Jedovaté rostliny v přírodě: Seznam a prevence

Pozor na jedovaté rostliny v naší přírodě, zahradách, ale i v bytech. Plánujete vybudování nové zahrady a nejste si jisti, co by bylo lepší raději nevysazovat kvůli svým malým dětem, byť se vám zrovna tyto květiny a dřeviny líbí? Raději si nějaký ten rok počkejte a pak až jimi zahradu doplňte.

Dermatitidy a alergie dýchacích cest. Ovšem nejen na své zahradě, ale i v přírodě a v parcích a na jiných veřejných prostranstvích dávejte dobrý pozor, jestli vaše děti nechtějí pojídat třeba jedovaté plody, semena či květy.

A nejen to, některé rostliny dovedou být velmi nepříjemné i svými listy a stonky a na ty si dávejte pozor i vy sami, především na šťávu těchto rostlin. A nemáme teď na mysli zrovna kopřivu, která sice popálí, ale zároveň tím léčí. Máme na mysli takzvané dermatitidy - alergické reakce kůže, kdy může dojít i k těžkým popáleninám, obzvláště pak za slunného počasí, kdy jsou nebezpečné šťávy některých rostlinných druhů.

Nebezpečné rostliny a dermatitidy

Až těžké popáleniny může za slunného počasí způsobit například tis, proto dávejte pozor na potřísnění pokožky jeho rostlinnými šťávami třeba při zastřihávání živého plotu. Nebezpečný je v tomto smyslu též štědřenec, třemdava bílá (až nekrotické popáleniny) a třeba plazivá rostlina jedovatec (hluboké popáleniny), kterou najdeme v mnohých zámeckých parcích.

Dermatitidy též způsobuje třezalka tečkovaná (jinak výborná a univerzální léčivka), chmel otáčivý (nezbytný v pivovarnictví), vratič obecný (nádherný jako sušina do suchých vazeb a aranží), mák (hojně pěstovaná plodina), muškát (stálice na mnoha okenních parapetech, balkónech a terasách), vlaštovičník větší (jedovatý více způsoby, obzvláště známý jako nebezpečná rostlina pro lidský zrak, ovšem na druhou stranu i významná léčivka), řebříček (významná léčivka i součást suchých vazeb a čerstvých květinových aranží), tulipán (teď si asi říkáte - je to vůbec možné?), třemdava bílá a třeba i routa vonná.

Čtěte také: Co patří a nepatří na kompost?

Další potíže mohou některé rostliny způsobit našemu dýchání, nebo nám oteče sliznice a opět jde o reakce alergické. Zřejmě vás nenapadlo, že v tomto smyslu jsou největšími alergeny třeba topoly a břízy. A čím?

Nejjedovatější rostliny v přírodě, zahradách a bytech

V naší přírodě patří k nejjedovatějším rostlinám rulík zlomocný, blín černý, bolehlav plamatý, oměj šalamounek, konvalinka vonná, vraní oko čtyřlisté, náprstník červený, respektive náprstníky, rozpuk jízlivý a skvrnitý, konitrud lékařský, posed bílý, durman obecný, skořec obecný, sotorek obecný, oleandr obecný, durman obecný, ocún jesenní, pryskyřník, bolševník velkolepý, jmelí, koukol, lilek černý, přeslička bahenní a přeslička lesní, břečťan, blatouch, kosatec, vlčí bob, škumpa a jiné.

Na našich zahradách zase patří k nejjedovatějším tis červený, brslen, lilek potměchuť, janovec metlatý, chvojka klášterská, pěnišník, štědřenec převislý (takzvaný zlatý déšť), lýkovec jedovatý, trnovník akát a zerav západní. Ovšem například i lilkovité rostliny jsou jedovaté, pokud nejsou dozrálé - jejich plody obsahují jed solanin (brambory, mochyně a jiné). Ne náhodou přidáváme při vaření brambor kmín - vytáhne z plodů právě zbylý solanin.

