Jak vyplnit informace o přepravách odpadu: Průvodce pro Českou republiku

24.03.2026

S účinností od 1. ledna se vnitrostátní přeprava odpadů řídí specifickými pravidly a nařízeními. Tento článek poskytuje přehled o tom, jak správně vyplnit informace o přepravách odpadu, včetně náležitostí nákladního listu a souvisejících povinností.

Nákladní list CMR: Povinnost a význam

Nákladní list je dokladem o uzavření přepravní smlouvy. Tak jako v mezinárodní dopravě, nákladní list bude sloužit pro naplnění požadavku zákona k prokázání vztahu dopravce k nákladu, jako doklad o uzavření přepravní smlouvy, jako potvrzení, že řidič/dopravce náklad skutečně převzal, v jakém stavu a obdobně jako jednoznačné potvrzení, že řidič zboží předal příjemci.

Je vyplněný nákladní list CMR pro vnitro povinný, nebo doporučený doklad? Hrozí v případě absence tohoto dokladu nějaké sankce? Je to stejné, jako u dopravy mezinárodní. Přepravní smlouva spadá do práva soukromého, takže kontrola ze strany státních orgánů nemůže trestat neúplnost nebo dokonce nepřítomnost nákladního listu ve vozidle.

Ale vzhledem k obsahu je nákladní list ideálním dokladem ke splnění povinnosti dopravce doložit a prokázat vztah k nákladu dle požadavku §3 zákona 111/1994 Sb., za jehož nesplnění hrozí dopravci sankce do výše 70000 korun. Bez ohledu na tuto hrozbu se ale dopravce (o zákazník) nepoužíváním nákladního listu zbytečně a dobrovolně zbavuje svých práv, resp.

Nákladní list je doklad o uzavření přepravní smlouvy, chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena. Tzn. je to stejné, jako v dopravě mezinárodní, nákladní list není nařízený, ale slouží jako velice dobrý a obecně uznávaný doklad o vztahu dopravce k nákladu. A zejména jako doklad o stavu nákladu v každém okamžiku manipulace, tzn. při předání dopravci a následně pak při předání příjemci.

Čtěte také: Vzor prohlášení k místnímu poplatku za odpad a jeho vyplnění

Kdo je povinen vyplnit a zajistit nákladní list CMR?

Ani úmluva CMR pro mezinárodní, ani zákon o silniční dopravě pro vnitrostátní přepravu neříká, kdo má vystavit nákladní list. Předpokládá se, že je v zájmu obou dvou stran přepravní smlouvy, odesílatele i dopravce, aby nákladní list byl vystaven a vyplněn. Ani v mezinárodní dopravě není stanoveno, kdo nákladní list vystavuje. Předpokládá se, že je to v zájmu jak odesílatele, tak dopravce a že tedy budou smluvní strany přepravní smlouvy na vystavení nákladního listu spolupracovat.

Na mezinárodním NL je obvykle uvedeno, že se jedná o mezinárodní přepravu, která podléhá úmluvě CMR. Vnitrostátní přeprava podléhá zákonu 111/1994 Sb. o silniční dopravě a není mezinárodní. Ano, v případě, že se jedná o přepravu za úplatu, tzn. odesílatel si přepravu objedná u dopravce.

Dodací list vs. Nákladní list

Je nutné, aby řidič vyplňoval nákaldní list CMR pro ČR, i když má dodací a nákládkový list? Dodací list obvykle není dokladem o uzavření přepravní smlouvy. Dodací list nemůže nákladní list nahradit. U nakládkového nelze posoudit, protože není jednoznačně dané, jaké obsahuje údaje a informace.

Protože není známé provedení dodacího listu, nelze přesně odpovědět, zda je dostačující. Je možné, že pokud by se přejmenoval na list nákladní, podmínky legislativy splní. Úmluva ale stanoví, že nákladní list se vystavuje minimálně ve třech vyhotoveních, což u dodacích listů nebývá obvyklé.

Specifické situace

Jsme výrobní firma, která odesílá svoje zboží zákazníkům, najímá si u toho dopravce. Pokud vystupujete v roli odesílatele, tzn. najímáte a platíte dopravci na základě uzavřené přepravní smlouvy mezi vámi a dopravcem, vztahují se na vás podle §9a zákona 111/1994 Sb. pravidla úmluvy CMR. Dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list, který má úmluvou dané náležitosti.

