle přerušeno těhotenství ženě ve věku od 16 do 18 let, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce. Bližší informace najdete v zákoně č.
V České republice má žena sama možnost svobodně se o osudu svého těhotenství rozhodnout, k eventuálnímu potratu ji ovšem taky nikdo nesmí nutit. Podle našich platných zákonů lze graviditu ukončit na žádost ženy do 12. týdne (což odpovídá přibližně 10-ti týdnům od oplodňující soulože). Zákon rozlišuje jednak interrupci na žádost ženy a interrupci ze zdravotních důvodů. Právní rámec je stanoven Zákonem České národní rady č. 66/1986 Sb., upřesněný prováděcí vyhláškou č. 75/1986.
Interrupce na žádost ženy je úkonem hrazeným, jeho cena je stanovena v současnosti na částku cca 5000,- Kč (v případě tzv. "medikamentózně vedené interrupce" vyvolané pomocí léků ještě vyšší). Může být provedena pouze tehdy, pokud od posledního ukončení těhotenství uplynulo nejméně šest měsíců. Ukončení ze zdravotních důvodů je upřesněno vyhláškou a je hrazeno zdravotní pojišťovnou. Patři zde široká škála onemocnění, jež by se mohla těhotenstvím zhoršit, dále vysoké genetické riziko pro poškození plodu, věk matky nad 40 let, ale třeba i otěhotnění v důsledku znásilnění. Zdravotní důvody by také mohly ospravedlnit provedení ukončení dříve, než za zákonem předepsaných šest měsíců od předchozí interrupce.
Existují však určitá právní omezení provedení interrupce ve vztahu k věku ženy. U dívky do 16. let věku kromě jejího rozhodnutí musí k výkonu dát souhlas rodiče nebo její zákonný zástupce. Ve věku od 16 do 18 let postačuje k provedení interrupce jejich projev vůle, zdravotnické zařízení má však právo ještě před výkonem trvat na poučení a písemný souhlas obou rodičů či zákonného zástupce. Po 18. Po 12. týdnu lze těhotenství ukončit jen výjimečně ze závažných zdravotních důvodů.
tags: #potrat #ohrožení #života #matky #Česká #republika