Obnovitelné zdroje a jejich ekologické dopady v České republice

Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví.

Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů. Tzv. uhelné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) již nerozporují odklon energetiky od uhlí, ale chtějí lépe popsat sociální dopady. V energetické koncepci požadují akcentovat energetickou efektivitu, rozvoj OZE, malých modulárních reaktorů, akumulaci energie a využití vodíku v energetice.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nově podporuje termín konce uhlí legislativně ukotvit nejpozději na rok 2033, ale chce také vypracovat plán pro očekávaný rychlejší útlum jeho spalování, na čemž se shoduje s ekologickými organizacemi, které to prosazují již dlouho [1]. Svaz žádá také zrychlení rozvoje OZE i rozvoje sítí, ale kritizuje malý důraz na příznivé ceny energií.

Požadavky na jasný cíl pro nejzazší konec uhlí i zvýšení cíle pro OZE poslalo také například Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo zdravotnictví a ministryně pro vědu a výzkum upozorňují na přílišný optimismus u plánované výstavby nových jaderných reaktorů z hlediska nákladů a termínů spuštění.

Větší kritiku jaderných plánů vyjádřily ekologické organizace, které zejména zpochybňují nekorektní přístup k vstupům do podkladového modelování. Politické zadání nastavilo nízké limity pro využití obnovitelných zdrojů energie a naopak povinně přidalo stavbu drahých jaderných reaktorů a k ním nereálně nízké investiční náklady.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Podle byznysové asociace Změna k lepšímu je progresivní byznys v této oblasti připraven převzít aktivní roli. K tomu je ale potřeba ho podpořit rozvojem adekvátní energetické infrastruktury a přípravou jasného plánu dekarbonizace průmyslu, podle níž by mohl směřovat své investice.

Klíčové bude také zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro instalaci OZE, včetně aktualizace metodik MŽP a MMR. Svaz průmyslu a dopravy ČR překvapil požadavkem na zvýraznění problému změny klimatu v souběžně připravované Politice ochrany klimatu v ČR, když v připomínkách píší: “V ČR je klimatická změna dlouhodobě podceňována. Proto je potřebné zřetelně hovořit o tom, že ve srovnání s globálním oteplením je v ČR oteplení dvojnásobné." a odkazuje se na vědecké zdroje.

Hospodářská komora píše to stejné, ale zároveň v jiné části připomínek bagatelizuje vliv emisí na klima. Vědecké poznatky o změně klimatu zpochybňuje i odborová centrála ČMKOS. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní vypořádá připomínky zaslané do meziresortního připomínkového řízení a poté by mělo návrh aktualizace Státní energetické koncepce předložit ke schválení vládě.

Stejným procesem by mělo projít i schválení aktualizace Politiky ochrany klimatu, kterou má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Obě koncepce pak půjdou do procesu posuzování vlivu na životní prostředí. „Česko je v přepočtu na osobu jedním z největších evropských emitentů.

Zatímco průměr EU byl v roce 2021 podle Evropské agentury pro životní prostředí 7,4 tuny emisí skleníkových plynů na hlavu, v Česku to bylo 12,2 tuny. Nejvíce znečišťující sektory jsou nadále energetika, průmysl a doprava.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Zatímco emise z energetiky a průmyslu zaznamenávají částečný pokles, emise z dopravy se za posledních 30 let více než zdvojnásobily. „Současný návrh Státní energetické koncepce bohužel nevyužívá naplno potenciálu obnovitelných zdrojů, který v Česku máme. Zároveň nepočítá ani s dostatečným snižováním spotřeby energie.

„Nová státní energetická koncepce podceňuje rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak přeceňuje možnosti jádra. Namísto budování jaderných zdrojů se musíme soustředit na to, abychom v roce 2030 měli minimálně 33 % hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Právě OZE na rozdíl od jádra mohou sloužit jako náhrada uhlí.

„Pro podniky, průmysl a konkurenceschopnost Česka je nezbytné, aby bylo k dispozici dostatečné množství cenově dostupné zelené elektřiny. Požadavky plynoucí z legislativy okolo ESG tvoří ze zelené energie strategickou komoditu pro rozvoj byznysu v ČR.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo jasnou zprávu od obcí, krajů, ale i průmyslu a řady ministerstev, že je potřeba zvýšit v energetické koncepci pro příští roky a desetiletí důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, efektivní využívání energie i její akumulaci, stejně jako modernizaci sítí. [1] Ekologické organizace dlouhodobě prosazují konec uhlí nejpozději do roku 2033, stejně jako přípravu rychlejšího scénáře.