Čtěte také: Climate policy in the Czech Republic

Jsme výrobní firma, našim zákazníkům v ČR dodáváme náhradní díly, případně vezeme tyto díly k další úpravě (např. do lakovny). Je nutné mít vyplněný nákladní list CMR? Pokud vozíte vlastní zboží, neuzavíráte se zákazníky přepravní smlouvu, nenecháváte si za dopravu platit, tak se vás nová úprava netýká. Paragraf 9a zákona 111/1994 Sb. stanoví, že ustanovení úmluvy CMR se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě na smlouvu o přepravě věci, práva a povinnosti při přepravě věci, náhradu škody vzniklé při přepravě věci a na odpovědnost jednotlivých dopravců při přepravě věci, k jejímuž provedení se spojilo několik dopravců.

Není rozhodující, že odesílatel i příjemce jsou ta samá osoba, ale určující je, jestli se jedná o přepravu pro cizí potřebu nebo o přepravu na vlastní účet. Tzn. nákladní list není dáno.

Hmotnost nákladu a opakované přepravy

V nákladním listu by měla být uvedená hrubá hmotnost, aby dopravce věděl, kolik čeho má odvézt a kolik bude náklad celkově vážit. Jak je to s používáním CMR u vícenásobných opakovaných přeprav během jednoho dne po stejné trase? Otázka vystavení nebo nevystavení nákladního listu CMR je na dohodě odesílatele a dopravce. Platí zejména v případech, kdy asi není prakticky žádné riziko nějaké reklamace.

Na druhou stranu, pokud odesílatel do nějakého dokladu, třeba do nákladního listu uvede hmotnost nákladu nižší než je skutečně naložená, podle zákona 13/1997 Sb. Nastane-li situace a to nastane, že odesílatel dá pouze dodací list na vnitrostátní přepravu a nedá, resp. Je škoda, že takové situace nastávají a že si všichni, kteří se na přepravě účastní, neuvědomují, že je v jejich zájmu, aby plnění přepravní smlouvy bylo zadokumentované.

Podmínky pro přístup k povolání dopravce

Podmínky pro přístup k povolání dopravce byly řadu let až do 3. 12. 2011 upraveny v zákoně o silniční dopravě. Tento předpis zpracovával jednak vlastní podmínky pro přístup k povolání dopravce a dále náležitosti pravené v EU směrnicí 96/26/ES, která určovala jako nutnou podmínku pro přístup k povolání dopravce splnění 3 podmínek - dobré pověsti, odborné způsobilosti a finanční způsobilosti.

Čtěte také: Zdeněk Kučera a teologická ekologie

Protože však úprava stanovená směrnicí EU 96/26 byla členskými státy EU používaná nejednotně, přistoupila EU k jinému způsobu právní úpravy problematiky, tj. zpracovala problematiku přístupu k povolání nařízením, tj. přímo použitelným předpisem, který nabyl účinnosti 4. 12. 2011. Tímto předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. 10. 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnici Rady 96/26/ES (dále jen "nařízení č. 1071/2009/ES“).

Od 4. 12. 2011 se proto využívalo nařízení č. 1071/2009/ES, ačkoliv v té době nebyla dosud účinná novela zákona o silniční dopravě, která by pomáhala uvádět předmětné nařízení v život. Nařízení EU totiž mají aplikační přednost před národní právní úpravou, což znamená, že pokud je v českém právním řádu problematika upravena určitým způsobem a v nařízení EU je upravena jinak, využívá se právní úprava z nařízení a ustanovení tuzemského zákona se nevyužijí.