A v bytech? Tam je to ještě o poznání složitější, jelikož jde ve většině případech o rostliny cizokrajného původu. Jedovaté jsou durmany, dieffenbachie, blahovičníky, oleandry, krotony, mandevily (známé také jako dipladenie), lilky, synadenie, adenie, hvězdníky, muškáty (neboli pelargonie), klivie, bramboříky, fíkusy, fuchsie, ale i vánoční hvězdy.

Nejproblematičtějšími jedovatými druhy rostlin jsou ty, které u nás nejsou původní, ale byly sem zavlečeny. A právě tyto druhy se nejčastěji vyskytují v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích. Mnohdy si ani nejsme vědomi, o jak jedovaté druhy se vlastně jedná. Jedovatost těchto rostlin je nejčastěji způsobena kombinací více druhů jedů, ovšem výjimkou nejsou ani rostliny obsahující jed jediný, o to však účinnější.

Čtěte také: Vliv jedovatých plynů na zdraví

Příznaky otravy jedovatými rostlinami

Zajímavostí je, že většina otrav má velice podobný průběh. Začne vás pálit v ústech, hltanu a hrtanu, přidává se nevolnost, průjmy a zvracení - tělo se brání. Zrychluje a zpomaluje se vám dech, buší vám srdce a můžete cítit mravenčení v nohou. Ovšem podle toho žádný lékař nepozná, čím jste se otrávili a tím se komplikuje možnost léčby.

Na většinu jedů existuje protijed (ovšem ne na každý a nebo je ještě neznáme), ale nejprve je třeba zjistit, jaký jed jste pozřeli a vyprázdnění žaludku již mnohdy nestačí. Přitom především malé děti láká na jedovatých rostlinách to samé, co zvěř: barvy a tvary plodů, případně příjemná chuť, ale i barvy listů a květů a jejich krása.

Například tis je jedovatý celý včetně dřeva, ale s výjimkou červených plodů, ovšem uvnitř těchto plodů jsou opět silně jedovatá semena, stačí je jen rozkousat. A samozřejmě jde v tomto případě o strategii přežití tisů. Samotný plod je totiž pro zvěř velice lahodný, ale uvnitř skrývá nebezpečí právě v podobě prudce jedovatých semen.

Prevence a opatrnost

Paradoxně se bez jakékoli znalosti botaniky dodnes vysazují mnohé silně jedovaté dřeviny a byliny u dětských hřišť, škol, školek, ovšem i na soukromých zahradách, kde pobíhají malé děti. Jedovaté rostliny obsahují látky, které mohou narušit tělesné funkce, jako je srdeční činnost, krevní oběh, dýchání nebo myšlení. Nebezpečí představují především pro děti a oslabené jedince s narušeným imunitním systémem.

Jedovaté rostliny rostou všude kolem nás ve volné přírodě, vysazujeme je na zahradách, pěstujeme doma jako pokojové rostliny. Přestože nás mohou usmrtit, nemůžeme je zničit.

Čtěte také: Chemtrails a konspirační teorie: Hlubší pohled

Příklady jedovatých rostlin

• Štědřenec převislý (zlatý déšť): Je to nenáročný strom nebo keř s vonnými bílými hroznovitými květy, který roste u cest v březích, v lesích nebo i na zahradách. Pro svou nenáročnost se používá k ozelenění chudých suchých půd. Kromě květů je celá rostlina jedovatá, především pak kůra a lusky, protože obsahují bílkovinné jedy - lektiny. Po požití se dostavuje nevolnost, křeče a průjem.
• Břečťan popínavý: Patří mezi nejrozšířenější popínavé rostliny u nás. Vysazujeme jej kolem plotů, zídek i stěn domů, roste kolem stromů. U dětí způsobuje otravu již požití několika málo bobulí, které se projevuje zvracením.
• Vratič obecný: Obsahuje silice, třísloviny a kyseliny. Po požití vyvolává zvracení a průjem. Déle se projevuje zúžením zorniček, zduřením rtů, ale i bezvědomím.
• Sasanka: Časně z jara vytváří krásné bílé koberce květů na vlhkých lesních místech. Celá rostlina sasanky obsahuje saponiny, alkaloid ranunkulin a organické kyseliny, tyto látky po požití způsobují zvracení, průjmy a mohou zapříčinit i zánět ledvin. Pokud trháte sasanky do vázy, vyvarujte se otírání očí. Čerstvá nať je jedovatá i pro dobytek.
• Konvalinka vonná: Konvalinku řadíme mezi nejkrásnější a nejvoňavější volně rostoucí rostliny. Konvalinka obsahuje velké množství alkaloidů a tudíž je silně jedovatá. Na druhou stranu ji nesmíme upřít zásluhy v lékařství.
• Narcis: Je hojně pěstovanou květinou na okrasných zahradách. Požití jakékoliv části rostliny navodí nevolnost a průjem. Otravu organismu způsobuje pouze dlouhodobé požívání semen.
• Ruj vlasatá: Je opadavý keř vysoký až 5 metrů. Má nedělené vejčité listy a květy nadýchané laty, které vytváří dojem chmýří.

