Environmentální problémy Jeseníků

Jesenická příroda je v ohrožení. Tvrdí to ve svém prohlášení dvacítka univerzitních akademiků a přírodovědců. Z biologického hlediska představuje území Hrubého Jeseníku oblast s mimořádnou přírodní hodnotou, vyskytují se však na něm závažné ekologické problémy.

Největší ekologické problémy Jeseníků

Za největší problém označili existenci kosodřeviny v nejvyšších, původně bezlesých, partiích hor. Ta vytlačuje původní druhy rostlin a živočichů a navíc brání pádu lavin. Bez nich by například oblast Velké kotliny zarostla stromy a řada druhů by zde zmizela. Vedoucí správy CHKO Jeseníky Jan Halfar uznává, že problémů v Jeseníkách je celá řada. Některé druhy zvířat, jako tetřev nebo tetřívek, už téměř vymizely.

Nejvážnějším ekologickým problémem Jeseníků je nepochybně výskyt nepůvodní borovice kleče na přibližně 180 hektarech takzvaného subalpinského bezlesí. Pastva či kosení by v této oblasti vedla ke zvýšení druhové pestrosti. Jedná se nicméně o bezlesí, které nevytvořil člověk.

Národní park Jeseníky - ano či ne?

Ukazuje se, že stávající ochrana přírody Jeseníků formou chráněné krajinné oblasti není zvláště pro centrální a nejcennější oblast Hrubého Jeseníku dostatečná. Žádáme ministra životního prostředí, aby učinil kroky vedoucí ke zlepšení péče o jedinečné přírodní hodnoty Jeseníků. Národní park Jeseníky má řadu zastánců i odpůrců. Mezi první skupinu patří například Společnost přátel Jeseníků.

Během diskusí o záměru národního parku od některých veřejných představitelů bohužel zaznívají názory, že současná forma ochrany přírody prostřednictvím CHKO je dostatečná. Výrazně rezervovaněji se k návrhu zřídit v Jeseníkách národní park naopak staví například Lesy České republiky nebo některé obce. Myslíme si, že pro lidi vzniká další regulační prvek. Stávající ochrana je dle našeho názoru dostatečná. Vnímáme to jako snahu uměle vytvořit pracovní místa. Zda Národní park v Jeseníkách v dohledné době vznikne, přitom není vůbec jisté. Proces vedoucí k jeho vyhlášení zatím nebyl vůbec zahájen.

Čtěte také: Historické památky Jeseníků

Vyhlášení NP Jeseníky by zcela jistě vedlo k větší ochraně území. NP má totiž oproti CHKO mnohem více pravomocí v ochraně ŽP, nepodléhá loutkové AOPK a také je v NP mnohem větší důraz na reálnou ochranu přírody daného území přímo ze zákona. Pro NP je reálná ochrana území prioritou. Pro současnou CHKOJ prakticky spíše překážkou v destrukci území. V Jeseníkách jsou hlavní jiné zájmy než ochrana těchto jedinečných a přírodně stále ještě bohatých hor... je to hřiště těžařů a různých individuí, která svým sebestředným a bezohledným zájmem o zisk (většinou spojeným s turismem a lyžováním) klidně dané území zničí.

Vezmu-li Šumavu před a po vyhlášení NP ,kdy uplynula jistá doba, tak je na tom Šumava hůře. Vinu nesou politici, kteří do funkcí dosazovali ředitele podle toho, kdo zrovna vyhrál volby. Vůbec jsem přesvědčený, že ochrana krajiny a přírody v ČR systémově selhává a stálo by za důkladnou analýzu proč.

Kůrovcová kalamita

Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kůrovcové kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů, tvrdí navíc, že všechna její rozhodnutí jsou v rozporu s metodikou ministerstva životního prostředí. Informoval o tom dnes předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Vedení správy kritiku odmítá a uvádí, že jsou při zásazích vůči kůrovci maximálně zohledněny zájmy přírody.

V průběhu dubna až června 2021 vydala Správa CHKO Jeseníky sérii rozhodnutí, ve kterých povoluje výjimky na provádění tzv. intenzivních technologií za účelem asanace kůrovci napadených stromů na velké části území Národní přírodní rezervace Praděd, Králický Sněžník, Rejvíz a Šerák-Keprník. Podle vedoucího Správy CHKO Jeseníky Petra Šaje byly však při přípravě rozhodnutí k zasahování proti kůrovci v nejcennějších částech Jeseníků v maximální míře zohledněny zájmy ochrany přírody. Podmínky jsou nastaveny podle metodiky ministerstva životního prostředí, řekl dnes ČTK Šaj.