Nařízení č. 1071/2009/ES, které se vztahuje na všechny subjekty podnikající v silniční dopravě nebo na subjekty, které teprve hodlají povolání podnikatele v silniční dopravě vykonávat, se v oblasti nákladní dopravy vztahuje pouze na ty podnikatele v silniční dopravě, kteří podnikají velkými vozidly, tj. v nákladní dopravě vozidly nebo jízdními soupravami o více než 3,5 tuny největší povolené hmotnosti. Určuje, že udělit koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly lze jen právnické osobě se sídlem na území České republiky nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky nebo obdobným pobytem na území některého jiného členského státu, která splňuje již nikoli pouze 3, jako tomu bylo do té doby, ale nově 4 podmínky přístupu k povolání. Jsou to řádné a trvalé usazení, dobrá pověst, finanční způsobilost a vykázání odborné způsobilosti.

Odpovědný zástupce

Každý subjekt, který vykonává povolání podnikatele v silniční dopravě velkými vozidly, je povinen určit odpovědného zástupce. Tento právní institut je poměrně široce právně upraven v živnostenském zákoně (v § 11 a následujících). Nařízení č. 1071/2009/ES a novela zákona o silniční dopravě pak jsou speciálním předpisem.

Přitom v našem právním řádu platí zásada, že speciální předpisy mají před obecnými předpisy vždy přednost. To ve svém důsledku znamená, že pokud však nařízení č. 1071/2009/ES nebo zákon o silniční dopravě nestanoví jinak, budou platná ustanovení o odpovědném zástupci stanovená v živnostenském zákoně, pokud ale nařízení č. 1071/2009/ES nebo novela zákona o silniční dopravě upravují postavení odpovědného zástupce odlišně od živnostenského zákona, budou se aplikovat tyto "zvláštní předpisy“, tj. nařízení č. 1071/2009/ES nebo zákon o silniční dopravě.

Zákon o silniční dopravě tak uvádí, že podnikatel v silniční dopravě může odpovědným zástupcem ustanovit i sám sebe (což podle živnostenského zákona u jiných živností neplatí - tam, pokud podnikatel má odbornou způsobilost, nemusí odpovědného zástupce ustanovovat vůbec). Nařízení č. 1071/2009/ES uvádí, že odpovědný zástupce musí mít dobrou pověst a odbornou způsobilost, dále pak musí účinně a nepřetržitě řídit dopravní činnost podniku, musí mít k podniku skutečnou vazbu a musí mít bydliště v některém z členských států EU nebo ve státě EHP.

Jako přímá vazba se pak uznává pouze dohoda o pracovním poměru (nebo přirozeně skutečnost, že je někdo podnikatelem v silniční dopravě a určí sám sebe odpovědným zástupcem); dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, jakožto dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejsou považovány za způsob činnosti, které by poskytovaly záruku účinného a nepřetržitého řízení podniku, a nejsou proto považovány za přímou vazbu na podnik provádějící silniční dopravu (stejně tak se nepovažuje za přímou vazbu, pokud podnikatel v silniční dopravě využívá odpovědného zástupce na základě obchodní smlouvy, tzv. "na IČO“).

Má-li odpovědný zástupce na podnik přímou vazbu, může takový podnik mít neomezený počet velkých vozidel používaných k podnikání. Tento odpovědný zástupce přitom může vykonávat svou činnost nejvýše pro 4 podnikatele (zde je počet subjektů, pro které může odpovědný zástupce vykonávat tuto činnost, omezen živnostenským zákonem).

Podnikatel v silniční dopravě však může využít i odpovědného zástupce, který nemá přímou vazbu na podnik, tj. například i osobu, která pracuje na základě obchodní smlouvy ("na IČO“), na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce - tato osoba však může vykonávat činnost, jen pokud součet velkých vozidel používaných podnikatelem k podnikání nepřesáhne 50. Pokud by odpovědný zástupce hodlal vykonávat svou činnost pro více podnikatelů, může tak činit nejvýše pro 4 podnikatele v silniční dopravě (toto shodně stanoví jak nařízení č. 1071/2009/ES, tak živnostenský zákon), ale pouze za situace, kdy součet velkých vozidel používaných těmito podnikateli k podnikání nepřesáhne 50.

Usazení

Podmínka usazení je novým právním institutem, který původní právní úprava upravující přístup k povolání dopravce neznala. Důvodem pro její zařazení mezi dosavadní podmínky, tj. vedle dobré pověsti, odborné a finanční způsobilosti, byla snaha vyloučit využívání fiktivního sídla, resp. poštovní schránky, tj. zabránit situaci, kdy by společnost sice měla v dokladech sídlo zapsané, avšak fakticky by zde dopravní činnost neprovozovala.

