Hnízdění jiřiček a jejich ohrožení: Jak chránit tyto užitečné ptáky

Soužití člověka a volně žijících druhů živočichů sahá daleko do historie. Rozvoj lidských sídel neplánovaně otevřel dveře i živočichům, kteří se postupem času naučili využívat městské budovy, hrady, kostely i zemědělské usedlosti k naplňování svých životních cyklů. U některých druhů pak došlo k tomu, že postupně opustili své původní biotopy a většina jejich populace se přesunula právě do lidských sídel, k nimž si následně vytvořili silnou vazbu.

Využívání budov živočichy je nejmarkantnější u ptáků a netopýrů. Jejich hnízdění či zimování v budovách však často lidmi není vnímáno zrovna pozitivně a provází je řada předsudků, a tak jsou v různé míře vystaveni celé řadě ohrožujících faktorů. Ty mohou vést jak ke ztrátě jejich hnízdních příležitostí či úkrytů, tak i k přerušení jejich rozmnožovacího cyklu a v řadě případů, byť třeba nezáměrně, bohužel i k jejich strádání a úhynům.

Na ochranu volně žijících živočichů samozřejmě v dnešní době již pamatuje národní i evropská legislativa, která obsahuje účinné nástroje, jež je možné pro ochranu jednotlivců i populací volně žijících druhů využít. Jak už to však bývá, největším problémem je jejich uplatňování v praxi, např. při rekonstrukcích budov. Ačkoli se v České republice informovanost v tomto ohledu pomalu zlepšuje (mj. také díky neustávající aktivitě zainteresovaných občanských sdružení), povědomí o nutnosti ochrany živočichů vázaných na lidská sídla a o povinnostech vyplývajících z předpisů na jejich ochranu je potřeba neustále rozšiřovat.

Následující text je zaměřen na ochranu volně žijících ptáků využívajících budovy k naplňování svých biologických potřeb a přináší přehled ustanovení zákona č. o zvláště chráněné druhy dle ZOPK a vyhlášky č. Případné konflikty související s rekonstrukcemi a obhospodařováním budov se však mohou týkat řady dalších ptačích druhů.

Jedním z ptáků, kteří dokáží obtěžovat, je jinak nenápadná jiřička. Jak může jiřička komplikovat život a nadělat škody? Jiřička obecná, jak se jmenuje celým jménem, je jedním z nejrozšířenějších druhů ptáků v Česku. Její populace je zde odhadována na 600 000 - 1 200 000 párů. U lidí přesto existuje vůči jiřičkám poměrně velká nevraživost. Někteří se dokonce nebojí shazovat a likvidovat hnízda jiřiček včetně vajíček.

Čtěte také: Kompost jako ptačí ráj

Jiřičky jsou ale jedním z nejzajímavějších ptáků, které můžeme běžně potkat. Jedná se o stěhovavý druh, tudíž přes zimní měsíce odlétají do teplejších krajin. Při svém přeletu dokáží překonat i samotnou Saharu. Výhodou jiřiček je jejich záliba v chytání hmyzu. Ač pochytají většinu much a komárů v okolí jejich hnízd, tak v očích místních (jak už bylo zmíněno) je jiřička spíše škůdcem. Rády si totiž jako hnízdiště vybírají prostory pod střechou, na balkonech či lodžiích.

Tím pravým důvodem, proč tedy jiřičky lidem vadí, je jejich trus. Nebezpečí trusu není jenom v estetické podobě. Nikoho pochopitelně nebaví neustálé uklízení trusu pod hnízdištěm jiřiček, ale mnohem větší riziko spočívá v přenášení nemocí. Ptačí trus je zdrojem spousty mikrobů a roztočů, které mohou být potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví. Ornitologové ve snaze ochránit jiřičky vydali v roce 2004 ochranný zákon, kvůli němuž je likvidace hnízd s vajíčky přísně zakázaná.

Právní ochrana ptáků a rekonstrukce budov

• Podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK jsou všechny druhy živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
• Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit činnost, která k porušení podmínek vede.
• Obecná ochrana dle § 5 odst. 1 ZOPK se týká všech rostlin a živočichů a vylučuje vyhubení, narušení rozmnožovacích schopností či zánik populace i u druhů, které jsou jinak zařazeny do přísnější, zvláštní ochrany druhů dle § 49 či 50 ZOPK.

Při rekonstrukcích budov může dojít k negativním dopadům na hnízdní populace volně žijících ptáků, kteří tyto budovy využívají ke hnízdění. Mezi konkrétní zásahy patří např. uzavírání dutin, uzavírání ventilačních průduchů, odstraňování hnízd apod. Nejenže tak může docházet k likvidaci hnízd a ztrátě hnízdišť, ale v hnízdní době hrozí i uvěznění ptáků uvnitř budov, průduchů apod. (zejména samic sedících na vejcích nebo vylíhnutých mláďat), což vede k jejich úhynům.