[4] Naměřená data však hovoří jasně: emise skleníkových plynů vypuštěné do atmosféry jsou přímo úměrné oteplení planety, které se následně projevuje mj. častějšími extrémními událostmi počasí.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Negativní dopady obnovitelných zdrojů

I navzdory tomu, že autor nezpochybňuje relevantnost otázek týkajících se změny klimatu a potřebu řešit tuhle problematiku co nejrychleji a efektivně, poukazuje na méně medializovaný aspekt výstavby obnovitelných zdrojů (OZE), kterého vedlejším negativním dopadem je úpadek globální přírodní rozmanitosti. Zároveň považuje problém ohledně úbytku počtu živočišných a rostlinných druhů za mnohem vážnější a naléhavější.

Základní premisou je úbytek druhů, který se v současné době děje mnohem rychleji, než je přirozené. Paulson tvrdí, že tempo poklesu je až 1000krát rychlejší v porovnání s přirozeným stavem a pokud by pokles pokračoval stejnou rychlostí, můžeme do roku 2050 přijít až o polovinu všech druhů.

Paulson uvádí příklad americké Viriginie, kde se víc než polovina solárních a větrných parků staví na dříve zalesněných plochách, které tvoří přirozený ekosystém pro mnohé živočišné a rostlinné druhy. Příliš velký tlak na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů by mohl mít za následek odlesnění téměř 30 000 akrů půdy ročně. Dalším odstrašujícím příkladem může být Kalifornie, kde se na nezastavěné poušti postavilo, nebo plánuje postavit 161 solárních elektráren, které přímo ohrožují velké množství citlivých volně žijících živočichů.

Stejný problém představují také větrné farmy. Pokud se bude americká energetika snažit dodržet ambiciózní plány stanovené Bidenovou administrativou vybudovat až 30 GW větrné energie na moři, hrozí, že výrazně stoupne počet uhynutých ptáků, podle odhadů až na milión ročně.

Americký autor zašel až tak daleko, že přirovnal špatné plánování rozvoje obnovitelné infrastruktury k negativním dopadům fosilních paliv, když se jedná o citlivou otázku biodiversity. Dle zprávy zveřejněné Brookings Institution vyžaduje větrná a solární výroba 10krát více půdy na jednotku vyrobené energie než elektrárny na fosilní paliva.

Dalším problémem jsou vodní elektrárny, které narušují přirozené migrační trasy ryb a častokrát přispívají k záplavám a narušení vodních ekosystémů. Kácení přirozených prostředí různých druhů za účelem výroby biopaliv má za následek nekontrolovaný úbytek deštných pralesů. Rovněž tak těžba nerostů potřebných při výrobě "zelených" technologií narušuje ekologicky citlivé oblasti.

Východisko možná tkví v síle samotné přírody

Řešení autor vidí v zachytávání uhlíku. Opírá se přitom o výzkumy, které tvrdí že mezi lety 2001 až 2019 absorbovaly lesy víc než dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než bylo emitováno USA a Velkou Británií dohromady. Příroda se rovněž umí efektivně vypořádat s pořád extrémnějšími povětrnostními výkyvy, a to pomocí močálů a mangrovů, které pohlcují velké množství vody při záplavách.

Jak dokazuje zpráva vytvořená organizací The Nature Conservacy, pečlivě naplánované umístění obnovitelných zdrojů dokáže zredukovat negativní dopady spojené s jejich výstavbou až o 70 % ve srovnání s běžně prováděnou výstavbou, která nebere v potaz zranitelnost a citlivost dané přírodní lokality. Schůdným řešením je například umístění solárních panelů na půdě, která je již degradovaná a větrné turbíny můžou být plánované mimo hlavních migračních cest. Výrazný dopad může mít dokonce i nabarvení jedné z lopatek na černo, což umožní ptákům vyhnout se srážkám.

Jako hlavní problém Paulson uvádí, že v současné době neexistuje žádný regulační vědecký orgán věnující se ochraně biodiverzity v globálním měřítku. Přestože jsou obnovitelné zdroje obecně vnímány jako ekologicky přínosné, mají i své negativní dopady.