Částečnou asanaci kůrovce chce Agentura ochrany přírody a krajiny ČR za stanovených podmínek umožnit především proto, aby se případný rozpad lesů co nejvíce zpomalil. Ekologické organizace poukazují na to, že v cenných pásmech správa svými výjimkami umožnila i použití jedovatých chemických postřiků na pokácené stromy. Podle Šaje je však asanace chemií výjimečně umožněna za přísných podmínek. Týká se spíše jednotlivých stromů z důvodu ponechání v kůře.

Čtěte také: Pokuty v Jeseníkách za porušení ochrany přírody

Za ekologické organizace se postavil i vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnicko-dřevařské České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda, který poukázal na to, že Národní přírodní rezervace (NPR) představují v ČR nejvyšší stupeň ochrany přírody. Jejich celková rozloha je méně než 0,5 % rozlohy ČR. Z tohoto důvody by jakékoliv destruktivní zásahy měly být v těchto lokalitách vyloučeny. V souvislosti s kůrovcovou kalamitou je celá řada NPR v ČR ohrožena destruktivními zásahy.

Ekologické organizace se proti všem rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky odvolaly a požadují po ministerstvu životního prostředí neodkladné zrušení všech výjimek.

Lesy Nízkého Jeseníku postihla největší kůrovcová kalamita v historii. Kalamita je důsledkem extrémního sucha v roce 2015 a dlouhodobě nevhodného hospodaření v lesích (dominance smrkových monokultur, zásahy do přírody - např. výstavba cestní sítě). Oslabené a usychající lesy začal pustošit kůrovec a další škůdci (václavka). Kůrovcová kalamita se už začíná šířit i do Hrubého Jeseníku.

Destruktivní kůrovcové těžby ve východních Jeseníkách, vč. Jeseníky čelí největší kůrovcové kalamitě v historii a v souvislosti s masivními kůrovcovými těžbami se už mluví o ekologické katastrofě. V horské krajině severovýchodních Jeseníků vznikly během krátké doby stovky, možná už tisíce hektarů holin, jejichž obnova bude velmi složitá. Zásadním problémem je vysušování horské krajiny a ztráta schopnosti zadržet tolik potřebnou vodu. Aktuálně se plošné odlesňování děje už i na mnoha místech CHKO, např. v oblasti Rejvízu a ohroženy jsou už i nejcennější rezervace.

Obří holiny neposkytují útočiště a prostředí pro život pro mnoho druhů vzácných druhů živočichů. Je zcela zásadní, aby horské lesy na území CHKO Jeseníky nebyly plošně ničeny kůrovcovými těžbami a těžkou lesní technikou, vedlo by to k ekologické katastrofě.

Čtěte také: Příroda Jeseníků

Lesní hospodaření v CHKO Jeseníky

Lesní hospodaření je činností, která má v CHKO Jeseníky největší vliv na stav území z hlediska ochrany přírody a krajiny. CHKO Jeseníky má nejvyšší lesnatost ze všech CHKO v ČR (81 %). Do lesů jsou však zahrnuta i subalpínská bezlesí nad horní hranicí lesa. V lesích CHKO převládá státní vlastnictví (92 %) ve správě Lesů České republiky, s. p., (lesní správy Hanušovice, Janovice, Javorník, Jeseník, Karlovice ve Slezsku, Město Albrechtice a Loučná nad Desnou). Způsoby hospodaření Lesů ČR, s.p. mají tedy zásadní vliv na přírodu a krajinu CHKO.

Lesy CHKO Jeseníky jsou zařazeny do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Do nejcennější 1. zóny je zařazeno pouze 5 208 ha lesa (8,66 %), do II. zóny pak 16 838 ha (28,01 %), do III. zóny 37 943 ha (63,12%) a ve IV. zóně je 125 ha lesů (0,21%). Z hlediska kategorizace jsou lesy na většině území CHKOP zařazeny do kategorie lesů hospodářských (42 523 ha = 73,60 %). Bohužel, pouze menšinová část lesů je zařazena do kategorie lesů ochranných (5 992 ha = 10,37 %) a do kategorie lesů zvláštního určení (9 257 ha = 16,02 %).