Toto ustanovení je však možno využít i jako preventivní - orgán ochrany přírody rovněž může ve svém správním obvodu omezit rušivou činnost (rekonstrukce budov) tím, že např. vymezí období, v němž bude možné rekonstrukce budov provádět, a specifikuje další podmínky pro výkon takové činnosti (např. technická pravidla úpravy ventilačních průduchů, povinnost náhrady uzavřených ventilačních průduchů budkami v adekvátním množství apod.).

• Podle ustanovení § 5 odst. 3 ZOPK jsou fyzické a právnické osoby povinny při provádění mj. stavebních prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky nebo ekonomicky dostupnými prostředky.
• Jedná se o povinnost, která by měla být „automaticky“ fyzickými a právnickými osobami plněna a orgány ochrany přírody pouze kontrolují její naplňování. Tam, kde je předem predikovatelné, že riziko zraňování či úhynu existuje, měly by orgány ochrany přírody sledovat, jak je riziko omezeno, např. v rámci projektové dokumentace, harmonogramu výstavby atp.

Toto ustanovení umožňuje řešit i další problémy, jako je např. úhyn ptáků v důsledku nárazů do skleněných ploch atp. (stanovit lze např. dodatečnou úpravu ploch - polep proužky atp.). Kompetence k vydávání rozhodnutí podle § 5 odst.

Čtěte také: Broumovsko: ochrana a ptactvo

• Ustanovení § 5a odst. 1 ZOPK řeší obecnou ochranu ptáků. V zájmu ochrany ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství, je mj. zakázáno a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd, d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích.

Podle § 5b odst. 1 ZOPK může orgán ochrany přírody, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1, je-li to potřebné mj. v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti.

Hnízda je nicméně možné odstranit po vyhnízdění, kdy jsou hnízda již prokazatelně opuštěná a nevyužívaná, a také za předpokladu, že jde o druhy, které nejsou na svá hnízda silně fixovány a jsou schopny si v příští sezóně vybudovat hnízda nová (v takových případech odchylný postup není potřeba).

• Podle ustanovení § 50 odst. 1 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop.
• Podle ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je mj. rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.

Z těchto zákazů je možno udělit výjimku dle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK, ovšem pouze v takových případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství, lze výjimku povolit pouze tehdy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) až e), mezi něž mj. patří prevence závažných škod na majetku, zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru (právě tyto důvody mohou s rekonstrukcemi budov souviset).

Obdobně jako v případě obecně chráněných druhů ptáků, i v případě zvláště chráněných druhů ptáků se výše popsaný zákaz odstraňování hnízd uplatňuje v době, kdy je ptáci aktuálně využívají ke hnízdění. Hnízda je možné odstranit po jejich vyhnízdění, kdy jsou hnízda již prokazatelně opuštěná, a nevyužívaná, a také za předpokladu, že jde o druhy, které nejsou na svá hnízda silně fixovány (jako je třeba rorýs obecný nebo čáp bílý) a jsou schopny si v příští sezóně vybudovat hnízda nová (v takových případech výjimka dle § 56 ZOPK není potřeba).

Několikrát již také bylo zmíněno, že rorýs obecný je druhem, který je silně fixován na svá hnízdiště, jež nelze jednoduše odstranit nebo nahradit; většina jeho populace navíc dnes již hnízdí na budovách a jakékoli zásahy, které mohou vést ke ztrátě jeho hnízdišť, mohou celou populaci výrazně ovlivnit. V souvislosti s povolováním výjimek dle § 56 ZOPK jsou tedy v tomto dokumentu uvedeny především podmínky zformulované s ohledem na specifické požadavky tohoto druhu, jež je nutné zahrnout do výrokové části rozhodnutí o výjimce (např.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti aj. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může rozhodnutím uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.

Jak pomoci jiřičkám a jiným ptákům

Jedním z nejjednodušších způsobů ochrany je například umístění ochranných systémů proti hnízdění. Většina z vás je už určitě viděla na krovech vlakových hal a nádraží. Zde se nejedná o ochranu proti jiřičkám, ale holubům. Potenciální hnízdiště se osadí pomocí kovových hrotů. Tyto tenké hroty mívají rozměry okolo deseti až patnácti centimetrů. Obava z toho, že by se pták mohl poranit je zbytečná. Jiřička si umí uvědomit, že zde není bezpečné přistávat a tudíž ani hnízdit.

Je třeba rovněž zmínit, že jakékoliv standardní plašiče ptactva jsou na jiřičky naprosto neúčinné. Pokud pak vlastníte dům s odkrytými krovy, které by byly ideální pro tvorbu zastřešeného hnízda, tak je nejlepší tato místa zastavět. A pokud vám jiřičky nevadí, ale obtěžuje vás jejich trus, můžete pod hnízdo vložit podložku, která by trus zachytila.

Většina ptačích druhů se po úspěšném vyhnízdění ráda vrací na stejné místo. Někdy se ale potřeby ptáků kříží s potřebami lidí a může docházet ke konfliktům.

