Domácnost bez odpadu: Jak na to podle Bey Johnsonové

Snižovat produkci svých odpadů nedělá život složitějším, ale naopak jednodušším, tvrdí Bea Johnsonová, propagátorka hnutí Zero waste. Množství směsného odpadu, které vyprodukovala její čtyřčlenná rodina z kalifornského Mill Valley v roce 2015, naplnilo jedinou litrovou zavařovací sklenici, o polovinu menší než předchozí rok.

Bea Johnsonová pro své internetové stránky pózuje s půllitrovou sklenicí, která je plná kousků plastu a různých útržků či přebytků, jež obvykle nalezneme v odpadkovém koši. V roce 2008 založila Bea Johnsonová svůj blog Zero Waste Home, kde zahájila osvětu o ohleduplnějším vedení života a nakládání s odpadky: Zatímco zbytku planety vládla standardní recyklace, Bea se rozhodla jít mnohem dál a přebytky nejen třídit, ale rovnou nevytvářet.

Základní principy Zero Waste

Základem všeho je podle ní pět pravidel: odmítnout to, co nepotřebujeme, snížit spotřebu potřebných věcí, znovu věci používat, recyklovat a kompostovat.Odmítnout odpad podle slov Bey Johnsonové znamená především kupovat jen to, co opravdu potřebujeme. Nepřijímat tašky, letáky, marketingové předměty, vizitky. „Pokaždé, když si je vezmeme, vytváříme poptávku po dalších,“ vysvětlila Bea Johnsonová na konferenci Jak žít bez odpadu uskutečněné na začátku červa v Praze.

Desatero "jak být zero waste":

• Noste s sebou kovovou či skleněnou nádobu, během dne ji doplňovat, a nahradit tak balené nápoje.
• Vyrážejte na cesty s vlastním hrnkem na kávu, do nějž mohou posléze černý nápoj servírovat například prodejci na ulici.
• Nakupujte s plátěnými taškami, které jsou na rozdíl od igelitek pevné a opětovně použitelné.
• Radikální ekologové nesmrkají do papírových kapesníků - nosí textilní.
• Dámy řeší „své dny“ místo tamponů či vložek silikonovými kalíšky.
• K čištění zubů slouží organické a recyklovatelné kartáčky.
• Kompostujte: Američané například vyhodí 40 % nakoupených potravin, protože s nimi nezacházejí dostatečně efektivně. Řešení představují standardní zahradní komposty nebo domácí bytové kompostovače.

Nakupování bez obalu

Vyhnout se obalům jde podle Bey Johnsonové všude, nejen ve specializovaných bezobalových obchodech, na trzích nebo ve farmářských obchodech. „Když jdu do supermarketu, koukám jen na to, co je bez obalu,“ říká. I zkušená Bea Johnsonová uznává, že pro první nákup v tradičním obchodě do sklenice je potřeba mít určitou odvahu. „Pro nakupování v supermarketu existuje celá technika,“ usmívá se.

Důležité je podle ní ukázat prodávajícímu svoji sklenici, nedívat se mu do očí a požádat, aby mu dané zboží nabral do sklenice, jako kdyby to byla ta nejsamozřejmější věc. S největší pravděpodobností se budou prodavači zdráhat a odkazovat na hygienické předpisy, spíše si však nebudou jisti, jak sklenici naplnit, varuje Bea Johnsonová. Podobné prodejny zatím bohužel fungují pouze ve větších městech - u nás například v Praze, Brně, Olomouci či Zlíně.

Čtěte také: Domácnost bez odpadu: Inspirativní čtení

Johnsonová se snaží nakupovat potraviny i jiné věci bez obalů. Podle Johnsonové jde hlavně o změnu myšlení, kdy bude spotřebitel od dodavatelů zboží bez obalů požadovat. Následně je podle ní možné vyvinout tlak od obchodníků na dodavatele, aby také nepoužívali zbytečně například plasty. Můžeme začít tím, že si v obchodě nebudeme dávat jeden celer a papriky různých barev zvlášť do plastových sáčků. Dnes už se prodává kořenová zelenina praná, takže nehrozí nasypaná hlína z celeru v nákupní tašce, případně si můžeme látkové nákupní sáčky ušít nebo koupit.

