Obnovitelné Zdroje Energie: Cesta k Udržitelnosti a Energetické Soběstačnosti

Žijeme v době, kdy se konečně přehodnocuje způsob výroby a spotřeby energií s ohledem na planetu a udržitelnost a obnovitelné zdroje se stávají klíčovým krokem v této proměně.

Sluneční, větrná nebo třeba vodní energie nabízí slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, menší závislosti na fosilních palivech a posilování energetické soběstačnosti.

Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat do aleluja. Řeč je o obnovitelných zdrojích energie. Ty mají ve srovnání s konvenčními zdroji energie minimální dopad na životní prostředí.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou nefosilní zdroje energie, jejichž energetický potenciál se trvale obnovuje přírodními procesy nebo činností lidí.

Jedná se například o vodní, větrnou, sluneční a geotermální energii, ale také o biomasu nebo bioplyn. Jedná se o alternativu k fosilním palivům, která přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikaci dodávek energie a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, zejména ropou a plynem.

Čtěte také: Půda a její role v potravinovém řetězci

Za částečný obnovitelný zdroj energie se považuje i nerecyklovatelný odpad, který lze v zařízeních na energetické využití odpadu (ZEVO) přeměnit na teplo a elektřinu.

Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Fosilní paliva jsou citlivá na změny cen na světových trzích, což může vést k cenovým šokům a nejistotě. To však neplatí u obnovitelných zdrojů.

Obnovitelné zdroje mají nižší dopad na životní prostředí než těžba a spalování fosilních paliv.

Evropa v současné době prochází energetickou transformací, která však není zaměřena pouze na environmentální cíle. Jde především o zachování konkurenceschopnosti, budování energetické nezávislosti a zajištění bezpečnosti dodávek energie.

Čtěte také: Kontaminace půdy chlorovanými uhlovodíky

Válečný konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise upřednostňuje vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na dovozu ruských energií.

Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %. Přitom drtivá většina - až 20 zemí EU - má v současné době podíl OZE pod 30 %, což znamená potřebu masivních investic do „zelené“ infrastruktury v celé unii.

Zásadní roli v EU hraje Evropská zelená dohoda (European Green Deal), jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento proces však ještě více urychlí nová evropská strategie Clean Industrial Deal (2025), která staví na základech Zelené dohody, ale jde hlouběji do oblasti průmyslové transformace a dekarbonizace. Zároveň představuje odpověď Evropské komise na rostoucí energetické potřeby Evropy a potřebu posílení její konkurenceschopnosti.

Pro investory je klíčové, že EU v rámci Clean Industrial Deal vyčíslila potřebný přírůstek nových energetických zdrojů. Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín.

Typy Obnovitelných Zdroje Energie

Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny.

Čtěte také: Česká Půda v Ohrožení

1. Sluneční Energie

Sluneční záření je jedním z nejdostupnějších a nejčastěji používaných obnovitelných zdrojů.

1. Fotovoltaické (PV) panely: Když sluneční záření dopadá na fotovoltaický článek, dochází k uvolnění elektronů a vytvoření elektrického proudu. Tento proud pak může být shromážděn a využíván pro napájení elektrických spotřebičů nebo dodáván do elektrické sítě.
2. Sluneční tepelná energie: Tato energie se využívá pro ohřev vody nebo vzduchu za pomocí slunečního záření.

2. Větrná Energie

I větrná energie je důležitou součástí obnovitelných energetických zdrojů České republiky. Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii. Na našem území se nacházejí především na kopcovitých územích a na hřebenech hor.

Větrné turbíny využívají k výrobě energie pohybu vzduchu. Pokud v lokalitě dostatečně neproudí vzduch, nebude to nic moc. V Evropě se větrné elektrárny využívají hlavně v Německu, Španělsku nebo ve Velké Británii.

3. Vodní Energie

Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země. Přesto je důležité zmínit, že toky v České republice nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký.

Vodní energie se využívá po staletí - ať už jde o mlýny nebo o přehrady. Využívají se k tomu přehrady, přirozený průtok řeky nebo třeba příliv a odliv moře. V Česku patří voda k největším zdrojům alternativní elektrické energie.

4. Energie z Biomasy

V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva). Biomasa může být spalována pro vytápění, elektřinu nebo teplou vodu, což ji činí všestranným zdrojem obnovitelné energie.

Energie z biomasy využívá k výrobě elektřiny organické materiály, jako je dřevo, rostlinný odpad, hnůj nebo bioplyn. Biomasa se spaluje nebo se zpracovává na zmiňovaný bioplyn a umožňuje tak výrobu tepla nebo elektřiny.

5. Bioplyn

Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů.