Pro splnění podmínky usazení předpokládá nařízení č. 1071/2009/ES mít ve státě nejen sídlo, ale i prostory, v nichž se uchovává klíčová podniková dokumentace, zejména účetní doklady, doklady o zaměstnancích, o režimu práce řidičů; ve státě usazení musí mít podnikatel v silniční dopravě k dispozici poté, co mu je udělena koncese, k dispozici nejméně jedno vozidlo uvedené do provozu v souladu s právními předpisy tohoto členského státu (tj. s českými SPZ) a musí zde s nezbytnými administrativními a technickými prostředky vykonávat účinně a nepřetržitě svou činnost.

Zákon pak upřesňuje, že koncesi nelze udělit osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice. Takové omezení je logické, neboť pokud nějaký subjekt je usazen v České republice, nemůže být zároveň usazen v jiném státě. Usazení se předpokládá pouze v jednom státě EU.

Dobrá pověst

Podnikatel v silniční dopravě a odpovědný zástupce musejí splňovat podmínku dobré pověsti. Právní institut dobré pověsti se částečně změnil od původní právní úpravy, a to jak obsahově, tak i tím, že dobrou pověst může podnikatel ztratit, a to nejen z důvodu "ztráty čistého rejstříku trestů“.

Dobrou pověst definuje nařízení č. 1071/2009/ES v čl. 6, který uvádí v odst. 1 písm. a) obecné okruhy skutků, za které když je odsouzena, přestává mít osoba dobrou pověst. V našem právním prostředí jde o to, co se pokládá v živnostenském zákoně v § 6 za "bezúhonnost“, tj. za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá, pokud se na tuto osobu nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Dále pak nařízení č. 1071/2009/ES uvádí v příloze č. IV Seznam konkrétních porušení předpisů, které vedou ke ztrátě dobré pověsti (např. překročení týdenního omezení maximální doby řízení o 25 % a více, což činí 70 a více hodin; překročení dvoutýdenního omezení maximální doby řízení o 25 % a více, což činí 112,5 hodiny a více; překročení maximální denní doby řízení během denní pracovní doby o 50 % nebo více, aniž by byly čerpány bezpečnostní přestávky nebo nepřerušený odpočinek v délce alespoň 4,5 hodiny, což činí 13,5 hodiny a více nebo 15 hodin a více - v závislosti na tom, zda měl řidič 9 či 10 hodin řízení, používání klamného zařízení schopného pozměnit záznamy o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a další).

V tomto druhém případě (dojde-li k porušení předpisů uvedených v příloze č. IV) povede dopravní úřad správní řízení, ve kterém rozhodne, zda ztráta dobré pověsti je či není přiměřeným následkem konkrétního porušení předpisů, resp. určí, že buď ztráta dobré pověsti není přiměřeným následkem, nebo určí, že subjekt dobrou pověst ztrácí. Pokud dopravní úřad rozhodne, že podnikatel v silniční dopravě nebo odpovědný zástupce dobrou pověst ztratil (což se bude určovat ve správním řízení vydáním rozhodnutí, proti kterému se bude moci účastník řízení odvolat), určí i dobu, po kterou ztráta dobré pověsti trvá (tato doba nesmí u podnikatele v silniční dopravě překročit 5 let, u odpovědného zástupce nesmí překročit 3 roky), a u odpovědného zástupce zároveň prohlásí, že je nezpůsobilý k řízení dopravní činnosti po dobu, po kterou trvá ztráta dobré pověsti.

Po tuto dobu pozbývá platnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané této osobě a pro její získání bude muset tato osoba znovu skládat zkoušku, nejdříve však v posledním měsíci doby, po kterou trvá její nezpůsobilost k řízení dopravní činnosti. Řízení o ztrátě dobré pověsti může dopravní úřad zahájit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že subjektu byla uložena sankce za skutky uvedené v seznamu přílohy č. IV nařízení č. 1071/2009/ES, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena tato sankce.