Pro maso k řezníkovi nebo k pekaři plánovaně vyrazíme s vlastní nádobou (já ještě pamatuji, že se maso u řezníka balilo do pergamenového papíru).Samozřejmostí se pro Beu Johnsonovou a její rodinu stalo nakupování v secondhandech a bazarech nebo vybírání značek, které poskytují doživotní záruku. V případě, že nakupuje použité zboží přes internet, prosí prodávajícího, aby jí věc zabalil namísto do plastu jen do papíru.

Včelí voskové ubrousky

Velmi důležité je uvědomit si, jaké konkrétní produkty jsou z hlediska zbytečéné produkce odpadu rizikové. Kávové kapsle - špatně se třídí jednotlivé složky odpadu - plast s kávovou sedlinou a hliníková víčka. Na šest gramů kávy v kapsli připadají tři gramy obalu!

Ustřihněte kus látky podle vlastní potřeby, okraje můžete obšít. Látku položte na plech. Nahrubo nastrouhejte včelí vosk a posypte ním rovnoměrně látku. Plech s látkou vložte do trouby předehřáté na 80-90°C. Asi za 5 minut se vosk rozpustí a vsákne do látky. Jakmile je vpitý do látky, je potřeba plech z trouby ihned vytáhnout, jinak vosk proteče na plech. Pokud to je potřeba, po vytáhnutí plechu vosk štětcem rozetřete na místech, kde ho ještě není dost. Pak ihned sejměte z plechu a nechte vosk zatuhnout.

Potřebné množství vosku je třeba správně odhadnout. Pokud ho dáte málo, bude ubrousek propouštět tekutiny, ale i takový dobře poslouží k zakrývání skleniček či misek v lednici. Když je vosku moc, ubrousek je špatně ohebný a vosk se drolí. Pokud při výrobě použijete dostatečné množství vosku, tak budou ubrousky pro tekutinu ze svačinek (například pomazánku) nepropustné. Umývají se vlhčenou houbičkou a běžným prostředkem na nádobí. Postupně svoji nepropustnost ztrácejí, hlavně v místech ohybů a také pokud je budete příliš namáčet.

Čtěte také: Život Bez Odpadu

Zero Waste není jen o odpadu

Kromě ekologického snižování spotřeby to podle i dalších zastánců života bez odpadu také pomáhá zlepšit zdraví. Děti pak začnou ochutnávat "skutečné" jídlo. "Když mým dětem někdo nabídne konzervovaný pomerančový džus, tak řeknou: Ne, děkuji," uvedla Johnsonová. Její ratolesti dávají přednost čerstvě vymačkaným nápojům.

Ashley Katchadourianová nicméně dodává, že „nestačí pouze vést vlastní domácnost v duchu zero waste, ale je také potřeba na základě této ideologie nakupovat a podporovat nejrůznější společnosti“. Řada blogerů v čele s Beou Johnsonovou proto vytváří databáze obchodů, jež prodávají potraviny a zboží vyprodukované s ohledem na životní prostředí.

Nicméně podle Kathryn Kelloggové není podstatné, aby se roční produkce smetí vešla do skleničky - stačí žít alespoň částečně ohleduplně. „Zapojit se může každý,“ vysvětluje blogerka. „Například já pocházím z Arkansasu, kde nekoupíte zboží bez obalů a kde neexistují pokročilé recyklační programy ani obecní komposty. I když vám ovšem stát nepomáhá, neznamená to, že byste na recyklaci měli zanevřít. Prostě se jen zapojíte podle svých možností.“

Bee Johnson se podařilo svou knihou vyvolat v západním světě pěkné haló. Stále větší počet lidí si začíná všímat toho, že smysl života není v tom, co vlastníme. Dochází nám, že čím víc vlastníme, tím méně svobodní jsme - čím víc nakupujeme, tím více je třeba vydělávat a čím více věcí máme, tím více strachu zpravidla pociťujem. Všímáme si, že moře odpadu, které je důsledkem našeho dnešního životního stylu ničí planetu a lidské zdraví.