Nejjedovatější rostliny v České republice

• Zimolez: Jedovaté jsou většinou jejich plody, které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha.
• Rulík zlomocný: Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina - zásadní problém jsou plody, které mohou připomínat něco jedlého. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko už tři bobule, u dospělého člověka asi deset. Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky.
• Vraní oko čtyřlisté: Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale mají odpornou chuť, takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.
• Jeřáb ptačí: Mohou se však používat pouze sušené nebo převařené, čerstvé syrové jeřabiny mohou způsobit lehčí otravu, která se projevuje obecnou nevolností a zvracením.
• Pámelník bílý: Jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.
• Tis červený: Nejčastěji se jím člověk otráví tak, že rozkouše jeho semena - děti přitahují svou barvou. Alkaloidy v nich obsažené způsobují zpomalení srdeční činnosti, křeče svalstva a poruchy vidění. Proti tomuto jedu neexistuje protilátka, otrava může být tedy smrtelná. Smrtící může být i odvar z jeho jehličí.
• Ptačí zob: Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost.
• Lýkovec jedovatý: Obsahuje silně toxickou látku mezerek, která se do lidského těla může dostat jak pojídáním kůry, tak i plodů.

Co dělat v případě otravy?

Vždy raději ihned vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud vy nebo vaše dítě omylem zkonzumujete jedovaté části rostlin, vyhledejte přímo lékařskou pomoc nebo jeďte do nemocnice. Toxikologické informační středisko vám poradí, o jakou rostlinu mohlo jít a zda je otrava život ohrožující. Jako první pomoc při lehké otravě můžete postižené osobě podat pramenitou vodu. Ta zředí toxické látky v těle. V domácí lékárničce byste navíc měli mít pro všechny případy černé uhlí.

Dodnes se vysazují mnohé silně jedovaté dřeviny a byliny u dětských hřišť, škol, školek, ovšem i na soukromých zahradách, kde pobíhají malé děti. Ve všech případech jdou žerty stranou. Není totiž vyloučeno, že se neobejdete bez zásahu lékaře. Čím rychleji, tím lépe.

Statistika otrav rostlinami

Ve srovnání s minulým rokem přibylo o polovinu více různých případů otravy rostlinami. Uvedlo to ve své statistice Toxikologické informační centrum. Otrav přibývá zvláště v letních měsících, kdy si lidé nejčastěji pletou lesní ovoce s jedovatými bobulemi. Nejohroženější skupinou jsou pak děti od dvou do devíti let.

Rulík, vraní oko nebo zimolez - už 80 případů otrav rostlinami zaznamenali letos odborníci z Toxikologického informačního střediska. To je dvakrát víc než ve stejném období loňska. Nejčastěji si lesní plody s jedovatými bobulemi pletou děti.

Během letních měsíců bývá otrav nejvíc. Lidé si pletou borůvky s fialovými bobulemi rulíku a vraního oka nebo červený rybíz s plody zimolezu a jeřábu ptačího, říká Jiří Hlušička z Toxikologického informačního střediska.