Dle nejnovějších studií mohou například fotovoltaické panely ovlivňovat mikroklima ve městech a uměle tak zvyšovat okolní teplotu vzduchu. Vědci zjistili, že velké plochy pokryté fotovoltaickými panely mohou ovlivňovat teplotu v jejich okolí. Povrch fotovoltaických panelů je tmavý a pohlcuje více sluneční energie, což může vést k nárůstu teploty okolního vzduchu a zhoršovat efekt tzv. tepelného ostrova města.

Dle nové studie může úplné pokrytí všech střech ve městě solárními panely zvýšit teplotu během dne až o 1,5 °C a v noci zase snížit o 0,6 °C. Data pro výzkum pochází z pěti měst, Atén, Sydney, Kalkaty a Austinu. Pokud si budete chtít domácím fotovoltaickým systémem například nabíjet elektromobil, třeba oblíbený elektromobil s vysokým dojezdem Volkswagen ID. 5 a srazit jeho už tak velmi nízké provozní náklady na minimum, je důležité zvážit umístění panelů. Rychle se otáčející lopatky větrných turbín mohou představovat riziko pro ptáky, zejména pro ty, kteří se pohybují ve velkých výškách nebo migrují v blízkosti větrných parků. Kromě ptáků mohou být větrné turbíny nebezpečné i pro hmyz, který se může dostat do kontaktu s lopatkami.

Výhody obnovitelných zdrojů energie

1. Ekologická udržitelnost: Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí. Využívání energie ze slunce, větru či vody výrazně snižuje emise oxidu uhličitého, což pomáhá bojovat proti globálnímu oteplování a znečištění ovzduší.
2. Snížení závislosti na fosilních palivech: Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, jako jsou ropa, uhlí a zemní plyn. Mnoho zemí je závislých na těchto dovozních komoditách, což je činí zranitelnými vůči geopolitickým rizikům a kolísání cen na globálních trzích. Přechod na domácí obnovitelné zdroje energie může zvýšit energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.
3. Vytváření nových pracovních míst: Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody. Výstavba, údržba a provoz zařízení na výrobu obnovitelné energie vytváří nová pracovní místa. Tento trend je patrný zejména v oblastech, kde se nacházejí solární farmy, větrné elektrárny nebo zařízení na zpracování biomasy.
4. Dlouhodobé finanční úspory: I když počáteční náklady na instalaci obnovitelných zdrojů energie mohou být vysoké, provozní náklady jsou často nižší než u tradičních fosilních paliv. V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.
5. Decentralizace výroby energie: Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což znamená, že elektřina může být vyrobena na místě její spotřeby. Decentralizace umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Obnovitelné zdroje v České republice

Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR se pohybuje kolem 17 %, což není mnoho. Jsme dokonce pod průměrem Evropské unie, který je na 37 %. Pomalu ale jistě se však situace mění. V posledních letech se v Česku rozvíjí hlavně instalace solárních panelů a to jak na výrobních halách firem a velkých provozů, tak na střechách rodinných domů.

Zvyšuje se tak podíl alternativních zdrojů energie pro domácnosti a to i díky různým dotačním programům jako je například Nová zelená úsporám. Jako běžná domácnost máte hned několik možností, jak využívat alternativní zdroje pro výrobu elektrické energie ke snížení výše vašich účtů i závislost na fosilních palivech.

Velcí dodavatelé v České republice nabízí tzv. zelenou elektřinu. Pokud tedy sami nemůžete investovat do obnovitelných zdrojů, můžete alespoň používat jejich energii. Cena technologií pro využití energie z obnovitelných zdrojů neustále klesá, takže jsou čím dál víc dostupnější.

12. 03. „Mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji musí do budoucna fungovat jistá synergie a rovnováha, která zajistí stabilní dodávku elektřiny do sítě. Trend obnovitelných zdrojů narůstá, proto přechod na obnovitelné zdroje musí přicházet postupně. Při rozumném využití a uchopení nám mohou obnovitelné a neobnovitelné zdroje sloužit společně.