Beinou knihou jsme dostali návod, jak na to. Kniha je vlastně znovu-objevováním toho, v čem mnozí z nás vyrůstali. Je ale hlavně dokonalým manuálem, příručkou, která vás provede všemi podstatnými oblastmi života tak, že nezůstane kámen na kameni.

Čtěte také: Stáhněte si průvodce bez odpadu

Česká republika a Spojené státy se logicky v mnohém liší, všechna její doporučení nemůžeme a možná ani nechceme brát doslova, ne každému se chce mýt si vlasy mýdlem doma vyrobeným, nebo vůbec žádným, nebo si vyrábět potraviny, ale inspirovat se jimi můžeme. Nejlepší odpad je ten, který zůstane za zdmi bytu, který si domů vůbec nepřineseme.

Papírové ubrousky nahradily v její domácnosti tradiční textilní. Svačiny balí do látek technikou furoshiky. A také návštěvy se chovají hospodárněji. Zatímco dříve spotřebovalo 40 až 50 lidí během večírku 100 papírových utěrek, nyní si trouflo použít látkový jen 25 z nich, vypráví Bea Johnsonová.

„Bezodpadový život znamená, že vlastně recyklujete méně. Je to taky až třetí možnost v pořadí,“ upozorňuje Bea Johnsonová. Do recyklačních nádob tak putují především oboustranně popsané papíry ze školy nebo lahve od darovaného vína. Na zpracování míří i zničené boty, které už nejdou opravit. „Když recyklujete, kompostujete a odpad vám zmizí z očí, vůbec si neuvědomíte, kolik toho ve skutečnosti vyhodíte. To zjistíte, až když ho začnete sbírat,“ říká ze své zkušenosti.

Jídlo díky přehledné ledničce se zásuvkami nevyhazuje Bea Johnsonová podle svých slov vůbec. I do kompostu míří jen slupky z ovoce, které je opravdu potřeba oloupat. Manžel se nejdříve obával, že si nebudou moc dovolit nakupovat jen nezabalené věci ve zdravé výživě či farmářských trzích, přiznává Bea Johnsonová. Po srovnání účtů se ale ukázalo, že ještě uspoří. „Nakupujeme mnohem méně, jen nahrazujeme už nevyhovující nebo nakupujeme v secondhandech,“ vysvětluje.

Ušetřené peníze tak mohli investovat do solárního systému, nyní chystají systém na opakované využití vody z domácnosti. „Lidé si myslí, že pořád něco myjeme, pereme,“ uvádí jednu z častých otázek Bea Johnsonová. Podle jejích slov jde ale o to naučit se své oblečení šetřit, vody spotřebují nyní o čtvrtinu méně než dříve, energie dokonce o polovinu méně. S bezodpadovým stylem nemají problém ani její dva synové. Ve škole mají místo plastových papírové desky, svačiny nosí v látkovém ubrousku.

„My dospělí z toho děláme zbytečně velkou věc, když řešíme, jak to přijmou děti. K novému minimalistickému životu přivedla Beu Johnsonovou zkušenost z dočasného bydlení v malém bytě v Kalifornii. Omezit své odpady na nulu se rozhodla v roce 2008, v době, kdy se o bezobalovém systému hovořilo jen ve světě průmyslu. Nejtěžší podle ní bylo najít systém, který by dlouhodobě fungoval. Začátek byl plný pokusů a omylů. A extrémismu, přiznává.

Mnoho potravin a kosmetiky se snažila vyrábět doma sama, ne vždy úspěšně. Osvědčily se jí ale čistící prostředky z mýdla a octu, domácí zubní pasta ze sody nebo výměna dentální nitě za rozložitelná hedvábná vlákna. Díky vlastnoručně vyráběné řasence se zbavila zánětů spojivek. Nenašli jen uspokojivou náhražku toaletního papíru - jediné věci na jedno použití, kterou rodina používá. Nakupují ho proto alespoň v balení pro hotely. „Nemůžeme být 100 % bez odpadů, ale pro jejich redukci můžeme udělat mnoho,“ říká.