6. Geotermální Energie

Geotermální energie stojí na teplu z nitra Země. To se využívá jak k vytápění, tak k výrobě elektřiny. Systém suché páry používá k pohonu turbíny přímo páru získanou ze země. Systém mokré páry nejdřív přemění vodu na páru, která pak pohání turbínu.

Geotermální energie je populární hlavně v oblastech, kde se daří sopkám. Třeba na Islandu je geotermální energie zdrojem číslo jedna jak pro elektřinu, tak pro teplo.

Výhody a Nevýhody Obnovitelných Zdroje Energie

Samá pozitiva, říkáte si. Nic ale není černobílé, tak se pojďme podívat i na nějaká ta negativa obnovitelných zdrojů energie.

Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Například instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny.

Výhody OZE

1. Ekologická udržitelnost: Jedním z hlavních důvodů pro hledání obnovitelných zdrojů energie, je jejich ekologická udržitelnost. Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí. Využívání energie ze slunce, větru či vody výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, což pomáhá bojovat proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší.
2. Snížení závislosti na fosilních palivech: Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.
3. Vytváření nových pracovních míst: Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody. Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa. Tento trend je patrný zejména v oblastech, kde se nacházejí solární farmy, větrné elektrárny nebo zařízení na zpracování biomasy.
4. Dlouhodobé finanční úspory: I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.
5. Decentralizace výroby energie: Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice

Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky.

Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let.

Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR se pohybuje kolem 17 %, což není mnoho. Jsme dokonce pod průměrem Evropské unie, který je na 37 %. Pomalu ale jistě se však situace mění.

V posledních letech se v Česku rozvíjí hlavně instalace solárních panelů a to jak na výrobních halách firem a velkých provozů, tak na střechách rodinných domů. Zvyšuje se tak podíl alternativních zdrojů energie pro domácnosti a to i díky různým dotačním programům jako je například Nová zelená úsporám.

Využití OZE v Domácnostech

Jako běžná domácnost máte hned několik možností, jak využívat alternativní zdroje pro výrobu elektrické energie ke snížení výše vašich účtů i závislost na fosilních palivech.

• Solární panely: Ideální pro výrobu elektřiny nebo ohřev vody.
• Biomasa: Kamna na dřevo nebo pelety jsou oblíbenou alternativou k plynovému vytápění a to hlavně na venkově.
• Tip: Velcí dodavatelé v České republice nabízí tzv. zelenou elektřinu. Pokud tedy sami nemůžete investovat do obnovitelných zdrojů, můžete alespoň používat jejich energii.

Cena technologií pro využití energie z obnovitelných zdrojů neustále klesá, takže jsou čím dál víc dostupnější.

ČEZ a Obnovitelné Zdroje

V portfoliu energetických zdrojů, které využívá Skupina ČEZ, mají své nezastupitelné místo i obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Z hlediska výroby elektrické energie sice zatím nehrají rozhodující roli, jejich význam však do budoucna výrazně poroste.

ČEZ si v rámci strategie Čistá energie zítřka vytyčil cíl investovat do roku 2030 za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR až 40 miliard korun do nových obnovitelných zdrojů. Jde především o projekty fotovoltaických elektráren umístěných primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů.

Největším provozovatelem ekologických elektráren na bázi obnovitelných zdrojů je v rámci Skupiny ČEZ společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její výrobní portfolio o celkovém instalovaném výkonu více než 200 MW tvoří průtočné a akumulační vodní elektrárny na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce.

Obnovitelné Zdroje Energie v Evropě

Eurostat na konci roku 2024 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2023 pro všechny ekonomiky EU. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny, vytápění a chlazení nebo dopravy.

Zemí s nejvyšším podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 66,4 % je Švédsko. Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřekročil hranici 16 %.

Slovensko

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Stagnace je v posledních letech nepřehlédnutelná, jelikož oproti rokům 2019 až 2022 s podíly 16,9 %, 17,3 %, 17,4 % a 17,5 % lze jen stěží hovořit o zlepšení tohoto ukazatele. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %.

I přes relativně dobrá čísla OZE v některých ekonomikách musí EU zrychlit a potenciál zelené energie využívat ve větší míře.

Kůla zároveň uznává oprávněnost části kritiky ze strany podnikatelů, zejména pokud jde o byrokracii a tempo změn. „V krátkodobém horizontu však nemáme jiné možnosti. Plynofikace uhelných elektráren, výstavba nových plynových zdrojů, jaderných elektráren či malých modulárních reaktorů - nic z toho nám nepomůže zajistit nové zdroje energie dostatečně rychle. Zjednodušeně řečeno, evropský energetický mix v současné době nemá jinou alternativu než další výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Investice do OZE tak představují výjimečnou investiční příležitost“, uzavírá Kůla.