Jsou přírodní zdroje, které se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovují, a to zpravidla samy nebo za přispění člověka. S výrobou energie z obnovitelných zdrojů se pojí celý seznam výhod a nevýhod. Dostupnost přírodních obnovitelných zdrojů je v porovnání s neobnovitelnými snadná. Konkrétně Slunce a jeho sluneční paprsky jsou nejdostupnějším dodavatelem energie na planetě Zemi. Podobně na tom je i větrná energie, která vzniká důsledkem rozdílných tlaků, které ovlivňuje teplota.

V případě výroby energie ze slunečních paprsků s využitím solárních panelů jsou v Česku instalované solární elektrárny, které jsou z 98 % tvořeny křemíkovými moduly. Největší podíl na hmotnosti u krystalických křemíkových modulů připadá na sklo (až 70 %) a hliníkový rám (přibližně 20 %).

V roce 2009 se cena minimální produkce solární energie pohybovala nad hranicí 300 €/MWh. Při srovnání s rokem 2020 došlo ke snížení ceny o enormních 90 %. Opačný efekt nastal např. u jaderné energie. V roce 2009 byla cena 100 €/MWh. Během 11 let cena vystoupala na 135 €/MWh. Vyvstává otázka, zda se cena zastaví, či nadále poroste.

Nevýhoda obnovitelných zdrojů je jednoznačně v jejich závislosti na počasí. Pokud se budeme věnovat fotovoltaickým panelům, tak o potřebě slunečních paprsků není pochyb. podstatnou roli hraje počet slunečných dnů a intenzita slunečního záření. V České republice se doba využití maxima (tedy počet hodin se 100% intenzitou) ročně pohybuje na úrovni 1 000 hodin. Nejsilnější měsíce jsou od dubna do srpna.

Tento nedostatek je možné eliminovat ukládáním energie na horší časy - noc nebo nízký sluneční osvit. Akumulace energie a elektřiny především je fenoménem dnešní doby. Každého odvětví se dotýkají vládní nařízení, legislativa či kvóty, proti kterým je těžké bojovat. I přes nevýhody, které se staví obnovitelným zdrojům do cesty, je snahou hledat řešení k jejich vylepšení a nápravě.

Firemní přechod na obnovitelné zdroje

V posledních letech čelí firmy po celém světě rostoucímu tlaku na udržitelnost a snížení uhlíkové stopy. Podniky jsou stále více vnímány jako významní hráči v boji proti změně klimatu, ať už kvůli rostoucímu zájmu zákazníků o ekologii, nebo vlivem přísnějších regulací.

Přechod na obnovitelné zdroje energie se tak stává důležitým krokem nejen pro ochranu životního prostředí, ale i pro budoucí rozvoj samotných firem. Ekologické zdroje energie, jako jsou solární, větrná nebo biomasa, mohou podniku nejen snížit náklady na energii, ale také výrazně přispět k posílení jeho reputace a atraktivity pro partnery a zákazníky.

V prostředí města Prahy, kde je silný důraz na udržitelné podnikání a ochranu městského životního prostředí, představují obnovitelné zdroje energie příležitost, jak podniky mohou ukázat svou společenskou odpovědnost. Ať už jste malý podnik nebo větší firma, je přechod na ekologické zdroje energie krokem, který přinese dlouhodobé přínosy.

Proč by podniky měly přejít na ekologické zdroje energie?

Jedním z hlavních důvodů pro přechod na obnovitelné zdroje energie je pozitivní dopad na životní prostředí. Praha, jakožto městské prostředí, je zvláště citlivá na kvalitu ovzduší a každá firma, která přejde na ekologickou energii, může pomoci snížit celkové emise v tomto regionu. Obnovitelné zdroje energie, na rozdíl od fosilních paliv, představují udržitelný způsob výroby energie.

Cena elektřiny a dalších energií z obnovitelných zdrojů má tendenci být stabilnější než ceny fosilních paliv, jejichž náklady se často mění v závislosti na geopolitických událostech a trhu. Investice do solárních panelů, větrných turbín nebo jiných udržitelných řešení může firmě přinést dlouhodobé úspory, zejména díky tomu, že si zajistí vlastní zdroj energie, nezávislý na vnějším trhu. Příkladem může být uzavření dlouhodobé smlouvy na dodávky energie z obnovitelných zdrojů, což pomáhá fixovat ceny a přináší finanční jistotu.