Po této době možnost zahájit správní řízení o vyslovení ztráty dobré pověsti či možnost výroku o tom, že ztráta dobré pověsti by byla nepřiměřeným následkem, zaniká. Souhrnně lze proto uvést, že dobrou pověst má osoba, která je bezúhonná, pokud dobrou pověst neztratila rozhodnutím dopravního úřadu.

Odborná způsobilost

Podmínka odborné způsobilosti je splněna, pokud je odborně způsobilý odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly. Problematiku odborné způsobilosti upravuje nařízení 1071/2009/ES v čl. 8.

Vyhláška o odpadech

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 7, § 15 odst. 5, § 17 odst. 4, § 18 odst. 1 a 6, § 19 odst. 2 a 5, § 20 odst. 6, § 22 odst. 7, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 4, § 32 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 1 písm. b), § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 7, § 35 odst. 3, § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 5 písm. b), § 37 odst. 1 písm. c) a odst. 6, § 40 odst. 5, § 41 odst. 3 písm. f) a odst. 6, § 46 odst. 2 písm. c), § 48 odst. 3, § 59 odst. 7, § 63 odst. 2, 4 a 6, § 64 odst. 6, § 66 odst. 1 písm. a) a odst. 4, § 67 odst. 1 písm. b), odst. 2 a odst. 3, § 68 odst. 3, 5 a 6, § 69 odst. 2, odst. 3 písm. i) a m) a odst. 4, § 71 odst. 2 a 4, § 78 odst. 7, § 79 odst. 6, § 81 odst. 4, § 82 odst. 7, § 83 odst. 4, § 84 odst. 2, § 85, § 86 odst. 4, § 89 odst. 5, § 90 odst. 5, § 91 odst. 3, § 92 odst. 3 písm. a), § 94 odst. 2 a 4, § 95 odst. 1, 3 a 7, § 96 odst. 7, § 106 odst. 2 zákona č.

Provozní řád a deník

(1) Obsah provozního řádu a provozního deníku skládek musí odpovídat technické normě TNO 83 8039 Skládkování odpadů - Provozní řád skládek. Požadavky na obsah provozního řádu ostatních zařízení jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a požadavky na obsah provozního deníku jsou vymezeny v příloze č.

(2) Vlivy zařízení určeného pro nakládání s odpady a jejich dopady na životní prostředí a pracovní prostředí musí být identifikovány a omezeny na nejnižší možnou míru v souladu se stávajícími technickými poznatky.

Soustřeďování odpadů a ochranná pásma

(3) Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění požadavků odstavce 1 písm. a) a b) a d) až f).

a) v ochranných pásmech vodních zdrojů I.

b) v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II.

Využívání odpadů a limity škodlivin

a) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci II přílohy č.

b) v případě využití ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně nebo v případě využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.1 sloupci I přílohy č.

c) obsah škodlivin ve výluhu využívaných odpadů překročit nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 5.2 přílohy č.

d) výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.

(4) U sedimentů využívaných k zasypávání rozdílně od odstavce 3 nesmí obsah škodlivin překročit nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 5.4 přílohy č. 5 k této vyhlášce s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů; v takovém případě však nesmí výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy překročit limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II přílohy č. 5 k této vyhlášce a ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci I přílohy č.

(5) Obsah škodlivin podle odstavce 3 písm. a) a c) a odstavce 4 může být překročen, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo, zejména pozaďovým hodnotám škodlivin, a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. Navýšené limity musí být jednoznačně popsány v provozním řádu a odůvodněny. Dále musí být vymezena opatření, která zajistí ochranu životního prostředí a lidského zdraví. V případě navyšování limitů musí provozovatel zařízení nechat zpracovat hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8) jako podklad pro zpracování provozního řádu.

(6) V případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1000 t musí být pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem8). Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody.

(1) Odlišně od § 6 může být vyzrálá struska ze spalování ostatního odpadu zahrnutá pod katalogové číslo 19 01 12 využita k aplikacím vymezeným v bodě 3 přílohy č.

c) obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.1 přílohy č.

d) obsah škodlivin v sušině vyzrálé strusky nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 6.2 přílohy č.

e) splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 přílohy č.

tags: #jak #vyplnit #informace #o #přepravách #odpadu