Země s Nejvyšším Využitím OZE

V žebříčku zemí nejvíce využívajících obnovitelné zdroje energie jsou na vrcholu převážně státy západní Evropy, využívající vítr, Slunce, atom a vodu. Země na vrcholu seznamu magazínu Energy mohou svá vysoká procenta výroby obnovitelné energie do jisté míry připsat bohatým přírodním zdrojům. Island táhne geotermální energie, Norsko obrovské kapacity vodních elektráren a Dánsko výroba větrné energie.

Vzhledem k tomu, že země pokračují v investicích do obnovitelné infrastruktury a ve zkoumání inovativních řešení, podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů pravděpodobně v nadcházejících letech dále poroste.

1. Island je země známá svou krásnou krajinou, plnou sopek, gejzírů, horkých pramenů a lávových polí. Kromě toho, že jsou atraktivní pro turisty, umožňují tyto přírodní prvky Islandu vyrábět většinu energie z obnovitelných geotermálních zdrojů.
2. V Norsku je jedním z hlavních zdrojů energie voda. Tato skandinávská země je také jedním z největších vývozců energie na světě.
3. Švédsko je leaderem v oblasti dekarbonizace, do roku 2030 si dalo za cíl snížit emise skleníkových plynů o 59 % ve srovnání s rokem 2005 a do roku 2045 mít nulové emise uhlíku.
4. Brazílie vyrábí a distribuuje elektřinu více než 85 milionům rezidenčních, komerčních a průmyslových spotřebitelů. To je víc energie, než vyrobí všechny ostatní jihoamerické země.
5. Nový Zéland je úspěšným příkladem systematického rozvoje obnovitelné energie, zejména vodní a geotermální, bez vládních dotací.
6. Dánsko chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 70 % oproti úrovni z roku 1990 a do roku 2030 využívat obnovitelnou energii alespoň z poloviny.
7. Hnací silou Rakouska je vodní energie. Rakušané chtějí do roku 2030 využívat 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, především vodních, větrných a solárních.
8. Primárními obnovitelnými zdroji ve Švýcarsku jsou jaderná a vodní energie.
9. Klíčovými pilíři finské strategie udržitelné energetiky jsou jaderná, vodní a bioenergie. Finsko usiluje o dosažení net zero do roku 2035.
10. Kromě toho, že je Kolumbie lídrem v elektrické veřejné dopravě, je také jedním z největších producentů vodní energie na světě.

Agrovoltaika

Agrovoltaické systémy představují ekologicky přínosný způsob zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jde o solární systémy umožňující na stejné ploše současně vyrábět solární energii a pěstovat zemědělské plodiny. Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice nebo ovocné sady.

V Česku je zatím agrovoltaika většinou ve fázi zkušebních projektů.

Podle Global Market Insights měl celosvětový trh s agrovoltaikou v roce 2024 hodnotu 6,3 miliardy dolarů. Podle údajů evropské asociace SolarPower Europe bylo loni na celém světě instalováno 597 GW nových solárních elektráren.

Agrovoltaické systémy mohou také zvýšit ekonomickou hodnotu českých farem. „Budou mít nižší náklady na energie, efektivnější provoz. K tomu možná přilepšení za případný prodej přebytků.

V západní Evropě je agrovoltaika vnímána jako součást solárního sektoru a vzhledem k pokračující klimatické změně o ni roste zájem ze strany zemědělců.

Klíčová je podle Matějoviče správná projektová příprava, tedy pečlivé sladění energetických potřeb s požadavky zemědělských plodin nebo zvířat. „Agrovoltaika je zajímavá svou flexibilitou a schopností přinášet inovativní řešení. Například koncept, kdy se pod solárními panely pasou ovce, je velmi populární v zahraničí. Pomáhá udržovat vegetaci bez nutnosti sekání a snižuje provozní náklady až o 30 procent.

Investice do Obnovitelných Zdroje Energie

Aktuální hodnota aktiv činí 53,7 mil. EUR. Aktuálními projekty podfondu jsou: Fotovoltaická elektrárna Gogosu (Rumunsko) a bateriový systém Ånge (Švédsko). Očekávaná výnosnost podfondu je 15 % p.a., minimální hodnota investice je stanovena na 125 000 EUR (pro současné investory SICAV od 5 000 EUR).

Závěr

Alternativní zdroje energie v přírodě nejsou něčím, co by jen zrovna bylo populární, ale klíčem k budoucnost, která šetří naši planetu. Díky jejich nevyčerpatelnosti a malému dopadu na životní prostředí mohou pomoci výrazně snížit emise skleníkových plynů a naopak zvýšit naši soběstačnost. Mají samozřejmě i své nevýhody, ale pozitivní stránky rozhodně převažují.

tags: #je #puda #obnovitelny #zdroj?

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na dárky s vyšším smyslem
• Krabičková dieta Soběslav
• Udržitelnost ve Vizovicích
• Krajinná ekologie: Allerton
• Dotace na EFA plochy