„Nejčastěji se otráví dětí od dvou do devíti let. Pojídají bobule - zimolez, pámelník, tis, ptačí zob, jeřabiny. Dále pokojové rostliny - dieffenbachie, pryšce,“ řekl Hlušička. Dodal, že někdy však děti sní i prudčeji jedovaté rostliny, jako je rulík, lýkovec, ocún nebo štědřenec.

Otravy rostlinami se ale týkají i dospělých. Ve většině případů jde o sebevrahy. „Odvar z jehličí tisu, výjimečně oměj šalamounek,“ jsou rostliny, kterými se podle Hlušičky nejčastěji pokouší lidé otrávit. Toxikologické informační středisko zaznamenalo od začátku roku 2015 celkem 5 vážných případů, ve kterých hrozilo úmrtí, a to právě po vypití odvaru z těchto jedovatých rostlin.

Závažnou otravu si podle Hlušičky lidé způsobují také durmanem. Rostlina, jejíž semínka a výpary způsobují silné halucinace, může být smrtelně nebezpečná.

Rodiče by měli vést děti k opatrnosti a v případě otravy neprodleně zajistit lékařské ošetření. Lékařům mohou usnadnit diagnostiku a zákrok tím, že přivezou část zbylých bobulovin, stonku s plody či větvičku rostliny, jejichž požití vedlo k otravě. V každém případě musí dítě zůstat v nemocnici alepoň den na pozorování, pokud se nejedná o těžší otravu, vyžadující delší speciální léčení. Je tomu tak proto, že každé dítě reaguje na otravu jinak a navíc se zpravidla neví, kolik jedovaté látky pozřelo.

Počet konzultovaných případů / otrav rostlinami:

• 2017 (k 11. 8.) 1152 / 80
• 2016 (k 11. 8.) 687 / 41

Další jedovaté rostliny a jejich účinky

Z výše uvedeného seznamu docházíme překvapivě k poznání, že jedovatých druhů rostlin je více než jedovatých druhů hub. Ovšem i u rostlin záleží stejně jako u hub na způsobu použití, na úpravě a na tom, čím je daný druh jedovatý. Například durman můžeme s klidem zařadit mezi halucinogenní drogy, stejně jako třeba z říše hub muchomůrku červenou.

Podíváme se na ty nejjedovatější rostliny, se kterými se můžete setkat v lese, ale třeba i na zahrádce.

• Rulík zlomocný: Rulík poznáme velmi snadno. Má černé bobulovité plody, které jsou prudce jedovaté. U dospělého postačí k smrti pouhých 10 bobulek, u dětí to jsou boluky tři. Otrava rulíkem je v Česku velmi častá. Nahrává tomu i fakt, že plody rulíku jsou skutečně krásné a lákají ke konzumaci - především malé děti. Plody lze velmi snadno zaměnit za zralé třešně a skutečnost, že polovina otrav v Česku připadá na rulík znamená, že riziko je skutečně vysoké.
• Tis červený: Tis je nejjedovatější rostlinou, která u nás roste. S tisem se setkáme především v parcích, ale i v okolí smutečních síní. Obsahuje jed taxin, jež způsobuje průjem, zvracení, křeče, zástavy srdce a dechu. Rostlina je jedovatá celá. Tedy od kůry, přes jehličí až po semena. Výjimku tvoří plody. Z dřívějších dob jsou zaznamenány i otravy způsobené odpočíváním blízko tisu za parného léta. Dejte pozor na malé děti, protože plody tisu jsou velmi vzhledné a mohou lákat ke konzumaci.
• Bolehlav plamatý: Bolehlav se hojně vyskytuje po celé Evropě, Asii a Africe. Nejčastější záměna bolehlavu s jinou bylinou je petržel a anýz. Pokud tyto byliny neznáte skutečně dobře, rozhodně je nesbírejte. Otrava bolehlavem může být smrtelná a ve starověku se bolehlav používal jako jed při popravách. Obsahuje velmi silný alkalický jed koniin, který se vyskytuje ve všech částech rostliny.
• Vraní oko čtyřlisté: Rostlina naštěstí zapáchá a chuť vraního oka je odporná, což má za následek to, že otravy vraním okem jsou spíše vzácností. Proto je důležité hlídat především děti, které si mohou borůvku s vraním okem splést.
• Konvalinka vonná: Málokdo ale ví, že tato rostlina z čeledi chřestovitých je prudce jedovatá, ale naštěstí otravy konvalinkou jsou spíše vzácné. K otravám dochází náhodně a to žvýkáním listů a stonků. Nebo například vypitím vody z vázy, kde konvalinka stála. Z toho vyplývá, že otrava touto rostlinou je skutečně vzácností. Dejte ale pozor na vaše čtyřnohé miláčky. Mohou konvalinku okusovat.
• Durman obecný: S durmanem se můžeme setkat jak na zahrádce, tak i ve volné přírodě, například na rumištích nebo volně rostoucí v lese. Pěstuje se i jako okrasná rostlina na zahrádkách. Durman je velmi jedovatý, obsahuje alkaloidy, a k otravě může dojít i při inhalaci výparů, například při vypalování trávy.