Možná řešení problémů s hnízděním ptáků:

• Problém: Ptáci nám špiní fasádu lepením mokré hlíny. Řešení: Instalujeme umělá hnízda (z keramiky, dřevobetonu apod.), která zakoupíme či vyrobíme. Instalací umělých hnízd se někdy dá hnízdění i částečně „přesměrovat“ na méně problematická místa domu (mimo rohy oken). Podmínkou je, aby hnízda byla shora krytá římsou, přesahem střechy apod.
• Problém: Ptáci nám špiní fasádu. Řešení: Instalujeme podložku pod hnízdo (dřevěnou, plastovou apod.), která trus zachytí a po vylétnutí mláďat se dá jednoduše vyčistit.
• Problém vzniká u moderních fasád použitím nenasákavých materiálů s jemnější strukturou. Řešení: Instalujeme umělá hnízda, která se buď kotví, nebo napevno přilepují stavebním vysokotažným lepidlem (a jsou tedy absolutně stabilní).

V některých případech je možné již spadlé hnízdo zpevnit „košíčkem“ z králičího pletiva a znovu ho připevnit na původní místo, kde rodiče mláďata dokrmí. Problému můžeme předcházet tak, že tam, kde jiřičky lepí hnízda, použijeme fasádní barvu s větší zrnitostí, ideálně 2-3 mm, přičemž rozdíl v zrnitosti oproti dalším partiím fasády je prakticky nezřetelný. Moderní fasády jsou prakticky bez výjimky samoomyvatelné a nenasákavé, jsou opatřeny nátěry na bázi silikonových omítek a barev, kde nedochází k trvalému znečištění. I relativně velké znečištění na těchto fasádách mizí při prvním větším dešti, případně se v extrémním případě dá jednoduše odstranit např.

Rozhodně nepoužívejme bodce proti dosedání ptáků, které nabízejí komerční firmy. Hustota bodců určených k instalaci ve městech proti zdivočelým domácím holubům u jiřiček nestačí a naopak může posloužit jako opora hnízda. Všechny druhy volně žijících ptáků jsou u nás chráněny zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody, a to nejen jedinci a jejich vývojová stadia (vajíčka), ale i vlastní hnízdiště, a to i v době, kdy nejsou aktuálně obsazená (např. mimo hnízdní období). Zákon se nevztahuje na zdivočelé domácí holuby.

Pro manipulaci s hnízdem nebo jiný potenciálně škodlivý zásah (např. znepřístupnění objektu uzavřením vletového otvoru) musí být vydána výjimka ze zákona. Tuto výjimku může pro zvláště chráněné druhy (vlaštovka, kavka, rorýs, sova pálená) vydat krajský úřad příslušného kraje (odbor životního prostředí). Podmínkou vydání výjimky z ochrany obecně i zvláště chráněných druhů je doložení převažujícího vyššího obecného zájmu nad zájmem ochrany přírody a zároveň provedení zásahu tak, aby nedošlo k ohrožení populací daného druhu, včetně případných nařízených kompenzací (např.

Přimlouváme se za to, abyste zvážili, zda je vaše soužití s jiřičkami skutečně tak problematické. V době, kdy vlaštovek i jiřiček stále ubývá, jsou mnozí lidé hrdí na to, že se jiřičkám líbí právě u nich.

Ve městech se lze setkat s několika druhy vázaných na lidská obydlí (tzv. synantropní druhy):

• rorýs obecný (Apus apus) - ohrožený druh
• kavka obecná (Corvus monedula) - silně ohrožený druh
• poštolka obecná (Falco tinnunculus)
• vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - ohrožený druh
• jiřička obecná (Delichon urbicum)
• vrabec domácí (Passer domesticus)

Kromě jiřičky mohou hnízdní věž využít náhodně i jiní ptáci např. Jiřička obecná byla dříve velmi běžný pták. V loňském roce byla ale vyhlášena "ptákem roku", neboť začíná být ohrožená tím, že v krajině ubývá hnízdních příležitostí. Bohužel jsou časté i případy, kdy lidé hnízda jiřiček ze svých staveb odstraňují.

Ornitologové zvolili právě jiřičku ptákem roku 2020, čímž chtěli upozornit na míru ohrožení tohoto druhu kvůli lidské činnosti. Zatímco někteří si je spolu s vlaštovkami a rorýsy na svých domech hýčkají, jiní pro ně pochopení nemají. Jedním z hlavních důvodů je znečištění okolí hnízda trusem.

Jako potenciální hnízdní biotop nebo úkryt lze považovat všechny otvory ve fasádě panelových domů (ventilační otvory, spáry, štěrbiny). V případě prokázaného výskytu některého z těchto druhů je nutno postupovat tak, aby nedošlo k jejich ohrožení či nenahraditelné ztrátě jejich biotopu.

tags: #jiřičky #hnízdění #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické praní vlny: Recenze a postřehy
• Fotografie těhotných žen v exteriéru
• Tvoření v zimní přírodě
• Podpora pro děti v tíživé situaci
• Olympiáda pro mladé ochránce přírody