Zatímco ve spoustě českých domácností se ještě ani pořádně nezabydlelo recyklování, ve světě nabírá na síle hnutí, jehož stoupenci dovedou svou roční produkci smetí vměstnat do malé skleničky.
Bea Johnsonová pro své internetové stránky pózuje s půllitrovou sklenicí, která je plná kousků plastu a různých útržků či přebytků, jež obvykle nalezneme v odpadkovém koši. Nesnaží se přitom prodat dózu ani předvést její obsah: Uvnitř nádoby se ukrývá veškerý nerecyklovatelný odpad, který za rok vyprodukovala její čtyřčlenná rodina.
Bea je zakladatelkou hnutí „zero waste“ neboli „život bez odpadu“, jež vzniklo v duchu hesla „odmítej, co nepotřebuješ; redukuj, co potřebuješ, ale nemusíš mít; zužitkuj; recykluj a kompostuj“.
Životní filozofie se stala také sloganem její knihy Zero Waste Home, tedy „dům bez odpadu“, která slouží coby bible šetrného životního stylu, k němuž se dnes hlásí stále víc lidí.
Podle údajů Eurostatu vyprodukovala v roce 2016 Evropská unie 246 milionů tun komunálního odpadu, přičemž „pouhých“ 10,2 % skončilo na skládkách - zbytek se recykloval, ať už opětovným využitím, nebo spálením na výrobu elektřiny.
Čtěte také: Domácnost bez odpadu: Inspirativní čtení
Občané USA na druhé straně vyhodili v roce 2013 celkem 254 milionů tun a recyklovalo se jen 34 %. Největší americké skládky se rozrůstají až o 8 000 tun odpadků denně, ale ne všichni jsou vůči tomuto trendu lhostejní.
V ČR připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů, v Německu 212 kg a v Rakousku 150 kg. V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun odpadů obalových.
Již v roce 2008 založila Bea Johnsonová svůj blog Zero Waste Home, kde zahájila osvětu o ohleduplnějším vedení života a nakládání s odpadky: Zatímco zbytku planety vládla standardní recyklace, Bea se rozhodla jít mnohem dál a přebytky nejen třídit, ale rovnou nevytvářet. Postupně získala řadu skalních fanoušků, které inspirovala k ohleduplnosti, a nakonec vydala zevrubný knižní návod na šetrný život - načež se zrodilo hnutí.
Jak ve svém životě neprodukovat prakticky žádný odpad přijela do ČR propagovat slavná americká aktivistka Bea Johnsonová. Proslula zejména tím, že dokáže roční odpad své čtyřčlenné rodiny dostat do litrové zavařovací sklenice. Základem všeho je podle ní pět pravidel: odmítnout to, co nepotřebujeme, snížit spotřebu potřebných věcí, znovu věci používat, recyklovat a kompostovat.
Pokud v okolí najdete obchody, které prodávají potraviny na váhu, můžete tam vyrazit s vlastními skleněnými či kovovými dózami, takže domů neponesete hromadu kartonových nebo plastových obalů. Podobné prodejny zatím bohužel fungují pouze ve větších městech - u nás například v Praze, Brně, Olomouci či Zlíně. Na váhu tam můžete položit nejen luštěniny, kakao nebo těstoviny, ale také třeba mycí a prací prostředky.
Čtěte také: Stáhněte si průvodce bez odpadu
Johnsonová se snaží nakupovat potraviny i jiné věci bez obalů. Podle Johnsonové jde hlavně o změnu myšlení, kdy bude spotřebitel od dodavatelů zboží bez obalů požadovat. Následně je podle ní možné vyvinout tlak od obchodníků na dodavatele, aby také nepoužívali zbytečně například plasty.
Můžeme začít tím, že si v obchodě nebudeme dávat jeden celer a papriky různých barev zvlášť do plastových sáčků. Dnes už se prodává kořenová zelenina praná, takže nehrozí nasypaná hlína z celeru v nákupní tašce, případně si můžeme látkové nákupní sáčky ušít nebo koupit. Pro maso k řezníkovi nebo k pekaři plánovaně vyrazíme s vlastní nádobou (já ještě pamatuji, že se maso u řezníka balilo do pergamenového papíru).