Podniky, které investují do udržitelných zdrojů energie, jsou často vnímány jako společensky odpovědné a atraktivní pro zákazníky i partnery. Zákazníci si všímají, kde a jakým způsobem podniky získávají energii, a jejich preference se často přiklání k firmám, které uplatňují udržitelné praktiky. Navíc může pozitivní ekologická strategie a vhodný dodavatel energie pro výrobu přinést výhody v případě spolupráce s většími partnery, kteří sami dbají na ekologické standardy.

Jaké možnosti ekologických zdrojů energie existují pro firmy?

Ekologické zdroje energie nabízejí pro podniky různorodé možnosti, které lze přizpůsobit potřebám a velikosti firmy.

• Solární energie: Solární energie patří mezi nejoblíbenější a nejdostupnější obnovitelné zdroje energie. Instalace solárních panelů na střechy firemních budov umožňuje získávat energii přímo ze slunečního záření.
• Větrná energie: Ačkoli je větrná energie v městském prostředí méně obvyklá, menší větrné turbíny mohou být dobrou volbou pro podniky nacházející v lokalitách s dobrými větrnými podmínkami. V kombinaci se solární energií může být větrná energie výborným doplňkovým zdrojem.
• Biomasa: Biomasa je dalším způsobem, jak ekologicky získávat energii, a může být skvělou volbou zejména pro podniky v potravinářství nebo zemědělství. Z biomasy je možné vyrábět elektřinu i teplo, což z ní činí velmi flexibilní zdroj energie. Navíc umožňuje efektivní využití organického odpadu.
• Hydroenergie: Firmy, které mají možnost investovat do vodních projektů, mohou získat stabilní a ekologický zdroj energie, který je vhodný pro dlouhodobé využití.
• Kombinace zdrojů energie: Pro dosažení maximální efektivity mohou podniky kombinovat různé typy obnovitelných zdrojů energie podle svých potřeb. Kombinace solární a větrné energie je populární pro dosažení stabilní dodávky elektřiny.

Kroky k přechodu na obnovitelné zdroje energie

Přechod na obnovitelné zdroje energie by měl být strategicky naplánován. Prvním krokem je analýza současné spotřeby energie a stanovení cílů. Doporučuje se konzultace s odborníky, kteří pomohou vyhodnotit nejvhodnější řešení pro daný podnik. Firmy mohou také využít tzv. Power Purchase Agreements (PPA), což jsou dlouhodobé smlouvy na dodávky energie z obnovitelných zdrojů.

Význam zelených certifikátů a snižování uhlíkové stopy

Zelené certifikáty představují způsob, jak prokázat, že firma využívá energii z obnovitelných zdrojů. Tyto certifikáty jsou důležitým nástrojem pro snižování uhlíkové stopy podniku a zároveň poskytují zákazníkům a partnerům jistotu, že energie využívaná firmou je ekologická.

Přechod na ekologické zdroje energie nabízí firmám v Praze příležitost, jak snížit své náklady, zlepšit image a přispět ke zlepšení kvality života ve městě.

Postoje české populace k obnovitelným zdrojům

Až 65 % Čechů vnímá dopady klimatické změny, třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Ukazuje to první ročník rozsáhlého průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, který mapuje postoje Čechů k odpovědnému chování a změnám v energetice.

Třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti. Průzkum realizovaný agenturou IPSOS pro společnost E.ON ovšem také odhalil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. Jen 12 % lidí je ochotno kvůli udržitelnosti výrazně omezit svůj komfort nebo platit více za udržitelnější produkty.

Češi se u výroby elektřiny kloní k nízkoemisním zdrojům

Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější. Velké podpoře (68 %) se těší i jádro.

„Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ říká Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika.

Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje. Vyslovených odpůrců udržitelnosti a klimatické změny je mezi námi 6 %.

Nízké povědomí o energetické transformaci, vysoká očekávání

Podle E.ON Barometru má 44 % Čechů povědomí o pojmu energetická transformace, ale jen každý dvanáctý ví, co konkrétně obnáší. Po vysvětlení připouští polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody a jen 17 % z ní má obavy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

tags: #obnovitelne #zdroje #ekologicke #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Jaderné katastrofy: přehled
• Environmentální dopady elektroodpadu
• Ochrana rybníků
• Emise automobilu: složení
• Návod na zapojení šedých vod