Jsou obnovitelné zdroje výhodné pro ekonomiku?

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Právní úprava a stěžejní dokumenty

Diplomová práce se zabývá problematikou obnovitelných zdrojů na území ČR z pohledu ekonomie a práva. Práce je rozdělena do 3 částí, kdy v první kapitole se věnuje právní úpravě a stěžejním dokumentům v oblasti energie z OZE na úrovni EU a ČR.

Vývoj OZE v ČR

Ve druhé části práce popisuje vývoj OZE na území ČR do současného stavu, problematiku solární daně a notifikace.

Řešení nadhodnocených výkupních cen

Cílem práce bylo určit nejpravděpodobnější scénář řešení nadhodnocených výkupních cen energie z OZE. Poslední kapitola je tak zaměřena hlavně na tzv. prověrky prokompenzace, jako způsob řešení tohoto problému, kdy ostatní přístupy se jeví jako nepravděpodobné.

Tato bakalářská práce představuje přehled obnovitelných zdrojů energie a možnost jejich uplatnění. Po úvodním slovu následuje rozbor současného stavu problematiky v České republice a pohled na vývoj výroby elektřiny z OZE. Dále je uveden teoretický popis každého obnovitelného zdroje a jeho technické parametry.

Čtěte také: Česká republika a obnovitelné zdroje

Ekonomická analýza

Je zde provedena ekonomická analýza konkrétních zařízení pro výrobu elektrické energie, případně tepla na zařízeních využívající obnovitelné energetické zdroje.

Obnovitelné zdroje energie a jejich uplatnění

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Výpočty projektů

Následující kapitola ukazuje podrobné výpočty projektů malé vodní elektrárny a fotovoltaických elektráren pro domácnost. Po zjištění potřebných údajů je rozhodnuto, zda se vyplatí investiční náklady resp., jestli jsou projekty ekonomický výhodné.

Aktuální situace a trendy

Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni. V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Tatiana Mindeková z think-tanku Ember, doplnila:“V první polovině roku 2025 vyrobily obnovitelné zdroje poprvé v historii více elektřiny než uhlí na celosvětové úrovni. V Evropě je tento přechod ještě výraznější: solární energie loni překonala uhlí jako zdroj elektřiny v EU a v červnu 2025 se vůbec poprvé stala největším zdrojem elektřiny v celé Unii. Tento rekord dokazuje, že přechod na čisté zdroje už není vizí budoucnosti, ale realitou dneška. V posledních pěti letech rostla solární energie ve střední a východní Evropě rychleji než průměr EU, což potvrzuje obrovský potenciál regionu. Česká republika však zatím zaostává.

Globálně se využívání obnovitelné energie stalo pro většinu zemí důležitou energetickou možností. Obnovitelná energie se rychle stává efektivnější a levnější a její podíl na celkové spotřebě energie roste. Z údajů výzkumné společnosti BloombergNEF (BNEF) vyplývá, že investice do kapacity obnovitelných zdrojů energie na celém světě činily v roce 2019 282,2 miliard USD. V Africe se investice do obnovitelné energie již řadu let také zvyšují.

Čtěte také: Důležitost obnovitelných zdrojů

Podpora a cíle v ČR

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Na příliš nízké cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 ve Vnitrostátním plánu České republiky pro oblast energetiky a klimatu (tzv. NECP, česky NKEP) upozorňuje Česko už nejen Evropská komise, ale i experti z řad průmyslu, finančního sektoru nebo veřejné sféry. Vládou v loňském roce přijatý cíl 30 procent podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie do konce desetiletí je nutné zvýšit nejméně na 33 procent a v ideálním případě ještě více. Jinak hrozí, že tuzemské podniky budou vyrábět za výrazně vyšší náklady na energie než naši sousedé a Česko se stane nekonkurenceschopné.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká:„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, komentuje situaci: „Česku se v reakci na energetickou krizi podařilo restartovat solární vlnu a vrátit nás mezi země s gigawattovými meziročními nárůsty výkonu fotovoltaiky. Pokud se však chceme připravit na dobu bez uhelných zdrojů, musíme výrazně zrychlit. Vyšší ambice si Česko může dovolit, protože do konce desetiletí zde díky evropské podpoře může vzniknout až 15 gigawattů nových solárních a přes dva gigawatty větrných zdrojů. Příležitosti pro vyšší podíl zelené energie nabízí i rozvoj bioplynových stanic a využití pevné biomasy v kogeneraci. Ambiciózní cíle rozvoje obnovitelných zdrojů se odrazí v podílení konkurenceschopnosti českých podniků i zajištění energie pro domácnosti za dostupné a předvídatelné ceny.“

Podle Sedláka se můžeme rovnat například se sousedním Polskem, které bylo dlouho považováno za beznadějně uhelný stát a v posledních letech a měsících raketově postupuje v instalaci obnovitelných zdrojů. „Stejnou cestou by měla jít i Česká republika,“ dodává Sedlák.

Čtěte také: Česká Republika a Obnovitelné Zdroje

Vedoucí energetické sekce Hnutí DUHA Jiří Koželouh říká, že vyšší podíl obnovitelných zdrojů znamená nejen rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, ale také posílení energetické soběstačnosti firem, obcí i jednotlivých domácností. Obnovitelné zdroje jsou v našem zájmu„Efektivní využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla i dopravu je pro Českou republiku nejrozumnější cesta k zajištění energetické bezpečnosti a nejlepší obrana proti výkyvům cen fosilních paliv a energií. Proto nejde o to vyhovět Evropské komisi, hlavní důvod pro zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie je náš vlastní zájem,“ vysvětluje Koželouh.

Akcelerační oblasti

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky. V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE. Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.

Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.

Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní).

tags: #jsou #obnovitelne #zdroje #vyhodne #pro #ekonomiku

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečné odpady v Praze
• Recyklace v České Republice
• Poplatky za emise v ČR
• Lesní ekosystémy Jinan
• Léčba spánkové apnoe pomocí CPAP