Velmi důležité je uvědomit si, jaké konkrétní produkty jsou z hlediska zbytečéné produkce odpadu rizikové. Kávové kapsle - špatně se třídí jednotlivé složky odpadu - plast s kávovou sedlinou a hliníková víčka. Na šest gramů kávy v kapsli připadají tři gramy obalu!
Ustřihněte kus látky podle vlastní potřeby, okraje můžete obšít. Látku položte na plech. Nahrubo nastrouhejte včelí vosk a posypte ním rovnoměrně látku. Plech s látkou vložte do trouby předehřáté na 80-90°C. Asi za 5 minut se vosk rozpustí a vsákne do látky. Jakmile je vpitý do látky, je potřeba plech z trouby ihned vytáhnout, jinak vosk proteče na plech. Pokud to je potřeba, po vytáhnutí plechu vosk štětcem rozetřete na místech, kde ho ještě není dost. Pak ihned sejměte z plechu a nechte vosk zatuhnout. Potřebné množství vosku je třeba správně odhadnout. Pokud ho dáte málo, bude ubrousek propouštět tekutiny, ale i takový dobře poslouží k zakrývání skleniček či misek v lednici. Když je vosku moc, ubrousek je špatně ohebný a vosk se drolí. Pokud při výrobě použijete dostatečné množství vosku, tak budou ubrousky pro tekutinu ze svačinek (například pomazánku) nepropustné. Umývají se vlhčenou houbičkou a běžným prostředkem na nádobí. Postupně svoji nepropustnost ztrácejí, hlavně v místech ohybů a také pokud je budete příliš namáčet.
Kromě ekologického snižování spotřeby to podle i dalších zastánců života bez odpadu také pomáhá zlepšit zdraví. Děti pak začnou ochutnávat "skutečné" jídlo. "Když mým dětem někdo nabídne konzervovaný pomerančový džus, tak řeknou: Ne, děkuji," uvedla Johnsonová. Její ratolesti dávají přednost čerstvě vymačkaným nápojům. Podobně doma nepoužívá papírové ubrousky, ale látkové, které se dají vyprat.
Čtěte také: Jak žít ekologicky
Ashley Katchadourianová nicméně dodává, že „nestačí pouze vést vlastní domácnost v duchu zero waste, ale je také potřeba na základě této ideologie nakupovat a podporovat nejrůznější společnosti“.
Řada blogerů v čele s Beou Johnsonovou proto vytváří databáze obchodů, jež prodávají potraviny a zboží vyprodukované s ohledem na životní prostředí.
Ovšem stejně jako každé hnutí se ani „život bez odpadu“ neubránil extremistům a radikálům, toužícím být papežštější než papež. V on-line diskusích tak hlasitě kritizují „malověrné“, kteří ve své snaze nezašli dostatečně daleko.
Nicméně podle Kathryn Kelloggové není podstatné, aby se roční produkce smetí vešla do skleničky - stačí žít alespoň částečně ohleduplně. „Zapojit se může každý,“ vysvětluje blogerka. „Například já pocházím z Arkansasu, kde nekoupíte zboží bez obalů a kde neexistují pokročilé recyklační programy ani obecní komposty. I když vám ovšem stát nepomáhá, neznamená to, že byste na recyklaci měli zanevřít. Prostě se jen zapojíte podle svých možností.“
Bee Johnson se podařilo svou knihou vyvolat v západním světě pěkné haló. Stále větší počet lidí si začíná všímat toho, že smysl života není v tom, co vlastníme. Dochází nám, že čím víc vlastníme, tím méně svobodní jsme - čím víc nakupujeme, tím více je třeba vydělávat a čím více věcí máme, tím více strachu zpravidla pociťujem. Všímáme si, že moře odpadu, které je důsledkem našeho dnešního životního stylu ničí planetu a lidské zdraví. Beinou knihou jsme dostali návod, jak na to. Kniha je vlastně znovu-objevováním toho, v čem mnozí z nás vyrůstali. Je ale hlavně dokonalým manuálem, příručkou, která vás provede všemi podstatnými oblastmi života tak, že nezůstane kámen na kameni. Čím víc se myšlenkám v knize otevřete, tím víc se může proměnit váš život - od vydělávání na život směrem k životu....
tags: #johnsonova #domácnost #odpadu #recyklace