Jedovaté rostliny na zahradě a ve volné přírodě

Na zahradě a ve volné přírodě se často nacházejí rostliny, které zaujmou svými nádhernými květy a lákavými plody, jsou však jedovaté. Některé lze snadno zaměnit s jedlými rostlinami. Zahrádkáři mnohé z těchto rostlin často vysazují kvůli jejich kráse na zahradě jako okrasné rostliny. Pokud zahradu využívají převážně dospělí, není to obvykle žádný problém. Pokud se po zahradě pohybují také děti nebo domácí zvířata, měli byste však být obezřetní.

Velmi často se v jedovatých rostlinách vyskytují alkaloidy. Alkaloidy jsou organické a dusíkaté přirozeně se vyskytující látky, které jsou převážně alkalické. Při otravě mají alkaloidy obvykle energetizující, psychoaktivní účinek. Alkaloidy patří do skupiny nervových jedů.

Mějte na paměti, že ne každá jedovatá rostlina představuje stejně vysoké riziko a že každý člověk reaguje na jed jinak. Obecně je riziko otravy vyšší u dětí a zvířat než u dospělých, protože si nejsou vědomi nebezpečí a lákají je květy, listy nebo plody rostlin. Některé zahradní rostliny navíc obsahují jedovaté látky, na které reagují citlivě alergici. Seznamte se zde s typickými jedovatými rostlinami na zahradě, abyste byli připraveni ve vážném případě.

• Pozor na oměj, štědřenec a další. K nejjedovatějším rostlinám na zahradě patří oměj horský. Při manipulaci s touto rostlinou proto bezpodmínečně používejte zahradní rukavice. To samé platí pro štědřenec, který svůj jed mimo jiné obsahuje v semenech. Při požití květů nebo semen okamžitě kontaktujte lékaře. Podceňovat by se neměl durmanovec (Brugmansia). U této rostliny nebezpečí vychází z okvětních lístků. Listy hortenzií jsou také vysoce jedovaté. Blín je spíše jednoduchá rostlina, její listy však nejsou o to méně jedovaté.
• Pozor na bolševník velkolepý. Bolševník velkolepý, někdy také známý pod lidovými názvy medvědí pazneht nebo bršť, je okrasná rostlina, která k nám bylo dovezena kolem roku 1900 z Kavkazu. Bolševník se už dávno rozšířil do volné přírody. Trvalka enormně roste a může dosáhnout výšky až čtyři metry. Nicméně bolševník velkolepý je jedovatý a minimální kontakt s ním může mít zdravotní následky pro lidi i zvířata. Míza rostliny této trvalky obsahuje fototoxické látky. Zejména pro děti a zvířata může být kontakt s bolševníkem problematický. Pokud se objeví bolševník na vaší zahradě, měli byste ho co nejrychleji odstranit, abyste zabránili jeho dalšímu šíření. Nestačí však rostlinu pouze odříznout u země. Rýčem nebo vytrhávačem plevele odstraňte také jeho kůlový kořen.
• Nebezpečí záměny u jedovatých rostlin. Zářivé bobule často lákají děti k ochutnání, ne vždy se však jedná o zdravé ovoce: plody rulíku si dokážou splést i dospělí, protože se podobají mnohým jedlým bobulím. Ve skutečnosti je rulík jako lilkovitá rostlina příbuzná s rajčaty a bramborami, avšak není v žádném případě jedlá. K nejedlým plodům patří i bobule tisu. Jeho výrazně červené bobule vypadají lahodně, ale jsou stejně jako téměř všechny ostatní části keře jedovaté. Zbytky ostříhaného tisu proto nikdy nelikvidujte do přírody, ale vždy do komunálního odpadu. Také ocún jesenní klame vzhledem, protože se podobá neškodnému, chutnému medvědímu česneku. Květy a listy rostlin však obsahují jed. Na podzim poznáte bylinu podle jejích fialových květů.