Bea Johnsonová o svém životním stylu napsala knihu Zero Waste Home.

Domácí čisticí prostředky

Bea píše, že celé roky nás spousta marketingových kampaní přesvědčuje, že pro každou věc potřebujeme speciální produkt, a tím nám péči o domácnost neuvěřitelně komplikuje. Celá desetiletí si lidé plní police svých koupelen, spíží, kuchyňských skříněk a regálů drahými a většinou toxickými produkty, a přitom zapomínají na zázračnou zbraň našich babiček. Toto jednoduché, levné a netoxické řešení je vhodné pročištění většiny povrchů, pro dezinfekci, pro boj s pachy i mastnotou. Dokáže odstranit vodní kámen, usazeniny od mýdla i plísně. Poradí si se skvrnami i lepkavými zbytky. Změkčuje prádlo a oživuje barvy. Ze zahrady umí vyhnat škůdce i plevel. Jde o obyčejný ocet.

V láhvi s rozprašovačem smíchejte 1 hrnek vody a čtvrt hrnku octa. Chcete-li zlepšit vůni, dejte do něj na pár týdnů marinovat kůru z citrusových plodů. Odpady vyčistíte tak, že je nejprve protáhnete zvonem. Poté nasypete čtvrt hrnku jedlé sody a zalejete půl hrnkem silného octa. Na čištění WC mísy mísu nejprve vystříkejte neředěným octem. Nechejte působit, poté vydrhněte štětkou. Sprchovou hlavici nechejte ponořenou přes noc v octové lázni. Octem oživíte a vydesinfikujete také čalounění.

„Dnes je pro nás vedení domácnosti bez odpadu pohoda. Všichni čtyři jsme si do naší každodenní rutiny zavedli určité praktiky, které nám umožňují naplno si užívat toho, co tento způsob života nabízí, kromě těch zřejmých ekologických aspektů, jež s sebou přinášejí dobrý pocit, že člověk něco dělá pro sebe i planetu. Po zavedení ekologičtějších alternativ jsme si všimli zásadních pozitivních změn v našem životě, podstatného zlepšení našeho zdraví a také velkých úspor času a peněz. Zjistili jsme, že když se domácnost zbaví odpadů, neztrácí tím, ale naopak získává. Kromě jiných věcí také pocit, že tento životní styl má význam a smysl. Můj život se od základů změnil.

Módní průmysl je typickým příkladem činnosti, která nespotřebovává zdroje proto, aby uspokojovala potřeby, ale naopak vyvolávala nespokojenost s tím, co lidé mají. V podstatě se snaží o to, aby co nejrychleji zastarávaly její vlastní produkty, které jsou z hlediska funkce stále naprosto v pořádku. (Ezra Mishan, anglický ekonom, cit. Pokud je vaše dříve trendy oblečení už natolik demodé, že si v něm už nedovolíte vyjít, prodejte ho nebo darujte či vyměňte. Trendy a styl se mohou vzájemně ovlivňovat, ale není to jedno a totéž.

Móda ve smyslu trendů je skutečně pomíjivá, drahá a ekologicky destruktivní, ale móda ve smyslu stylu je dostupná každému a jediným omezením je kreativita a odvaha. Více opotřebované kusy oblečení použijte na hadry, darujte útulkům, autoservisům. Neobávejte se oblečení z druhé ruky. Zatímco nové oblečení vždy znamená nejistotu v tom, jak se bude chovat při pravidelném nošení (žmolkování, pouštění barvy a chlupů), použité už touto zátěžovou zkouškou prošlo a tak poznáte jeho kvalitu. Vyhněte se spontánním nákupům oblečení nebo nakupování pro zábavu. Doplňte oblečení šálou od dětí nebo šperkem. Dozdobte starší boty barevnými šňůrkami nebo aplikacemi.

tags: #johnosonova #domacnost #odpady #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v České republice
• Ekologická trestní oznámení v ČR
• Odbor životního prostředí Kounicova
• Ekologický Význam Květu
• Olympijské hry: Dopady