Hlavní problémy ve vztahu lesního hospodářství a ochrany přírody vycházejí ze zásadní změny druhové skladby lesů. Došlo tak např. k výraznému zvýšení zastoupení smrku v CHKO na úkor směsí jedle, buku, příp. dalších přimíšených dřevin, k narušení genetické kvality přirozených smrkových lesů, k zavedení borovice kleče ve vysokohorských polohách. Problémem lesů je tak nižší ekologická stabilita a malá část lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou. V posledních letech je na majetku spravovaném Lesy ČR, s. p., zaznamenán posun k přírodě bližším způsobům hospodaření v lesích, k vyššímu podílu přirozené obnovy lesních porostů a k vyššímu podílu MZD.

Jako přetrvávající problém jsou ve vztahu k obnově lesa zvýšené stavy spárkaté zvěře, které blokují úspěšnou obnovu a odrůstání některých druhů dřevin. Obecně lze konstatovat, že oproti minulosti došlo k dílčímu snížení stavů spárkaté zvěře. Přesto jsou její stavy natolik početné (zejména jelen a kamzík), že jsou stále limitujícím faktorem pro zdárné odrůstání dřevin jako je jedle, javor klen, javor mléč, jasan a jilm, místy i buk a ve vyšších horských polohách jeřáb ptačí.

Zásadní ekologický problém ovšem přetrvává. V CHKO v celkovém zastoupení výrazně převládají jehličnaté dřeviny (82 %) nad listnatými (18 %). Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (45 510 ha = 78,77 % z celkového podílu dřevin!), který často vytváří monokulturní porosty s velmi nízkou biodiverzitou. Přirozeně by měl podíl smrku na složení dřevinné skladby lesa tvořit jen cca 33 %, jeho dnešní zastoupení je tedy výrazně více než dvojnásobné, což vyvolává řadu vážných ekologických problémů. Podíl jedle bělokoré naopak dramaticky poklesl a zachovala se jen velmi vzácně.

Z nepůvodních jehličnatých dřevin je významný výskyt borovice kleče, která byla v 19. a 20. století uměle vysazována při horní hranici lesa. Z listnáčů je nejvíce zastoupenou dřevinou buk lesní, který se roztroušeně vyskytuje po celé CHKO ( 6 916 ha = 12 %), ale souvislejší porosty s převahou BK (rozloha min. 50 ha) se vyskytují jen v několika lokalitách. Jeho přirozené zastoupení by ovšem v lesích CHKO Jeseníky mělo dosahovat až ke 40 %.

Dosavadní postupy obnovy přirozené druhové skladby a řešení ekologických problémů nejsou dostatečné. Zejména v centrální části Hrubého Jeseníku je potřeba přijmout účinnější a komplexní řešení se zaměřením na maximální podporu biodiverzity a na obnovu přirozené druhové skladby.

Vedoucí Správy CHKO Jeseníky čelí kritice

Vědci a členové ekologických organizací tvrdí, že nová vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová místo ochrany přírody spíše podporuje developerskou lobby. Proto ji vyzývají k rezignaci a apelují na ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby situaci řešil. Ekologům se nelíbí, že správa povoluje další vleky, lanovky a stavby v nejvzácnějších lokalitách Jeseníků a ekologické problémy naopak neřeší.

Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová chyby odmítá a odstoupit nehodlá. Ministerstvo ujišťuje, že situaci v Jeseníkách sleduje, ale také žádná pochybení nezjistilo. Nebýt aktivní účasti několika občanských spolků, v oblasti kolem Petrových kamenů a Pradědu by už jezdily buldozery, zmizely by části pralesů, zničena by byla některá místa s unikátním výskytem vzácných rostlin jako zvonku vousatého, přirozené koryto Bílé Opavy by uvěznily ocelové roury, uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

Podle autorů výzvy dochází k poškozování cenné oblasti Petrových kamenů, upozorňují, že správa opakovaně formou výjimek povoluje v přírodní rezervaci Praděd zakázané činnosti. Kritizují, že vedení není schopno řešit zásadní ekologický problém Jeseníků - rozrůstání nepůvodní borovice kleče ve vzácných vysokohorských partiích. Rozrůstání kleče ohrožuje vzácné ekosystémy karů a kotlin a ztrácí se jedinečná druhová pestrost, upozorňují odborníci.