Nejjedovatější rostliny v ČR

Jedovaté rostliny: pozor na děti

Děti jsou zvědavé a mají od přírody velkou touhu zkoumat. Ale nepropadejte panice: otrava rostlinami je u dětí jen zřídka opravdu závažná. Nejčastějšími příznaky otravy u dětí je nevolnost nebo mírné zvracení a průjem. Závažné příznaky otravy jsou velmi vzácné.

Mnoho jedovatých rostlin, částí rostlin a plodů nemá příliš dobrou chuť. Malé děti je proto většinou rychle vyplivnou. Především bobule mohou působit velmi lákavě. Také štědřenec s fazolovitými lusky může pro děti představovat nebezpečí. Myslete také na to, že některá zelenina z vlastní zahrady by se neměla konzumovat v syrovém stavu. Fazole nebo brambory jsou zdravé a poživatelné až po tepelné úpravě. Totéž platí pro bez: jeho černé bobule mohou v syrovém stavu způsobit nevolnost a průjem.

Vysvětlete dětem, že nemohou jíst plody a bobule, které někde najdou. Vysaďte raději nejedovaté druhy, jako například levanduli, řebříček, proskurník nebo aksamitník. K nezávadným dřevinám patří mimo jiné javor, lípa nebo muchovník. Zahrada bez jedu neznamená zahradu bez nádherných květů. Místo durmanovce nebo oměje zasaďte raději na záhony nezávadné rostliny, jako je krásenka, chrpa nebo lichořeřišnice.

Jedovaté rostliny pro kočky, psy a koně

• Jedovaté rostliny pro kočky: Rostliny jedovaté pro kočky se mohou nacházet v domě i na zahradě. Venkovní kočku nemůžete vždy ochránit před otravou rostlinami. Běžnými příznaky otravy u koček jsou průjem, zvracení, křeče, třes a zvýšené slinění. Některé jedy mohou vyvolat potíže s pohybem a rovnováhou nebo vést k poruchám krevního oběhu a poškození centrálního nervového systému.
• Jedovaté rostliny pro psy na zahradě: Psi, zejména štěňátka, rádi prozkoumávají okolí svým chrupem a mohou přitom žvýkat cokoli. Pokud pes nepozorovaně žvýká jedovatou rostlinu, její kořeny nebo plody, může to mít pro něj zdravotní následky. Nejčastěji se u psa vyskytuje silné slinění. Běžnými příznaky jsou také třes, průjem a zvracení. Kromě toho může pes ztratit orientaci a mít problémy s krevním oběhem, dechové potíže nebo křeče.
• Jedovaté rostliny pro koně: Louky a pastviny jsou pro koně životním prostorem a slouží jim také jako základ pro spásání. Pamatujte, že zde někdy rostou rostliny, které mohou být pro koně nebezpečné. Většina jedovatých rostlin obsahuje hořké látky, takže je koně většinou z vlastního instinktu nežerou.

tags: #jedovaté #rostliny #v #přírodě #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na odpad Šumperk
• Definice ekologické újmy
• Historie skautingu v Prostějově
• Informace o poplatku za komunální odpad v Milevsku
• Unikátní projekt Českých drah