Ochránci přírody jesenickou správu kritizují také za to, že vydala souhlasné stanovisko ke stavbě nové větrné elektrárny na Medvědí hoře, kterou předchozí vedení zásadně odmítala. Tři současné malé větrné elektrárny na vrcholu hory jsou jen dočasnou stavbou, do konce roku 2018 má bý lokalita uvedena do původního stavu. Autoři výzvy rovněž upozorňují na snahu zásadně přestavět proslulou historickou horskou chatu Švýcárnu pod Pradědem.

V současné době začalo správní řízení o povolení výjimky ze zákazu na projekt rekonstrukce chaty Švýcárna. Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že situaci v jesenické oblasti sleduje. Krajská pobočka ministerstva dosud neshledala v postupu správy pochybení. Michaela Pruknerová považuje kritiku za nespravedlivou a odmítá, že by vycházela vstříc podnikatelům. Za mého vedení na rozdíl od předchozích let nevzniklo žádné nové lyžařské středisko, uvedla. Zdůraznila také, že to byla právě ona, které se podařilo zahájit projekty na likvidaci borovice kleče.

Moravskoslezský kraj a jeho problémy

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s řadou problémů v oblasti životního prostředí. Stěžejní problémy (především špatná kvalita ovzduší) se však daří řešit jen velmi pomalu. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší.

Mezi významné environmentální problémy Moravskoslezského kraje patří:

• Plánované lanovky v Beskydech a Jeseníkách.
• Znečištění ovzduší z průmyslu, dopravy a lokálních topenišť.
• Ekologická zátěž lagun Ostramo plných ropného odpadu.
• Povodně a sucho, spojené s nevhodnými zásahy do krajiny.
• Kůrovcová kalamita v lesích Nízkého Jeseníku.
• Zápach asfaltu v Krnově.
• Silniční obchvaty s negativními dopady na okolní krajinu.

Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd - u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou.

Rozdíly v kvalitě životního prostředí jednotlivých regionů souvisí zejména s jejich celkovým charakterem, přírodními podmínkami, množstvím průmyslových podniků a také s dopravní vytížeností. Největší potíže s kvalitou životního prostředí hlavně kvůli znečištění ovzduší má Moravskoslezský kraj. Průmyslově zatížený Moravskoslezský kraj se podílí nejvíc na emisích oxidu uhelnatého, významně i na emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého.

Investice do životního prostředí

Do životního prostředí se v Moravskoslezském kraji investují nemalé peníze. Jen město Ostrava od roku 2007 do současnosti do této oblasti vložilo víc než 14,1 miliardy korun. Šlo zejména o peníze na ochranu ovzduší, jednalo se o téměř 8,8 miliard korun. Finance sloužily také k opatřením na ochranu přírody a krajiny, na vodní či odpadové hospodářství apod.

Dalším úžasným projektem, který je pro náš kraj zásadní, jsou kotlíkové dotace. Dostali jsme celkem 890 milionů korun a všechny tyto peníze jsme vyčerpali. Dokonce máme převis žádostí, které budou vyřízeny ve 3. výzvě, která se nyní dolaďuje. Chtěli jsme se zaměřit na podporu finančně slabších rodin, které na doplacení částky za výměnu kotle nemají prostředky.

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden - Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Peníze mají zamířit například do Karviné, která je známá spíš díky dolům a uhlí. Podle transformačních plánů kraje má na prázdných pozemcích hned vedle města vyrůst výzkumná zahrada, která krajině navrátí život. Právě tento projekt v uhelném regionu chválí i odborníci. Eden, který má stát dvě a půl miliardy korun, ale nelze postavit bez finanční podpory Evropské unie. Podobně je to u dalších dvanácti strategických projektů, které mají Moravskoslezský kraj podle vize hejtmanství proměnit a zbavit ho nálepky regionu zasaženého těžbou, nezaměstnaností a odlivem mladých lidí.

V oblasti životního prostředí je vše běh na dlouhou trať.

tags: #Jeseniky #environmentalni #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro efektivní třídění potravin
• Ekolog v zemědělství
• Jak na hraboše polního ekologicky?
• Jak správně hlásit přepravu odpadu v ČR
• Emise tuhých paliv v ČR